sb157-05 0..8296

295

Udržel, a, m., osob. jm.

Udržení, n., die Erhaltung. U. v poslu-
šenství. Ddk. II. 368.

Udržený; -en, a, o, erhalten, aufgehalten.

Udržeti, drž, drže (íc), el, en, ení; udr-
žovati, udržovávati, erhalten, anhalten, nicht
fahren lassen. Jg. — co: oheň. Nesnadno
udržuje o sobě to mínění. Hlas. U. pokoj,
pospoj dráhy, své postavení atd. Dch. —
koho na čem: koně na uzdě. U. koho na
běžné vědomosti, auf dem Laufenden, na
rychlých nohou, in Athem. Dch. Nemohl
u. na uzdě svého hněvu. Ddk. II. 336. —
co, koho v čem (čím, kde). Ukrutenství
v mezech u. Plk. U. někoho v pokoji. Rk.
U. hodiny závažím v běhu. Us. Bs. U. něco
v pořádku, Us., v zárodě. Lk. U. někoho
v činnosti, in Athem halten, ve bdělosti,
wach halten, v kolísání, in der Schwebe,
v napnutí, v odloučenosti, aus einander
halten, v běhu, in Athem halten, v mezích,
in Schranken, ve službě, Dch., v panování.
Pal. Dj. III. 3. 54. U. hospodářství v do-
brém běhu. Dch. Udržeti se v důstojenství,
v panství; Za mnohá léta ještě dovedl se
u. v lásce pána svého. Ddk. II. 78., 277.,
353. (Tč. ). Oba potůčky v paměti se u-ly
vzniklými při nich obcemi; Uděl ten udržel
se na Hané ve své původní výměře; Šibe-
nice povždy u-la se ve svém právu; Jen
přísnosť udrží lidi v poslušnosti. Ddk. IV.
129., 144., 238., V. 223. (Tč. ). — jak. U kte-
rých vzdor píli sv. Oty pohanství na, mnoze
se u-lo. Ddk. III. 154. U. se ve vládě. Sš.
Sk. 184. — co, koho, se kde (jak dlouho,
čím). U. se nad hladinou, über dem Wasser
sich halten; Oheň v peci, v kamnech udr-
žovati. Dch. U. se někomu po boku. Kká.
M. ž. 21. Tak mne všecko bolí, že nemohu
ani hlavy na sobě udržeti. Us. Šd. Sylvestr
udržel se toliko 49 dní na stolici Petrově.
Ddk. II. 158. Od této pradoby udrželo se
v církvi po mnohá století, že.... Sš. Sk.
31. Zázraky těmi velebná záře nad oborem
církve se udržovala. Sš Sk. 32. (Hý. ). Jazyk
český u větší části národa čistotu svou
udržel. Udrželi se v městě 12 dní. Bs. So-
běslav po delší čas udržoval spojení s nimi;
Ta čásť na Moravě až podnes se u-la; Po-
kud zprávy až na nás se udržely, jakž na
Moravě; Na Černé hoře udržel se tento
způsob pomezního kordonu až podnes; Až
k začátku 19. století u-lo se toto mučidlo
v obcích moravských; Určité řemeslo po-
vždy se udržovalo v jedné a tétéž rodině;
Na Moravě u-ly se dřevěné kostely až na
nejnovější dobu; Nemohl se u. v širém poli;
V zemi pruské řád německých rytířů jen
stěží se udržoval. Ddk. III. 245., IV. 142.,
187., 212., 238., 247., 260., V. 59., 307. (Tč. ).
Nadšení udržováno zpěvy a řečmi povzbu-
zujícími; Jakými prostředky panství bylo
zjednáno, takými se také udržuje, stará to
zásada; Udržeti se vlastní mocí nebylo lze
se nadíti. Ddk. III. 227., V. 287., V. 293.
(Tč. ). — za co. Neudržíš-li za uzdu, za ocas
neudržíš. Č. — co, se proti komu. Jen
pevné město Landsberg jediné u-lo se proti
nim. Pal. Dj. III. 3. 126. — se proč. Svět
ten jenom pro vyvolené se udržuje. Sš. Sk.

41. — co s kým. Odtud u-val Břetislav
zajisté nepřetržité styky s rodnou zemí
svou. Ddk. II. 346. — se kdy. Tento název
se udržel i za pozdějších časů. Ddk. II. 324.
Jen za řídkého obyvatelstva vznikati a udr-
žeti se mohou rozsáhlé statky. Ddk. IV. 310.
Posaváde památka tato se při slavné mši
sv. udržuje. Sš. I. 146. — koho při čem:
při dobré míře, bei guter Laune. Dch. —
se. Pověsť ta se udržuje, behauptet, hält
sich. Us. Dch. — si co. Snáze si udržeti,
co máme, než si pomoci k novému. Dch.

Udržitel, e, m., der Erhalter. Šm.

Udržování, n, die Erhaltung, Unterhal-
tung. U. dolu. Bc. U. stejné teploty; náklad
na u. domu. Šp. U. někoho na uzdě. Č.

Udržovaný; -án, a, o, erhalten, festge-
halten. Soustava pevně u. Us. Dch.

Uďubanec, nce, m. = uďobanec. Us. Šd.

Uďubaný; -án, a, o. Chodí s u-ným no-
sem, má u-ný nos = ďubáním zamazaný t. j.
když dítě tak jí, že i nosem do jídla ďube
a nos si zamaže. Us. Šd.

Uďubati si co: nos (= ďubáním zama-
zati). Vz Uďubaný. Us. Šd. — co čím: zo-
bákem, zusammenpicken, zu Tode picken.
Us. Tč.

Uduckaný; -án-, a, o, festgestampft. Mor.
Šd.

Uduckati, feststampfen. — co: mlat.
Mor. Šd.

Ududaný; -án, a, o = na tváři zašmou-
raný, umazaný, im Gesichte beschmutzt
(o dětech). Mor. Šd.

Ududati se = zašmourati se ve tváři
(o dětech). Mor. Šd.

Ududlaný; -án-, a, o, mürrisch. Chodí
pořád celý u. Mor. Šd.

Uduchmati, vz Duchmati. U Olom. Sd.

Uduchnouti, vz Duchnouti. U Olom. Sd.

Uduchovniti, il, ěn, ění, geistig machen,
vergeistigen. L.

Udulání, n. = bázlivosť, malomyslnosť,
der Kleinmuth. Čakal jsem jeho, jenž mě
spasena učinil ot u. ducha. Z. wit. 54. 9.

Udupati, zusammentreten, -stampfen. —
co čím: zemi nohama. Us.

Udupoliti, il, en, ení = udupati.

Údusa, y, f. = udušení, schwerer Athem?
Asthma? Ras.

Udusati = ušlapati, zusammen-, zertre-
ten, zerstampfen. — co: trávník, půdu. Us.
Jg., Dch.

Udusiti, il, šen, ení; udušovati = duše-
ním umořiti, ersticken, erdrosseln; v růstu
překaziti, utlačiti, ersticken, er-, unterdrük-
ken; v páře upéci, dämpfen, schmoren; se
= zalknouti, ersticken. Jg. — abs. Buď
uzdraví neb udusí, předce doktoru dát musí.
Dač. — co, koho: holuba, Us., sv. Lud-
milu, Kom., hřích, něčí naději, Jel., povstání,
Ml., oheň. D., Jel., BR. II. 722. Koukol obilí,
Kom., mnohý strom vinný kmen, V., velký
strom malý udušuje. Us. U. požár. Dch.
Jak si jídlem nepomožeš, práca tě udusí.
Na Ostrav. Tč. Zárod a semeno nesvornosti
u. Kmp. Bylo to velmi rozkřičeno, ale přece
to udusili, schwiegen es todt. Us. Šd. U.
hněv, Ros., Smil v. 1086., pravdu, pšenici.
Hus II. 80., III. 271. — čeho. Válka do-



	295

	Udržel, a, m., osob. jm. Udržení, n., die Erhaltung. U. v poslu- šenství. Ddk. II. 368. Udržený; -en, a, o, erhalten, aufgehalten. Udržeti, drž, drže (íc), el, en, ení; udr- žovati, udržovávati, erhalten, anhalten, nicht fahren lassen. Jg. — co: oheň. Nesnadno udržuje o sobě to mínění. Hlas. U. pokoj, pospoj dráhy, své postavení atd. Dch. — koho na čem: koně na uzdě. U. koho na běžné vědomosti, auf dem Laufenden, na rychlých nohou, in Athem. Dch. Nemohl u. na uzdě svého hněvu. Ddk. II. 336. — co, koho v čem (čím, kde). Ukrutenství v mezech u. Plk. U. někoho v pokoji. Rk. U. hodiny závažím v běhu. Us. Bs. U. něco v pořádku, Us., v zárodě. Lk. U. někoho v činnosti, in Athem halten, ve bdělosti, wach halten, v kolísání, in der Schwebe, v napnutí, v odloučenosti, aus einander halten, v běhu, in Athem halten, v mezích, in Schranken, ve službě, Dch., v panování. Pal. Dj. III. 3. 54. U. hospodářství v do- brém běhu. Dch. Udržeti se v důstojenství, v panství; Za mnohá léta ještě dovedl se u. v lásce pána svého. Ddk. II. 78., 277., 353. (Tč. ). Oba potůčky v paměti se u-ly vzniklými při nich obcemi; Uděl ten udržel se na Hané ve své původní výměře; Šibe- nice povždy u-la se ve svém právu; Jen přísnosť udrží lidi v poslušnosti. Ddk. IV. 129., 144., 238., V. 223. (Tč. ). — jak. U kte- rých vzdor píli sv. Oty pohanství na, mnoze se u-lo. Ddk. III. 154. U. se ve vládě. Sš. Sk. 184. — co, koho, se kde (jak dlouho, čím). U. se nad hladinou, über dem Wasser sich halten; Oheň v peci, v kamnech udr- žovati. Dch. U. se někomu po boku. Kká. M. ž. 21. Tak mne všecko bolí, že nemohu ani hlavy na sobě udržeti. Us. Šd. Sylvestr udržel se toliko 49 dní na stolici Petrově. Ddk. II. 158. Od této pradoby udrželo se v církvi po mnohá století, že.... Sš. Sk. 31. Zázraky těmi velebná záře nad oborem církve se udržovala. Sš Sk. 32. (Hý. ). Jazyk český u větší části národa čistotu svou udržel. Udrželi se v městě 12 dní. Bs. So- běslav po delší čas udržoval spojení s nimi; Ta čásť na Moravě až podnes se u-la; Po- kud zprávy až na nás se udržely, jakž na Moravě; Na Černé hoře udržel se tento způsob pomezního kordonu až podnes; Až k začátku 19. století u-lo se toto mučidlo v obcích moravských; Určité řemeslo po- vždy se udržovalo v jedné a tétéž rodině; Na Moravě u-ly se dřevěné kostely až na nejnovější dobu; Nemohl se u. v širém poli; V zemi pruské řád německých rytířů jen stěží se udržoval. Ddk. III. 245., IV. 142., 187., 212., 238., 247., 260., V. 59., 307. (Tč. ). Nadšení udržováno zpěvy a řečmi povzbu- zujícími; Jakými prostředky panství bylo zjednáno, takými se také udržuje, stará to zásada; Udržeti se vlastní mocí nebylo lze se nadíti. Ddk. III. 227., V. 287., V. 293. (Tč. ). — za co. Neudržíš-li za uzdu, za ocas neudržíš. Č. — co, se proti komu. Jen pevné město Landsberg jediné u-lo se proti nim. Pal. Dj. III. 3. 126. — se proč. Svět ten jenom pro vyvolené se udržuje. Sš. Sk.	41. — co s kým. Odtud u-val Břetislav zajisté nepřetržité styky s rodnou zemí svou. Ddk. II. 346. — se kdy. Tento název se udržel i za pozdějších časů. Ddk. II. 324. Jen za řídkého obyvatelstva vznikati a udr- žeti se mohou rozsáhlé statky. Ddk. IV. 310. Posaváde památka tato se při slavné mši sv. udržuje. Sš. I. 146. — koho při čem: při dobré míře, bei guter Laune. Dch. — se. Pověsť ta se udržuje, behauptet, hält sich. Us. Dch. — si co. Snáze si udržeti, co máme, než si pomoci k novému. Dch. Udržitel, e, m., der Erhalter. Šm. Udržování, n, die Erhaltung, Unterhal- tung. U. dolu. Bc. U. stejné teploty; náklad na u. domu. Šp. U. někoho na uzdě. Č. Udržovaný; -án, a, o, erhalten, festge- halten. Soustava pevně u. Us. Dch. Uďubanec, nce, m. = uďobanec. Us. Šd. Uďubaný; -án, a, o. Chodí s u-ným no- sem, má u-ný nos = ďubáním zamazaný t. j. když dítě tak jí, že i nosem do jídla ďube a nos si zamaže. Us. Šd. Uďubati si co: nos (= ďubáním zama- zati). Vz Uďubaný. Us. Šd. — co čím: zo- bákem, zusammenpicken, zu Tode picken. Us. Tč. Uduckaný; -án-, a, o, festgestampft. Mor. Šd. Uduckati, feststampfen. — co: mlat. Mor. Šd. Ududaný; -án, a, o = na tváři zašmou- raný, umazaný, im Gesichte beschmutzt (o dětech). Mor. Šd. Ududati se = zašmourati se ve tváři (o dětech). Mor. Šd. Ududlaný; -án-, a, o, mürrisch. Chodí pořád celý u. Mor. Šd. Uduchmati, vz Duchmati. U Olom. Sd. Uduchnouti, vz Duchnouti. U Olom. Sd. Uduchovniti, il, ěn, ění, geistig machen, vergeistigen. L. Udulání, n. = bázlivosť, malomyslnosť, der Kleinmuth. Čakal jsem jeho, jenž mě spasena učinil ot u. ducha. Z. wit. 54. 9. Udupati, zusammentreten, -stampfen. — co čím: zemi nohama. Us. Udupoliti, il, en, ení = udupati. Údusa, y, f. = udušení, schwerer Athem? Asthma? Ras. Udusati = ušlapati, zusammen-, zertre- ten, zerstampfen. — co: trávník, půdu. Us. Jg., Dch. Udusiti, il, šen, ení; udušovati = duše- ním umořiti, ersticken, erdrosseln; v růstu překaziti, utlačiti, ersticken, er-, unterdrük- ken; v páře upéci, dämpfen, schmoren; se = zalknouti, ersticken. Jg. — abs. Buď uzdraví neb udusí, předce doktoru dát musí. Dač. — co, koho: holuba, Us., sv. Lud- milu, Kom., hřích, něčí naději, Jel., povstání, Ml., oheň. D., Jel., BR. II. 722. Koukol obilí, Kom., mnohý strom vinný kmen, V., velký strom malý udušuje. Us. U. požár. Dch. Jak si jídlem nepomožeš, práca tě udusí. Na Ostrav. Tč. Zárod a semeno nesvornosti u. Kmp. Bylo to velmi rozkřičeno, ale přece to udusili, schwiegen es todt. Us. Šd. U. hněv, Ros., Smil v. 1086., pravdu, pšenici. Hus II. 80., III. 271. — čeho. Válka do-