sb157-05 0..8296

301

zimnice, při níž jazyk uschne a zčerná. D.,
Us. Jg. — Uherka, y, f., die Ungarin. —
U-ky, druh višní. Rstp. 479 — U-ky, druh
vína. Vz Uherčina. — U-ka = okurka, die
Gurke. Na Slov. — Uhersko, a, n. = Uhry. —
Uherský, ungarisch. U. země, V., švestky,
Kom., řeč, vůl, kůň, Us., víno, Ros., zeman.
Sych. U. višně, třešně (vz Uherka). Má u-ou
nemoc (= jest líný). Bdl., Bck. III. 327.
A mně dva zlatá u ská. Dch. 68. U. primas.
Us., Pal. Dj. V. 1. 50. Za uherský měsíc=
nikdy. Vz Měsíc. — U. Brod, u, m., mě. na
Mor., Ungarisch-Brod. — U. Hradiště, n., mě.
na Mor., Ungarisch-Hradischt. — U. Ostroh,
m., Ungarisch Ostra (nikoli: U. Ostrov. Šd. ),
původně Stenice. Sd. — Uhry, pl. gt. Uher,
Uhrům, Uhry, v Uhřích (na Slov. v Uhrách),
instr. Uhry, Ungarn, Ungaria. Vz více v S. N.
IX. a XI.

2. Uher, hru, m. = trudovatina, červené
neštovice na tváři, die Finne, Drüse, das
Kupfer im Gesichte. V. - Uhry, uhři, pl.
= nemoc sviňská, die Finnen. Uhři n. žlázy
(v nichž červi měchýřkoví jsou) sviňské.
V. Svině jsou plné uhrů. Aesop. — Kravský
u. = boule podkožní, v nichž se červ utváří,
der Lederwurm. D., Nz. lk.

3. Uher Frant., doktor práv a spisovatel.
S. N. Xl. 640.

Uherák, u, m., eine Art unschmackhafter
Erdäpfel. Us.

Uherce, dle Budějovice, něm. Anhorzen,
ves v Stodsku. Arch. IV. 35. Vz S. N.

Uherče, ete, m., malý Uher; Uher (po-
tupně).

Uherčice (dříve Uhřičice), něm. Auer-
schitz, městečko v Hustopečsku na Mor.
Vz S. N. — Něm. Ungarschitz, ves v Da-
čicku na Mor. Žer. Záp. I. 209.

Uherčina, vz Uher, 1.

Uherek, rka, m., osob. jm. Šd.

Uherka, vz Uher, 1., Uherky.

Uherky, vz Uher, 1. Brt., Šd. — U. =
švestky, slivky, z nichž slivovici pálí. U
Frýdka. Tč. — U. = fazole největší černé,
bílé, červené a bílé. Mor. Brt.

Uherkyně, č, f. = Uherka, die Ungarin.
Puch. — U., nemoc uherčina.

Uhernice, e, f. = uherčina (víno).

Uhersko atd. vz Uher, 1. — U., ves
u Vys. Mýta. Vz S. N., Dal. 166.

Uherský, vz Uher. 1.

Uherština, y, f. = uherčina, uher. jazyk.

Uhl, a, m. U. Aloys. Jg. H. l. 646.

Úhlada, y, f. = uhlazení, die Glättung,
expolitio. Nz.

Uhladiti, uhlaď, -dě (íc), il, zen, ení, na
Slov. -děn, ění; uhlazovati = hladkým uči-
niti, glätten, poliren; uchlácholiti, besänf-
tigen, nakloniti k čemu, gewinnen. Jg. —
co. U-la hlavičku ako makovičku. Mt. S.
— co čím. Kočce, psu srsť rukou, Us.,
mlat. U-dil si řeč liščím ocasem. Hš. U.
vlny trojzubem. Dch. U. hoblíkem desku.
Mor. Tč. — koho = nakloniti. V. — komu
co: si cestu k něčemu. Mor. Tč.

Uhladoviti koně = nechati vyhladověti.
Db.

Uhlák, u, m., anthrax, der Milzbrand.
Dch., Nz. lk. — U. = uhelník, vůz na uhlí,

der Kohlenwagen. Šp. — U., a, m., colius,
hmyz motýlovitý. Krok. II. 262. — U., kdo

uhlí roznáší.

Uhlan, u, m. = sůl z kyseliny uhlíkové
a ze zásady solné složená, carbonas, kohlen-
saures Salz. Rst. 20. U. ammoniový, ďasi-
čitý, germičnatý, měditý, měďnatý, stří-
břičitý, strontičitý, samorodný, vápníkový,
vápnosodičitý, vodnozinčitý, vizmutičný, zin-
čitý, železitý, žíravinný, živěničitý. Pr. Chym.
U. sodnatý, železnatý, vizmutový. Schd. II.
35., 52., 56.

Úhlář, e, uhlokop, a, m. = uhlíř, der
Kohlenbrenner, Kohlenbergmann. Hř.

Uhlárna, y, f. = uhelna. Na Ostrav.:
uhlarňa, ě, f. Tč.

Uhlásiti, müde jagen z. B. ein Thier. Rk.

Uhlasovati, durch Stimmen entscheiden,
votiren. Šm.

Uhlatěný, krystallisirt.

Uhlatěti, ěl, ění, kohlen, zur Kohle
werden. Dch.

Uhlatiti, il, cen, ení, zu Krystallen machen.
Šm.

Uhlatý, angulosus, eckig, winkelig: úd
plochý po kraji prodloužený v ušty široké
přímostranné. Rst. 510.

Úhlava, y, f. = hlaviště. Šp.

Uhlavení, n., die Köpfung. Smrť Heroda
Agrippy o dvě létě později po u. Jakobově
připadá. Sš. Sk. 145.

Úhlaví, n., der Kolben am Gewehre. Rk.

Uhlaviti, il, en, ení = hlavu stíti, köpfen.
— koho čím: mečem. St. skl., Výb. I. 1120.
23., Alx. 1120., Sš. Sk. 139.

Úhlavně = velmi. U. někoho nenáviděti,
tödtlich. Us.

Úhlavné, ého, n., zastr. = hlavní město.
Jir.

Úhlavní, -ný = hlavní, der erste, vor-
nehmste. Ú. lékař. Aqu. Ú-ním soudem je
odsoudil. GR. Aby služba nebyla protivna
ú-nému pánu. Hus I. 144. — Ú. = nejhorší,
který o hlavu (život) stojí. Ú. nepřítel, Haupt-,
abgesagter, Erz-, Todfeind, D., Háj., Arch.
II. 238., nenávisť, tödtlich, V., Troj., Kom.,
hřích, Št., St. skl., Hr. rk. 81., zrada, Šm.,
protivník. Ep. Pog. 26. Ti, kteří sú měli
ú-nú nepřiezeň, byli... Hus II. 112.

Úhlavnosť, i, f., die Hauptsache. Zlob.

Uhlazeně, geglättet, fein. U. mluviti.
V tom domě jde to u., geht es fein zu.
Dch.

Uhlazení, n., die Glättung, Verfeinerung.
U. slohu. Dch.

Uhlazenosť, i, f., die Glätte, Politur,
Feinheit, der Schliff. Nz. Zevní u. Dch. U.
mravů. Rk.

Uhlazený, geglättet, polirt, fein. U. ká-
men, srsť, mlat, moře; mravy, způsoby. Us.
Jg., Dch. Kdo chce u-ným býti, musí něco
zkusiti. Pk. Strany pořekadel vz: Lasice,
Soudruh, Šídlo.

Uhle, n. = uhlí. Ž. wit. 17. 13. a j.

Uhlec, helce, m. = uhelka, kyselina uhli-
čitá, Kohlensäure, f. Am.

Úhled, u, m. = ohled, das Erblicken,
Besehen. — Ú. = zevnitřní strana, die
Aussenseite, äussere Erscheinung. Má to