sb157-05 0..8296

302

pěkný ú. Jg. Ty zemáky dobře oloupej,
aby měly hezký ú. V Kunv. Msk. — Ú. =
pohled, conspectus. Kat. 721.

Uhlédati, uhlídati, uhlédávati, uhlídá-
vati; uhlédnouti, uhlídnouti, dl, ut, utí; uhle-
děti, ěl, ěn, ění; uhlízeti, el, en, ení. — U.
= spatřiti, sehen, ansichtig werden; uznati,
ersehen, abpassen, sehen; shledati, nalézti,
ersehen, ausersehen, finden; ubrániti, uhá-
jiti, erhüten; se = ubrániti se, ušetřiti se,
sich hüten; na Slov. zhlídnouti se, sich
versehen. Jg. — co, koho. Jestli té tam
ještě uhlídám! Ros. Až svou chvíli uhlédám
(poznám ji býti příhodnou). V. Uhlednu sy-
nečka jďa do kostela. Sš. P. 210. Nevěsta
se s vozu nahla, červenu krev uhlídala;
Pod jaborem sedla, orla tam uhledla; A můj
milé také hlídá, také-li on mě uhlídá?;
A já dycky do dvéří pohlídám, nezda-li já
milýho uhlídám; Uhlídala keř zelený a n
něho stál kůň vraný; Co tam budeš uhlídať,
to nám buděš povidať. Sš. P. 81., 102., 364.,
397., 692., 774. (Tč. ). U. škodu, NB. Tč.
214., příhodnou chvíli. Pal. Dj. III. 3. 133.
Uhledal ho, když byl lačen a okusil ho. Hus
II. 88. — D., Vrat., Reš. — co kde: háj
v širém poli uhlídli. Vrat. Bycha za ušima
uhlédáme (budeme litovati). Us. Uhled panu
v okenečku. Sš. P. 464. — čeho = uhájiti.
Sám toho uhlídal. Us. Přece těch jablek
uhlídal. Us. — se (čeho). Takového zlo-
děje se člověk neuhledí, neuhlídá. Us Šd.,
Ntk. On se neuhledí. Us. Nelze toho se
uhleděti. Ros. — se. Kdo hlídá, uhlídá se
(pozorný vyhne se škodě). Šml. Jakmile
uhlédali se, ssedli s koně. Pal. Dj. IV. 2
79. Však oni se uhlídají (sejdou se)! Us.
Msk. — kdy. Uhlídají svým časem, koho
bylo dobře poslouchati. Žer. 316. — koho
v čem. Jak sem pohledla v noci do mě-
síčka, hned sem tam uhledla v krvi šoha-
jíčka. Sš. P. 592. — že. Potom ty uhlédáš,
že máš frajerenku. Sš. P. 290. — se na
koho, na Slov = zhlídnouti se. Těhotná na
pěkné dítě se uhleděla. Koll.

Úhledčí, ího, m. = úhledší.

Uhledčivý = shledlý, sehend, Augen-.
Reš.

Uhleděti, vz Uhlédati.

Úhlednosť, i, f., die Ansehnlichkeit. Rk.

Uhlednouti, vz Uhlédati. — U. = po-
zorovati, beobachten, in Acht nehmen, be-
trachten. Na Slov. Bern.

Uhlednutí, n., das Erblicken, die An-
sicht.

Uhlednutý; -ut, a, o = pozorovaný, beo-
bachtet, betrachtet, in. Acht genommen. Na
Slov. Bern.

Úhledný = ohledný, stattlich, zierlich,
ansehnlich. U. stavení, Us., Sych., člověk.
Šd.

Úhledší, ího, m. = pozorovatel, vyzvědač,
der Kundschafter, Ausspäher, Spion, D.;
— dohledač, Aufseher, m., Krok.; — slídník
(pes) der Spürhund. Cyr. — Jg.

Uhléř, e, m. = uhlíř. Arch. II. 169. Vy-
hnal u-e z lesóv. Půh. I. 347.

Uhlérna, y, f., zastr., clibis. Rzk.

Uhleřov, a, m., Köhlersdorf, ves ve Slez-
sku. Tč.

Uhleť, i, f. = uhloť.
Uhlí, gt. uhlí (šp.: uhlího), uhlíčko,
a, n. = mnoho uhlů, die Kohlen. Uhlí jsou
nerosty vidu nekovového n. kovového, bez-
tvarné (mimo tuhu), barvy hnědé n. černé,
malé tvrdosti a hutnosti. Obsahuje více
méně čistý uhlík. Jest původu rostlinného
a nabylo dlouho trvajícím, tlením v zemi ny-
nější podoby své. U. a) lesku nekovového:
i 1. u. hnědé, obsahuje 55—75% uhlíku: a)
dřevnaté n. lignit n. bitumen, ß) lasturové;
2. černé, má 75—90% uhlíku, ostatní %
připadají na vodík, kyslík, dusík a zeminy;
hoří pomalu a potřebuje silnějšího průvanu
v kamnech. Černé u. a) smolné n. lesklé,
ß) kukosové, y) břidličné, ď) sazové. Vrstvy
u. nad sebou ležící bývají vrstvami jílu n.
pískovce od sebe odděleny. K hnědému uhlí
patří rašelina, (Torf): hmota houbovitá ze-
mitá n. vláknitá, barvy hnědé n. černé;
snadno hoří; skládá se z bahenných rostlin
na polo zprachnivělých; má mocnosť 20—40
střevíců. — b) Kovově lesklé: 1. anthracit,
černý jako železo, nesnadno se zapaluje a
hoří slabým plamenem bez zápachu vydá-
vaje silné teplo. Obsahuje 90—96% uhlíku,
ostatní je vodík, kyslík a zeminy. — 2)
Tuha (Graphit): šedá, lesklá, jemná, měkká,
barví a píše černě. Obsahuje skoro úplně
čistý uhlík; hoří jen v nejsilnějším ohni za
prudkého průvanu vzduchu bez plamene
a dýmu a vydává velmi silné horko. Tuha
anglická, sibiřská, česká, bavorská. Cf. Bř.
N. 232. —234. — U. kamenné n. černé jest
buď lupenatě břidličné, buď vláknité, smolné,
sazové. Bř. Uhlí mineralné, die Mineralkohle,
fossile Kohle, kamenné n. černé, die Stein-,
Schwarzkohle, žírné, die Fettkohle, fette
Kohle, položírné, halbfette Kohle, kovářské,
Schmiede-, spečné či spečivé, Back-, kok-
sové, Koks-, Koak-, pěnivé, Sinter-, ply-
nové, Gas-, kennelské či svíčné, Kannel-,
Leucht-, plamenné. Flamm-, suché či chudé
či antracitové, anthracitartige Stein-, chudo-
plamenné (chudé s dlouhým plamenem), ma-
gere Flamm-, parní (do parních kotlů), do-
mácí (k domácímu topení), Hnus-, vápenné
(k pálení vápna), Kalk-, cihelné n. cihlové
(k pálení cihel), Ziegel-, lupkové, Schiefer-,
smolné, Pech-, sazové, Russ-, mělné, Mulm-,
mrtvé či mrtvina, taube K., hnědé, Braun-,
smolnohnědé, Pechglanz-, obyčejné hnědé,
gemeine Braun, zemité hnědé u., erdige
Braun-, bituminöse Holzerde, dřevnaté, hol-
zige Braun-, listové hnědé u. či listovatý
lignit či dysodil, Papier-, Blätter-, těžné,
Förder-, kusové, Stück-, Gross-, ohrabované
(kostkové, ohrabky, kostky, střední u. ),
Würfel-, Mittel-, kouskové (ořechové, osý-
vané, kousky), Nuss-, Gries-, drobné, Klein-,
Grus-, uhelný prach (měl, mour), Staub-,
Kohlenstaub, prosývané, gesiebte K., pro-
myté (promývané), gewaschene K., Wasch-
kohle, shnětené (uhelné cihelky), Kohlen-
ziegel. Hř. U. dehtové, Theer-, lisované,
Press-, Dch., prašné (mour), Staub-, sirnaté,
schwefelhaltig, rozpálené hnědo-uhlí živič-
naté, bituminöse Braunkohle, rozmělněné,
gepulverte K., Šp., z kostí (carbo ossium,
spodium), Nz. lk., dřevěné, hašené, hou-