Předchozí (301)  Strana:302  Další (303) |
|
|||
302
|
|||
|
|||
pěkný ú. Jg. Ty zemáky dobře oloupej,
aby měly hezký ú. V Kunv. Msk. — Ú. = pohled, conspectus. Kat. 721. Uhlédati, uhlídati, uhlédávati, uhlídá-
vati; uhlédnouti, uhlídnouti, dl, ut, utí; uhle- děti, ěl, ěn, ění; uhlízeti, el, en, ení. — U. = spatřiti, sehen, ansichtig werden; uznati, ersehen, abpassen, sehen; shledati, nalézti, ersehen, ausersehen, finden; ubrániti, uhá- jiti, erhüten; se = ubrániti se, ušetřiti se, sich hüten; na Slov. zhlídnouti se, sich versehen. Jg. — co, koho. Jestli té tam ještě uhlídám! Ros. Až svou chvíli uhlédám (poznám ji býti příhodnou). V. Uhlednu sy- nečka jďa do kostela. Sš. P. 210. Nevěsta se s vozu nahla, červenu krev uhlídala; Pod jaborem sedla, orla tam uhledla; A můj milé také hlídá, také-li on mě uhlídá?; A já dycky do dvéří pohlídám, nezda-li já milýho uhlídám; Uhlídala keř zelený a n něho stál kůň vraný; Co tam budeš uhlídať, to nám buděš povidať. Sš. P. 81., 102., 364., 397., 692., 774. (Tč. ). U. škodu, NB. Tč. 214., příhodnou chvíli. Pal. Dj. III. 3. 133. Uhledal ho, když byl lačen a okusil ho. Hus II. 88. — D., Vrat., Reš. — co kde: háj v širém poli uhlídli. Vrat. Bycha za ušima uhlédáme (budeme litovati). Us. Uhled panu v okenečku. Sš. P. 464. — čeho = uhájiti. Sám toho uhlídal. Us. Přece těch jablek uhlídal. Us. — se (čeho). Takového zlo- děje se člověk neuhledí, neuhlídá. Us Šd., Ntk. On se neuhledí. Us. Nelze toho se uhleděti. Ros. — se. Kdo hlídá, uhlídá se (pozorný vyhne se škodě). Šml. Jakmile uhlédali se, ssedli s koně. Pal. Dj. IV. 2 79. Však oni se uhlídají (sejdou se)! Us. Msk. — kdy. Uhlídají svým časem, koho bylo dobře poslouchati. Žer. 316. — koho v čem. Jak sem pohledla v noci do mě- síčka, hned sem tam uhledla v krvi šoha- jíčka. Sš. P. 592. — že. Potom ty uhlédáš, že máš frajerenku. Sš. P. 290. — se na koho, na Slov = zhlídnouti se. Těhotná na pěkné dítě se uhleděla. Koll. Úhledčí, ího, m. = úhledší.
Uhledčivý = shledlý, sehend, Augen-.
Reš. Uhleděti, vz Uhlédati.
Úhlednosť, i, f., die Ansehnlichkeit. Rk.
Uhlednouti, vz Uhlédati. — U. = po-
zorovati, beobachten, in Acht nehmen, be- trachten. Na Slov. Bern. Uhlednutí, n., das Erblicken, die An-
sicht. Uhlednutý; -ut, a, o = pozorovaný, beo-
bachtet, betrachtet, in. Acht genommen. Na Slov. Bern. Úhledný = ohledný, stattlich, zierlich,
ansehnlich. U. stavení, Us., Sych., člověk. Šd. Úhledší, ího, m. = pozorovatel, vyzvědač,
der Kundschafter, Ausspäher, Spion, D.; — dohledač, Aufseher, m., Krok.; — slídník (pes) der Spürhund. Cyr. — Jg. Uhléř, e, m. = uhlíř. Arch. II. 169. Vy-
hnal u-e z lesóv. Půh. I. 347. Uhlérna, y, f., zastr., clibis. Rzk.
Uhleřov, a, m., Köhlersdorf, ves ve Slez-
sku. Tč. |
Uhleť, i, f. = uhloť.
Uhlí, gt. uhlí (šp.: uhlího), uhlíčko, a, n. = mnoho uhlů, die Kohlen. Uhlí jsou nerosty vidu nekovového n. kovového, bez- tvarné (mimo tuhu), barvy hnědé n. černé, malé tvrdosti a hutnosti. Obsahuje více méně čistý uhlík. Jest původu rostlinného a nabylo dlouho trvajícím, tlením v zemi ny- nější podoby své. U. a) lesku nekovového: i 1. u. hnědé, obsahuje 55—75% uhlíku: a) dřevnaté n. lignit n. bitumen, ß) lasturové; 2. černé, má 75—90% uhlíku, ostatní % připadají na vodík, kyslík, dusík a zeminy; hoří pomalu a potřebuje silnějšího průvanu v kamnech. Černé u. a) smolné n. lesklé, ß) kukosové, y) břidličné, ď) sazové. Vrstvy u. nad sebou ležící bývají vrstvami jílu n. pískovce od sebe odděleny. K hnědému uhlí patří rašelina, (Torf): hmota houbovitá ze- mitá n. vláknitá, barvy hnědé n. černé; snadno hoří; skládá se z bahenných rostlin na polo zprachnivělých; má mocnosť 20—40 střevíců. — b) Kovově lesklé: 1. anthracit, černý jako železo, nesnadno se zapaluje a hoří slabým plamenem bez zápachu vydá- vaje silné teplo. Obsahuje 90—96% uhlíku, ostatní je vodík, kyslík a zeminy. — 2) Tuha (Graphit): šedá, lesklá, jemná, měkká, barví a píše černě. Obsahuje skoro úplně čistý uhlík; hoří jen v nejsilnějším ohni za prudkého průvanu vzduchu bez plamene a dýmu a vydává velmi silné horko. Tuha anglická, sibiřská, česká, bavorská. Cf. Bř. N. 232. —234. — U. kamenné n. černé jest buď lupenatě břidličné, buď vláknité, smolné, sazové. Bř. Uhlí mineralné, die Mineralkohle, fossile Kohle, kamenné n. černé, die Stein-, Schwarzkohle, žírné, die Fettkohle, fette Kohle, položírné, halbfette Kohle, kovářské, Schmiede-, spečné či spečivé, Back-, kok- sové, Koks-, Koak-, pěnivé, Sinter-, ply- nové, Gas-, kennelské či svíčné, Kannel-, Leucht-, plamenné. Flamm-, suché či chudé či antracitové, anthracitartige Stein-, chudo- plamenné (chudé s dlouhým plamenem), ma- gere Flamm-, parní (do parních kotlů), do- mácí (k domácímu topení), Hnus-, vápenné (k pálení vápna), Kalk-, cihelné n. cihlové (k pálení cihel), Ziegel-, lupkové, Schiefer-, smolné, Pech-, sazové, Russ-, mělné, Mulm-, mrtvé či mrtvina, taube K., hnědé, Braun-, smolnohnědé, Pechglanz-, obyčejné hnědé, gemeine Braun, zemité hnědé u., erdige Braun-, bituminöse Holzerde, dřevnaté, hol- zige Braun-, listové hnědé u. či listovatý lignit či dysodil, Papier-, Blätter-, těžné, Förder-, kusové, Stück-, Gross-, ohrabované (kostkové, ohrabky, kostky, střední u. ), Würfel-, Mittel-, kouskové (ořechové, osý- vané, kousky), Nuss-, Gries-, drobné, Klein-, Grus-, uhelný prach (měl, mour), Staub-, Kohlenstaub, prosývané, gesiebte K., pro- myté (promývané), gewaschene K., Wasch- kohle, shnětené (uhelné cihelky), Kohlen- ziegel. Hř. U. dehtové, Theer-, lisované, Press-, Dch., prašné (mour), Staub-, sirnaté, schwefelhaltig, rozpálené hnědo-uhlí živič- naté, bituminöse Braunkohle, rozmělněné, gepulverte K., Šp., z kostí (carbo ossium, spodium), Nz. lk., dřevěné, hašené, hou- |
||
|
|||
Předchozí (301)  Strana:302  Další (303) |