Předchozí (302)  Strana:303  Další (304) |
|
|||
303
|
|||
|
|||
bové, hrubé, jantarové, králové (dřevěné,
okolo krále v milíři), kreslicí (kr. fran- couzské), Reiss-, krupičnaté, lehké, lipové, masové, měkké (z měkkého dříví), milířské, platinové, řeřavé, rostlinné, rýsovné, lípové, tiché (neveliký oheň z uhlí; na tichém u. něco rozpouštěti. Vys. ), tvrdé (z tvrdého dříví), v kusech, znenáhlé (= tiché), živé, živočišné, thierisch o. animalisch. Kh., Vys. U. míchané, Plätterkohle; pařezové, Stücker- kohle; rožďové, Grubenkohle. Techn. II. 398. Uhlé ohňovo. Ž. wit 17. 13 a j. U. krevné. Vz KP. IV. 677., KP. II. 345., III. 42., 43., 122., 126., 131. -133., Krč. 201., 494., 530., 833., 938., 953. U. buštěhradské, kladenské, litické, mirošovské, radnické, nýřanské, plynárnické (Retortenkohle). Po- hrabáč na u., Dch., nasypání, nahození, roz- klad, spotřeba, úspora, cena, prodej, sklad, skladiště, drahota, přikládání, nedostatek, zásoba, dovoz, práni, přebytek uhlí; vůz na u. (uhlák, uhelník), prádlo, lopata, kůlna na u. Šp. Pálení u. v jamách, die Gruben- verkohlung. Nz. U. k vyrábění plynu, die Gaskohle, smíšené, Förder-, žhavé, Gluth-, bohaté na kyz krychlený, schwefelkiesreiche K., ploché, břidličnaté, Schiefer-, plackové (placky), Platten-, chrupavkové, Knorpel-, kalové, Schlamm-; oheň, plyn, popel z ka- menného u.; pramen, zbytek, zkoušení uhlí; pekáč na u, der Kohlenkasten (bei der Gas- erzeugung); nádoba k vaření uhlím, Kohlen - kochgefäss. Šp. Wohlfeile, theure K., laciné, drahé u.; gekörnte K, zrnované uhlí: weiche K., měkké u.; grobe K., hrubé u.; harte K., tvrdé u.; glühende K., řeřavé u.; ge- glühte K., žíhané u.; wiederbelebte K., oži- vené u.; verschmierte K., zamazané u.; ausgegohrene K., vykvašené u.; frische K., čerstvé uhlí; die K. ist bereits in volle Flamme gekommen, u. již plným plamenem hoří; die K. verbrennt zu schnell, u. tuze rychle hoří; K. nachlegen, u. přikládati; unverbrannte K., nespálené u.; die K. gleich- mässig verstreuen, u. stejně rozhoditi, po- hoditi; viel unverbrannte K. wird ausge- schieden, mnoho nespáleného u. se oddělí; unverbrannte K. wird in den Rauchfang fort- gerissen, nespálené u. vlítne do komína. Sp. U. páliti; u. z dříví páliti; dříví na u. páliti; u. uhasiti. D. Tlící u. měchem roz- dmýchati. Sych. U. přikládati, prodávati; k u., na u. něco postaviti. Us. Hory na kamenné u. D. U. dobývati, kopati. Nz. Vz Ruda, Tavíř, S. N., Šfk. 41., Schd. II. 30. Nechť on hryze uhlí; Uč své děti uhlé hrýzti a mě mazancóm jiesti; Komu třeba uhlé, hledej v popele. Mus Bude-li kdo choditi na u. ohnivém a noh svých neopálí ? Hus I. 276. Ona uhlé a nětco železa drob- ného a brus prodala za puol kopy. NB. Tč. 202. Lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, žízní-li, dej mu píti; nebo to čině u. řeřavé shrneš na hlavu jeho. K Rím. 12. 20. (Přivedeš ho k poznání a k zardění). Dch. Sedí jako na uhlí; Jde přes to jako kohout přes uhlí (na lehko si to bere); Uhlí od kováře ku- povati. Bern. Z roštu do u. padnouti (Vz Prodělání); Cos pak pro u. přišel (že od nás tak pospícháš. Vz Spěch)? Č. |
Uhlice, e, f., zastr., sperma. Veleš.
Uhlíček, vz Uhlík.
Uhličitan, u, m. Sloučeniny kyseliny
uhličité se zásadami slují u-ny, kohlensaure Salze, Karbonate. Šfk. 83., Nz. U. ammo- natý, Hirschhornsalz, kohlensaurer Ammo- niak, barnatý, beryllitý, draselnatý, ethyl- natý, hořečnatý, Magnesiumkarbonat, kohlen- saure Magnesia; kademnatý, kobaltnarý, ithnatý, manganatý, měďnatý, nikelnatý,, lolovnatý (běloba, kohlensaures Bleioxyd Bleiweiss), rtutičnatý, sodnatý, stříbrnatý, strontnatý, uranitý, vápenatý, kohlensaurer Kalk, vizmutový, zinečnatý, železnatý. Kh., Šfk. 802., KP. IV. 373., 370., 385. Uhličitý = uhlík v sobě mající, Kohlen-,
Kohlensäure-. U. kyselina = uhelka, Kohlen- säure, Nz., voda, Kohlensäurewasser, Šp., sirník (sírouhlík, carboneum sulphuratum, Schwefelkohlenstoff, m. ), Nz. lk., dusičník solík a soličník. Chym. Uhlíčko, a, n., vz Uhlí.
Uhličnatan, u, m. = uhlan, Kohlensauer-
salz. Chym. U. olovitý (bělidlo olověné, běl olověná), vápničitý (křída), dvojmědičitý. Chym. — Jg Uhličnatka, y, f. = kyselina uhličitá,
uhelka, die Kohlensäure. Vyměšování u-ky, Kohlensäureausscheidung, určení u-ky, Koh- lensäurebestimmung. Nz. lk. Pec, pumpa na u-ku, Kohlensäureofen, -pumpe. Šp. Uhličnatý, kohlensauer, Kohlen-. U. du-
sičník (uhel živočišný), kyselina (n. uhlí- ková), kysličník, soličník, sířičník, kostičník. Pr. Chym. — Jg. Uhličník, u, m. — uhlík s kovem někte-
rým a vodíkem sloučený), das Kohlenmetall, Karburet. Jg., Nz. K. železa, Kohlenstoff- eisen. Nz. U. vodičelý (uhlí dřevné, tvrdé), vodičitý, vodičnatý, železnělý. Chym. — Jg. Uhličný = uhlík obsahující, něco méně
než uhličitý, Kohlenstoff-. U. dusičník u. modřovina Chym. 109. Uhlídati, vz Uhlédati.
Uhlík, u, uhlíček, čku, m. = malý uhel,
das Köhlchen. V. — U. = drahý kámen, der Karbunkel. Aqu. -- U. = hlíza, hlizka, ohnivý nežit (zlý bolák), karbunkul, snět, mrť, mrlina, anthrax, der Brand. Ja., Nz. lk. U. víček, anthrax palpebrae. Schb. — U., der Kohlenstoff, carboneum, prvek chemický. Vz S. N., Šfk. 39. a násl., Schd. II. 29. Rst. 17., Kk. 61. — U., a, m., osob. jm. Uhlíkokyselinový plyn, kohlensaures
Gas. Světz. I. 291. Uhlíkový = uhličnatý. U. kyselina, cha-
luzičník, siřičník; záduch, anaemia. Ja. Uhlín, u, m = drahý kámen, carbunculus.
Koll Vz Uhlík. Uhlina, y. f. = koks, der Koaks, Koks.
Šp.
Uhlínec, nce, m., der Diamant. Šm.
Uhliniti, il, ěn, ění, mit Leim anschmieren.
Bern. 1. Uhlíř (na Mor. uhlář), e, m. = kdo
uhlí v milíři pálí, der Kohlenbrenner, Kohlen- bauer, Köhler. V. Vz Tk. II. 374., 381., 382. Tys jako u. (černý). Us. Dhn. Čert řekl u-ři: My oba černi jsme. Us. Vz Uhléř. — U. = kůň rudočerné barvy. Kohlfuchs. |
||
|
|||
Předchozí (302)  Strana:303  Další (304) |