sb157-05 0..8296

311

Uhrazení, n., vz Uhraditi.

Uhrazenosť, i, f., die Abschränkung. Šm.

Uhrazený; -en, a, o, vz Uhraditi. — čím.
Některé věci byly písmy svatými dostatečně
u-ny. Pal. Dj. V. 2. 38.

Uhrazti, uhraznouti se = zhroziti se,
zděsiti se, uleknouti se, sich entsetzen. —
koho. On se jí uhráz. U Vsetína. Vck. —
abs. Lidé se uhrazli a uběhli od toho po-
kladu. Ib.

Uhražení, n., Deckung. Ddk. III. 255.
U. dluhu, amortisace. Vz Uhrazení, Hra.

Uhražený, vz Uhrazený.

Uhrbati = uhrabati. Na Ostrav. Tč.

Uhrdlačiti, il, en, ení, abrackern, ab-
plagen. — se čím: prací. Mor. Šd.

Uhrdlený; -en, a, o, erhängt, in einer
Schlinge erwürgt, uškrcený. — kde. Našli
sme srnečka, byl v putlině u ný. Slez. Šd.

Uhrdliti, il, en, ení = hrdlením dostati,
erpressen. — co na kom n. od koho. Ros.

— U. koho = zabiti, uškrtiti, erwürgen.
Krok. — se = zardousiti se, uvondati se.
Na vých. Mor.

Uhrdnouti, dnul a dl, utí, verächtlich
wegwerfen. — čím. Na Ostrav. Tč.

Uhře, ete, n., mladý Uher. — U. = Uher
(s příhanou). Let., Dal.

Uhřebelcovati = hřebalcem učesati, ab-
striegeln. — koho: koně, Us. Tč.

Uhřebíkovati = hřebíky ubiti, annageln.

— co. Us. Tč.

Uhřebiti, il, en, ení. — se komu. U-lo
se nám hříbátko. Na Ostrav. Tč.

Uhřejbati = uhrýzti, abnagen. U Olom.
Sd.

Uhřešiti se, il, en, ení, sich satt fluchen.
Na Mor. Tč.

Uhřetice, Úřetice, něm. Auretitz, dle
Budějovice, ves v Chrudimsku. Vz S. N.

Uhřeznouti = uhříznouti.

Uhři, vz Uher.

Uhřice, dle Budějovice, a) něm. Auřitz,
ves u Strakonic; b) něm. Uhřitz, vsi u Sedlce
v Milevsku, u Kyjova a u Morkovic v Kro-
měřížsku; c) Uhrschitz, ves u Bučovic na
Mor.; d) Ungerndorf, ves u Boskovic. PL.,
S. N.

Uhřičice, dle Budějovice, Uhřitschitz,
ves u Kojetína. PL.

Uhřímati, vz Uhřměti.

Uhřín, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

Uhřiněves, vsi, f., Ouřiňoves, městečko
u Říčan. Vz S. N., Tk. I. 47., 87., III. 112.,
129., IV. 171., V. 137., 207., Tf. 267.

Uhřinov, a, m., Uhřinau, ves u Vel.
Meziříčí; Ungersdorf, ves u Hranice na Mor.
PL.

Uhřínov, a, m. U. malý a velký, Klein-,
Gross Auřim, vsi u Rychnova v Jičínsku.
PL., Arch. V. 550.

Uhřinovice, dle Budějovice, ves u Brtnic
v Jihlavsku. PL.

Uhřisko, a, n. = veliký, hrubý Uher, ein
grosser, ungeschlachter Ungar. Jg.

Uhříti, vz Uhřáti.

Uhřití, n. = uhřání, die Erhitzung. Jg.

Uhřitý; -it, a, o, vz Uhřáný.

Uhřiva, y, f., rauca, zastr. Veleš.

Uhřivosť, i, f. = uhrovatosť, uhrovitosť,

vlastnosť uhřivého, finnige Beschaffenheit. V.

— U. = uhry v tváři, trudovatina, das
Kupfer im Gesicht, der Aussatz. Středmostí
nejspíše u. vypudíte. Sych.

Uhřivý, uhrovatý, uhrovitý = plný
uhrů, finnig, drüsig. Br. U. hovado, Bibl.,
maso, vepř. Ros., Št., svině. Us. — U. =
uhry v tváři mající, kupferig im Gesichte.
U. tvář. Jád. — kde: ve tváři. Us.

Uhříznouti, uhřeznouti, hřízl a hřezl a
hřazl, utí = uvíznouti, stecken bleiben. —
v čem. Št.

Uhrknouti, knul a kl, utí, uhrkovati =
uprkem padati. — odkud. Hrach uhrknul
z hrnce, jak ním trkl. Mor. Tč.

Uhřměti, ěl, ení, uhřímati se. Už se
dosť uhřmělo, až déšt vyhřmělo. Na Ostrav.
Tč.

Úhrn, u, úhrnek, nku, m. = summa,
výnos, der Betrag, die Summe. Úhrnkem =
summou, v krátkosti, vesměs, summarisch, in
Summe, überhaupt, per Pausen., Věci vespo-
lek a ú-kem vzaté, Inbegriff von Sachen.
J. tr. A bude-li sněm, tu aby všichni ů-kem
na něm byli. Arch. II. 162. Všichni u-kem se
vypravili. Žer. Sn. 66. Cf. Úhrnkový. Úhrn-
kem všecky zahladil u vodě veliké. Br.
Umínil jsem toto summovně a jako říkáme
úhrnkem krátce mluviti. V. Úhrnkem něco
koupiti, prodati, vyměřiti (pauschaliren). D.
Vyrovnání ú-kem (úhrnkové). J. tr. Úhrnkem
to činí 10 zl. Rk. Ú. příjmů a vydání,
Summe der Einnahmen und Ausgaben. Dch.
Už tak sečou úhrnem, allgemein. Na Slez.
Šd. — Ú., das Pauschale, plat úhrnkový,
paušál. Učiniti, vyměřiti, vzíti něco ú-kem,
pauschaliren. J. tr., Nz.

Úhrnečný, summarisch, in Summe, Ge-
sammt-, Haupt-. Ú. summa, účet. J. tr. Ú.
nebo summovná závěra kassy, summarischer
Kassaabschluss. Nz.

Úhrnek, nku, m., vz Úhrn. — U. =
zástěra, die Schürze. Bdl.

Úhrnkový, summarisch, Pauschal-. =
summovný, úhrnkem, úhrnem, záhrnkem,
summou, součetně. Nz. U. lhůta. Šp. Údové
sněmu zemského obdrží úhrnkovou náhradu
za výlohy na cestu. ŘZ. 1850. 1. 18. U.
vyrovnání (v. úhrnkem), Pauschalausgleich,
plat, das Pauschale, peníze, Pauschalgelder,
slevení, Pauschalnachlass. J. tr. Ú. daň, die
Pauschalirungsabgabe, soustava, doba. Šp.
Cf. Úhrnečný.

Úhrnný = uhrnkový. Ú. obnos, cena.
Dch. Ú. listiny = konglomeratní. Ddk. V. 101.

Uhrnouti, ul, ut, utí; uhrnovati, ab-,
wegscharren, wegnehmen. — si co jak:
sukni (vyhrnouti, vykasati, aufschürzen; po
kolena. — se = houfně odejíti, haufenweise
weggehen; kasati se, sich aufschürzen. Us.

Uhrnovati se = zahrnovati se, zavírati
se, mit inbegriffen sein, mit enthalten sein.

— v čem. Ovšem ouhrnoval se (předpis
ten záporný) ve všeobecném předchozím
pravidlu. Sš. I. 237. (Hý. ).

Uhrnutí, n., das Ab-, Wegscharren; das
Aufschürzen. Jg.

Uhrnutý; -ut, a, o, weggescharrt; auf-
geschürft.



	311

	Uhrazení, n., vz Uhraditi. Uhrazenosť, i, f., die Abschränkung. Šm. Uhrazený; -en, a, o, vz Uhraditi. — čím. Některé věci byly písmy svatými dostatečně u-ny. Pal. Dj. V. 2. 38. Uhrazti, uhraznouti se = zhroziti se, zděsiti se, uleknouti se, sich entsetzen. — koho. On se jí uhráz. U Vsetína. Vck. — abs. Lidé se uhrazli a uběhli od toho po- kladu. Ib. Uhražení, n., Deckung. Ddk. III. 255. U. dluhu, amortisace. Vz Uhrazení, Hra. Uhražený, vz Uhrazený. Uhrbati = uhrabati. Na Ostrav. Tč. Uhrdlačiti, il, en, ení, abrackern, ab- plagen. — se čím: prací. Mor. Šd. Uhrdlený; -en, a, o, erhängt, in einer Schlinge erwürgt, uškrcený. — kde. Našli sme srnečka, byl v putlině u ný. Slez. Šd. Uhrdliti, il, en, ení = hrdlením dostati, erpressen. — co na kom n. od koho. Ros. — U. koho = zabiti, uškrtiti, erwürgen. Krok. — se = zardousiti se, uvondati se. Na vých. Mor. Uhrdnouti, dnul a dl, utí, verächtlich wegwerfen. — čím. Na Ostrav. Tč. Uhře, ete, n., mladý Uher. — U. = Uher (s příhanou). Let., Dal. Uhřebelcovati = hřebalcem učesati, ab- striegeln. — koho: koně, Us. Tč. Uhřebíkovati = hřebíky ubiti, annageln. — co. Us. Tč. Uhřebiti, il, en, ení. — se komu. U-lo se nám hříbátko. Na Ostrav. Tč. Uhřejbati = uhrýzti, abnagen. U Olom. Sd. Uhřešiti se, il, en, ení, sich satt fluchen. Na Mor. Tč. Uhřetice, Úřetice, něm. Auretitz, dle Budějovice, ves v Chrudimsku. Vz S. N. Uhřeznouti = uhříznouti. Uhři, vz Uher. Uhřice, dle Budějovice, a) něm. Auřitz, ves u Strakonic; b) něm. Uhřitz, vsi u Sedlce v Milevsku, u Kyjova a u Morkovic v Kro- měřížsku; c) Uhrschitz, ves u Bučovic na Mor.; d) Ungerndorf, ves u Boskovic. PL., S. N. Uhřičice, dle Budějovice, Uhřitschitz, ves u Kojetína. PL. Uhřímati, vz Uhřměti. Uhřín, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127. Uhřiněves, vsi, f., Ouřiňoves, městečko u Říčan. Vz S. N., Tk. I. 47., 87., III. 112., 129., IV. 171., V. 137., 207., Tf. 267. Uhřinov, a, m., Uhřinau, ves u Vel. Meziříčí; Ungersdorf, ves u Hranice na Mor. PL. Uhřínov, a, m. U. malý a velký, Klein-, Gross Auřim, vsi u Rychnova v Jičínsku. PL., Arch. V. 550. Uhřinovice, dle Budějovice, ves u Brtnic v Jihlavsku. PL. Uhřisko, a, n. = veliký, hrubý Uher, ein grosser, ungeschlachter Ungar. Jg. Uhříti, vz Uhřáti. Uhřití, n. = uhřání, die Erhitzung. Jg. Uhřitý; -it, a, o, vz Uhřáný. Uhřiva, y, f., rauca, zastr. Veleš. Uhřivosť, i, f. = uhrovatosť, uhrovitosť,	vlastnosť uhřivého, finnige Beschaffenheit. V. — U. = uhry v tváři, trudovatina, das Kupfer im Gesicht, der Aussatz. Středmostí nejspíše u. vypudíte. Sych. Uhřivý, uhrovatý, uhrovitý = plný uhrů, finnig, drüsig. Br. U. hovado, Bibl., maso, vepř. Ros., Št., svině. Us. — U. = uhry v tváři mající, kupferig im Gesichte. U. tvář. Jád. — kde: ve tváři. Us. Uhříznouti, uhřeznouti, hřízl a hřezl a hřazl, utí = uvíznouti, stecken bleiben. — v čem. Št. Uhrknouti, knul a kl, utí, uhrkovati = uprkem padati. — odkud. Hrach uhrknul z hrnce, jak ním trkl. Mor. Tč. Uhřměti, ěl, ení, uhřímati se. Už se dosť uhřmělo, až déšt vyhřmělo. Na Ostrav. Tč. Úhrn, u, úhrnek, nku, m. = summa, výnos, der Betrag, die Summe. Úhrnkem = summou, v krátkosti, vesměs, summarisch, in Summe, überhaupt, per Pausen., Věci vespo- lek a ú-kem vzaté, Inbegriff von Sachen. J. tr. A bude-li sněm, tu aby všichni ů-kem na něm byli. Arch. II. 162. Všichni u-kem se vypravili. Žer. Sn. 66. Cf. Úhrnkový. Úhrn- kem všecky zahladil u vodě veliké. Br. Umínil jsem toto summovně a jako říkáme úhrnkem krátce mluviti. V. Úhrnkem něco koupiti, prodati, vyměřiti (pauschaliren). D. Vyrovnání ú-kem (úhrnkové). J. tr. Úhrnkem to činí 10 zl. Rk. Ú. příjmů a vydání, Summe der Einnahmen und Ausgaben. Dch. Už tak sečou úhrnem, allgemein. Na Slez. Šd. — Ú., das Pauschale, plat úhrnkový, paušál. Učiniti, vyměřiti, vzíti něco ú-kem, pauschaliren. J. tr., Nz. Úhrnečný, summarisch, in Summe, Ge- sammt-, Haupt-. Ú. summa, účet. J. tr. Ú. nebo summovná závěra kassy, summarischer Kassaabschluss. Nz. Úhrnek, nku, m., vz Úhrn. — U. = zástěra, die Schürze. Bdl. Úhrnkový, summarisch, Pauschal-. = summovný, úhrnkem, úhrnem, záhrnkem, summou, součetně. Nz. U. lhůta. Šp. Údové sněmu zemského obdrží úhrnkovou náhradu za výlohy na cestu. ŘZ. 1850. 1. 18. U. vyrovnání (v. úhrnkem), Pauschalausgleich, plat, das Pauschale, peníze, Pauschalgelder, slevení, Pauschalnachlass. J. tr. Ú. daň, die Pauschalirungsabgabe, soustava, doba. Šp. Cf. Úhrnečný. Úhrnný = uhrnkový. Ú. obnos, cena. Dch. Ú. listiny = konglomeratní. Ddk. V. 101. Uhrnouti, ul, ut, utí; uhrnovati, ab-, wegscharren, wegnehmen. — si co jak: sukni (vyhrnouti, vykasati, aufschürzen; po kolena. — se = houfně odejíti, haufenweise weggehen; kasati se, sich aufschürzen. Us. Uhrnovati se = zahrnovati se, zavírati se, mit inbegriffen sein, mit enthalten sein. — v čem. Ovšem ouhrnoval se (předpis ten záporný) ve všeobecném předchozím pravidlu. Sš. I. 237. (Hý. ). Uhrnutí, n., das Ab-, Wegscharren; das Aufschürzen. Jg. Uhrnutý; -ut, a, o, weggescharrt; auf- geschürft.