sb157-05 0..8296

312

Uhromaditi, il, ěn, ění, aufhäufen. - co
kde. Tč.

Uhromádkovati, häufeln. — co kde.
Mor. Tč.

Uhromiti, il, en, ení, niederdonnern. —
koho čím: drsnými slovy. Us. Tč.

Uhřoť = uhříti. Na Ostrav. Tč.

Uhrouziti, il, en, ení, untertauchen. —
se kde: v obecném živote. Us. Šd. —
koho = zničiti koho, o jeho úřad, službu
atd. ho připraviti, o právo ho oloupiti atd.
Mor. Šd. Uhrúzili by mě, kdyby mohli. Mor.
Šd.

Úhrov, a, m., ves v Chotěbořsku. Vz
S. N., Pal. Dj. IV. 2. 488.

Uhrovatěti, ěl, ění; zuhrovatěti = uhry
dostávati, finnig, kupferig werden. Ros., Ja.

Uhrovatosť, i, f., vz Uhřivosť. V.

Uhrovatý, vz Uhřivý. V.

Uhrovic mlýn, Uhermühle, u Kralovic.
PL.

Uhrovitosť, i, f = uhřivosť. D.

Uhrovitý = uhřivý.
Uhroziti, il, žen, ení; uhrožovati = ustra-
šiti, abschrecken, einschüchtern. V. — abs.
Ani jsouc uhrozena ani sliby navedena. Pr.
měst. 178. — koho. Jako by nás chtěl u.
Arch. V. 272. Prokop Vel. u-zil a jinam
zavedl ty lidi. Pal. III. 3. 108. Mrzkosť
mých bližních uhrozila mě jest; Posieláše
mi listy chtě mě u. BO. U. koho. J. tr. Tak
vše súsedy uhrozichu. Dal. 78. 20. Zmocnili
se i hradu Wilšteina uhrozivše prý jeho pur-
krabí nestatečného. Pal. Dj. III. 2. 71., Let.
44. Pohanstvo uhrozil. Kat. 13. Žádnému se
nedadúce ustrašiti a u. Arch. I. 363. — se
čeho. Uhrozil se smrti. Pal. Dj. III. 1. 245.
— koho, se čím. Neb snad krále tú řečiú
chtěl u. Dal. 50. 21. (str. 86. ). U. někoho
pohrůžkami. Bl. Nedajte se u. jich vyneše-
ním, jenž ufám Bohu, jim neprospěje. Hus
III. 287. Jakoby nás svým svolením chtěl
u. Arch. V. 272.

Uhrtusiti = urdousiti. Tč.

Uhrubiti, il, en, ení = uvětšiti, vergrös-
sern. — komu. Kram., Jer. ms. — se na
koho = hrubým se státi, grob, streng wer-
den. Ctib. Hd. 36.

Uhrúziti, vz Uhrouziti.

1. Uhry, vz Uher. 1.

2. Uhry, vz Uher, 2., S. N. X. 163.
Uhryz, u, m. = sláma, ovcemi uhryzená,

von den Schafen abgenagtes Stroh. Světz.
1. 15.

Uhryzek, zku, m., das Abgebissene. —
U. = uhryzka, der Biss, Stich, Hieb, das
Stichelwort. L.

Uhryzaný; -án, a, o, abgenagt; abge-
härmt. Us. Dch. Vz Uhrýzti.

Uhryzení, n., morsus, der Biss. BO.

Uhryzený; -en, a, o = uhryzaný.

Uhryzka, y, f. = štiplavá řeč, eine beis-
sende Rede, die Stichelrede. Koll.
Uhryznutý = uhryzený.

Uhrýzti, hryzu, zl, zen, ení; uhryznouti,
znul, ut, utí; uhryzati; uhryzávati, uhryzo-
vati = odhrýzti, ab-, zernagen; jizlivě do-
tknouti, sticheln, beissen. Jg. — co: kus
jablka u. Us. Uhryzla mě šulička. Čes. mor.
ps. — co komu. Div sobě pyskú neuhryze

(nesnázemi, smíchem, zlostí). Hš. 35. Uhryze
jí ličko jako pes, po tym se ji šelma zapře
preč. Sš. P. 392. Pánu Bohu by nohy
uhryzal (ulíbal). Us. Šd. — čeho. Kdo toho
jablka uhryznul ? Us. — koho. Když sebe
spolu uhryzáte, vizte, abyste spolu neza-
hynuli. Št. — od čeho, z čeho. Us. —
se = hryzením se něčeho zprostiti (liška se
uhryzla, z pasti vykousala), sich abnagen,
losnagen; upamatovati se, sich besinnen;
žalosť míti, sich grämen; ukousnouti se, sich
beissen. — kam: pes do nohy se uhryzl.

Uhubiti, il, en, ení = znenáhla zkaziti,
nach und nach verderben. — co, koho
čím: týráním.

Uhubovati koho, ausmaulen, ausschel-
ten. — se, sich satt auszanken. Us. Tč.

Uhučeti se, el, ení, sich satt brummen.
Us. Tč.

Uhlídati co, gehörig hudeln. Tč.

Uhudlařiti, il, en, ení, uhudlovati,
verpfuschen. Ros. — co kde čím.

Uhudlati = uhudlařiti. Us. Tč.

Uhúkati někoho = ohlušiti, hlukem, do-
mluvami překonati, betäuben. — koho. Já
sem ho nechtěla, ale potom všecí mě uhú-
kali, tož sem si ho vzala. Slez. Šd.

Uhulati, einwiegen. — koho: dítě. Na.
Ostrav. Tč.

Uhulkati = uhulati. Na Ostrav. Tč.

Uhuniti se = uhoniti se. Na Ostrav. Tč.

Uhunkati koho kde: na hunkačce, ge-
nug schaukeln. Na Ostrav. Tč. U. dítě na
rukou. U Uh. Hrad. Tč.

Uhupkovati = malé kroky dělati, malými
kroky hupkati, hüpfen. Us. Tč.

Úhůrek, rku, m. = malý úhor.

Uhuskati = uhunkati. Na Ostrav. Tč.

Uhvězditi, il, ěn, ění = mezi hvězdy vřa-
diti, zum Stern machen. — koho kde. Teď
uhvězděn jsi na nebi. Sš. Sm. bs. 197.

Uhvízdati, erpfeifen. — co, koho.

Uhvozditi, il, ěn, ění, nach und nach
malzen. — na co: na várku. Ros. — U.,
annageln. Slez. Tč.

Uhy, vz Uha.

Uhyb, u, m., die Diversion, Ablenkung,
Abweichung. Rk.

Uhýbati, vz Uhnouti.

Uhýbavý, weichend. Jest velice u. Mor.
a slez. Šd.

Uhybnosť, i, f. = ohebnosť, die Biegsam-
keit. Na Slov.

Uhybnouti, bnul a bl, ut, utí, ukrojiti,
abschneiden. — si co. Uhyb si kaval.
U Polič. Kšá. Cf. Uhybcovati. — U. =
uhnouti.

Úhybný, weichend, biegsam. Stále tuhý
neb u-ný buď, jak příčina přijde, uč se
měniť v povahách, i bez úhony zůstana
moudrý Kom. lat. pouč.

Uhybovati, vz Uhnouti.

Uhýlakati se, lärmend schreien. Dosť sa
u-kal iďa (jda) po ulici. U Uher. Hrad. Tč.

Uhýlasati se = uhýlakati se. Mor. Tč.

Uhylcovati si co: kus chleba (příliš
veliký kus si ukrojiti). Us. v Kunv. Msk.
Cf. Uhybnouti.

Uhýliti se = uchýliti se, ztratiti se.
U Olom. Sd.