Předchozí (311)  Strana:312  Další (313) |
|
|||
312
|
|||
|
|||
Uhromaditi, il, ěn, ění, aufhäufen. - co
kde. Tč. Uhromádkovati, häufeln. — co kde.
Mor. Tč. Uhromiti, il, en, ení, niederdonnern. —
koho čím: drsnými slovy. Us. Tč. Uhřoť = uhříti. Na Ostrav. Tč.
Uhrouziti, il, en, ení, untertauchen. —
se kde: v obecném živote. Us. Šd. — koho = zničiti koho, o jeho úřad, službu atd. ho připraviti, o právo ho oloupiti atd. Mor. Šd. Uhrúzili by mě, kdyby mohli. Mor. Šd. Úhrov, a, m., ves v Chotěbořsku. Vz
S. N., Pal. Dj. IV. 2. 488. Uhrovatěti, ěl, ění; zuhrovatěti = uhry
dostávati, finnig, kupferig werden. Ros., Ja. Uhrovatosť, i, f., vz Uhřivosť. V.
Uhrovatý, vz Uhřivý. V.
Uhrovic mlýn, Uhermühle, u Kralovic.
PL. Uhrovitosť, i, f = uhřivosť. D.
Uhrovitý = uhřivý.
Uhroziti, il, žen, ení; uhrožovati = ustra- šiti, abschrecken, einschüchtern. V. — abs. Ani jsouc uhrozena ani sliby navedena. Pr. měst. 178. — koho. Jako by nás chtěl u. Arch. V. 272. Prokop Vel. u-zil a jinam zavedl ty lidi. Pal. III. 3. 108. Mrzkosť mých bližních uhrozila mě jest; Posieláše mi listy chtě mě u. BO. U. koho. J. tr. Tak vše súsedy uhrozichu. Dal. 78. 20. Zmocnili se i hradu Wilšteina uhrozivše prý jeho pur- krabí nestatečného. Pal. Dj. III. 2. 71., Let. 44. Pohanstvo uhrozil. Kat. 13. Žádnému se nedadúce ustrašiti a u. Arch. I. 363. — se čeho. Uhrozil se smrti. Pal. Dj. III. 1. 245. — koho, se čím. Neb snad krále tú řečiú chtěl u. Dal. 50. 21. (str. 86. ). U. někoho pohrůžkami. Bl. Nedajte se u. jich vyneše- ním, jenž ufám Bohu, jim neprospěje. Hus III. 287. Jakoby nás svým svolením chtěl u. Arch. V. 272. Uhrtusiti = urdousiti. Tč.
Uhrubiti, il, en, ení = uvětšiti, vergrös-
sern. — komu. Kram., Jer. ms. — se na koho = hrubým se státi, grob, streng wer- den. Ctib. Hd. 36. Uhrúziti, vz Uhrouziti.
1. Uhry, vz Uher. 1.
2. Uhry, vz Uher, 2., S. N. X. 163.
Uhryz, u, m. = sláma, ovcemi uhryzená, von den Schafen abgenagtes Stroh. Světz.
1. 15. Uhryzek, zku, m., das Abgebissene. —
U. = uhryzka, der Biss, Stich, Hieb, das Stichelwort. L. Uhryzaný; -án, a, o, abgenagt; abge-
härmt. Us. Dch. Vz Uhrýzti. Uhryzení, n., morsus, der Biss. BO.
Uhryzený; -en, a, o = uhryzaný.
Uhryzka, y, f. = štiplavá řeč, eine beis-
sende Rede, die Stichelrede. Koll. Uhryznutý = uhryzený. Uhrýzti, hryzu, zl, zen, ení; uhryznouti,
znul, ut, utí; uhryzati; uhryzávati, uhryzo- vati = odhrýzti, ab-, zernagen; jizlivě do- tknouti, sticheln, beissen. Jg. — co: kus jablka u. Us. Uhryzla mě šulička. Čes. mor. ps. — co komu. Div sobě pyskú neuhryze |
(nesnázemi, smíchem, zlostí). Hš. 35. Uhryze
jí ličko jako pes, po tym se ji šelma zapře preč. Sš. P. 392. Pánu Bohu by nohy uhryzal (ulíbal). Us. Šd. — čeho. Kdo toho jablka uhryznul ? Us. — koho. Když sebe spolu uhryzáte, vizte, abyste spolu neza- hynuli. Št. — od čeho, z čeho. Us. — se = hryzením se něčeho zprostiti (liška se uhryzla, z pasti vykousala), sich abnagen, losnagen; upamatovati se, sich besinnen; žalosť míti, sich grämen; ukousnouti se, sich beissen. — kam: pes do nohy se uhryzl. Uhubiti, il, en, ení = znenáhla zkaziti,
nach und nach verderben. — co, koho čím: týráním. Uhubovati koho, ausmaulen, ausschel-
ten. — se, sich satt auszanken. Us. Tč. Uhučeti se, el, ení, sich satt brummen.
Us. Tč. Uhlídati co, gehörig hudeln. Tč.
Uhudlařiti, il, en, ení, uhudlovati,
verpfuschen. Ros. — co kde čím. Uhudlati = uhudlařiti. Us. Tč.
Uhúkati někoho = ohlušiti, hlukem, do-
mluvami překonati, betäuben. — koho. Já sem ho nechtěla, ale potom všecí mě uhú- kali, tož sem si ho vzala. Slez. Šd. Uhulati, einwiegen. — koho: dítě. Na.
Ostrav. Tč. Uhulkati = uhulati. Na Ostrav. Tč.
Uhuniti se = uhoniti se. Na Ostrav. Tč.
Uhunkati koho kde: na hunkačce, ge-
nug schaukeln. Na Ostrav. Tč. U. dítě na rukou. U Uh. Hrad. Tč. Uhupkovati = malé kroky dělati, malými
kroky hupkati, hüpfen. Us. Tč. Úhůrek, rku, m. = malý úhor.
Uhuskati = uhunkati. Na Ostrav. Tč.
Uhvězditi, il, ěn, ění = mezi hvězdy vřa-
diti, zum Stern machen. — koho kde. Teď uhvězděn jsi na nebi. Sš. Sm. bs. 197. Uhvízdati, erpfeifen. — co, koho.
Uhvozditi, il, ěn, ění, nach und nach
malzen. — na co: na várku. Ros. — U., annageln. Slez. Tč. Uhy, vz Uha.
Uhyb, u, m., die Diversion, Ablenkung,
Abweichung. Rk. Uhýbati, vz Uhnouti.
Uhýbavý, weichend. Jest velice u. Mor.
a slez. Šd. Uhybnosť, i, f. = ohebnosť, die Biegsam-
keit. Na Slov. Uhybnouti, bnul a bl, ut, utí, ukrojiti,
abschneiden. — si co. Uhyb si kaval. U Polič. Kšá. Cf. Uhybcovati. — U. = uhnouti. Úhybný, weichend, biegsam. Stále tuhý
neb u-ný buď, jak příčina přijde, uč se měniť v povahách, i bez úhony zůstana moudrý Kom. lat. pouč. Uhybovati, vz Uhnouti.
Uhýlakati se, lärmend schreien. Dosť sa
u-kal iďa (jda) po ulici. U Uher. Hrad. Tč. Uhýlasati se = uhýlakati se. Mor. Tč.
Uhylcovati si co: kus chleba (příliš
veliký kus si ukrojiti). Us. v Kunv. Msk. Cf. Uhybnouti. Uhýliti se = uchýliti se, ztratiti se.
U Olom. Sd. |
||
|
|||
Předchozí (311)  Strana:312  Další (313) |