sb157-05 0..8296

313

Uhýňati se = prohýbati se. Slov. Sl. ps.
136.

Uhynouti = zajíti, pojiti, zu Grunde
gehen, vergehen, krepiren. — abs. Tys
přeměně (= proměně) poddaný a jednú též
uhyneš. Na Ostrav. Tč. V slzích plynu, div
že neuhynu. Puch. komu. Uhynul mu
dobytek (poscípal); Pěkný strom letos mi
uhynul. Mor. Šd.

Uhynulý = zahynulý, pošlý. Cf. Uhy-
nouti. U. strom. Mor. Vck.

Uhýřiti se, sich abschwelgen. D.

Uhyzditi, vz Ugizdih. Us. Tč.

-uch, přípona jmen podst.: kožuch (zastr.,
kožich), D., potměluch. Mkl. B. 290., 289.
(Hý. ).

Uch. Bohatec se diví, čím chudý se živí:
Chudý ach a uch! ale při něm Bůh! Č. M. 168.

-ůch, v okolí pražském chybná koncovka
genit. pl. jmen rodu muž.: Koupil mnoho
statkůch, koňůch. Os.

-ucha, přípona jmen podstat.: pastucha,
bělucha. černucha. D., Mkl. B. 292. Vz -cha.

Uchabek, bku, m. = ochabení, zmenšení.
die Verminderung, das Erschlaffen. Sš. I.
115. Jestliže ú. jejich (židů) jest bohatstvím
pohanstva; Úchabek a úštěrbek uvésti v co;
A žádného úchabku neokoušejíc; Ú. moci;
A hřích aby v mocnosti a v síle svojí u.
vzal. Sš. I. 115.; II. 10. 134.: J 23., l59.
(Hý. ).

Uchaběti, ěl, ění, uchabovatt, uchabnouti,
bnul a bl, utí = ochabnouti, povoliti, nach-
lassen, schlaff werden. — abs. Síly uchably.
Us. Č. v čem. Že tedy nemají uchabo-
vati ve službách svojich. Sš. II. 227. (Hý. ).

Uchabiti, il, en, ení, uchabovati = ocha-
biti, Us. Č.

Uchabnouti, vz Uchaběti. U., weg-
schnappen. — co komu odkud: z ruky,
z kapse. U Uher. Hrad. Tč.

Ucháč, e, m = ušatý, der Langohr. —
U. = krajáč, hrnec s dvěma uchama, der
Henkeltopf, der Topf mit zwei Henkeln.
Us. Šp., Šd., Er. U. na mléko. — U. =
kotrč štěrbáková, sparassis laminosa, rostl.
Rstp. 1923.

Uchajati, uchajkati, einlullen, beruhigen
durchs Streicheln. — koho: dítě. Vz Cha-
jati. Na Ostrav. Tč. Cf. Uchalkati.

Uchál, a, m., na Slov. = škvor, der Ohr-
wurm. Jg. — U., kdo má veliké uši, der
Langohr. Mor. Šd. — U., pecten, mlž. Krok.

Uchalkati = uchajati, uchajkati, uchaň-
kati, uchlácholiti (durch's Streicheln) zur
Ruhe bringen, beruhigen, besänftigen. Na
Mor. a ve Slez. Vz Uchajati. Šd., Tč., Klš.

Uchan, a, m., osob. jm. Pal. Rdh II. 127.

Uchaňkati, vz Uchalkati. koho. Rád
by ho nějak uchaňkal. Mor. Šd.

Uchápati, vz Uchopiti.

Ucharliti se, il, ení = hrdlili se, trápiti
se, sich abplagen, abrackern. — čím. Ten se
tím břemenem ucharlí. Slez. Šd. Na Ostrav.
Tč.

Uchati = ňuchati, riechen, schnuffeln.
Bzd.

Uchatiti, il, cen, ení = ucha přilípati,
Henkel anmachen. — co. Hrnčíř uchatí
hrnce. Us. Mý.

Uchatý = ušatý, grossohrig. Plk. — U.

hrnec = ucháč. Us. Šd.

Uchavec, vce, m. = ucholák. Slov.

Uchavice, e, f. = klapka u čepice ku
přikrytí uší, die Ohrlappe. Us.

Ucházeč, uchazeč, e, m. = žadatel, der Be-
werber, Kompetent, Kandidat, Stellensucher,
Werber. U. = kdo se o něco uchází. J. tr.
Spolu uchazeč, der Kompetent. J. tr. U.
o nějaké místo, der Stellensucher. J. tr.
Výkaz u-čů, die Kompetententabelle. J. tr.
U. dívky, lépe: záletník. Km. Nabídky u-čů,
Offerte der Bewerber, der Reflektirenden.
Dch. U. o mistrovství, der Meisterkandidat;
n. volební, der Wahlkandidat, Wahlbewerber.
Šp. Domicilarové čili u-či o kanonikaty;
Aby u. zběhlý byl alespoň v evangeliích.
Ddk. VI. 101., IV. 36.

Ucházení, n. = odcházení, das Ab- Weg-
gehen, der Abgang. — U. = utíkání, das
Entweichen. U. kouře, plynu. — U. = zni-
kání, das Entkommen, Entgehen. V. — U.
ubývání, das Abnehmen, der Abgang,
die Verminderung. D., BR. II. 79. U. sil,
vody. — U. se prosba, die Kompetenz,
Bewerbung, Mitbewerbung um etwas. D.,
J tr. Žádosť, návrh v příčině u. -se, Kom-
petenzgesuch, -Vorschlag; lhůta k u., Be-
werbungsfrist. J. tr. U. se o něco spolu s ji-
nými, u. se o závod, vz Ucházka o závod.
Nz. U. se o nevěstu. Ddk. III. 217.

Ucházeti, vz Ujíti.

Ucházka, y, f., der Konkurs, die Bewer-
bung. U. veřejná. Er U. o přízeň Felixovu
(captatio benevolentiae). Sš. Sk. 265., Nz.

II. o závod, die Mitbewerbung. Nz.
Uchechlati, abhecheln. — co čím: něco

špatným nožem, pilkou. Na Ostrav. Tč.

Uchechtati se, sich satt kichern. — nad
čím. Us Tč.

Uchladiti, il, zen, ení, uchlazovati, ab-
kühlen. Ros. — co. Jir. Ves. čtení. 28. —
co kde: na studeném vzduchu. Tč.

Uchladnouti, dnul a dl, utí = ustyd-
nouti, kühl werden, auskühlen. Uchladla
voda. Ros.

Uchlácholeně = krotce, besänftigt, sanft.

Uchlácholení, n., die Besänftigung, Ver-
söhnung. Us. A tím také u. myslí zbouře-
ných stalo se právě dobou, když... Ddk.

III. 48.

Uchlácholenosť, i, f., die Besänftigung.
Ros.

Uchlácholený; -en, a, o, besänftigt, be-
ruhigt. Kom. — čím: přímluvou. Us.

Uchlácholiti, il, en, ení; uchlácholívati =
udobřiti, ukrotiti, ukojiti, besänftigen, ver-
söhnen, begütigen, stillen, beschwichtigen,
beruhigen. V. — koho, co. V., D., Sych.
Zbuzenou nedůvěru. Pal. Dj. V. 2. 83. U.
bouři. Pal. Dj. III. 3. 83. Sliby uchlácholily
smýšlení odbojného Slezka. Ddk. II. 353.
Chtíce ho u., dali mu titul. Bart. — koho
čím: dobrotou, Mach., laskavými slovy.
Vojtěch odhodlal se nejprve nabídnutím
značné částky peněžní Barbarossu u. Ddk.
III. 275. (Tč. ).

Uchlachuniti se = usmáti, nasmáti se.
sich mit vollem Munde satt lachen. Na Ostrav.
Tč.

231