sb157-05 0..8296

314

Uchlamstnouti, stnul a stl, ut, utí =
uchňapnouti, weghaschen. D.

Uchlamtati = uchlemtati. Na Ostrav.
Tč.

Uchlapiti, il, en, ení, uchlapovati = sobě
podmaniti, za chlapa n. otroka míti, sich
unterwerfen — koho komu. Hledí, jakby
ho sobě osedlal a uchlapil. Ms — se =
srdce nabyti, Muth fassen. Na Slov.

Uchlaptati, abschleppen = uchlemtati.
Na Ostrav. Tč.

Uchlastati, uchlastnouti, stnul a stl, ut,
utí, abschlürfen. — se čeho: piva, sich satt
trinken. Us. Tč. — se na čem: na pivě,
sich besaufen. Na Ostrav. Tč.

Uchlaštiti, il, ěn, ění, einem einen Schlag
versetzen. — koho kam: za ucho. Na
Ostrav. Tč.

Uchlebjati = uchlebovati, schmeicheln.
komu proč. Na Ostrav. Tč

Úchlebný, schmeichlerisch. Us. Tč.
Uchlemtati, abschlabbern. — čeho. Ros.
U. mléka. Us. — co odkud jak: polévku
z mísy celým jazykem. Tč.
Uchlípeně, lappig. Ros.
Uchlípení, n., das Lappigmachen. U. klo-
bouku.

Uchlípenosť, i, f., die Lappigkeit.
Uchlípený; -en, a, o, lappig gemacht.
U. klobouk. Ros.

Uchlípěti, ěl, ění, lappig werden. Jg.
Uchlípiti, il, en, ení, uchlipovati, ein we-
nig herabhängen lassen, lappig machen. —
co: klobouk. Hlas. — se nač. Podruh ně-
jaký uchlípiv se na ten oděv jako drahý
odřezal ho nočně a ze všeho toho až do
košile obloupil (snad: gelüstete ihn dar-
nach. Tf. ). Skl.

Uchlostati, derbe bepeitschen, beschmit-
zen. Jg.
Uchloubati se, ein wenig prahlen. Ros.
Uchlubný, prahlerisch. Ú. člověk. Mor.
Tč.
Uchluniti se = ustáliti se. U Chrud. Brv.
Uchlupnouti, pnul a pl, ut, utí = ustřeb-
nouti, abschlürfen. Na Slov. Bern.

Uchlustati, bespritzen. — koho kde
čím: blatem. Na Ostrav. Tč. U Brušperka.
Mtl.

Úchmatka, y, f., das verstohlene Weg-
raffen. Vzal to u-kou. Mor. Šd.

Uchmatnouti, tnul a tl, ut, utí = kradí
unésti, verstohlen wegraffen, wegschnappen,
weghaschen. — co. Bel. Všecko uchmatne,
co kde vidí. Us. Sd. — co komu kde:
v lese. Us. Šd. — odkud: z ruky. Tč.

Uchmeliti, il, en, ení, mit Hopfen an-
machen. — koho = opiti, trunken machen.
Uchmouliti, il, en, ení, verfinstern. —
se kdy. Až se u-lí k večeru, vyjdeme.
U Uher. Hrad. Tč.

Uchňapnouti, pl, ut, utí; uchňapiti, il,
en, ení = uchvátiti, weghaschen, wegschnap-
pen. — co. Co vlk uchňápí, nerád vrátí.
Ros.

Ucho, a, úško, a, n., das Ohr. Ucho,
dual: uší, uši, uším (ušima), uši, uši, uších,
ušima. Dual jest f.: bílé uši; vz Oko. Plu-
ral: ucha, uch, uchům, ucha atd., u hrnců,
der Henkel. Vz Bž. 105. — U., lit. ausis,

řec. oic, goth. auso, lat. auris, skr. ghôša,
cf. Schall. Schl. U. jest čidlo sluchu, jím
pozorujeme zvuky. Jhl. U. = nástroj sluchu
živočišného, který z částek vnějších na hlavě
jsoucích a vnitřních v dutině hlavy umístě-
ných se skládá. Jg. Ucho zevnitřní obsahuje:
boltec (ouško; dolejší měkké ouško: laloušek,
Lk., lalošek, Nz. lk. ), zvukovod a blánku
bubínkovou; střední obsahuje: bubínek a
troubu Eustachovu; vnitřní a zevnitřní stěna
bubínku spojena jest třemi kůstkami zva-
nými: kladívko, kovadlina a třmen; ucho
vnitřní: bludiště, má 3 částky: předsíň, zá-
vitek, oblouky (horní, zadní a zevnější). Vz
více v S. N., Schd. II. 348., KP. II. 291.
V bludišti rozvětvuje se sluchový nerv. Pt. —
U. vnější = skořepina chrustavá, rozdílnými
žlabinami opatřená, kterými zvuk do žlábku
ušního vniká. Uši odvislé, V., dlouhé, veliké,
oslovské, Us., visuté; u zajícův a divokých
králikův: sluchy, u mysliveckého psa: za-
věšení. Šp. Maz v uchu (ušní), der Ohren-
schmalz, v obec. mluvě: hnůj. Nz. Dlouhými
ušima šp. prý m.: dlouhýma, ale i dlouhými
jest dobrý tvar, ač jest dlouhýma v tomto
spojení obyčejnější. Někomu uši uříznouti.
Písař má péro za uchem. Až pod (po) uši
v dluzích vězeti. D., Br. Snad mu dna láme
uši. Mst. Poškrabali sä za ušima, ež....
Dbš. 71. S chutí by mu uši peprně natřel.
Šml. Musel sem poslouchať, bylť sem ještě
mladé ucho (holobrádek). U Rychn. Črk.
Dám si obušek za uško, buď už tu s Bohem
Maruško. Sš. P. 586. Nemá za uchem du-
bovou třísku (není hloupý). Pobizej lancucha
ode hřbeta do ucha. Bayer. Mať muchy za
ušima. Mt. S. Uši ti poobtínám ako psu.
Mt. S., Dbš. 44. Za uši ti vylepím. Mt. S.
Také zle učinil, že bráně Krista Malchovi
ucho uťal; Vlasy lezú, uši hluchnú, hlas
chřipí. Hus I. 174., II. 211., III. 110. Má
dlouhé uši (=je hloupý). Zajíc má dlouhé
uši a není oslem. Hš. Vtípí se, až dostane
pěstí za uši. Vz Hloupý. Lb. Za uši, za
ucho někoho chytiti. Za u. tahati (trestaje
n. napomínaje). Dáti komu za u., po uchu
(uhoditi ho). Dal mu za u. = pokáral ho;
2. podskočil ho. Kůň ušima stříhá. Zánět,
oteklina ucha; červ n. rak v uchu; bolení
v uších. Šp. Cizí u. jako plsť (na cizí při
jiný soud činiti nežli na svou. Jg. ); Jsem
v tom po uši (vz Mnoho); Za ušima se dr-
bati = litovati, vz Trampoty); Má za ušima
(= chytrák); Má za ušima, když se mu tam
slezou (ironicky o hloupém); Uvázl až po
uši (vz Nesnáze); Natřel mu dobře uši (zbil
ho. Vz Trest); Bere až ušima mrdá (stříhá.
Vz Porušený soudce); Uši chlípiti, schlípiti,
pověsiti, spustiti (vz Bojácnosť); Ledva
s ušima utekl (vz Útěk); Napil se, až mu
za uchem puklo (vz Opilství). Č. Napij se
(pij), až ti za uchem praskne. Šd. Jez, až
se ti budou dělať za ušima boule. U Jižné.
Vrů. Mluví, až uši rostou (příliš mnoho);
Dostal oslové uši; Někomu oslových uší
přilepovati (oslů nadávati. Vz Hana); To
jsem si dal za ucho (to jsem udělal hloupý
kus. Vz Škoda); Což si sedíš na uších (vz
Nepozorlivý) ? Č. Uřež ucha, nastav břucha
(pomoz si jak můžeš). Bern. Bycha za ušima