sb157-05 0..8296

316

ouško, primula auricula; n. volové (na Slov.
kolocír velký), plantago major, breiter Wege-
rich, Plk.; zaječí ouško, vz Ouško. Jg.

Uchobudný = ucho budící, das Gehör
weckend, laut. U. hlas. Krok. I. b. 35.

Úchod, u, m. = místo, kudy se uchází,
der Ausweg. Má dobrý ú. Ros. — Ú. vody,
der Abgangskanal. Us. — Ú. = úběh, die
Flucht, fuga. Vký.

Uchoditi, vz Ujíti.

Ucholák, ucholár, ucholaz, ucholez,
uchál, a, uchavec, vce, m. = škvor, der
Ohrwurm, na Slov.: na Mor.: pískavka.

Úchop, u, m = uchopení. Divný a zá-
zračný ú. Sš Sk. 105. (Hý. ).

Uchopení, n, die Ergreifung, der Griff.

Uchopený; -en, a, o, ergriffen, erwischt.
Us.

Uchopitelný, erfassbar, erfasslich. Šm.

Uchopiti, il, en, ení; uchopovati, uchá-
pati = uchytiti, ulapiti, erwischen, fassen,
ergreifen, auffassen, anpacken, ertappen. Jg.

— co: zbroj. Bern. Uchop — zbraň! —
koho za co: koně za uzdu. D. — koho
nač. Na ruce uchopí tebe. Mat. — čím.
Rys čeho trojím skokem neuchopí, pouští.
Kom. Něco rozumem u. Reš. — co v co:
v paměť. Us. — co odkud. Uchopili slovo
z jeho úst. V. — se čeho (na koho,
proti komu). U. se věci, díla, slova, pří-
ležitosti. Dch. Ihned mučidla a trapidla se
uchopil. Sš. Sk. 256. (Hý. ). U. se zbraně
na vlasť, Puch., proti vlasti. Us. — se čeho
k čemu. Prostředků k dosažení cíle se u.
Ddk. V. 73. — pro koho. U-il se zbraně
pro Oldřicha proti Filippovi. Ddk. VI. 13.
se čeho s kým. Ddk III. 71. — se čeho
jak. U. se pevnou rukou záležitostí. Ddk.
V. 280. (Tč. ).

Uchopný, erfassbar. U. příčina, der An-
haltspunkt. Šm.

Uhoš, e, m. U. dlouhoocasý, otolienus
senegalensis, nartoun (poloopice). Vz Frč.
397.

Uchotepný, ohrzerreissend. Šm.

Uchouliti, il, en, ení = uchýliti, beugen,
neigen. Ros. — U. = uchlácholiti, stillen,
besänftigen. — koho. Ros. — čím: do-
brými slovy.

Uchovár, vz Ucholák.

Uchovati = po málu nachovati, nach und
nach sammeln, ersparen; úplně odchovati,
gross ziehen, erziehen; chrániti, opatrovati,
beschützen, behüten, vor etwas bewahren.
Jg. — abs. To dítě, jehně, prase se uchová

= nezhyne. L. Uchovejž! Bei Leibe nicht!
Dch. Uchovejž Bože, uchovejž pán Bůh.
Uchovej Bůh (také = nižádným způsobem).
Us. — koho. Nemohla ho uchovať musela
ho ven vyhnať. Sš. P. 176. — si co: 100 zla-
tých. Us. — si od čeho nač. Uchovala si
od svého dobytka na šaty. Ros — co nač:
na budoucí časy. Háj. — co, koho v čem:
v rozkoši, Jg., v držení něčeho. Dch. —
co, koho, se čeho před kým, od čeho.
Bůh nás uchová ode všeho zlého. Ros. Rač
toho Bůh uchovati. Reš. Aby je před smrtí
uchoval. Smrž., T. Tělo od nešlechetného
skutku, od smilstva u. Št. Nebylo lze u. se
válek. Pal. Dj. V. 2. 20. U. se nějaké pří-

hody. Háj. Někoho od hříchu, D., od smrti
u. T. Pakliby ho Bůh neuchoval (na živě ne-
nechal). Sedl. Rychn. 38., 13., NB. Tč. 147.,
206., Půh. I. 135., 300., II 610. (Tč. ). Ne-
budom ja tvojou, uchovaj ma Bože. Ps. sl.
313. A hned padla u věčný plameň, uchovej
i vás, Kriste, amen. Sš P. 47., 68. Uchovati
někoho smrti. 1467. Žer., Vc. St. d. p. 28..
Tov. 101., Pal. Dj. IV. 2. 305., V. 1. 396.
Čehož Bůh u. rač. Žer. 311. Uchovej tě
štěstí velikého. Šml. Kdož mne před tvým
hněvem uchová? Sš. Bs. 202. Rád by se
byl uchoval války domácí. Pal. Dj. IV. 1.
99. Protož svárlivých lidí a zvláště žen rač
nás n.; jehož nás uchovej milý Kristus.
Hus II. 77. A bylo-liby, že by v tom času
některého hadčího Bóh neuchoval, anebo-li
byl nemocen. Půh. II. 72. Račte se toho u.
a toho neračte se dopouštěti; Než jedné
člověk nyní na to mysliti má, aby zámkův
u-val a hrdla svého. Arch. T. 71., II. 149. (Šd. ).
Ohně a povodně uchovej nás Pane. Mudr.
391. Rač nás u. od takový duše. Er. P. 247.
Uchovej Bůh Rodičů zlého. D. — kde.
Měvše naději, že tím způsobem nejlépe
uchová se moc vládni v Čechách alespoň
před p. Ptáčkem. Pal. Dj V. 1. 90. — koho
jak dlouho. A jestliže by božím dopuště-
ním do let spravedlivých Bóh sirotka ne-
uchoval. O. z D. — koho čím, na čem.
To dítko sme leda tak ještě u-li na lékách,
lékami (léky). Us. Tč. — s infint. Uchovaj
ma, panenko Maria, za korhela íť. Ps. sl. 346.
— že. Pán Buoh uchoval, že se to v noci
nestalo. Dač. II. 23. — se jak. Po málu
se mnoho uchová. Ros. — aby. Uchovej
Bůh, abych to učinil. Sych. Čehož Bůh
uchovej, aby se mnohým křesťanům nestalo.
BR. II. 148. a.

Uchovatka, y, f., parátko ušní, der Ohr-
löffel, šp. Lšk.

Uchovín, a, m., haliotis, plž. Krok.

Uchovrt, u, m., der Henkelbohrer, náčiní
k vrtání uch. Nomencl.

Uchožluček, čka, m., uchane, zvíře, zastr.
Aqu.

Uchřadnouti, dnul a dl, utí, uchřádati,
einsammern, eingehen, welken, hinsiechen,
hinschwinden. — abs. Ten strom již uchřadl.
— od čeho. Tělo jeho od rány uchřadlo.
Eus. Od té nemoci už uchřádá, snad uchřadne
docela. Na Ostrav. Tč. — v čem proč.
Ajhle tu sestra leží. V službách uchřadla
pro lásku. Sš. Sm. bs. 170. — kde. Uchřadne
ve mně duše má. BO.

Uchrákati = uchrkati. Na Slov.

Uchrámnouti, mnul a ml, ut, utí = ušlá-
pnouti, grob treten. — koho. Kráva mne
uchránila. Us. Jg.

Úchrana, y, f., der Schutz, die Rettung,
Hilfe, der Zufluchtsort. Úchrana přišla lidem
v tom zmatku = pomoc. Krok. Odpověděl
císař, že mu najde v Italii ú-nu bezpečnou
a čestnou. Pal. Dj. I. 60.

Uchránění, n., die Rettung, Bergung,
Erhaltung.

Uchráněný; -en, a, o, gerettet, erhalten,
geborgen.

Uchrániti, il, ěn, ění; uchraňovati = za-
chrániti, zachovati, uchovati, retten, bergen,