sb157-05 0..8296

317

in Sicherheit bringen, bewahren, beschüt-
zen, beschirmen, decken, ersparen, erhalten.
Jg. — abs. Co čert chce, ani anděl ne-
uchrání. Prov. — co komu. Své jmění si
u. Dch. Dítkám něco u. U. svou volnosť.
Ddk. IV. 211. — koho, se čeho, od čeho,
vermeiden, entgehen, sich davor bewahren.
U. se křehkostí a vášní lidských. Pal. II.
1. 199 U. se od zlého, Us, Ml., zlodějův.
Jg. Domácího zloděje těžko se u. Č. M. 144.
Mnohé poddané od soudův útratných uchrá-
nil. Us. Vk Zemi od záhuby u. Us. — se.
Všecko v požeh dáno tak náhle, že i ně-
kteří ranění a nemocní, nemohše dosti rychle
u. se, ohněm tam bídně zahynuli. Pl. Dj.
III. 3. 148. — se kam. Do kteréhož města
i p. Oldřich byl se u-nil. Pal. Dj. IV. 1.
271. — se kdy čeho. Doba, v níž se každý
oné hrůzy dne posledního u. může. Sš. Sk.
25. — co komu před kým. Něco zboží
před povodní, před ohněm sobě u-nil Us
Šd., Tč. — že. To jediné, co u-lo, že ne-
potkal se s hanbou, byl spor tehdáž ještě
neurovnaný mezi sborem basilejským a pa-
pežem. Pal. III. 3. 105. — Uchraňovati =
poklízeti, aufräumen. Mor. Č., Klda. 1. 120.,
Kd,, Brt, — co: jizbu. Brt., Mtl.

Úchrannosť, i, f. = možnosť uchránění,
die Vermeidlichkeit. L.

Úchranný = čeho se uchrániti možná,
vermeidlich. Ráj. — Ú., erhaltend, Erhal-
tungs-. Rk. Ú. dům (ku př. pro opuštěné).
Dch.

Uchraňovací, Spar-. Šm.

Uchrčený; -čen, a, o = dýchavičný, schwer
athmend. Slez. Šd.

Uchremstati, vz Chremstati.

Uchrkati, uchrknouti, knul a kl, utí,
uchrkovati = chrkáním ušpiniti, mit Spei-
chel besudeln; räuspern, hüsteln. Bern. Po-
řád uchrkuje. — co odkud: krev z plic.
Us Tč.

Uchroumati = užvýkati, zkousati, zu-
sammenkauen. Bern.

Uchroustati, uchroustnouti, stnul a stl,
ut, utí = chroustaje ukousati. Ros.

Uchrtousiti, il, sen, ení = urdousiti,
erwürgen. Mor. Šd. — se = urdousiti se,
umořiti se. Šd.

Uchřustnouti, uchřustiti, weg, abbeis-
sen. — co jak: jablko chřastavým mlaskem.
Na Ostrav. Tč.

Uchuditi, il, zen, ení = ochuditi, arm
machen. 1564.

Uchudnouti = schudnouti, verarmen. Us.
Č.

Uchuchati, anhauchen anblasen. — co.
Uchukej to, abys se nespálil. Na Ostrav. Tč.

Uchuchlati, schlecht zubereiten, kochen.
U Olom. Sd.

Uchuraviti, il, en, ení, krank machen. —
co: duši. BO.

Uchutnati, verkosten. — čeho jak:
s chutí. Us — U. = zamilovati, lieb ge-
winnen, begehren. — co. Vlk s dítětem,
uchutnav je, k lesem (lesům) běžal. GR.

Uchuzení, n. = schudnutí, die Verar-
mung. 1564.

Uchvácenec, nce, m., der Geraubte. Šm.

Uchvácení, n., die Ergreifung, das Er-

greifen. Vz Uchvátiti. U. nemocí, der An-
fall von Krankheit, Rk. Měl nejspíše na u.
Normandie naměřeno. Ddk. II. 298.

Uchvácený; -en a, o, ergriffen. — čím.
Lid nějakou myšlénkou u. Us. Ddk. II. 357.
Nemocí, smrtí u. Us. — U. = úchvatný.
Dává jim velikou moc tomu se protiviti a
odpierati a těm u-ným listům nepovolovati
(Annektir-Schein). Arch. II. 462.

Uchvacující, ergreifend. U. moc. Ddk.
III., 155.

Úchvala, y, f., die Gutheissung, das De-
kret, der Beschluss. Bez uznání všech mi-
strův a ú-ly. 1418. Gl. 346., Pal. Dj. IV. 1.
194. Kdež se jí (hříšnosti) s u-lou nějakou
střetiti nepřijde; Všady při církevních dog-
matických ú-lách dvojí činnosť sbíhá se;
Ú. proti Pánu vynesena byla. Sš. 1. 78.,
Sk. 185, J. 164. (Hý. ). Přidal dále sněm
i jiné ú-ly o sedmeré svátosti církevní. Pal.
Dj. IV. 1. 94

Uchvaldy, pl., Hochwald, ves a starý
zámek na Mor. Vz Ukvaldy.

Uchváliti, il, en, ení, genehmigen, gut-
heissen, beschliessen. Nemělo celé to jednání
jiného konce, nežli že nové opět poselství
ku králi uchváleno bylo. Pal. Dj. IV. 1. 91.

Úchvalno, a, n., Lobenstein, ves v Kr-
konošsku. Šd.

Úchvalný = libovolný ? Aby ú-ným skut-
kům přítrž činěna bývala. Sš. II. 39.

Uchvapiti, il, en, ení = ukvapiti? Jg. —
Cant. bh.

Úchvat, u, m., úchvatka, y, f. = uchvá-
cení, loupež, das Erhaschen, der Raub. Vo-
jáci se živí na ú. Ros. — U. = kvap, die
Hast, Eile. V ú-tu horlivosti. Pal. Dj V. 2.
430. Žal, že to jen ú. rychle mizející, Hin-
reissung. — Ú., das Hinreissen, die Erre-
gung. Tedy on jediný viděl slávu tu v ú-tu
duchovém Sš. Sk. 90. (Hý. ).

Uchvátitel, uchvatitel, e, m. = kdo co
uchvátí, der Erhascher, Räuber. U. děvčete,
Us., trůnu. Rk. U. země rakouské. Pal. Dj.
V. 1. 256. U. Čech. Ddk. IV. 22.

Uchvátitelka, y, uchvátitelkyně, ě, f.,
uchvatitelka, uchvátitelkyně, die Erhascherin,
Räuberin. Jg.

Uchvátiti, il, cen, cení (na Slov. těn,
tění); uchvacovati, uchvátnouti, tnul a tl, ut,
utí = popadnouti, uchytiti, ergreifen, anfas-
sen, anpacken; jíti (jmouti), ergreifen, fes-
seln, hinreissen; zmocniti se, osaditi, nehmen,
besetzen; pryč mocí vzíti, odnésti, weg-,
entreissen, rauben; unaviti, abmatten. — U.
= uchvátiti se, übereilen. Jg. — co, koho,
se (čím). Řeč jeho u-la všecky poslu-
chače. A stupicě uchvati jeho. Ž. wit. 34. 8.
Roháč také nechav jídla a uchvátiv zbroj
pospíšil z hradu, aby své ochránil. Pal. Dj.
III. 3. 256. U-la ho bujnosť. Sá. Vody uchvá-
tichu mnostvie cuzích. Rkk. 14. Kuklu jeho
u. chtěl. GR. Popel a prach po upálených,
aby ho Čechové neuchvátili, do jezera uvr-
žen. V. Loupeží něco u. D. Smrť nemoc
ho uchvátila. Us. Obuv její jeho oka uchvá-
til. Br. Co vlk uchvátí, nerád vrátí. Ros. —
co komu: nepříteli kořisť. D. Pannu si
uchvátil. V. U. komu družu. Rkk. 27. A já
ci jej něvrácím, ešče si druhú uchvácím.