sb157-05 0..8296

318

Sš. P. 543. — kde. Na líci u. koho = při
činu, in flagranti. Dch. — kam (jak). Tak
bezmála mimo nadání a mimo úmysl svůj
v proud athenského života uchvácen byl.
Sš. Sk. 204. (Hý. ). Mezi sebe to rozdělili
a u-li. V. — co kdy: před nepřítelem
(dříve než nepřítel). Cyr. — se čím: chůzí
(unaviti), müde werden. — se s čím. Uchvá-
til ho s žalobou = předchvátil ho žalobou).
Ros. — koho k čemu čím. Nz.

Úchvatka, vz Úchvat.

Úchvatně, auf eine hinreissende Weise,
plötzlich. Ú. krásou jat. Dch.

Úchvatný; -ten, tna, o, hinreissend. Nz
Ú. pokrok. Ddk. V. 184. Ú. pohled, síla,
účinek. Dch.

Uchvístati, uchvistovati = od chvístu se
pokáleti, ufákati se, sich bemachen. Ros.

Uchý = ušatý, langohrig. U. zajíc. Mor.
Kld. ván. 24.

Uchybati, aufwerfen. — co kam: ka-
mení na hromadu. Na Ostrav. Tč. — se
čeho čím. Už sem se dost té skály rukama
uchybal, genugsam werfen. Ib. Té.

Uchybiti, il, en, ení, fehlen. — v čem
proti čemu. Č.

Uchycení, n., vz Uchytiti.

Uchycený; -cen, a, o, vz Uchytiti.

Úchyl, u, úchylek, lku, m. = úchrana,
útočiště, die Zuflucht, der Zufluchtsort. Na
Slov. Bern.

Uchylany, dle Dolany, ves ve Slez.

Úchylek, lku, m. = uchýlení-se, die Ab-
weichung. Krok. I. d. 119.

Uchýlení, n., die Abweichung. Šm.

Uchýlený; -en, a, o, geneigt.

Uchýliti, il, en, ení; uchylovati = od-
chýliti, odvrátiti, obrátiti, ab-, weglenken,
abneigen, beugen; se = pryč se chýliti, od-
chýliti se, ablenken, sich wenden, wegwen-
den, wegkehren; odstoupiti, pustiti co, ab-
gehen, abweichen; obrátiti se, přichýliti se,
sich wohin wenden, sich begeben, einkehren.
Jg. — co. U. příčinu a podnět ke hříchům.
Pal. Dj. III. 3. 79. — čeho: plece svého u.
Br. — co od čeho: uši od volání u. Plk. —
se. Kam Oldřich se u-lil, není známo. Ddk.
II. 369. — se odkud. Brzo uchýliv se s cesty
veřejným škůdcem chtěl se učiniti. Ddk. II.
229. Z cesty, Jel., z pravé cesty se u. V.,
Sych. U. se od čeho = uhnouti se, odstou-
piti, odvrátiti se, opustiti něco. Chč. 304. U.
se od cesty, od svého předsevzetí, V., od
práce. Jel. Nikdy se od přiemosti svého
stavu neuchýlili. Hus III. 66. Ot svědectvie
tvého neodchýlil jsem se. Ž. brn. Ta strana
od Říma co nejméně se u-la. Pal. Dj. III.
3. 310. Přece nijak od počatého směru ne-
máte se u. Sš. II. 178. Vratislav se byl
roku 1133. s několika urozenými jinochy
z hranic zemských uchýlil. Ddk. III. 65. —
se kam s čím. Tam u-lil se s nejlepším
svým majetkem. Ddk. IV. 212. — se, co
kam: na zlou stranu. V. Nebo uchýlili na
sě zlé. Ž. wit. 20. 12. Šťastně se dostali na
vrchol skály a u-li se na malý výstupek
skalní. Us. Tč. Neuchyluje se ani na pra-
vici ani na levici. Bj. Abych setrval a oni
aby nemohli mne na křivú stranu u. Hus

III. 278. (Tč. ). Manželka jeho u-la se na
svůj věnný statek. Ddk. V. 347. U. se
k čemu = obrátiti se, jíti, přichýliti se.
Uchýlili se k němu k obědu, Ros., k marno-
mluvnosti. Kom. Zcela zbytecno jest za
příčinou porozumění těchto slov u. se k do-
mněnkám. Ddk. V. 55. Utíkaje hněvu otcova
k nám se uchýlil. Sych. Jazyk lidský k oše-
metnosti se uchyluje. Kram. Věděl, že vy-
povězenec zase k Břetislavu byl se u-lil.
Ddk. II. 147. U. se do svých komnat, Us.,
Dch., do hospody, Har., do kláštera. Pal.
Dj. II. 1. 217. — se kam kdy, proč. Juta
po smrti manžela svého do Uher se u-la.
Ddk. II. 196. Po návratu svém u-lil se
v příčině té k opatu. Ddk. IV. 39. Všichni
po té cestě u-li sú se každý k svému la-
komstvie od najvyššieho až do najposled-
nějšieho. Hus II. 274. (Cierkev) k nižádným
hřiechóm se neuchýlí ani skrze protiven-
stvie ani skrze lahodenstvie. Hus III. 87. —
se po čem. Ale Soběslav po žádných ne-
chtěl se u. dařích. Háj. — se jak. Od té
cesty se za celý čas ani o píď neuchýlili.
Ddk. III. 187. Ani o píď od toho se ne-
uchyluj. — se (ke komu oč). U. se ke
komu o pomoc. J. tr., Ddk. II. 398. Pořád
pryč se o to uchyloval (zasazoval). U Ry-
chnova Msk. se ke komu oč jak:
s prosbou. J. tr. — se odkud jak. Uchy-
lují se od břemene obyčejem hovad břeme-
nům nezvyklých. Br. A od ní (víry) za ne-
hýtek se neodchylovati. Sš. II. 210. (Hý. ).
— se čemu = vyhnouti se, ausweichen. Us.
Tč.

Uchylka (dle: naděje, užitek, zahrada),
úchylka (Jg., dle: náčinek, návštěva),
uchýlka (dle: zastávka, zahrádka, zakázka),
die Abweichung. Mk. Uchýlka sfaerická n.
kulitá, u. od kulatosti (sphärische Abwei-
chung), barevná n. chromatická, chroma-
tische Abw.; kruh u-ky. der Abweichungs-
kreis. Nz. Cf. KP. II. 149. Ú-ky sbíhají se
řídko. Ndr. Varuj se i nejmenší ú-ky od
pravdy. MP. U. od pravidla. S menšími neb
většími ú-kami byla bez po chyby i tenkráte
klatba nad Moravou vynesena. Ddk. III. 98.

Úchylník, u, m. = největší kruh, točnou
a hvězdou pozorovanou na rovník kolmo tu-
žený, der Deklinationskreis. Astr. 12.

Úchylnosť, i, f. = schylnosť.

Úchylný = schylný, leicht abweichend.
Us. Za neúchylnou povinnosť uznati musí,
že... Sf. — Ú. = povolný, nachgiebig. Na
Ostrav. Té.

Uchylování, n., vz Uchýliti. U. jehly
magnetické elektrickým proudem. Vz KP.
II. 233.

Uchylovnosť, i, f. = úchylnosť. Na Slov.
Bern.

Uchylovný = úchylný. Na Slov. Bern.

Uchynivec, vce, m., nerost křeman. Min.
409.

Úchyst, u, m. = uchystání, die Zuberei-
tung, Vorbereitung. Berg.

Uchystání, n., die Vor-, Zubereitung,
Zurüstung.

Uchystaný; -án, a, o, vor-, zubereitet,
zugeschickt, bereit stehend, bereit gehalten.