sb157-05 0..8296

320

a sestry jsú koleno prvé po otci n. po ma-
teři. Druhé koleno jest těch dětí vlastních,
ješto sobě budú ujčeni n. strýčeni neb tetěni
bratřie a sestry. Št. U. bratr = ujce mého
syn; ujčená sestra = ujce mého dcera, V.;;
ú. strýc. Našel jest v tej vsi svědka jednoho,
bratra vlastního ujčeného. NB. Tč. 33.
Ujčí = ujčený.

Ujčík, učík, u, m. = krátké široké střevo,
u žaludku. Vz Učík.

Ujčíkovic Jan. Tk. V. 129. 131.
Ujčíkův Jan. Vz Tk. III. 176.
Ujčín, a, m. = syn matčiny sestry. Kom.
Děti mé sestry slují: syn a dcera ujčíni.
Bdž.

Ujčina, y, f. = ujcova manželka, des
Oheims Gemahlin. Na Slov. Koll. — U. =
sestra matky mé, die Mutterschwester. Orb. i
p., Dbš. 33.

Ujčíně, ěte, n., můj syn k vnuku ujcovu
po synu, mein Sohn zu meines Oheims En-
kel vom Sohne. D.

Ujčok, a, m. = ujec, matčin bratr. Na
Slov. Dbš. 33.

Ujčov, a, m., něm. Uitschow, ves u Ště-
pánova v Brněnsku. PL.
Ujdění, n. = ujití. Na Slov.

Ujdu, vz Ujíti.

Uje a yje dvojhlásky nemohou se stáh-
nouti v é a ý: ryje, tyje. (Proti Bž. 27. ).
Jir.

Ujebati, durch bewegliche Arbeit ermü-
den. — se kdy. Při tom obracání sem sa
dost ujabal. Na Ostrav. Tč. Cf. Jebati. —
U. = ublížiti, beleidigen. — koho. Rým.
Ujec, ujce, uječek n. ujček, ečka, ují-
ček, ujčíček, čka, ujčínek, nka, m. (zastr.
uj, e). Ujec, vok. ujče (na Ostrav, újcu. Tč).
Ujec jest matčin bratr, der Oheim. V. Vz
Strýc. J. tr. Pane synu a ujče můj. Žer.
338. A byl jsem jemu ujec neb jest byl syn
mé tety. Arch. I. 183. Dvacet kop gr., ješto
mi jest za ujce slíbil: Po mého ujce smrti;
Že jsem jemu listu uvěřil a 200 hř. gr., ježto
mi je mój u. odumřel. Půh. I. 255., II. 50.,
305. — U. = syn ze sestry, der Schwester-
sohn. L. 1562. odkázal Kunaš z Kraselova
ujcům svým Šebastianovi. Kunatovi a Kri-
štofovi, synům sestry své Doroty a Jana
Pešíka Valdeckého z Komarova statek Ho-
štice. Desky zem. 14. L. 34. (Blk. exc). —
U. = malý, tlustý člověk, ale hladný. U Ne-
zamyslic na Mor. Bkř. — U. = urozený
člověk, ein Adeliger. Us. — U. na Mor. a
na Slov. = žaludek prasečí nadívaný, svin-
ský bachor, ve Slez. Martin, gefüllter Sau-
magen. Us. Mtl., Šd., Kšá., Jg., Šm. — U.,
osob. jm. U. Petr. Tk. V. 157.
Uječeti se, el, ení, genugsam brausen. Us.
Ujed, u, m. = jedení, der Verbrauch von
Esswaaren. D., Puch.

Újeď, i, f. = co dravá zvěř ujedla, ukou-
sala, von Raubthieren todtgebissenes Wild;
mrcha, mršina, das Aas. Přivésti lišku na
újeď; na újedi lišku lapiti; bouda při újedi
(při vnadě). Šp. Vz Újesť, Vnada.
Ujedání, n. = ujídání. Jel.
Ujedati = ujídati.

Újedek, dku, m. = újed, 1. Přilétaly
kavky na ú-dky. Hdk. Lum. V. 274.

Ujedení, n., das Abessen. Us.

Ujedený; -en, a, o, ab-, aufgegessen, auf-
gefressen, abgefressen. Us.

Újedí, n. = mze, housenky, zákožnice, die
Mitesser. Us.

Ujediněti, ěl, ění, allein, einsam werden.

Ujediniti, il, ěn, ění = jediným učiniti,
isolovati, einsam machen, isoliren. — koho.
Jg., Světz. I. 164.

Ujednání, n., das Abkommen, die Ab-
machung. Zvláštní u., die Sonderabmachung;
u. učiniti s někým. Dch. Podlé u. něco při-
jati. Us. U-ním jeho se to stalo. Th.

Ujednati = jednáním obdržeti, smluviti,
uprositi, upokojiti, abmachen, feststellen,
auswirken, bewirken, ausmachen, bedingen,
erwerben. Ujednáno! abgemacht! Us. Dch.

— co komu: milosť. Us. Vzeštie srdci
tvému ujednal. Ž. wit. 83. 6. — co proti
komu. Proti tobě úpravu ujednali. Ž. wit.
82. tí. — oč s kým. Pakli chce komorník
sám se dovésti, aby pohnal bez přivedení,
o to móž póvod s komorníkem ujednati.
Kn. rož. 8. — se. Jakž se mohou u. O. z D.

— co mezi kým. Us., Ml. — co jak. Ujed-
nám to dvěma slovy. Zlob. — co s kým.
Rk. — kde. V Praze ujednáno přede vším
tolik, aby vyslán byl k papeži kaplan. Ddk.
II. 234. Domnívámeť se, že také toto opa-
tření na sjezdu nisském mezi Vladislavem
a Otíkem bylo ujednáno; K tomu konci
ujednán jest valný sjezd správcův uher-
ských na veliké rovině. Ddk. 11. 437., 440.
(Tč). — kdy. Zde ujednán jest po mno-
hých domluvách dne 23. září pověstný kon-
kordat vormský Ddk. II. 456. — se s kým
z čeho. Však si sě z penieze ujednal se
mnú. ZN. — s infinit. U-li se peníze mu
dáti. Sš. L. 195. (Hý. ). — se komu = na-
jati se, sich vermiethen. L., Šm.

Újednictví, n. = myslivosť provozovaná
v čas hájení zvěři, die Aasjägerei. Šp.

Újedník, a, m. = ras, myslivec, který
zvěř v čas hájení loví, der Aasjäger. Vz
Ras

Ujednostejniti se, il, ěn, ení = uraditi
se, shodnouti se, sich berathen, einig wer-
den. Na Slov.

Ujednotiti, il, cen, ení, ujednocovati =
sjednotiti, vereinigen. Krok. — koho, se
s kým čím. Us. Tč.

Ujedu, vz Ujeti

Ujechati = uběhnouti, ujeti. —co. U. kus
cesty, fahren. Us. Tč. Co to slovo promlu-
vila, to tři sta mil ujechała Ss. P. 791.

Ujek, ujka, m., osob. jm Šd. — U. =
ujec. Bern. Na Ostrav. Tč.

Ujek, jku, m. = hřmot, der Lärm. U Uher.
Hrad. Tč.

Ujem, zastr. = ujav (ujemši = ujavši).
Kat. 926.

Újem, újmu, m. = ujetí, nedostatek, škoda,
der Schade, Abbruch. O svém újmě. 1552.
List kšaftní aby v své moci zuostal beze
všeho újmu. Záp. měst. 1452. Nechce se na
žádném poptati, zvlášť známého cesty, ale
po svém újmu jde. Bls. 58. Vz Ujma.

Ujemnění, n.. vz Ujemniti. Pro u. té,
kterou dáti hodlá, výtky. Sš. I. 162.



	320

	a sestry jsú koleno prvé po otci n. po ma- teři. Druhé koleno jest těch dětí vlastních, ješto sobě budú ujčeni n. strýčeni neb tetěni bratřie a sestry. Št. U. bratr = ujce mého syn; ujčená sestra = ujce mého dcera, V.;; ú. strýc. Našel jest v tej vsi svědka jednoho, bratra vlastního ujčeného. NB. Tč. 33. Ujčí = ujčený. Ujčík, učík, u, m. = krátké široké střevo, u žaludku. Vz Učík. Ujčíkovic Jan. Tk. V. 129. 131. Ujčíkův Jan. Vz Tk. III. 176. Ujčín, a, m. = syn matčiny sestry. Kom. Děti mé sestry slují: syn a dcera ujčíni. Bdž. Ujčina, y, f. = ujcova manželka, des Oheims Gemahlin. Na Slov. Koll. — U. = sestra matky mé, die Mutterschwester. Orb. i p., Dbš. 33. Ujčíně, ěte, n., můj syn k vnuku ujcovu po synu, mein Sohn zu meines Oheims En- kel vom Sohne. D. Ujčok, a, m. = ujec, matčin bratr. Na Slov. Dbš. 33. Ujčov, a, m., něm. Uitschow, ves u Ště- pánova v Brněnsku. PL. Ujdění, n. = ujití. Na Slov. Ujdu, vz Ujíti. Uje a yje dvojhlásky nemohou se stáh- nouti v é a ý: ryje, tyje. (Proti Bž. 27. ). Jir. Ujebati, durch bewegliche Arbeit ermü- den. — se kdy. Při tom obracání sem sa dost ujabal. Na Ostrav. Tč. Cf. Jebati. — U. = ublížiti, beleidigen. — koho. Rým. Ujec, ujce, uječek n. ujček, ečka, ují- ček, ujčíček, čka, ujčínek, nka, m. (zastr. uj, e). Ujec, vok. ujče (na Ostrav, újcu. Tč). Ujec jest matčin bratr, der Oheim. V. Vz Strýc. J. tr. Pane synu a ujče můj. Žer. 338. A byl jsem jemu ujec neb jest byl syn mé tety. Arch. I. 183. Dvacet kop gr., ješto mi jest za ujce slíbil: Po mého ujce smrti; Že jsem jemu listu uvěřil a 200 hř. gr., ježto mi je mój u. odumřel. Půh. I. 255., II. 50., 305. — U. = syn ze sestry, der Schwester- sohn. L. 1562. odkázal Kunaš z Kraselova ujcům svým Šebastianovi. Kunatovi a Kri- štofovi, synům sestry své Doroty a Jana Pešíka Valdeckého z Komarova statek Ho- štice. Desky zem. 14. L. 34. (Blk. exc). — U. = malý, tlustý člověk, ale hladný. U Ne- zamyslic na Mor. Bkř. — U. = urozený člověk, ein Adeliger. Us. — U. na Mor. a na Slov. = žaludek prasečí nadívaný, svin- ský bachor, ve Slez. Martin, gefüllter Sau- magen. Us. Mtl., Šd., Kšá., Jg., Šm. — U., osob. jm. U. Petr. Tk. V. 157. Uječeti se, el, ení, genugsam brausen. Us. Ujed, u, m. = jedení, der Verbrauch von Esswaaren. D., Puch. Újeď, i, f. = co dravá zvěř ujedla, ukou- sala, von Raubthieren todtgebissenes Wild; mrcha, mršina, das Aas. Přivésti lišku na újeď; na újedi lišku lapiti; bouda při újedi (při vnadě). Šp. Vz Újesť, Vnada. Ujedání, n. = ujídání. Jel. Ujedati = ujídati. Újedek, dku, m. = újed, 1. Přilétaly kavky na ú-dky. Hdk. Lum. V. 274.	Ujedení, n., das Abessen. Us. Ujedený; -en, a, o, ab-, aufgegessen, auf- gefressen, abgefressen. Us. Újedí, n. = mze, housenky, zákožnice, die Mitesser. Us. Ujediněti, ěl, ění, allein, einsam werden. Ujediniti, il, ěn, ění = jediným učiniti, isolovati, einsam machen, isoliren. — koho. Jg., Světz. I. 164. Ujednání, n., das Abkommen, die Ab- machung. Zvláštní u., die Sonderabmachung; u. učiniti s někým. Dch. Podlé u. něco při- jati. Us. U-ním jeho se to stalo. Th. Ujednati = jednáním obdržeti, smluviti, uprositi, upokojiti, abmachen, feststellen, auswirken, bewirken, ausmachen, bedingen, erwerben. Ujednáno! abgemacht! Us. Dch. — co komu: milosť. Us. Vzeštie srdci tvému ujednal. Ž. wit. 83. 6. — co proti komu. Proti tobě úpravu ujednali. Ž. wit. 82. tí. — oč s kým. Pakli chce komorník sám se dovésti, aby pohnal bez přivedení, o to móž póvod s komorníkem ujednati. Kn. rož. 8. — se. Jakž se mohou u. O. z D. — co mezi kým. Us., Ml. — co jak. Ujed- nám to dvěma slovy. Zlob. — co s kým. Rk. — kde. V Praze ujednáno přede vším tolik, aby vyslán byl k papeži kaplan. Ddk. II. 234. Domnívámeť se, že také toto opa- tření na sjezdu nisském mezi Vladislavem a Otíkem bylo ujednáno; K tomu konci ujednán jest valný sjezd správcův uher- ských na veliké rovině. Ddk. 11. 437., 440. (Tč). — kdy. Zde ujednán jest po mno- hých domluvách dne 23. září pověstný kon- kordat vormský Ddk. II. 456. — se s kým z čeho. Však si sě z penieze ujednal se mnú. ZN. — s infinit. U-li se peníze mu dáti. Sš. L. 195. (Hý. ). — se komu = na- jati se, sich vermiethen. L., Šm. Újednictví, n. = myslivosť provozovaná v čas hájení zvěři, die Aasjägerei. Šp. Újedník, a, m. = ras, myslivec, který zvěř v čas hájení loví, der Aasjäger. Vz Ras Ujednostejniti se, il, ěn, ení = uraditi se, shodnouti se, sich berathen, einig wer- den. Na Slov. Ujednotiti, il, cen, ení, ujednocovati = sjednotiti, vereinigen. Krok. — koho, se s kým čím. Us. Tč. Ujedu, vz Ujeti Ujechati = uběhnouti, ujeti. —co. U. kus cesty, fahren. Us. Tč. Co to slovo promlu- vila, to tři sta mil ujechała Ss. P. 791. Ujek, ujka, m., osob. jm Šd. — U. = ujec. Bern. Na Ostrav. Tč. Ujek, jku, m. = hřmot, der Lärm. U Uher. Hrad. Tč. Ujem, zastr. = ujav (ujemši = ujavši). Kat. 926. Újem, újmu, m. = ujetí, nedostatek, škoda, der Schade, Abbruch. O svém újmě. 1552. List kšaftní aby v své moci zuostal beze všeho újmu. Záp. měst. 1452. Nechce se na žádném poptati, zvlášť známého cesty, ale po svém újmu jde. Bls. 58. Vz Ujma. Ujemnění, n.. vz Ujemniti. Pro u. té, kterou dáti hodlá, výtky. Sš. I. 162.