sb157-05 0..8296

324

sobě zanechají, ujímá se jich hejtman na
místo krále. Žer. 343. Na místě jeho ujal
se Lipolt správy markrabství. Ddk. II. 273.
Ladislav ujal se v skutku příbuzného svého.
Ddk. II. 358. Podvolil se, že chce království
sicilské v manství ujíti. V. — co po kom.
Že grunt po otci jest ujal. Us. Po mně úřad
svůj ujme. Sš. J. 24. — co nač. Na rohy
ho ujali, do pekla s ním pospíchali. Sš. P.
20. - kdy. V Polště ujala se po smrti Me-
čislava II. manželka jeho vlády poručnické.
Ddk. II. 117. Vzdaž-li kníže české u vlád-
ních převratech nějakého se ujal účasten-
ství, o tom mlčí pramenové. Ddk. II. 162.
Byly poměry, za nichž ujal vládu, nepříz-
nivy. Ib. IV. 81. Vz U. komu čeho. — co,
se, se čeho kde. Jurka se v světě ujal (vy-
držel tam). Us. Na štěpku ujaly se všecky
vrúble. Mor. Šd. Ujali k pavování tři doly
na cougu greifském. Dač. I. 144. Pán musil
po pravici otcově vládu ujíti. Sš. Sk. 5.
Pavel v Antiochii apoštolství ujal za po-
volením ducha sv. Ib. 153. (Hý. ). Přirozená
ratolesť v svém kmenu spíše nežli odjinud
vzatý roub se ujme. BR. II 515. b. Pivní
jeho skutek, jakmile ujal se vlády v Če-
chách, záležel v tom, že... Ddk. II. 345.
Také němčina ujímala se již tenkráte v Če-
chách. Šb. Lit. I. 38. Ujalo se to v srdci
jeho. Boč. Ujímá mne v břiše. Jg.. Ml. Za-
vedené opravy v zemi se ujaly; V Cařihradě
ujal se jiný záměr. Ddk. III. 138.. 253. —
co od koho. Aby zase od Vašnosti Mezříč
ujal. Žer. 332. —se oč, o koho = žádati
zač, starati se, zastati se O něco silně se
u. V. Ujmi se o mne. Br. Jiní se také hrubě
o mne neujímali. Zer. Ale nemálo se o ná-
boženství a svobodu slova božího ujímá;
Nepřestane-li od svého hanění, já se o něj
ujímati nebudu. Žer. 22., 316. Lidé zlostní
o všecko se zpouzející a ujímající; Že se
o ně jako král o poddané ujal. BR. II. 19
a., 881. Ujímá se o vše. Kom. — se mezi
kým. Nemohla se ta sekta mezi židy uj-
mouti. Plác. -- koho čím. I jmáš se ujieti
levú rukú za klín s levé strany. Arch. II.
87. U. dítě rukou. Br., Hus II. 362. — čeho
čím. Bůh vody břehy ujal. L. — komu
čím. Dítěti bylo by ujato tím ustavením
neb nadáním. Hus I. 450. — komu co,
čeho odkud. Že nám Bůh úrod z tučnosti
země ujímá. Žal. Aniž co z statku mrtvých
buď utrženo neb ujato. Hus III. 194. Vydal
pod svou pečetí privilegium, aby žádný
z nástupců jeho nemohl na tom něco změ-
niti nebo z toho ujmouti. Ddk. III. 208. U.
něco od počtu. Vz Ujímání. Us. Nepřidáte
k slovu, kteréž vám mluvím, ani ujmete od
něho. Hus III. 223. Co si ujmeš od pysku,
to ti bude k zisku. Na Ostrav. Tč. Mlýnu
z kamene u. (z kamene vzíti, z koše méně
zrní n. šrotu mezi kameny pouštěti; naopak:
dáti do kamene). Vys. Ujíti něco z toho,
což kdo propůjčil. V. — čeho, co proč.
K vůli pořádku a pokoji nešťastných židů
se ujal. Ddk. II. 361. Čeho Vratislav v pří-
čině nápravy se ujal, neshledává se zapsáno.
Ddk. II. 331. Pan Hanuš Buchlovecký koupil
a ujal z poručení p. Jaroslava, Smiřického
dvůr v Starém městě u Náchoda. Hrš. z Arch.

náchod. 1584. — jak kam. S rychlostí do
Prahy ujímajte = utíkejte. St skl., Hr. rk.
73. (Leg. o sv. Prokopu). — čeho s čím
na čem, Pr., vz Přičiniti. — adv. Tejně,
kradí něco u.; silně, pilně, bedlivě, oprav-
dově se něčeho u.. V., přátelsky, otcovsky,
mocně, laskavě, svědomitě.

Ujímavosť, i, f., Neigung zum Erfassen,
Entziehen.

Ujímavý = kdo rád ujímá, der gern er-
fasst, entzieht. Reš. — U. jehlování v horn.,
senkrechtes Getriebe. Bc. — U., abträglich.
Dch. — U. = který se snadno ujme. Vrby
jsou n-vy. U Pardubic.

Ujímka, y, f., die Wegnahme. Nz.

Ujis = už jsi. Ujis vstala? Sš. P. 427.

Ujísti, vz Ujídali.

Ujistilosť, i, f., die Sicherheit. Vytrva-
losť ta působí u. Sš. I. 59. (Hý. ).

Ujistitel, e, m., der Versicherer. Jel.,
J. tr.

Ujistitelka, y, f., die Versichererin. Jg.

Ujistiti, ujisti, ujistě (íc), stil, stěn a
štěn, ění; ujišťovati = někoho jistým, bez-
pečným činiti, versichern. überzeugen, ver-
gewissern, bejahen, beglaubigen, bewähren,
sicher stellen, decken, Gewähr leisten, ver-
bürgen. Jg. — abs. Jestliže kdo koho za-
mordoval a při skutku byl přistižeň, ten
každý má dostatečně býti ujištěn a na hrad
pražský v moc hejtmanům má dán býti. Zř.
F. I. B. XXXIV. — co, koho: smlouvu.
D., J. tr. U. koho = stříci ho, aby neutekl,
sich Eines vergewissern, bemächtigen. Kom.
— koho, se o čem. Ujistím tě o tom. Jel.
O něčí věrnosti se ujistiti. D. Čím se každý
o jeho příchodu u. může. BR. II. 109. —
J. tr. — co, koho, se čím. Bůh kajícímu
milost dáti slíbil, avšak hřešícího zejtřejším
dnem neujistil. V. U. někoho svým reversem.
Skl. I. 107. (72. ). Kdoby se člověkem svým,
který se nočně pychu dopustil, neujistil.
Faukn. Aby se zločincem ihned dobře uji-
stil. Vl. zř. 538. A kdež takový póhon koho
tak pohnaného zastane, ten neb ti v mě-
stech jsú povinni se takovým u., aby ku
právu stál. Tov. 39. Kdožby věda o tom
(mordu) a moha se mordéřem u., se neuji-
stil; Tehdy ten cizinec má napřed u. dskami
zemskými a listem pod pečetí svú. Zr. F.

I. R. XXXIV.. B. XV. Svědečstviem ujišťo-
vachu. Ep. Pog. 24. Každý dlužníkem svým
u. se může. Pr. měst. U. něco rukojměmi,
V., přísahami a zástavníky, Troj, důvody.
U. se něčí osobou. J. tr. Soud ujistil se již
zločincem. Ml. Svou ctí ho ujišťoval, že to
není pravda. Us. Šd. I jest nešlechetník
vězením ujištěn. Dač. I. 212. Tiemto se
právě ujisti: Tiem sě chciu lépe ujistiti.
Dal. 2., 35. (20. 20. ). Vítězstvím se u. Háj.
13. Ty se jím dobře ujisť; Rozkázáno jest
panu Jaroslavovi, aby se tiem kramářem
ujistil. Arch. l. 78., IV. 273 Listem a zá-
pisem něco u. Žer. 328. Kdož se koliv ta-
kovým pohnaným na způsob svrchupsaný
ujistil. Zř. mor. 1604. Věrou a šlechetností
života u vyvolení svém se u. mohou. BR.

II. 726. U. koho spasením. Chč, 301 Když
dávají odpustky za peníze, bylo by dobré,