sb157-05 0..8296

327

Ujížděti, vz Ujeti.

1. Ujka, y, f. = strýna, matčina sestra, die
Tante. D., Pt. Vz Teta.

2. Ujka, y, m, spisov. Vz Jg. H. 1. 646.
Ujkovice, dle Budějovice, něm. Hejko-

witz, ves u Libáně. Cf. Tk. I. 78., S. N.

Ujkyně, ě, f. = ujka. Č.

Ujma (v Jg. Slov. ), ujma, y, f. = umen-
šení, úbytek, die Abnahme, Verringerung,
Schmälerung, der Abbruch, Abgang. Ujmu
dělati (maliti); Měsíc ujmu nese na svém
světle (zatměl se). V. Ujmu činiti. D. Bez
ujmy mzdu někomu vyplatiti. U. moře, die
Ebbe Roter. Otčen. Dnové ujmy (postní),
die Abbruchtage. Dch. — U. těla = sou-
chotiny, die Schwindsucht, Dürrsucht, Ab-
zehrung, das Zehrfieber, Čern., V.; mze, die
Mitesser. Us. — U. = škoda, pohoršení věci,
skrácení, křivda, der Nachtheil, Eintrag,
Schaden, Abbruch, die Beeinträchtigung. V.
Na cti a slávě úhonu a ujmu nésti; ujmu
na zdraví trpěti; bez škody a ujmy; na
ujmu svobody. V. To beze vší ujmy pravdy
státi se mohlo. BR. II. 6. a. Že tito pro-
středkové království našemu nejsou k ujmě;
Kteréž by (obdarování) nebylo k ujmě a ku
škodě svobod a práv království českého;
Pro takové škody žádné škody ani ujmy
na statku ani na cti míti nemají. Zr. F. I.
A. X. 5., A. XXXVIII., B. XXIX. U-mu
někomu činiti; On si v ničem nečiní u-mu.
Dch. Ú. na výdělku, Entgang am Erwerbe.
J. tr. Stala se mu u. Us. Šd. Proto chceme,
aby tyto naše milosti jim dané byly kaž-
dému bez ujmy na jeho spravedlnosti. Pam.
Val. Mez. 233. Lítosť maje ujmy té, kterou
pokoj a dobrá pověsť národu trpěly. Pal.
Dj. IV. 1. 93. Já vím, že ste měl ujmu. Us.
Vk. Fojte, tu se nám neřád děje a křivda
obci i újma. NB. Tč. Však on v tom nemá
žádné ujmy. Us. A v pravdě nežádám, abyste
s jakou jeho křivdou aneb ujmou měli mi
jaké přátelství tu učiniti. Arch. II. 158. Že
tu nenie nalezeno, co by jich cti škoda
anebo ujma měla býti. ib. IV. 309. Bez
ujmy (něčí) někomu něco vyplniti. Chč. 449.
Vojenská česť knížete nemalé ujmy (m.: ne-
malou ujmu) byla jest vzala. Ddk. II. 351.
Tím se nečiní u. důstojnosti křestu; Jimž
(stříbrníkům) u. se stávala v zisku. Sš. I.
165., II. 76. Takové počínání jest na ujmu
vašemu blahu; Rušení míru nemálo bylo zá-
měrům Kunrata na ujmu; Národních zvlášt-
ností šetřeno na ujmu jednotné součinnosti.
Ddk. III. 100., 145., VI. 59. (Tč. ). Každé
stvořenie tiem hřiechem na člověku vzalo
újmu; A tak sem položil ve čtení, aniž jest
újma; A tak každá bude plna, bez újmy
královstvie nebeského. Hus I. 201., II. 335.,
III. 269. (Tč. ). Aniž to které z nich na ujmu
poctivosti bylo. Har. U. ve výdělku, Ent-
gang am Gewinne. Bez ujmy půjčené vrá-
titi; bez ujmy svobody. Kom. Ujmu bráti,
vzíti; zemi na ujmu (na škodu). D. Nemá
jim býti k ujmě jich dobré pověsti. Apol.
Jest mi to na ujmu poctivosti. Har. Na ujmu
obecnému dobru býti. Klat. Bez ujmy práva
mého. Ros. Důchodům obecním k ujmě; na
ujmu někomu býti; k ujmě na zdraví býti.
J. tr. To k žádné ujmě na statku ani na

cti býti nemá. Er. Jednání jeho bylo mi
velmi na ujmu. Bs. — O své ujmě = o své
moci, sám od sebe, o sobě, eigenmächtig,
aus eigener Willkühr o. Macht, aus eigenem
Antriebe, eigenwillig, nach Belieben. O své
ujme spisy vydávati; o své ujmě se vzdálil.
Kom. Nesměli tudíž o své ujmě ničeho vy-
konati. Ddk. IV. 198. Nebude mluviti něco
sám o své ujmě. BR II. 365. b. Bezpečněji
bude pánům stavům opavským, když sami
o své ujmě v nic hluboce se pouštěti ne-
budou. Žer. 323. Aby nikdo se neodvážil
o své újmě s Polskem vyjednávati. Ddk.
II. 83. O své ujmě začíti. V. O své ujmě
něco učiniti, zjinačiti, vězně pustiti. Sych.
Peníze štědře o své ujmě rozdávali. Apol.
O své ujmě sobě pomoci, eigenmächtig.
J. tr. — Cf. Pěsť, Úkor.

Ujmisko, a, n., der Neubruch, Jungwald,
od ujati se, sprossen, keimen. U-ka na pa-
seky prodaná. 1637. Plat z pasek a ujmisk.
1635. — Gl. 347.

Ujmouti, vz Ujímati.

Ujmutí, n. U. statku, Rk., u. nového ko-
stela, die Uibernahme. Ddk. IV. 285. Vz
Ujití, Ujímati, Ujetí.

Ujujú! hopsasa! Tak výskají na Slov.
poskakujíce. Dbš. 168.

Ujúkati = volati ujú, výskati. Vedú ne-
vestu vyspevujúc a ujúkajúc. Dbš. 23. Vezmi
milá, hrable, roztriasaj jit (ďatelinu), ujúkaj
si pri nej, ujú, ju, ju, ju! Sl. ps. Tč.

Ujvar, a, m., místo. Vz Žer. Záp. II. 156.,
164.

Uk, a, m. = učený, der Gelehrte. Jako
jsú práv ukové, jenž slovú juristé. Hus II.
368.

Uka, y, f. = nauka, die Lehre. Zlob.
Nad slov Páně přemilostnou ukou. Sš. Sm.
bs., 156.

Úka, y, f. = louka, die Wiese. Na Mor.
Ja, chodila, chodila po zelenej úce. Ss. P.
242.

Ukaceřovati, verketzern. Šm.

Ukáceti, el, en, ení, ukotiti, il, en, ení,
abhacken, herunterschlagen. — co: stromy.
Us. Tč.

Ukadeřaviti, il, en, ení, kräuseln. — co
čím: vlasy želízkem. Us.

Ukaditi, il, ěn, ění, mit Rauch erfüllen,
einräuchern. — co čím.

Ukahlovati, verpfuschen.

Ukájení, n., vz Ukojiti. U. zlačnělosti.
Kos. Ol. I. 16.

Ukájeti, vz Ukojiti.

Ukakati se kam: na peřinu, sich be-
kackeln. Ros.

Ukalegon, vz Ucalegon.

Úkalek, lka, m., lepus glacialis, ssavec
zajícovitý. Ssav. 290.

Ukalený; -en, a, o, gehärtet, gestählt.
U. hrot Hdk. L. kv. 100.

Ukálený; -en, a, o. beschmutzt. U. rou-
cho. BR. II. 794. b.

Ukáleti, el, en, ení = umazati, beschmut-
zen, besudeln, beflecken. = co čím: krví.
V. Kdo ten čistý jarček (potok) žalem uká-
lel? Hdk. C. 28. — se kde: v blátě. Lom.

Ukaliti, il, en, ení, ukalovati, trübe ma-
chen. — co: vodu. Bern. — čím: vodu mí-



	327

	Ujížděti, vz Ujeti. 1. Ujka, y, f. = strýna, matčina sestra, die Tante. D., Pt. Vz Teta. 2. Ujka, y, m, spisov. Vz Jg. H. 1. 646. Ujkovice, dle Budějovice, něm. Hejko- witz, ves u Libáně. Cf. Tk. I. 78., S. N. Ujkyně, ě, f. = ujka. Č. Ujma (v Jg. Slov. ), ujma, y, f. = umen- šení, úbytek, die Abnahme, Verringerung, Schmälerung, der Abbruch, Abgang. Ujmu dělati (maliti); Měsíc ujmu nese na svém světle (zatměl se). V. Ujmu činiti. D. Bez ujmy mzdu někomu vyplatiti. U. moře, die Ebbe Roter. Otčen. Dnové ujmy (postní), die Abbruchtage. Dch. — U. těla = sou- chotiny, die Schwindsucht, Dürrsucht, Ab- zehrung, das Zehrfieber, Čern., V.; mze, die Mitesser. Us. — U. = škoda, pohoršení věci, skrácení, křivda, der Nachtheil, Eintrag, Schaden, Abbruch, die Beeinträchtigung. V. Na cti a slávě úhonu a ujmu nésti; ujmu na zdraví trpěti; bez škody a ujmy; na ujmu svobody. V. To beze vší ujmy pravdy státi se mohlo. BR. II. 6. a. Že tito pro- středkové království našemu nejsou k ujmě; Kteréž by (obdarování) nebylo k ujmě a ku škodě svobod a práv království českého; Pro takové škody žádné škody ani ujmy na statku ani na cti míti nemají. Zr. F. I. A. X. 5., A. XXXVIII., B. XXIX. U-mu někomu činiti; On si v ničem nečiní u-mu. Dch. Ú. na výdělku, Entgang am Erwerbe. J. tr. Stala se mu u. Us. Šd. Proto chceme, aby tyto naše milosti jim dané byly kaž- dému bez ujmy na jeho spravedlnosti. Pam. Val. Mez. 233. Lítosť maje ujmy té, kterou pokoj a dobrá pověsť národu trpěly. Pal. Dj. IV. 1. 93. Já vím, že ste měl ujmu. Us. Vk. Fojte, tu se nám neřád děje a křivda obci i újma. NB. Tč. Však on v tom nemá žádné ujmy. Us. A v pravdě nežádám, abyste s jakou jeho křivdou aneb ujmou měli mi jaké přátelství tu učiniti. Arch. II. 158. Že tu nenie nalezeno, co by jich cti škoda anebo ujma měla býti. ib. IV. 309. Bez ujmy (něčí) někomu něco vyplniti. Chč. 449. Vojenská česť knížete nemalé ujmy (m.: ne- malou ujmu) byla jest vzala. Ddk. II. 351. Tím se nečiní u. důstojnosti křestu; Jimž (stříbrníkům) u. se stávala v zisku. Sš. I. 165., II. 76. Takové počínání jest na ujmu vašemu blahu; Rušení míru nemálo bylo zá- měrům Kunrata na ujmu; Národních zvlášt- ností šetřeno na ujmu jednotné součinnosti. Ddk. III. 100., 145., VI. 59. (Tč. ). Každé stvořenie tiem hřiechem na člověku vzalo újmu; A tak sem položil ve čtení, aniž jest újma; A tak každá bude plna, bez újmy královstvie nebeského. Hus I. 201., II. 335., III. 269. (Tč. ). Aniž to které z nich na ujmu poctivosti bylo. Har. U. ve výdělku, Ent- gang am Gewinne. Bez ujmy půjčené vrá- titi; bez ujmy svobody. Kom. Ujmu bráti, vzíti; zemi na ujmu (na škodu). D. Nemá jim býti k ujmě jich dobré pověsti. Apol. Jest mi to na ujmu poctivosti. Har. Na ujmu obecnému dobru býti. Klat. Bez ujmy práva mého. Ros. Důchodům obecním k ujmě; na ujmu někomu býti; k ujmě na zdraví býti. J. tr. To k žádné ujmě na statku ani na	cti býti nemá. Er. Jednání jeho bylo mi velmi na ujmu. Bs. — O své ujmě = o své moci, sám od sebe, o sobě, eigenmächtig, aus eigener Willkühr o. Macht, aus eigenem Antriebe, eigenwillig, nach Belieben. O své ujme spisy vydávati; o své ujmě se vzdálil. Kom. Nesměli tudíž o své ujmě ničeho vy- konati. Ddk. IV. 198. Nebude mluviti něco sám o své ujmě. BR II. 365. b. Bezpečněji bude pánům stavům opavským, když sami o své ujmě v nic hluboce se pouštěti ne- budou. Žer. 323. Aby nikdo se neodvážil o své újmě s Polskem vyjednávati. Ddk. II. 83. O své ujmě začíti. V. O své ujmě něco učiniti, zjinačiti, vězně pustiti. Sych. Peníze štědře o své ujmě rozdávali. Apol. O své ujmě sobě pomoci, eigenmächtig. J. tr. — Cf. Pěsť, Úkor. Ujmisko, a, n., der Neubruch, Jungwald, od ujati se, sprossen, keimen. U-ka na pa- seky prodaná. 1637. Plat z pasek a ujmisk. 1635. — Gl. 347. Ujmouti, vz Ujímati. Ujmutí, n. U. statku, Rk., u. nového ko- stela, die Uibernahme. Ddk. IV. 285. Vz Ujití, Ujímati, Ujetí. Ujujú! hopsasa! Tak výskají na Slov. poskakujíce. Dbš. 168. Ujúkati = volati ujú, výskati. Vedú ne- vestu vyspevujúc a ujúkajúc. Dbš. 23. Vezmi milá, hrable, roztriasaj jit (ďatelinu), ujúkaj si pri nej, ujú, ju, ju, ju! Sl. ps. Tč. Ujvar, a, m., místo. Vz Žer. Záp. II. 156., 164. Uk, a, m. = učený, der Gelehrte. Jako jsú práv ukové, jenž slovú juristé. Hus II. 368. Uka, y, f. = nauka, die Lehre. Zlob. Nad slov Páně přemilostnou ukou. Sš. Sm. bs., 156. Úka, y, f. = louka, die Wiese. Na Mor. Ja, chodila, chodila po zelenej úce. Ss. P. 242. Ukaceřovati, verketzern. Šm. Ukáceti, el, en, ení, ukotiti, il, en, ení, abhacken, herunterschlagen. — co: stromy. Us. Tč. Ukadeřaviti, il, en, ení, kräuseln. — co čím: vlasy želízkem. Us. Ukaditi, il, ěn, ění, mit Rauch erfüllen, einräuchern. — co čím. Ukahlovati, verpfuschen. Ukájení, n., vz Ukojiti. U. zlačnělosti. Kos. Ol. I. 16. Ukájeti, vz Ukojiti. Ukakati se kam: na peřinu, sich be- kackeln. Ros. Ukalegon, vz Ucalegon. Úkalek, lka, m., lepus glacialis, ssavec zajícovitý. Ssav. 290. Ukalený; -en, a, o, gehärtet, gestählt. U. hrot Hdk. L. kv. 100. Ukálený; -en, a, o. beschmutzt. U. rou- cho. BR. II. 794. b. Ukáleti, el, en, ení = umazati, beschmut- zen, besudeln, beflecken. = co čím: krví. V. Kdo ten čistý jarček (potok) žalem uká- lel? Hdk. C. 28. — se kde: v blátě. Lom. Ukaliti, il, en, ení, ukalovati, trübe ma- chen. — co: vodu. Bern. — čím: vodu mí-