Předchozí (327)  Strana:328  Další (329) |
|
|||
328
|
|||
|
|||
cháním, šploucháním se v ní. — U., härten,
stählen. — co čím: železo vodou, rtutí. Us. — U., na Slov. = ukáleti. Ukalopovati = cválem ujeti, weggallopi-
ren. Ros. Ukamenování, n, die Steinigung. D.
Ukamenovaný; -án, a, o, gesteinigt. Us.
Ukamenovati, zu Tode steinigen. —
koho. V. Ktož bude láti jménu božiemu, smrtí umři; ukamenuje ho vešken lid. (Levitic. 24. ). Hus II. 377 — koho kde. A zákon přikazuje, aby rúhavého odsúdiece před městem ho u-li. Hus II. 124. — jak: až do smrti. Dač. I. 163. Že ho (světce) k smrti až u-li. Sš. Sk. 90. (Hý. ). — čím. Lenivého volovým trusem ukamenuješ. Na Mor. Tč. Ukančiti, il, en, ení, bekleksen, besudeln.
— co: papír. — čím: inkoustem Ukaňhati = ukončiti. — co, koho. Us.
Ukanlivomyslný, uktdlh. keůůi, obmysl-
ník, ošemetník. Vký. Ukanouti, ul, utí = ukapnouti, tropfen,
abtropfen. — abs. Neuteče-li, ale ukane. Ctib. Neteče-liť, ale vždy ukane, wenns nicht regnet, so tropft es doch. Prov. — odkud. Z oka jí slza ukanula. Ráj. — čeho kam odkud. Nemoc naň ukane. Hr. Rk. 419. Vína nechť do toho třikrát z prstu ukane. Jád. U. na nehet. Us. Krůpě mu z nosu ukanula. Martini. jak. Když chtěla vytisknouti mléko z cecku, malitko ukanula s bolestí. Sal. Ukanulý, abgetropft. U. krůpěj. Háj.
Úkap, u, m., okap, die Dachtraute, der
Tropfentall. Jg. Ukapaný; -án, a, o U. med. Vz Ukáp-
nouti. Ukapati, vz Ukápnouti.
Úkapky, pl. m. = výkapky (ze škopíčku),
das, Traufbier, der Trautwein Suk. Úkapní, Abfalls-, Ú. (odkapní) roura.
Nz. Ukápnouti, pnul a. pl, utí, ukapati =
po kapkách padati, abtropfen, wegtropfen. — abs. Kde kapečka ukápla, všady révek vypukl a z révečka pupenec. Sš. P. 48. Co ukápne, to si vem. Us. Tč. — komu. Tu máš, aby ti neukáplo (abys neplakal; říká se, když se komu něčeho příliš chce). Chodí tem, že mu tam vždy něco ukápne. Us. Šd. — komu odkud. Podělují-li se děti, nesmí se na žádné zapomenouti, jinak mu ukápne od srdce slzička. Mus. S plného stola vždycky něco ukápne. Us. Tč. — komu čeho nač: vosku na prst, tropfen, einen Tropfen fallen lassen. Ros. Ukápnutí, n., der Tropfenfall.
Ukapování, n., die Abtropfung. Šp.
Ukarahatiti, il, cen, ení = karabatým
n. krabatým učiniti. Ros. Ukárání, n. = pohanění, posmívání, die
Bestrafung, Schmähung. Št. Ktož hledá chvály v nebesiech, těchto světských lži- vých ukárání nebojí se na zemi. Št. Vz Ukárati. Ukárati = potrestati, be-, abstrafen, schel-
ten, tadeln; posmívati se, ver-, auslachen, ver- spotten, schmähen. — abs. Dokud u. bude nepřítel. Ž. wit. 97. — komu. Jeden dru- |
hému zlořečí a ukárá. Boč. — komu čím:
Úrotnými slovy jemu ukárala. Pulk. — koho. I kéž vás nynie posměvači ukárají. Št. — koho čím: Ukárali jsme je jimi. Št. — koho z čeho. Us Tč. Ukarhati = napraviti, verbessern. Na
Slov. Bern. Ukartáčovati, abbürsten. — co. Us. Tč.
Ukartiti, il, ěn, ení, abkarten. L.
Ukasati, uhasovati, aufschürzen. — se
jak: až po prsa. — si co: sukni, kasanku. Us. Tč. Ukašený; -en, a, o = kaší pomazaný,
mit Brei beschmiert. Má hubičku celou u-nou. U Rychn. Ntk. Ukašlati, ukašlovati, hüsteln. Ten člověk
pořád ukašluje. Us. Ten se celý ukašlal. Us. Tč Ukáti se, ukaji, ál, ání, Reue fühlen,
bereuen. Us. Jg. Ukatování, n, die Abpeinigung.
Ukatovaný; -án, a, o. abgefoltert. Us. —
čím: bitím. Ukatovati koho čím: bitím, abpeinigen,
abfoltern. Ukavčiti, il, en, ení = kaňkami zama-
zati, besudeln, schwarz machen. — co. Ros. — čím: inkoustem.
Úkaz, u, ukázka (cf. Uchýlka), y, f. =
ukázání, okázka, malá částka nějakého vět-
šího celku, ze které se má souditi na celek samý, das Zeigen, Sehenlassen, Vorzeigen. Vz Vzorek, S. N. Ženy chodí na odiv a na ú. všemu světu. Chč. 450. Přinesl xboží na ú. Us. — Ú. = znamení, das Zeichen, Symp- tom Anzeichen, Merkmal. To musí lékař z ú-zů rozeznati, Tab. lid. — Ú. knihy, rej- střík, oznamovatel, das Register, Verzeichniss. Bern. — Ú., pol. a rus. = rozkaz, der Be- fehl, das Gebot. —Ú. = zjevení, vidění, die Erscheinung. Ú. ve snách viděný, Ráj., v povětří, D., divný, V., neobyčejný ú. na obloze. Sych. Ú-zy přírodní: zima, horko, metelice, slota atd. Kom. Soudím tak dle rozličných ú-zů; ú-zy doby. Dch. Ú. kva- šení, die Gährungserscheinung. Šp. Ú. hni- loby. Šp. O neobyčejných ú-zech ve pově- trnosti. Pal. Dj. III. 3. 55. Proslovený, vy- jevený, ozřejmělý ú. vniterné veleby; Zvláštní to psychologický ú. při nenadálých událo- stech. Sš. I. 29., Sk. 145. (Hý. ) Ú-zy u Ří- manů, vz Vlák. 341., 342., 325., 326., 329., 330. Úkaza = ukázka. Dle úkazy, na ukázku.
Kat. 643. Ukazač, e, m., der Anzeiger. Veleš.
Ukazačka, y, f. = ukazovatelka, die An-
zeigerin. Jg. Ukazadlo, ukazovadlo, a, n. = nástroj
ukazovací, der Zeiger. U. na hodinkách. D. — U. v knize = rejstřík, index, der Inhalts-
anzeiger, Index, das Register. U. učiniti, sepsati; vložiti, vepsati něco do u-a. Nz., J. tr. U. tě spraví a ukáže tobě, kde co stojí v knihách; Ihned hledej v u-dlu; Nu již máš u. položeno, aby nalezl, co v které kapitole jest položeno; Hledajž v u-dlu mezi těmi slovy, jenž se počínají od B a na- lezneš: Bázeň jest troje. Hus I. 362., 386., 478. (Tč. ). |
||
|
|||
Předchozí (327)  Strana:328  Další (329) |