sb157-05 0..8296

33 3

Ukejklovati, berücken. — koho čím:
pěknými slovy. Vz Kejklovati. Us. Tč.

Úklad, u, úklady, ův, pl. m. = uklá-
dání čeho, die Ordnung, Niederlegung, das
Packen, Verpacken. Jg. Lečby šlo úkladem
takým, že by se kromě desk straně umlu-
vile. O. z D. — Ú. sváru = smíření, die
Schlichtung. Pulk. — Ú. = zálohy, léčky,
osidla, die Nachstellung, Ränke, Hinterlist,
der Fallstrick. Ú-dy komu strojiti, činiti;
ú-dem koho zabiti. V. Ú-dy životu n. statku
něčímu činiti. Ros. Ú-dy komu klásti, robiti.
Bern. Ú-dy, o něčem činiti, o někom sklá-
dati. Br. U. na někoho nastrojiti. Mudr.
Ú-dy o bezhrdlí osnovati. Sych. Ú-dů hle-
dati. Troj. O někom ú-dy stropiti, činiti.
Jel. Nahodil se, stal se ú.; Ú-dy a láska,
Kabale und Liebe. Dch. Ú. o život. J. tr.
Víc domácích než cudzých ú-dů se varuj.
Na Slov. Tč. Ú. o někom obmýšleti, činiti.
Bart. I. 16., 19. Zamordovali pravým ú-dem
noční věcí jednoho panoše v jeho vlastniem
domé. Pč. 20. A snad počalť se ú. o to
královstvo za toho krále nemúdrého. Kšch.
4. (Tajně povolal mudrců) proto, aby někdo
neporozuměl tomu, že on Kristu ú-dy činí.
BR. II. 10. a. Kdožby chtěl koho ú-dem
a neprávě o jeho statek připraviti; Nebť je
o mé jiezdě veliký ú. uložen. Arch. III.
313., IV. 5. Vyzrazeny jsou té doby při
dvoře kyjevském ú-dy o bezživotí jeho;
Kochan Břetislava při nastolení jeho na
ú-dy jejich upamatoval, jakoby nového kní-
žete k opatrnosti vyzývati chtěje. Ddk. II.
78., 117. Někoho nějakým ú-dem podtrhnouti.
Troj. Někoho v ú-dy vtáhnouti. Jel. Města
ú-dem dobyti. Martim. Lstivé ú-dy o někom
jednati. Háj. Všeliký ú. a moc k opravě
přivésti a se ú-dóm brániti. Vš. Jir. 9. —
Ú. = uložení, úkol, die Aufgabe. Us. — Ú.
věčný ustanovil s nimi (testamentum aeter-
num constituit cum illis). BO. — Ú. = ulo-
žený trest peněžní, die Geldstrafe, n. daň,
die Abgabe. Toho úklada má sie dostati
žalujíciemu polovice, druhá čásť má sie do-
stati richtářovi. Pr. pr. — Ú. Boty ušité
na úklad, boty úkladové = boty, jichž po-
dešev jest zvláštním způsobem přidělána.
Jsou to boty neúhledny a vídati je na mor.
Valašsku. Džl. V Bystersku. Sn.

Ukládací list, der Anlagschein, Rk., stůl,
Packtisch. Šp.

Ukladač, e, m. = kdo ukládá, skládá,
der Packer. — U. svárův = smírce, der
Processchlichter, Friedensstifter. Kom. —
U. = úkladů strojitel, der Nachsteller. Soud-
cové odsoudili Hirkána jakožto buřiče a u-če
(úkladníka, pokladače). Plác. Byloliby po-
třebí pomáhati městu pražskému hlavnímu
na proti ukladačóm. Arch. III. 244.

Ukladačka, y, f., die Packerin, Schlich-
terin, Nachstellerin.

Ukládání, n., das Niederlegen, Lagern,
Einlagern, die Ablagerung. U. piva, die Bier-
einlagerung, Dch., řepy. Vz Uložiti, Uložení.

Ukládaný; -án, a, o, vz Uložiti.

Ukladatel, e, m., der Einleger. U. do
spořitelny. Vz Uložiti. Dch.

Ukládati, vz Uložiti.

Úkladce, e, m. = ukladač. Ú. bud Hospo-

din mezi nimi (arbiter, smírce). Jir. exc. —
Mikuláš a Oldřich byli jsú u-ci o město
chtiece je zlésti. Pč. 23. Ú. křivého učenie,
cultor perversorum dogmatum. BO.
Ukladení, n., vz Uložiti.
Ukladený, vz Uložiti.
Úkladně, hinterlistig, meuchlings-. Ú.
účiniti, na koho stříci, Us., oheň klásti, za-
biti. V. Ú. zamordovati. Kn. Oni svú věc
chytře a ú. vedou. Arch. IV. 406. Ú. koho
zabiti. Ddk. II. 333., 410.

Úkladní, -ný = s úkladem, Meuchel-,
hinterlistig, nachstellerisch, meuchelmörde-
risch. Smil v. 1668. Úkladný. V. Ú. člověk,
V., vrah, vražda, D., Ddk. VI. 7., záloha,
chytrosť, Troj., štěstí. Jel. Číhati v ú-ém
zástiní. Dch. Strany pořekadel vz Lstivý.

Úkladnice, e, úkladnička, y, f., die
Nachstellerin. Lom.
Úkladnický, Intriguanten-. Šm.
Úkladník, a, m., der Nachsteller, Be-
trüger. V., Kom. Svým ú-kům odepříti a
odolati. Bart.

Úkladnosť, i, f., die Nachstellung, Hinter-
list. Klamavá toho muže udatnosť a úklad-
nosť. Troj. — Lom.
Úkladný, vz Úkladní.
Uklamrovati, šp., z něm. (fest) klammern,
skobami upevniti.
Ukláněti se, vz Ukloniti.
Uklápaný; -án, a, o, abgerackert. U Opav.
Klš.

Uklápati se = ulopotiti se, sich ab-
rackern. — čím: prací. U. Opavy. Klš. Dle
Jg. také na Mor.
Uklásti, vz Uložiti.

Ukláti, ukoli, ukůleš atd., al, án, ání =
ubodnouti, stechen. — abs. Bodláku ne-
mačkej, sic ukole. Č. M. 32. — se čím.
Čím pohráváš, tím se ukoleš. Č. M. 294. —
koho. Troj. — se kde: na růži. L.

Uklátiti, il, cen, ení; uklacovati = klátě
zmoci, erschwingen; klácením učesati, her-
abschlagen. — abs. Jestiť prve u. a potom
hrýzti. Vš. Jir. 108. — co: zvon. — co
komu čím: ořechy tyčí. Něco vařechou
u., durchrütteln. Na Ostrav. Tč.

Uklebetovati = uklevetiti. Na Ostrav.
Tč.

Úklej, e, úkleje, e, uklejka, y, f. =
ryba, bělice, die Uckelei, pol. uklej a uklejka,
srb. uklija. D., Sal. Ú. obecná, alburnus
lucidus, pruhovaná, a. bipunctatus. Frč. 287.
Schd. II. 499. Der Weiss-, Schneiderfisch,
Hägling. Vz Mz. 359.

Uklejiný; -en, a, o, fest geleimt. Na
Ostrav. Té.

Uklejiti, il, en, ení, uklejovati, festleimen.
Us. — co. Tč.

Úklejnice, e, f., das Netz zum Weiss-
fischfang. Sm.

Uklejovati, verpichen, leimen.
Ukleknouti, knul a kl, utí; uklekati,
niederknieen. — před kým na čem: na
kolenech. St. skl. — kde: v kostele. Us. —
kam: na zem. Us. Tč.

Uklekotati se, sich satt klappern, rat-
schen. Mor. Tč.

Uklenouti, ul, ut, utí, uklenovati, fest
wölben. Us. Tč. — co kde,