Předchozí (332)  Strana:333  Další (334) |
|
|||
33 3
|
|||
|
|||
Ukejklovati, berücken. — koho čím:
pěknými slovy. Vz Kejklovati. Us. Tč. Úklad, u, úklady, ův, pl. m. = uklá-
dání čeho, die Ordnung, Niederlegung, das Packen, Verpacken. Jg. Lečby šlo úkladem takým, že by se kromě desk straně umlu- vile. O. z D. — Ú. sváru = smíření, die Schlichtung. Pulk. — Ú. = zálohy, léčky, osidla, die Nachstellung, Ränke, Hinterlist, der Fallstrick. Ú-dy komu strojiti, činiti; ú-dem koho zabiti. V. Ú-dy životu n. statku něčímu činiti. Ros. Ú-dy komu klásti, robiti. Bern. Ú-dy, o něčem činiti, o někom sklá- dati. Br. U. na někoho nastrojiti. Mudr. Ú-dy o bezhrdlí osnovati. Sych. Ú-dů hle- dati. Troj. O někom ú-dy stropiti, činiti. Jel. Nahodil se, stal se ú.; Ú-dy a láska, Kabale und Liebe. Dch. Ú. o život. J. tr. Víc domácích než cudzých ú-dů se varuj. Na Slov. Tč. Ú. o někom obmýšleti, činiti. Bart. I. 16., 19. Zamordovali pravým ú-dem noční věcí jednoho panoše v jeho vlastniem domé. Pč. 20. A snad počalť se ú. o to královstvo za toho krále nemúdrého. Kšch. 4. (Tajně povolal mudrců) proto, aby někdo neporozuměl tomu, že on Kristu ú-dy činí. BR. II. 10. a. Kdožby chtěl koho ú-dem a neprávě o jeho statek připraviti; Nebť je o mé jiezdě veliký ú. uložen. Arch. III. 313., IV. 5. Vyzrazeny jsou té doby při dvoře kyjevském ú-dy o bezživotí jeho; Kochan Břetislava při nastolení jeho na ú-dy jejich upamatoval, jakoby nového kní- žete k opatrnosti vyzývati chtěje. Ddk. II. 78., 117. Někoho nějakým ú-dem podtrhnouti. Troj. Někoho v ú-dy vtáhnouti. Jel. Města ú-dem dobyti. Martim. Lstivé ú-dy o někom jednati. Háj. Všeliký ú. a moc k opravě přivésti a se ú-dóm brániti. Vš. Jir. 9. — Ú. = uložení, úkol, die Aufgabe. Us. — Ú. věčný ustanovil s nimi (testamentum aeter- num constituit cum illis). BO. — Ú. = ulo- žený trest peněžní, die Geldstrafe, n. daň, die Abgabe. Toho úklada má sie dostati žalujíciemu polovice, druhá čásť má sie do- stati richtářovi. Pr. pr. — Ú. Boty ušité na úklad, boty úkladové = boty, jichž po- dešev jest zvláštním způsobem přidělána. Jsou to boty neúhledny a vídati je na mor. Valašsku. Džl. V Bystersku. Sn. Ukládací list, der Anlagschein, Rk., stůl,
Packtisch. Šp. Ukladač, e, m. = kdo ukládá, skládá,
der Packer. — U. svárův = smírce, der Processchlichter, Friedensstifter. Kom. — U. = úkladů strojitel, der Nachsteller. Soud- cové odsoudili Hirkána jakožto buřiče a u-če (úkladníka, pokladače). Plác. Byloliby po- třebí pomáhati městu pražskému hlavnímu na proti ukladačóm. Arch. III. 244. Ukladačka, y, f., die Packerin, Schlich-
terin, Nachstellerin. Ukládání, n., das Niederlegen, Lagern,
Einlagern, die Ablagerung. U. piva, die Bier- einlagerung, Dch., řepy. Vz Uložiti, Uložení. Ukládaný; -án, a, o, vz Uložiti.
Ukladatel, e, m., der Einleger. U. do
spořitelny. Vz Uložiti. Dch. Ukládati, vz Uložiti.
Úkladce, e, m. = ukladač. Ú. bud Hospo-
|
din mezi nimi (arbiter, smírce). Jir. exc. —
Mikuláš a Oldřich byli jsú u-ci o město chtiece je zlésti. Pč. 23. Ú. křivého učenie, cultor perversorum dogmatum. BO. Ukladení, n., vz Uložiti. Ukladený, vz Uložiti. Úkladně, hinterlistig, meuchlings-. Ú. účiniti, na koho stříci, Us., oheň klásti, za- biti. V. Ú. zamordovati. Kn. Oni svú věc chytře a ú. vedou. Arch. IV. 406. Ú. koho zabiti. Ddk. II. 333., 410. Úkladní, -ný = s úkladem, Meuchel-,
hinterlistig, nachstellerisch, meuchelmörde- risch. Smil v. 1668. Úkladný. V. Ú. člověk, V., vrah, vražda, D., Ddk. VI. 7., záloha, chytrosť, Troj., štěstí. Jel. Číhati v ú-ém zástiní. Dch. Strany pořekadel vz Lstivý. Úkladnice, e, úkladnička, y, f., die
Nachstellerin. Lom. Úkladnický, Intriguanten-. Šm. Úkladník, a, m., der Nachsteller, Be- trüger. V., Kom. Svým ú-kům odepříti a odolati. Bart. Úkladnosť, i, f., die Nachstellung, Hinter-
list. Klamavá toho muže udatnosť a úklad- nosť. Troj. — Lom. Úkladný, vz Úkladní. Uklamrovati, šp., z něm. (fest) klammern, skobami upevniti. Ukláněti se, vz Ukloniti. Uklápaný; -án, a, o, abgerackert. U Opav. Klš. Uklápati se = ulopotiti se, sich ab-
rackern. — čím: prací. U. Opavy. Klš. Dle Jg. také na Mor. Uklásti, vz Uložiti. Ukláti, ukoli, ukůleš atd., al, án, ání =
ubodnouti, stechen. — abs. Bodláku ne- mačkej, sic ukole. Č. M. 32. — se čím. Čím pohráváš, tím se ukoleš. Č. M. 294. — koho. Troj. — se kde: na růži. L. Uklátiti, il, cen, ení; uklacovati = klátě
zmoci, erschwingen; klácením učesati, her- abschlagen. — abs. Jestiť prve u. a potom hrýzti. Vš. Jir. 108. — co: zvon. — co komu čím: ořechy tyčí. Něco vařechou u., durchrütteln. Na Ostrav. Tč. Uklebetovati = uklevetiti. Na Ostrav.
Tč. Úklej, e, úkleje, e, uklejka, y, f. =
ryba, bělice, die Uckelei, pol. uklej a uklejka, srb. uklija. D., Sal. Ú. obecná, alburnus lucidus, pruhovaná, a. bipunctatus. Frč. 287. Schd. II. 499. Der Weiss-, Schneiderfisch, Hägling. Vz Mz. 359. Uklejiný; -en, a, o, fest geleimt. Na
Ostrav. Té. Uklejiti, il, en, ení, uklejovati, festleimen.
Us. — co. Tč. Úklejnice, e, f., das Netz zum Weiss-
fischfang. Sm. Uklejovati, verpichen, leimen.
Ukleknouti, knul a kl, utí; uklekati, niederknieen. — před kým na čem: na kolenech. St. skl. — kde: v kostele. Us. — kam: na zem. Us. Tč. Uklekotati se, sich satt klappern, rat-
schen. Mor. Tč. Uklenouti, ul, ut, utí, uklenovati, fest
wölben. Us. Tč. — co kde, |
||
|
|||
Předchozí (332)  Strana:333  Další (334) |