sb157-05 0..8296

336

stvoření nemohú duše u. konečně, jediné
samo božství. Hus I. 294., 297., 298., II. 53.
(Tč. ). — koho, co čím: pěknými slovy.
Troj. Nasycením žádosť srdce se ukájí. Sš.
Sk. 170. (Hý. ). Přímluvou legatovou dal se u.
Pal. IV. 2. 288. Já smrtí hněv otcův u-jím.
BR. II. 71. a. — proč. Pro něhož libě jsem
ukojen a s vámi spokojen. BR. II. 75. b. —
čeho, koho (gt. ): žízně, šp. m.: co. Brt. —
co kde. Nemalou vojnu Pán u-jil vně nás
i v nás, mnohotvárnou, všestrannou, dlouho-
trvalou vojnu. Sš. I. Ukojiti dítě na rukou,
stillen. Tč. — koho, se v čem. Boha
v hněvu jeho ukojiti. Kram. A v tom ko-
chání se ukojí. Hus I. 42. A v tom se tak
ukojí v radosti, že nikam z ní nebude moci
pohnut býti. Hus II. 253. — se kdy od
čeho. Člověk má se v neděli od hřiecha
u. a od přiekazného díla. Hus I. 115. (Tč. ).
— se = hněv pustiti, sich beruhigen. V.
Ukoj sě hněv tvój. BO. Který člověk dobrý
vóli svú ke všemu dobrému zdvihuje, tak
se ukojí, že... Hus III. 297. — čeho v kom.
Ukájí všech smyslů v člověku spaní. Gníd.
Vz U. čeho. — se ke komu. Ukoj se
k nám, milý pane. Br.

Ukojivý = co ukojuje, stillend, schmerz-
stillend. Ja. Působnosť u. a smírná. Sš. II.
201.

Úkojnosť, i, f., die Versöhnlichkeit.

Úkojný, besänftigbar, still, leicht zu be-
friedigen. Us.

Ukojování, n., das Beruhigen.

Ukojovatel, e, m., der Beruhiger.

Ukojovatelka, y, ukojovatelkyně, ě,
f., die Beruhigerin.

Ukojovatelný = ukojitelný.

Ukojovati, vz Ukojiti.

Ukokrhati, durch's Krähen verursachen,
anzeigen. — co komu. Kohout nám špatný
čas ukokrhal. Us. Tč.

Ukoktati, herausstottern. Ten se vám
ukoktal, než to vypověděl. Us. Tč.

1. Úkol, u, úkolek, lku, úkoleček, čku,
m., od kolo, quantum; cf. kol-i-krát. Bdl.
347. Ú. = jistá práce na určitou dobu, be-
stimmte Arbeit, das Tagwerk. Svůj denní
ú. dodělati. V. Práci úkolem uložiti. Us.
Ú. dělati. Kom. Tříti se do cizího ú-lu.
Ros. Dáti se, pustiti se do svého ú-lu. Dch.
Uloženou práci ještě nad ú. vykonal. Brt.
S. 77. Někomu ú. dáti. Nz. Práce z ú-lu
(úkolová). Nz. I tehdáž ujal se ú-lu pro-
středníka, ale s jakým úspěchem ?; Vratislav
pojal velice dobře vážnosť ú-lu sobě svěře-
ného. Ddk. II. 173., 293. Pán vyvoliti sobě
umínil učeníky, jimž by ú,, lidi k spáse
vésti, svěřiti mohl; Neměl Jan u-lu abso-
lutného; Chtěje dověděti se místněji o u-lu
jeho; Přistoupá nyní k ú-lu svému. Sš. Mr.
8., J. 17., 47., II. 12. (Hý. ). Takový ú. naň
vložil; Aby mu v takovém u-lu byl po-
mocen; Bartoloměj měl ještě jiný ú. na Mo-
ravě. Ddk. III. 66., 111., V. 325. (Tč. ). —
Ú. = jistá robota, bestimmte Frohnarbeit.
Na ú. jíti. — Ú. = jistá práce za mzdu pro-
jednaná, úkolní práce, akkord, der Akkord,
das Gedinge, die Gedingarbeit, akkordirte
Arbeit. Ú. metrový, latrový, čtvercový,
Quadratflächengedinge, vozový, Wagen-,

hlavní, premiový. Hř. Ú-lem dělati. Dílo na
ú. projednati. Rohn. Dílo ú-lem projednati,
pronajíti. J. tr. D. Ženci ú-lem. Us. Práci
ú-lem zjednati. Ú-lem na den dělati. Kram.
Pakli by který kovář bez všelikého nájmu
neb úkolu koval těžařům. CJB. 313. Na
úkol přísti. Půh. Na ú. ve vinici pracovati.
Čk. Leč by ú-lem zjednané dílo měli. Bck.
II. 1. 191. — Ú. = mzda, der Lohn. Aby
jim dával v čas vyměřený ú. a pokrm. V.
Kluci by byli živi na ú. = nesmírně mnoho
jedí! Sř. Za přívoz tří sudů vína úkolem
dáno 7 kop. Blk. exc. — Ú. = díl berně,
co na každého přijde. Podlé úkolóv dřevních
povolili jí páni berně; Berci v tom hřešie,
ač úkoly berú rovně, ale zámazné berú
těžce. Výb. I. 725. (Páni n. vládyky) ne-
povolují berně jinak než podlé úkolóv sta-
rých. Št. Vz Gl. 347.

2. Úkol, u, m. = úhrnek. Povodeň všecko
úkolem poplenila. Zlob.

3. Úkol, u, m. = kůlna. Slov.
Ukoláceti, el, en, ení = ukolébati. Tč.
Ukoláčkovati koho = vytáčkami a po

dobrém utišiti, odbyti, Jemanden mit Aus-
flüchten und guten Worten abweislich be-
scheiden. U Vys. Mýta. Hrp.

Ukolebač, ukolebávač, e, m., der Ein-
wieger. Us. Šd.

Ukolébati, ukolíbati = kolíbáním upo-
kojiti, einwiegen; uchlácholiti, stillen, be-
gütigen, beschwichtigen, einwiegen. — co,
koho: dítě, Ros., svědomí. Kom. — koho,
se v co: v lahodné sny. Hlas. Duše tamto
ukolíbá ve snění se růžová. Sš. Bs. 43.

Ukolíbavka, ukolébavka, y, f. = píseň
k ukolíbání dětí, das Wiegenlied. Zlob.

Ukolísati, na Slov. = ukolíbati, ein-
wiegen. Bern. — koho. Holiže, holiže, mamka
ca kolíše (kolíbe), kedy ca ukolíše, puojdze
do Beluše. Sš. P. 511.

Ukoliti, il, en, ení = kolím upevniti,
pfählen. Ros.

Úkolní, -ný = úkolem zjednaný, gedun-
gen. Ú. robota, dílo, Reš., práce (vz Úkol,
Úkolový), Sych, smlouva, D., havíř (úkol-
ník). Hř.

Úkolnice, e, úkolnička, y, f., gedungene
Arbeiterin.

Úkolnictví, n., der Stand des gedungenen
Arbeiters. Bern.

Úkolník, a, m. = kdo úkolem dělá, der
Tagarbeiter, Taglöhner, Akkordarbeiter, Ge-
dingarbeiter. Ros. Nádenník a ú. museli
přispívati. Pal. Dj. V. 2. 441. — Ú., u,
m. = sloupec, k němuž se bránka n. vrata
přivírají a petlicí zastrkují. Slez. Šd.

Úkolníkovati, úkolovati = úkol dělati,
Geding arbeiten. Us.

Úkolovati = úkol dělati. Us.

Úkolový, Geding-, Akkord-. Práce ú.
(úkolem projednaná), J. tr., práce, z ú-lu.
Nz. U. plat, das Pauschale. J. tr.

Úkon, u, m. = konání, funkce. Ú. = zjev
činnosti přiměřené účelu, jemuž slouží původ
takového zjevu, die Operation, Funktion,
Thätigkeit, S. N. Ponětí se plodí úkonem
(konáním) mysli. Marek. Ú. v mathem.: ú.
pomocný, Hilfsfunktion, algebraický, pře-