sb157-05 0..8296

340

(Hý. ). A ktož se mečov ukradne, ten všelik
v oheň upadne. AIx., Výb. I. 1104. Radije
v smrť upadnu nežli sě tak svých ukradnu.
Výb. I. 153.

Úkradný = k ukradení, zu stehlen; tajný,
verstohlen. Smích ú. Div. z och.

Ukradomě = kradmo, tajně, heimlich.
On mu to vzal u. Na Slov. Tč.

Ukradomky = potajmo, heimlich. Na
Slov. Němc, Šd. Přijechal jsem u. Hdk.
C. 315.

Ukraj, e, m. = úkrají, ukrajina, větší
okres či kraj i země, složený z několika
menších okresů, jako v církevní provincii
nynější archipresbyteriat, archidiakonat aneb
v politickém smyslu nynější okresní hejt-
manství, der Bezirk. Šd. Cf. Pal. Dj I. 241.

Úkrajek, jku, m. = skrojek (chleba). Na
Ostrav. Tč.

Ukrájeti, vz Ukrojiti.

Úkrají, n., der Bezirk. Vz Úkraj. Vrchy
v ú. brněnském. Bdl.

Ukrajina, y, f. = kraj na hranici, zem
pomezní, das Gränzland. — U. = krajina
v Rusku, po obou stranách dolního Dněpru,
vlasť Kozáků s hl. městem Kyjevem, die
Ukraine. Vz S. N.

Ukrajinec, nce, m., ein Ukrainer.

Ukrajinný, Gränz-.

Ukrajinský, Gränz-, ukrainisch.

Ukrajovati, vz Ukrojiti.

Ukramařiti, il, en, ení, durch Krämerei
erwerben. — si co. Us. Tč.

Ukrápati, ukrápnouti, vz Ukropiti.

Ukrásiti, il, šen, ení (na Slov. -sen, ení);
ukrašovati, ukrášeti, el, en, ení, verzieren.

— koho, co čím.

Ukrásti, vz Ukradnouti.

Ukrášení, n., die Verzierung.

Ukrášenina, y, f., die Zierde, Verzie-
rung. Kam.

Ukrášenosť, i, f., der Zustand der Ver-
schönerung. Bern.

Ukrášený; ukrášen, a, o, verschönert,
verziert. Co ukrášeného (pěkného) jest, to
každý miluje (lúbí). Prov. na Slov.

Ukrašník, a, m., der Rhetor, zastr. Rozk.

Ukráti = ukrojiti. Mor. Šd. — co komu:
krajíc chleba. Tč.

Ukrátichu, zastr. = ukrátili. Kat.

Ukratitel, e, m., der Ab-, Verkürzer,
Wegnehmer.

Ukratitelka, y, f., die Ab-, Verkürzerin.

— U., syncope, die Verkürzung.
Ukratitelný, verkürzbar. Bart.
Ukrátiti, ukrátím (ukráci, Výb. I. 807.,

Bž. 195. ), ukrať, tě (íc), il, cen, ení (na Slov.
-těn, ění); ukráceti, 3. os. pl. -cejí, ukrácej,
el, en, ení; ukracovati = kratším učiniti,
kürzer machen, ab-, verkürzen; ublížiti,
schmälern. Jg. — co: historii. Br. Zármutek
nás usmrcuje a náš život ukracuje. Us. Tč.
Zbytečné pití ukracuje živobytí. Mor. Tč. —
co komu. Kdo mi ty dlouhé zimní večery
ukrátí? Er. P. 172. U. si čas. Dch. — komu.
Někomu u. V. Kdo chudým ukrátí, pán Boh
ho zatratí. Ht. Sl. ml. 250. Aby se žádné
straně neukrátilo. NB. Tč. 23. — co komu
čím. Nepořádným životem u-til si věku. Us.
Šd. Churfirst umřel ukrátiv sobě věku svého

velikým sebe přepíjením. Dač. I. 175. U. si
čas čtením. D., Dal. Rozprávkou cestu u.
Ros. — (komu čím) čeho. Sobě času u.
D. Ať řeči ukrátím. V. Musíme toho u. Hr.
rk. 11. Sváróv mnohých chtiece u. Arch.
III. 120. U. někomu života. Alx. 1119. U.
řeči, Alx. 1109., svého bludu, Kat. 2628.,
své dovolené, Kos. Ol. I. 159., svého ži-
vota, V., svého bujenství, Výb. I. 368., pří-
kladův. Výb. I. 358. Do siedmého roku de-
ťom vlasy nestryhaj, bys jim rozumu ne-
ukrátil. Dbš. 7. Proto Buoh jeho dnů ukrátí.
Výb. I. 211. Svého ščestie tiem ukrátíš.
St. skl. I. 130. Těšiti se tím, že Bůh těch
bíd ukrátí. BR. II. 108. Spravedlnosti lidské
hned se ukracovalo a zvláště při právích
a při dskách; Protož toho ukrátím. Arch.

II. 136., IV. 144. (Šd. ). Protož ukrátíš dnóv
svých vyvolených; Jest jiných mnoho dó-
vodóv, jichž ukrátím. Hus I. 354., 470. (Tč. ).
Své řeči ukrátichu. BO. Dobrovolnou smrtí
života u. V. Svého spaní u. St. skl. Ukrátils
dnů mladosti jeho. Br. Závisť a hněvivosť
ukracuje života. Ben. V. Slov svých u. Šm.,
Dal., J. tr. — proč. Pro tesknosť čtúcích
zdálo se mu o tom ukrátiti. Háj. Ale pro
vyvolené budú ukráceni dnové ti. Hus I.
353. U. si věk pro milého. Er. P. 472. —
jak. Ukrátiti někomu vedlé zápisů. Arch.

III. 381. — komu kdy. Znám, že poněkud
od království českého při tomto nynějším
jednání vám se ukrátilo. Pal. Dj. V. 2. 349.

— koho oč: o hlavu = štítí. V. — komu
na čem: někomu na spravedlnosti u. Apol.

— J. tr. — komu v čem. J. tr. By se
komu v čem ukrátiti mělo jeho spravedl-
nosti. Boč. Aby se žádnému v jeho sprave-
dlnosti neukrátilo. NB. Tč. 62., 226. Ne-
chtěje, by se které straně v čem u-lo. Arch.

IV. 284. Mnohým se vidí, že Silvius v též
historii své nejednou na jednom místě Če-
chům ukrátil. Dvě kron. — co komu jak:
nad polovici. J. tr.

Úkratka, y, f. Vzhledl jen ú-kou. Klda.
III. 54. Vz Úkrad.

Ukratochvíliti, il, en, ení, belustigen. —
koho. L.

Ukrcati, na Slov. = dávením pošpiniti,
brechend beschmutzen; se = pobliti se. Bern.

Ukrčati se (ukrčovati se), sich ducken,
sich zurückziehen. On se ukrčá, kde může
(= nerád dává). Mor. Šd.

Ukrčený; -čen, a, o, niedergeduckt. Seděl
u-ný v koutě. Us. Šd. — kde. Ta v tej
kope u-ná len čušala, bála sa i len vykuknúť.
Dbš. Sl. pov. I. 202.

Ukrčiti, il, en, ení; ukrčovati, ein wenig
krümmen, zusammenziehen; se, sich ducken.

— se kde: v koutku. Us. Šd. — se před čím:
před prací, před placením (když má platiti,
nerád platí). Mor. Sd. Před tebú sa ukrčuje,

i za chrbtom ťa potupuje. Slov. Tč. — se
s čím. On se s tím ukrčá (nerád by to vy-
dal). Mor. Bkř. — čím: ramenama. Us. Tč.
Ukřehlosť, i, f., die Erstarrung. Dch.
Ukřehlý, erstarrt, verfroren. Us. Dch.
Ukřepčiti, il, en, ení = ukřepiti.
Ukřepení, n. = posilnění, povzbuzení,
die Bestärkung, Aufmunterung, Vz Ukře-
piti. Sš.