sb157-05 0..8296

341

Ukřepiti, il, en, ení; ukřepovati = zmu-
žiti, srdce dodati, stärken, aufmuntern. Ta
tedy (úmluva) ukřepena jsouc od Boha sa-
mého v platnosti své musí zůstávati. Sš.
II. 38. — co. Mysli kolotavé u-pil Jan kar-
dinal. Pal. Dj. IV. 2. 365. — co, koho
v čem. Úmysl, Soluňany u víře u. a po-
silniti; Že vás Kristus ukřepí u víře. Sš.
II. 242., 58. — čím v čem. Nejeden světec
a nejedna světice slovy těmi se ve stálosti
víry a v neohroženosti ukřepovali. Sš. J.
163. — koho, se čím. Nemírným pitím
vína a všelikého opoje ukřepuje a zvyšuje
se přirozená ke zlu povaha; Pavel ukřepuje
je (Filippany) přislíbenou záštitou přede
všelikým škodným vlivem; Po dvou je po-
sýlá. aby druh druhem se sílil a ukřepoval.
Sš. II. 130., 183., Mr. 26. — co odkud.
Filippané z té k němu (Pavlovi) přivinu-
losti vezdy ducha svého ukřepovali. Sš. II.
150. (Hý. ).

Ukrépiti, il, en, ení = upříti, abstreiten,
ermüden durch Streiten. Slov.

Ukřesaný; -án, a, a = křesem uražený,
utlučený. Vz Ukřesati.

Ukřesati; ukřesnouti, ukřísnouti, snul a
sl, ut, utí, ukřísati = křesáním uraziti, ab-
hauen; křesáním udělati, hauend verferti-
gen. — co: mlýnský kámen (celý). Us. U.
trámy, abkappen. Na Ostrav. Tč. — čeho.
Ten toho kamene už ukřesal (i. e. mnoho,
hodný kus). — co čím z čeho: ukřesnu
jiskru ocelem z kamene. Jg. Čtverhranné
trámy z kmene u. křesací sekyrou. Na
Ostrav. Tč. Oheň křemenem u. Us. Tč.
Sochu ze dřeva, z kamene ukř. Bern.
co kde: oheň na křemeňu. Na Ostrav. Tč.

Ukresliti, il, en, ení, abzeichnen. — co
kde čím: obraz tužkou na papíře. Us. Tč.

Ukrianka, y, f. = ucriana, rostl. moře-
novitá. Rostl. I. 257. a.

Ukřičeti, el, en, ení: ukříkati, ukřikati,
ukřiknouti, knul a kl, ut, utí; ukřikovati =
křikem unaviti, přemoci, müde schreien, ab-
schreien. Já se mu nedám u. Ros. — koho.
Br. — se. Us. — si co. Šla na něho a kři-
čela s ním, že je to mnoho a dva zlaté si
přece ukřičela, Us. Šd. — za někým ukři-
kovati. Tč.

Ukřídliti, il, en, ení, beflügeln. Us. Tč.

Ukřívati, vz Ukřiviti.

Ukřivditel, e, m., der Unrecht thut.

Ukřivditelka, y, ukřivditelkyně, ě,
f., die Unrecht thut.

Ukřivditi, il, ěn, ění = křivdu učiniti,
ublížiti, Unrecht thun. V. — komu v čem.
Snad-li jsme vám v čem ukřivdili? Sych.
Ale v tom ukřivďují někteří exegeti povaze
hostitelově. Sš. L. 139. (Hý. ). — čím komu:
pomluvou. Us.

Ukřivďovance, nce, m. = člověk utisko-
vaný, der Bedrückte. Mojžíš pomstil u-nce,
zabiv Aegypťana. Sš. Sk. 81.

Ukřivení, n., die Verziehung. Nz. lk.
Nosu neb úst u. Hus II. 285.

Ukřiviti, il, en, ení; ukřívati, ukřivati,
ukřivovati = křivým učiniti, uhnouti, na-
křiviti, krümmen, verzerren, rümpfen; ukřiv-
diti. Jg., V. — co: hubu, ústa. D. Cestu
pokorných ukřivují. BO. Když někdo ústa

ukřiví. Hus II. 286. — čeho (na koho).

Hlav svých (židé na Krista) ukřivujíce. Lom.,
Br. Bude úst svých ukřívati. Dh. 86. —
čím. Mudráček nosem ukřivá a jiným se
posmívá. V. — komu = ukřivditi. Us. na
Mor. — se komu: nos se jí ukřivil. Lom. —
se jak. Oheň obloukem se ukřivil. Trip. —
se na koho. Rk. — se kde. Plášť na tobě
se ukřivil. Ctib.

Ukřižovací, zum Kreuzigen dienlich.

Ukřižovanec, nce, m., der Gekreuzigte.
U. byl právě opak kralomocného messiáše.
Sš. I. 168. (Hý. ). Pass. 20.

Ukřižování, n., die Kreuzigung. Vz Vlšk.
264. K r. 1158. také o u. co způsobu trestu
zmínka se činí. Ddk. IV. 238. Jdu skrze
u., pro něž se zamútíte a málo t. j. za tři
dni, neuzříte mne. Hus II. 178.

Ukřižovaný Ježíš, gekreuzigt. Bern.
U-ného obraz na mostě pražském. Tk. IV.
10. Ale my hledáme Krista u-ného. Sš. I.
166. — kde. Mezi vámi u-ný. Sš. II. 30.
(Hý. ). Na hoře Golgata u. Hus III. 42. —
komu. Mně svět ukřižován jest a já světu.
Hus III. 63. (Tč. ).

Ukřižovatel, e, m., der Kreuziger. Bern.

Ukřižovatelka, y, f., die Kreuzigerin.

Ukřižovati, kreuzigen. V. — koho. Br.
Oni sú zabili ho jazykem řkúce: Ukřižuj
jeho! Hus I. 158., V., Br. — v kom. Je-
diný Kristus jest ten, v němž všichni jsou
ukřižováni. Sš. Sk. 48. — za koho. Zdali
Pavel u-ván byl za vás? Sš. I. 156. (Hý. ).

— co proč s kým na kom. Bóh člověctví
na sě vzal a to pro hřiechy s synem neb
na synu ukřižoval. Hus I. 295. (Tč. ). —
(co, koho) jak. Ukřižovali jsme tělo s váš-
němi a žádostmi. Br. U-ván (Kristus) u ve-
liké hanbě a v bolesti. Hus I. 17.

Ukřižovnice, e, ukřižovnička, y, f. =
ukřižovatelka. Jg.

Ukřižovník, a, m. = ukřižovatel.

Ukřižovný, kreuzigend, zum Kreuzigen
dienend. Bern.

Ukrkati. — koho. Kdyby mezi ně přišel,
všeci by ho tam hned ukrkali jako krkavci.
Mor. Sd.

Ukrkavčiti, il, en, ení, verpfuschen. —
co. Ros.

Úkrm, u, m., pastus, zastr. Rozk.

Ukrmený; -en, a, o = vykrmený. U. kůň.
Us. Msk.

Ukrmiti, il, en, ení = nakrmiti, vykr-
miti, nähren. — koho. Ctib. Také: zu Tode
füttern. Us. Jg. Smělá jest manželka k smil-
ství, neb ač dietě urodí, muž je ukrmí, neb
mní, by jeho bylo. Hus I. 203. — jak. Dvě
husy náležitě jsme u-li. Us. — co odkud.
Ledva u-mi ten statek z té louky. Us. Tč.

— co: tělo. Vš. — koko čím: prase bram-
bory, hrachem. — V obec. mluvě: ukřižo-
vati. Šb., Kts.

Ukrněti, ěl, ění, abfaulen. — kde. Všecky
listy na zelí ukrněly. Na Ostrav. Tč. Cf.
Zakrněti.

Ukrocení, die Bezähmung, Bändigung,
Besänftigung. Versöhnung, Linderung. U.
divokého zvířete, Us., hněvu. Jel., BR. II.
14. b., žádosti. Hus I. 292.