sb157-05 0..8296

342

Ukrocený, bezähmt, gebändigt; besänf-
tigt, gelindert. U. svrab. Jel. — kde. Máme
se postiti, aby chlipnosť těla byla v nás
ukrocena. Hus II. 90.

Ukrocovati, vz Ukrotiti.

Ukročiti, il, ení; ukráčeti, el, ení; ukra-
čovati = odkvačiti, ustoupiti z cesty, aus
dem Wege treten, ab-, wegtreten. — od-
kud: z cesty. — kam: na stranu. Us. Jg.

Úkroj, e, úkrojek, jku, m. = co ukro-
jeno, der Abschnitt, das Abschnitzel. Ms.
pass. Ú. v botan. osek, segmentum, der Ab-
schnitt = částka listu jednoduchého proti-
sečného, klaného, děleného, vyštěrbeného.
Rst. 81., 511. Rozeznává se ú. prvořadý,
pak úkrojek, oseček či osek druhořadý, potom
osek třetiřadý, čtvrtořadý či úkroječek, ose-
číček na listech mnohokrát vyštěpnatých a
vyštěrbených. Rst. 511., Kk. 30., Čl. Kv.
XXVIII.

Ukrojení, n., die Abschneidung.

Ukrojený, ukrájený, ukrojovaný; -en,
a, o: -án a, o, abgeschnitten. Us.

Ukrojiti, il, en, ení; ukrájeti, 3. os. pl.
-ejí, el, en, ení; ukrajovati, ukrojovati, ab-,
wegschneiden (mit dem Messer, mit dem
Kneif). — abs. Hrabaly, jakoby ukrajoval
(pěkně). Ehr. — si kde. Ukrojte si u nás
chleba (našeho chleba) a zavdejte si piva.
Us. Šd. — čeho kam: ukrájel chleba do
mléka. Us. — si co, čeho. Ten chléb voní,
já bych si ho rád ukrojil, já bych si ho rád
kus u-jil. Us. Šd., Sš. P. 681. — čeho. Mluvil
se mnou jak by zlata ukrajoval (= laskavě,
vlídně). Us. Brt., Němc. Mluvil, jakoby
másla ukrajoval (vlídně). Us. Kšá. Dal toho,
jak by zlata ukrojoval (málo). Us. Šd. —
komu čeho. Ukroj mi chleba (kus). Ros.
co komu. Ukroj mi kus chleba. D. U. kus
krmě. BR. II. 355. a. — co na co: kůži
na obuv. Us. — čím: nožem. Us. I střen-
kou se střída ukrojiti dá. Prov. — odkud:
z bochníka, od kýty. — co pro koho. Ml.

Úkrok, u, m. = krok zpáteční, das Zu-
rückschreiten. Čsk.

Ukrom, a, m., osob. jm. Šd.

Úkrop, u, m. horká, vroucí voda, heisses,
siedendes Wasser. Do vroucího ú-pu vsa-
zeny byly (mučedlnice). Obor. pan. Spálení
úkropem nebo ohněm. Us. Kdo chce úkrop
uhasiti, nalej vody studené veň neb roz-
meci drva z ohně; Ú. od ohně má odsta-
viti, totižto žena od muže a muž od ženy
má se vzdáliti. Hus III. 188. Voda úkropu
není řidší (lotr jako lotr); Každý dme na
vodu, když ho úkrop spálil; Zůstal, jakby
ho úkropem polil (vz Leknutí). Č. — Ú. =
polívka z úkropu, Wassersuppe, Brot mit
Wasser abgebrüht mit etwas Knoblauch.
Jídej u. s česnekem, budeš dlouho živ. Č.
M. 298. V pátek naše hody, úkrop studené
vody. Brt. S. 32. Žebrácký ú. Msk. Když
háj zelená, ú. nechutná, když háj žlutne,
úkrop chutne. U Žamb. Dbv. — Ú. = teplá
lázeň, warmes Bad. Ros., Jád., Pass.

Úkropec, pce, m. = brynzová polívka,
Schafkäsesuppe. Vz Sýr. U Místka. Škd.

Ukropeček, čka, m. ukroupek = tichá-
ček, der Stillsitzer, Duckmäuser. Sedí tu
jako ú. Dch.

Úkropek, pka, m. = úkropeček.
Ukropení, n., vz Ukropiti.

Ukropený; -en, a, o, bespritzt. Odešl
jsme celí u-ní. Koll.

Ukropiti, il, en, ení; ukrápěti, ěl, ěn,
ění; ukropovati = kropením odliti, abtröp-
feln, tropfen. — čeho kam: vody do másla,
Star. let., na stůl. Volk. U. čeho. Br. A ně-
kterého kněze krev, jiež jest ukropil na
oplatek, měli by za Kristovu krev. Hus II.
184. — co čím. Us. Tč. — U., částku po-
kropiti, einen Theil bespritzen. — co. Ros.

Úkropný = z úkropu. U. polévka. Aqu.

Ukrotitel, e, m., der Bezähmer, Bändiger.

Ukrotitelka, y, f., die Bezähmerin, Bän-
digerin.

Ukrotitelnosť, i, f., die Bezähmbarkeit,
Stillbarkeit.

Ukrotitelný, bezähmbar, stillbar, ver-
söhnlich.

Ukrotiti, kroť, tě (íc), il, cen, cení (na
Slov. těn, tění); ukrocovati = krotkým uči-
niti, upokojiti, bezähmen, bändigen, stillen,
versöhnen, besänftigen. — co, koho: bo-
lesť, hněv, hlad, V., hněvivého, zuřivého,
své náruživosti, D., závisť, lkáni, smutnosť,
moře bouřlivé, Jel., své žádosti. Us. Když
bouře světa ukrocuje. BR. II. 37. b. — koho
kde. Také nám jest na mysli, abychom
pýchu v našem království u-li. Arch. III.
119. — koho, se kdy: v hněvu. Ros., Jel.
— co, se čím: bolesť lékem, Us., bohy
obětí. Solf. Svú pokorú litosť hněvajících
lidí u. M. Zvadlivé hlasy tvým křikem ne-
ukrotíš. Na Mor. Hněvivého ukrotíš tichým
ustúpením; Hněvlivý sa ukroťuje slovem
dobrotivým; Mlčanlivosťú sa ukrucujú řeči
ludské. Na Slov. Tč. — koho skrze koho.
A na ten čas jsú ukroceni skrze kněze. Dač.
I. 49. — se. Ukrotil se jeho hněv. D., Ž. wit
114. (82. 2. ).

Ukrotnouti, tnul a tl, utí = krotkým se
státi, sanft, zahm, gelassen, ruhig werden,
sich beruhigen. Jg. Neb tělo vždy žádá
proti duchu, ač za čas ďábel a svět ukrotnú.
Hus 1. 355. Ukrotí a zase bylo dobře. Us.
Vk.

Úkrotný =ukrotitelný, pol.

Ukroucení, n., das Ábdrehen.

Ukroucený; -en, a, o, abgedreht. U. zá-
mek.

Ukrouhliti, il, en, ení, abrunden. — co
čím: nožem. Us. Tč.

Ukroupek, pka, m., vz Úkropeček. Je
nyní (mlčí) jako u. V Kunv., u Žamb. Kf.,
Msk.

Ukroutiti, ukruť, kroutě (íc), il, cen,
ení; ukrouceti, el, en, ení; ukrucovati =
kroucením utrhnouti, ab-, wegdrehen; krou-
cením udělati, abdrehen, abdrechseln. — co.
Kdo tu houžev ukroutil (stočil)? Ros. U.
visací zámek. Ros. — čeho. Kdo toho
ukroutil (částku)? Ros. — co čím: zámek
pakou. Zlatú šňůrú ukrútila, do studnice
ho (dítě) pustila. Sš. P. 158. — co komu.
Já ti hlavu ukroutím. Us. — kde. Tam
v koutě ho u-la. Us. Šd. — co z čeho:
niť ze lnu, provázek z nití. Na Mor. Tč. —
se kam. On jej dal hněď doniesť svoj ke-