sb157-05 0..8296

343

peň a ako sa do toho ukrútila (oblekla),
vyšla von z tej kopy. Dbš. Sl. pov. I. 203.
Ukroužiti, il, en, ení; ukroužeti, el, en,
ení; ukružovati. — co od čeho. = krouže-
ním kus odníti, durch Drechseln, Zirkeln
einen Theil nehmen. — co: díru = krou-
žením učiniti, abdrehen, abdrechseln. Ros.

— co čím.

Ukřtíti, il, ěn, ění, taufen. — koho čím:
vodou. Us. Tč.
Úkruch, u, m., zastr., ukrušec, šce, m.

— úlomek, kus, das Stück, Bruchstück. Ú.
chleba (krajíc). Jg. Výb. I. 945., Žk. 83.
Hrsť ječmene a u. chleba. BO.

Ukrušiti, il, en, ení, ukroušeti. el, en,
ení = kruše odlámati. — co. Jg.

Ukrutálný = ukrutný, entsetzlich, gräss-
lich. Div. z och.

Ukrután, a, m., ein grosses Wesen.

Ukrutánský = hrozitánský, velmi veliký,
schrecklich gross. Us. To je vám u. člověk,
u. zima. Us. Šd.

Ukrutečný = ukrutný, náramný. Na
Zlínsku. Brt.

Ukrutenství, n. = ukrutnosť, die Grau-
samkeit, Tyrannei. Pro u. ho vyhnali. V.
U. ukazovati. Bart. 9. 36. A zvláště vedl
to u. z hradu Lichtenburka. Let. 28. Roz-
nítil u-stvím veřejný odboj. Ddk. II. 160.

Ukrútiti, vz Ukroutiti.

Ukrutně = nelidsky, grausam. V. U. s ně-
kým zacházeti, Flav., nakládati, D., se ka-
tovati. Sych. Ú. jest zmrskán. BR. II. 376.
Bili se na mnoha místech u. Pal. III. 3. 256.

— U. = velmi, heftig, sehr, erschrecklich,
entsetzlich. U. křičeti. D. Ale živým svatým
u. se protiví. BR. II. 104. U. dobrý, laciný.
Us. Klš. U. bohatý. Us. Hz. Vnitř svědomí
u. kousavé, zevnitř věčný oheň pálé; Ne-
bude-li se u. káti. Hus II. 13., 226. (Tč. ).

Ukrutněti, ěl, ění, grausam werden. —
na koho. U Kon: ukrutniti.

Ukrutnice, e, ukrutnička, y, f., eine
Grausame. Jg.

Ukrutnický, grausam, tyrannisch. Měst
bož. II. 207.

Ukrutnictví, n., die Grausamkeit. Bern.

Ukrutník, a, m., ein Grausamer, Wüthe-
rich, Tyrann. V MV. nepravá glossa. V.
Lepší moci s hrsť, nežli spravedlnosti s py-
tel, říká u. Sych. Násilníci a u-ci jsú bohati,
kteříž hrdlují dlužníky. Hus I. 373.

Ukrutnosť, i, f. = krutosť, die Grausam-
keit, Tyrannei. V. Nástroje u-sti. Kom. U.
v hodnosti nemá svej stálosti. Mor. Tč. Drž
tvé dětky v ostrosti a ne v u-sti. Na Slov.
Tč. To všech lúpežníkóv u. přesahá; Tys u.
starého zákona obměkčil. Hus II. 222., III.
11. K u-sti se vydati. Sych. U. proti lidem.
Br. — U. = ostrosť, Schärfe, f. U. byliny
(kolovratce). Jád.

Ukrutnouti, tnul a tl, utí = ukrutněti,
grausam werden. Aqu.

Ukrutný; ukruten, tna, o = krutý, trpký,
surový, scharf, roh, streng. U. slova, Troj.,
súd (soud). Boč. Aby tak špatně a během
u-ným nehubili královstvie. Let. 128. U.
literatura (jejíž obsahem jest vypravování
o vraždách a p. ). U. mrav neostane práv. Pk.
Ten hřích činí lidi jako hovada u-tny. Hus

I. 201. (Tč. ). — na koho. Jel. — k čemu:
k slovům. Troj;, Aby mužie nebývali k svým
ženám u-tni. Št. N. 57. — U. = lítý, ne-
milostivý, divoký, grausam, wild. U. zvěř,
šelma, V., jho poddanosti. Sych. Ten chlap
ukrutná. Dch. U-ný zle stojí, vždycky je
v rozbroji; U. pán i domácích vyháňá z pří-
bytku. Na Mor. Tč. — jak: bez milosti a

J slitování. Tkad. — komu. A svým sluhám
ukruten nebuď i své ženě. Št. — ke komu,
proti komu. Us. — při kom. Abychom
ukrutni při svých bližních nebyli nalezeni.
Arch. III. 192. — U. = veliký, náramný,
hrozný, sehr gross, entsetzlich, ungeheuer.
U. bolesť trpěti. V. Lečby mě nemoc u-ná
zašla. Arch. II. 22. U. osten (hřiechu). Hus

II. 97.

Ukrutúcný = velmi veliký, sehr gross.
Na vých. Mor.

Ukrúžiti = ukroužiti.

Ukrvácení, n. = zakrvácení, die Ver-
blutung.

Ukrvácený; -en, a, o, mit Blut besudelt.
U. šátek. Us.

Ukrváceti, el, en, ení, mit Blut besudeln.

— co, koho, se. Jg., Ros.
Ukrvavený; -en, a, o = ukrvácený. Mor.

Šd.

Ukrvaviti, il, en, ení = krví pokáleti, mit
Blut besudeln. — co, koho: šátek. Us. —
se čím: krví nepřátel. Troj. — sobě = se.
U Napajedel. Pk. v 16. stol. Mtc. 1880. 120.

Úkrýt, u, m. = ukrytí, der Versteck-
platz, das Versteck, die Zurückgezogenheit,
Deckung. V úkrytě býti. Zlob. Pod ú-tem
střechy, unter Fach und Dach. Dch. Ne-
šlechetné věci z tajného ú-tu vycházely na
jevo. Pal. Dj. V. 1. 136. U. lupenový, kryt
listový, krytba lupenová, das ßlätterdach.
Šp. Byl to muž pobožný, v úkrytu půso-
bící; Vrah byl v ú-tu nalezen. Ddk. III.
218., V. 39. (Ťč. ). — Ú. = záchod, der Ab-
tritt, Na ú. jíti. Us. Dch.

Ukrytě = skrytě, tajemně, verborgen,
heimlich. V. Ukrytě, kradmo jemu na ujmu
nic nezačínej. Kom. Něco u. říci, verblümt,
Dch.

Ukrytec, tce, m., ein Verborgener. Zlob.

Úkrytek, tku, m., die Decke, der Deck-
mantel.

Ukryti, ukryji, ukryj, je (íc), yl, yt, ytí;
ukrývati = kryje utajiti, verdecken, ver-
stecken, verbergen; se = tajiti se, sich
verbergen. — co: tvář, obličej, V., své
chyby. D. Zloděje ukrývati. Us. Šd. Ta-
jemství ukrývej. Us. Kmp. — co, se kde
(kdy). V srdci jed ukrývati. V. Ještěrka
zuby své v dásních ukrývá. BR. II. 13. a.
Opravovali hradby své a ukrývali v nich,
co měli dražšího; Zdivočel ukrývaje se po
lesích a v jamách podzemních. Pal. V. 1. 5.
Že Barnabáš a Šavel za bouře oné v Jeru-
salemě v zátiší a v závětí u Marie, matky
Markovy, se ukrývali. Sš. Sk. 148. (Hý. ).

— co komu. Us. — co čím: zástěrou. —
se před kým: před císařem, před soudem.
V. Před větrem se ukryli. Brt. P. 171. Před
hostmi se neukrývej, ale jich často nemívej.
Mor. Tč. Sám Pán, hledán byv, nejednou
se před židy ukryl. Sš. Sk. 114. — se kam