sb157-05 0..8296

344

kdy před kým. Při počátku války židov-
ské Ananiáš před zákeřníky do stok se
ukryl. Sš. Sk. 258. (Hý. ). — se s čím.
Však před zbědovanými vězněmi s nimi se
neukrývají. Vrat. — se čeho. Chtěje tam
ukryti se rány morové. Mudr. Ukrývaje
se hněvu otce svého. V. Zde se Pražanův
ukryjete. Dal. 40. Odešel Pán a ukryl se
kamenů. Sš. J. 158. na jak dlouho.
Může otrok tělesný druhdy pána aspoň na
chvíli se u. Sš. J. 148. (Hý. ). Také by i co
ukrejvalo se na čas, na posledy zjevno bude.
Žer. 331. — se od čeho. Ktoby se ukryl
od horkosti jeho (slunce). Žal.

Ukrytí, n. = skrytí, tajení, das Verber-
gen. U. vášně. Jel. U. před něčím. U. před
bouřkou v jeskyních. Jel. Z u. svého vy-
stoupiti. V u., im Verborgenen.

Ukrytina, y, f., das Versteck, Verdeck.
Rk.

Ukrytosť, i, f., das Verborgensein. Jg.

Ukrytý; ukryt, a, o = tajný, verborgen,
verhehlt. U. věci, otázka (pohádka). V. Muž
s u-tými varlaty, cryptorchis. Nz. lk. Černé
barvy ukrytou krásu hlučněji zvěstují, než
když se sama jeví. Shakesp. Tč. Před ním
nic ve všech uměních ukryto není. Kom.

Ukrývač, ukryvač, ukrývatel, ukryva-
tel, e, m., der Hehler, Verhehler, Verberger.

Jg.
Ukrývačka, ukryvačka, ukrývatelka,

ukryvatelka, y, f., die Hehlerin, Verberge-
rin. Jg.

Ukrývačnosť, i, f., die Verschlossenheit,
das Geheimwesen, die Geheimthuerei.

Ukrývačný, verschlossen, geheimthue-
risch.

Ukrývačství, ukrývactví, n., das Ver-
bergen.

Ukrývatel, vz Ukrývač.

Ukrývavý = ukrývající se s čím, ge-
heimthuend. U-vě psáti. Trakt. br. 1508.

Ukrývka, y, f. = ukrytí, das Verstek-
ken, die Versteckung, Verborgenheit. D.

Úkryvný, bergend. Dch.

Ukšikati = ckáti, be-, auszischen. —
koho. L.

Ukuckati se, sich müde husten. Us.

Ukudliti koho za vlasy, zausen. Na
Ostrav. Tč.

Ukuchařiti, il, en, ení, kochen, bereiten.
Ros.

Ukuchtiti, il, ěn, ění = uvařiti, ukucha-
řiti. — co komu. Co pak nám dnes k obědu
u-te? Us.

Ukuji, vz Ukouti.

Ukuklený; -en, a, o = skrytý, verhüllt,
vermummt. Us.

Ukulhati se, sich satt hinken. Tč. Ukul-
huje na jednu nohu, hinkt. Us. Tč.

Ukundaný; -án, a, o = šoukavý, šou-
kala, kdo nemůže s ničím býti hotov. Slez.
Šd.

Úkup, u, m. = ukoupení, der Los-, Er-,
Auf-, Abkauf. L.

Ukupčiti, il, en, ení = vykupčiti, im
Handel erwerben.

Úkupné, ého, n. = daň z úkupu. Us. Tč.

Úkupní, emphiteuticus. Že člověčenství
jako jiní ú. lidé nesliboval. 1592. Gl. 347.

Úkupný, bestechlich. Tč.

Ukůptiti = ukoptiti.

Úkus, u, úkusek, sku, m., der Abbiss.
Rk.

Ukusiti, vz Ukousnouti.

Ukusovati, vz Ukousnouti.

Ukušení, n., das Wegbeissen. U. nosu,
NB. Tč. 8.

Ukutaliti, il, en, ení, ukutouliti, uko-
touliti, ukutáleti, ukutouleti, ukotouleti, uku-
talovati, ukutoulovati, ukotoulovati, abwäl-
zen. Jg. — co čím.

Ukutati se, durchs Gehen o. Arbeiten,
müde werden. U Olom. Sd. — U., bei Seite
kehren. — co kam: na hromadu. Na Ostrav.
Tč.

Ukúti, vz Ukovati.

Ukutí, n., das Schmieden, Fertigschmie-
den.

Ukutiti, il, cen, ení a těn, ění, ukuco-
vati = udělati, thun. — co. Ros. — se =
ukáleti se, sich berussen.

Ukvákati, ukvákám, ukváči, müde kräch-
zen. — koho = namluviti mu, überreden.
Na Slov. = za pačesy vytahati, bei den
Haaren ziehen, zausen. Bern.

Ukvaldy, dle Dolany = Hukvaldy.

Úkvap, u, m., die Raschheit, Eile, Uiber-
eilung. Kos. Ol. I. 132., Dch. To jde vše
ú-pem, na ú. Us. Tč.

Ukvapení, n., die Uibereilung, Uiber-
stürzung. Skl.

Ukvapený; -en, a, o, übereilt, überstürzt.
U. skutek, výrok. Dch.

Ukvapilý, der sich übereilt hat, kvapný.
U-lého i stůl trkne. Č. M. 258.

Ukvapitel, e, m., der Uibereiler. L.

Ukvapiti, il, en, ení; ukvapovati = uná-
hliti (se), übereilen (sich). — abs. Výprava
tato byla ukvapena a tedy zůstavena šťastné
náhodě. Ddk. V. 323. — co, koho. Ros. —
co, se čím, s čím. Ukvapil se soudem.
Ros. U. něco svou zpurností. Troj. U. se
s čím.. V., J. tr. — se. Lépe dočekati nežli
se u. Č. M. 258. Ukvapil se. Dch. Psal do
Prahy, aby se neukvapovali. Osv. 1879. 546.
— čím. Tím jsoú u-li. Bart. 50. — (se) na
koho. Pro zlosť kat ukvapil na ně (pospíšil
jim oči vyloupiti). Tur. kr. U. a unáhliti se
na koho. Br. U. na koho, také = v něho
působiti, aby se unáhlil. D. — s inft. Ne-
ukvapuj zúfati. Tkad. — (se na koho)
v čem. J. tr. Aby se v příčině té neukva-
pili. Skl. II. 480. U. se v soudě. Šml. —
U. = utéci, davon eilen, fliehen. Us. Dch. —
U. si co. U-píš si kabát, sedneš-li na pe-
řinu, voll Federn machen. Na Ostrav. Tč.

Ukvařiti, il, en, ení = zhubiti, zmarniti,
verzehren, vermindern. — co: peníze, máslo.
Bern.

Ukvasiti, il, šen, ení, ukvašovati = na-
kvasiti, gähren machen. — co. U. okurky
na odpust. Mor. Tč.

Ukvasniti, mit Hefen einmachen. Mor. Tč.

Ukvašený; -en, a, o, ausgegohren. Krab.

Ukvetnouti, ul a tl, utí; ukvésti, ukvetu,
kvetl, ení; ukvítati = pomalu kvésti, odkvésti,
dokvésti, abblühen. Ros.

Ukvětovati, beblümen. Ros.

Ukvičený, abgegrunzt. Bern.



	344

	kdy před kým. Při počátku války židov- ské Ananiáš před zákeřníky do stok se ukryl. Sš. Sk. 258. (Hý. ). — se s čím. Však před zbědovanými vězněmi s nimi se neukrývají. Vrat. — se čeho. Chtěje tam ukryti se rány morové. Mudr. Ukrývaje se hněvu otce svého. V. Zde se Pražanův ukryjete. Dal. 40. Odešel Pán a ukryl se kamenů. Sš. J. 158. na jak dlouho. Může otrok tělesný druhdy pána aspoň na chvíli se u. Sš. J. 148. (Hý. ). Také by i co ukrejvalo se na čas, na posledy zjevno bude. Žer. 331. — se od čeho. Ktoby se ukryl od horkosti jeho (slunce). Žal. Ukrytí, n. = skrytí, tajení, das Verber- gen. U. vášně. Jel. U. před něčím. U. před bouřkou v jeskyních. Jel. Z u. svého vy- stoupiti. V u., im Verborgenen. Ukrytina, y, f., das Versteck, Verdeck. Rk. Ukrytosť, i, f., das Verborgensein. Jg. Ukrytý; ukryt, a, o = tajný, verborgen, verhehlt. U. věci, otázka (pohádka). V. Muž s u-tými varlaty, cryptorchis. Nz. lk. Černé barvy ukrytou krásu hlučněji zvěstují, než když se sama jeví. Shakesp. Tč. Před ním nic ve všech uměních ukryto není. Kom. Ukrývač, ukryvač, ukrývatel, ukryva- tel, e, m., der Hehler, Verhehler, Verberger. Jg. Ukrývačka, ukryvačka, ukrývatelka, ukryvatelka, y, f., die Hehlerin, Verberge- rin. Jg. Ukrývačnosť, i, f., die Verschlossenheit, das Geheimwesen, die Geheimthuerei. Ukrývačný, verschlossen, geheimthue- risch. Ukrývačství, ukrývactví, n., das Ver- bergen. Ukrývatel, vz Ukrývač. Ukrývavý = ukrývající se s čím, ge- heimthuend. U-vě psáti. Trakt. br. 1508. Ukrývka, y, f. = ukrytí, das Verstek- ken, die Versteckung, Verborgenheit. D. Úkryvný, bergend. Dch. Ukšikati = ckáti, be-, auszischen. — koho. L. Ukuckati se, sich müde husten. Us. Ukudliti koho za vlasy, zausen. Na Ostrav. Tč. Ukuchařiti, il, en, ení, kochen, bereiten. Ros. Ukuchtiti, il, ěn, ění = uvařiti, ukucha- řiti. — co komu. Co pak nám dnes k obědu u-te? Us. Ukuji, vz Ukouti. Ukuklený; -en, a, o = skrytý, verhüllt, vermummt. Us. Ukulhati se, sich satt hinken. Tč. Ukul- huje na jednu nohu, hinkt. Us. Tč. Ukundaný; -án, a, o = šoukavý, šou- kala, kdo nemůže s ničím býti hotov. Slez. Šd. Úkup, u, m. = ukoupení, der Los-, Er-, Auf-, Abkauf. L. Ukupčiti, il, en, ení = vykupčiti, im Handel erwerben. Úkupné, ého, n. = daň z úkupu. Us. Tč. Úkupní, emphiteuticus. Že člověčenství jako jiní ú. lidé nesliboval. 1592. Gl. 347.	Úkupný, bestechlich. Tč. Ukůptiti = ukoptiti. Úkus, u, úkusek, sku, m., der Abbiss. Rk. Ukusiti, vz Ukousnouti. Ukusovati, vz Ukousnouti. Ukušení, n., das Wegbeissen. U. nosu, NB. Tč. 8. Ukutaliti, il, en, ení, ukutouliti, uko- touliti, ukutáleti, ukutouleti, ukotouleti, uku- talovati, ukutoulovati, ukotoulovati, abwäl- zen. Jg. — co čím. Ukutati se, durchs Gehen o. Arbeiten, müde werden. U Olom. Sd. — U., bei Seite kehren. — co kam: na hromadu. Na Ostrav. Tč. Ukúti, vz Ukovati. Ukutí, n., das Schmieden, Fertigschmie- den. Ukutiti, il, cen, ení a těn, ění, ukuco- vati = udělati, thun. — co. Ros. — se = ukáleti se, sich berussen. Ukvákati, ukvákám, ukváči, müde kräch- zen. — koho = namluviti mu, überreden. Na Slov. = za pačesy vytahati, bei den Haaren ziehen, zausen. Bern. Ukvaldy, dle Dolany = Hukvaldy. Úkvap, u, m., die Raschheit, Eile, Uiber- eilung. Kos. Ol. I. 132., Dch. To jde vše ú-pem, na ú. Us. Tč. Ukvapení, n., die Uibereilung, Uiber- stürzung. Skl. Ukvapený; -en, a, o, übereilt, überstürzt. U. skutek, výrok. Dch. Ukvapilý, der sich übereilt hat, kvapný. U-lého i stůl trkne. Č. M. 258. Ukvapitel, e, m., der Uibereiler. L. Ukvapiti, il, en, ení; ukvapovati = uná- hliti (se), übereilen (sich). — abs. Výprava tato byla ukvapena a tedy zůstavena šťastné náhodě. Ddk. V. 323. — co, koho. Ros. — co, se čím, s čím. Ukvapil se soudem. Ros. U. něco svou zpurností. Troj. U. se s čím.. V., J. tr. — se. Lépe dočekati nežli se u. Č. M. 258. Ukvapil se. Dch. Psal do Prahy, aby se neukvapovali. Osv. 1879. 546. — čím. Tím jsoú u-li. Bart. 50. — (se) na koho. Pro zlosť kat ukvapil na ně (pospíšil jim oči vyloupiti). Tur. kr. U. a unáhliti se na koho. Br. U. na koho, také = v něho působiti, aby se unáhlil. D. — s inft. Ne- ukvapuj zúfati. Tkad. — (se na koho) v čem. J. tr. Aby se v příčině té neukva- pili. Skl. II. 480. U. se v soudě. Šml. — U. = utéci, davon eilen, fliehen. Us. Dch. — U. si co. U-píš si kabát, sedneš-li na pe- řinu, voll Federn machen. Na Ostrav. Tč. Ukvařiti, il, en, ení = zhubiti, zmarniti, verzehren, vermindern. — co: peníze, máslo. Bern. Ukvasiti, il, šen, ení, ukvašovati = na- kvasiti, gähren machen. — co. U. okurky na odpust. Mor. Tč. Ukvasniti, mit Hefen einmachen. Mor. Tč. Ukvašený; -en, a, o, ausgegohren. Krab. Ukvetnouti, ul a tl, utí; ukvésti, ukvetu, kvetl, ení; ukvítati = pomalu kvésti, odkvésti, dokvésti, abblühen. Ros. Ukvětovati, beblümen. Ros. Ukvičený, abgegrunzt. Bern.