sb157-05 0..8296

345

Ukvičeti se, el, ení, ukvíkati se, sich
abgrunzen. Bern.

Ukvíliti se, il, en, ení, sich abjammern,
müde jammern.

Ukvokaný; -án, a, o, durchs Gacksen
ermüdet. U. slepice. Bern.

Ukvokati se, sich gacksend ermüden.

Ukyckati, vz Pokyckati. Na Slov. Bern.

Ukydati; ukydnouti, dnul a dl, ut, utí;
ukydávati, ukydovati = poházeti, uházeti,
bewerfen, besudeln. Jg. — co: ubrus (jídlem
pokáleti). V. — co, koho čím: ohavnými
sliby, Br., blátem. V. Lajny volovými bude
ukydán líný. BO. Žeť jie ukydá druh druha.
Žk. 157. U. se kaší. Us. — komu kam.
Ukydl mu na šaty. Ros. — Jg. — čeho
kam: einen Theil von etwas wohin werfen.

Ukýchati se, sich abmessen, müde me-
ssen. Bern. — z čeho: z tabáku. Tč.

Ukyjovati koho = kyji ubiti, zu Tode
prügeln. Ros.

Ukykmati, vz Pokykmati. U Olom. Sd

Ukypaný = kypěním znečištěný. Ta blota
(ohniště) byla celá u-ná. Slez. Šd.

Ukypati, ukypnouti, ukypovati, abfallen.

— odkud: kaša ukypuje z misy. Na Ostrav.
Tč.

Ukypěti, ěl, ění, ein wenig überlaufen. —
čeho. Ukypělo polívky. Jg.

Ukysaný; -án, a, o, ausgegohren, sauer
geworden. — U. = kdo nemírně spí, roze-
spalý. Vz Kysati (konec). Na Mor. Brt.

Ukysati, kysám a kyši, kyšu; ukysnouti,
sl, utí; ukysávati = zkysati, sauer werden.

— Až ukysne ocet. Jg. — kde: v teple.
Us. Tč.

Ukyslený, ukysnutý = ukyslý. Slov.
Bern.

Ukyslý, sauer geworden. U. ocet. Us.

Ukysný = ukysalý, ausgegohren. Mor.
Že je víno neukysné, že jsou z něho dívky
pyšné. Čes. mor. písně 213.

Ukývati, viel wogeln, erschüttern. Bern.

-úl (ulB, ) přípona jmen podstatných: Drbul
(vlast. jm. ), medulB.. medulák (medule). Us.
u Příbr. Prk. Př. 24.

Úl, e (v obec. mluvě: úl, u, na Mor. úl,
a), m., úlík, u, úlíček, čku, m., úlí, n. =
úl včelní, včelnice (V. ), včelník, klápet, kláda
včelní, klát, brt, krč, der Immen-, Bienen-
stock, Bienenkorb, Rumpf. U. Dzierzonův,
vz KP. III. 297., 299. Ú. Huberův (starý
druh ležanu). Lš. Ú. slaměný (koš), dřevěný
s vycpávkou n. bez vycpávky, fošnový,
stojan, ležan či ležák; ú. medem zanešený,
prázdný, osiřelý (bez královny), jednák,
dvoják, troják, čtverák, paterák, šesterák,
desaterák, slabý (slaboch), silný, malý (ro-
jáček). Všk. Maličká včelička sladký užitek
přináší do úlů. Na Slov. Tč. Bujný květ,
plný úl. Vz Hospodářský. Lb. V tom úli
nejzdravější včely bývají, okolo něhož jest
nejvíce bručení a zvuku. V. Včelař úle
opatruje. Kom. Ú. lesní. D Včely z úle a
do úle létají. Vz Včela, Včelařství. — Ú. =
čerkeská vesnice.

-ula přípona: medula, mamula, Andula,
Maťula (Matěj, hlupák), sivula, černula atd.
Vz Prk. Př. 24. Běhula, zpěvula. Mor. Brt.

Ula, y, f., thoa, rostl. U. palčivá, t. urens,
kaštanová, t. edulis. Rstp. 1448. — U., y,
m, Oldřich. Tk. V. 262., Pal. — U., y, f.,
Ulka, Julia. Dbš.

Ulacněti, ěl, ění, billiger werden. —
kde oč: na trhu o 50 kr. Tč.

Úlada, y, f., harmonische Stimmung.

Uladiti, naladiti, zladiti = strojiti, na-
strojiti, rein stimmen, verschönern. — co
dle čeho. K hudbě té skloň všechnu čilosť
ducha, dle ní ulaď lyru svého ucha. Sš. Bs.
184.

Ulahnouti = ulehnouti. Ach všecko se
táhne, kamo si ulahne. Hdk. C. 55.

Uláhnouti, hnul a hl, utí = ulíhnouti. —
co. Kráva jeho Krkula tři telata uláhla.
Nitr. VI. 336.

Ulahodění, n., die Milderung. Pro u. řeči
mluví v první osobě množníku. Sš. II. 64.

Ulahoditi, il, zen, ení (na Slov. děn,
ění), ulahozovati = udobřiti, begütigen, be-
sänftigen, mildern. —koho. Us. — co kam:
klín do díry u. = upraviti, anfügen, richten.
Na Slov. Koll. — co čím. Us. Tč. — se
na čem, sich einen guten Tag machen.
Mor. Té. — co komu. Ulahodím ti tvou
těžkou službu. Sš. Sm. bs. 151.

Ulahodnění, n., die Milderung, Besänfti-
gung.

Ulahodněný; -ěn, a, o, gemildert, be-
sänftigt. Rgl.

Ulahodniti, ulahoditi, il, ěn, ění, mildern,
angenehm machen, besänftigen. — co. Ještě
jednou u-dňuje ta některá přísná slova. Sš.
II. 71. — kam. Ukonaná ulahodila predca
k vetríkovej materi. Dbš. Sl. pov. I. 60.

Ulákati = uvábiti, vnaditi, abätzen, ab-
ködern, ablocken, locken. — koho kam:
v lesť. V koho skrze koho. Štelc. —
koho čím: krásou, dary. V. — co komu
(ulouditi). Plk., Rk.

Ulakomění, n.. das Geizen. Ne jako la-
komství n. u-ní. BR. II. 609. b.

Ulakomiti, il, en, ení; ulakoměti, ěl, ěn,
ění = lakomě uchytiti, ergeizen. durch Geiz
erlangen. co. Ros. — se, se na něco,
se na čem = chuť a lakomosť k něčemu
míti, wornach geizen. Ukázal mu dvacetníky,
aby se na ně ulakomil. U Rychn. Vk. Jidáš
ty peníze sobě zošklivil, na, něž se ulako-
měv krev nevinnou zradil. BR. II. 125. b.
Sloužil jsem mu dlouho a jen někdy se
u-mil (něco mi dal). Us. Brv., Šd. U. se na
cizí věc. Ros. Ulakomil se na této roz-
košné krajině. Br.

Ulakotiti, il, cen a těn, cení a tění =
ulakomiti. Lakomý více tratí než ulakotí.
Č. M. 54.

Ulalgie, e, f., z řec., bolesť čelisti.

Úlam, u, m. = úlom, der Abbruch, die
Verminderung; v horn. das Geschiebe. Bern.

Ulámání, n., die Abbrechung.

Ulámaný; -án, a, o, abgebrochen.

Ulámati, vz Ulomiti.

Úlamek, mku, m. = úlomek. Hus 11. 289.

Ulan, a. m. = hulán, voják tatarský, der
Ulan. — U. = jezdec v polském kroji s ko-
pím, kopiník, lehký jezdec, der Ulan. Jg.,
Rk. Ulani sluli u Tatarů Zlaté Ordy šlech-
tici, vlastníci statků (ulusy). I mezi Tatary