Předchozí (344)  Strana:345  Další (346) |
|
|||
345
|
|||
|
|||
Ukvičeti se, el, ení, ukvíkati se, sich
abgrunzen. Bern. Ukvíliti se, il, en, ení, sich abjammern,
müde jammern. Ukvokaný; -án, a, o, durchs Gacksen
ermüdet. U. slepice. Bern. Ukvokati se, sich gacksend ermüden.
Ukyckati, vz Pokyckati. Na Slov. Bern.
Ukydati; ukydnouti, dnul a dl, ut, utí;
ukydávati, ukydovati = poházeti, uházeti, bewerfen, besudeln. Jg. — co: ubrus (jídlem pokáleti). V. — co, koho čím: ohavnými sliby, Br., blátem. V. Lajny volovými bude ukydán líný. BO. Žeť jie ukydá druh druha. Žk. 157. U. se kaší. Us. — komu kam. Ukydl mu na šaty. Ros. — Jg. — čeho kam: einen Theil von etwas wohin werfen. Ukýchati se, sich abmessen, müde me-
ssen. Bern. — z čeho: z tabáku. Tč. Ukyjovati koho = kyji ubiti, zu Tode
prügeln. Ros. Ukykmati, vz Pokykmati. U Olom. Sd
Ukypaný = kypěním znečištěný. Ta blota
(ohniště) byla celá u-ná. Slez. Šd. Ukypati, ukypnouti, ukypovati, abfallen.
— odkud: kaša ukypuje z misy. Na Ostrav.
Tč. Ukypěti, ěl, ění, ein wenig überlaufen. —
čeho. Ukypělo polívky. Jg. Ukysaný; -án, a, o, ausgegohren, sauer
geworden. — U. = kdo nemírně spí, roze- spalý. Vz Kysati (konec). Na Mor. Brt. Ukysati, kysám a kyši, kyšu; ukysnouti,
sl, utí; ukysávati = zkysati, sauer werden. — Až ukysne ocet. Jg. — kde: v teple.
Us. Tč. Ukyslený, ukysnutý = ukyslý. Slov.
Bern. Ukyslý, sauer geworden. U. ocet. Us.
Ukysný = ukysalý, ausgegohren. Mor.
Že je víno neukysné, že jsou z něho dívky pyšné. Čes. mor. písně 213. Ukývati, viel wogeln, erschüttern. Bern.
-úl (ulB, ) přípona jmen podstatných: Drbul
(vlast. jm. ), medulB.. medulák (medule). Us. u Příbr. Prk. Př. 24. Úl, e (v obec. mluvě: úl, u, na Mor. úl,
a), m., úlík, u, úlíček, čku, m., úlí, n. = úl včelní, včelnice (V. ), včelník, klápet, kláda včelní, klát, brt, krč, der Immen-, Bienen- stock, Bienenkorb, Rumpf. U. Dzierzonův, vz KP. III. 297., 299. Ú. Huberův (starý druh ležanu). Lš. Ú. slaměný (koš), dřevěný s vycpávkou n. bez vycpávky, fošnový, stojan, ležan či ležák; ú. medem zanešený, prázdný, osiřelý (bez královny), jednák, dvoják, troják, čtverák, paterák, šesterák, desaterák, slabý (slaboch), silný, malý (ro- jáček). Všk. Maličká včelička sladký užitek přináší do úlů. Na Slov. Tč. Bujný květ, plný úl. Vz Hospodářský. Lb. V tom úli nejzdravější včely bývají, okolo něhož jest nejvíce bručení a zvuku. V. Včelař úle opatruje. Kom. Ú. lesní. D Včely z úle a do úle létají. Vz Včela, Včelařství. — Ú. = čerkeská vesnice. -ula přípona: medula, mamula, Andula,
Maťula (Matěj, hlupák), sivula, černula atd. Vz Prk. Př. 24. Běhula, zpěvula. Mor. Brt. |
Ula, y, f., thoa, rostl. U. palčivá, t. urens,
kaštanová, t. edulis. Rstp. 1448. — U., y, m, Oldřich. Tk. V. 262., Pal. — U., y, f., Ulka, Julia. Dbš. Ulacněti, ěl, ění, billiger werden. —
kde oč: na trhu o 50 kr. Tč. Úlada, y, f., harmonische Stimmung.
Uladiti, naladiti, zladiti = strojiti, na-
strojiti, rein stimmen, verschönern. — co dle čeho. K hudbě té skloň všechnu čilosť ducha, dle ní ulaď lyru svého ucha. Sš. Bs. 184. Ulahnouti = ulehnouti. Ach všecko se
táhne, kamo si ulahne. Hdk. C. 55. Uláhnouti, hnul a hl, utí = ulíhnouti. —
co. Kráva jeho Krkula tři telata uláhla. Nitr. VI. 336. Ulahodění, n., die Milderung. Pro u. řeči
mluví v první osobě množníku. Sš. II. 64. Ulahoditi, il, zen, ení (na Slov. děn,
ění), ulahozovati = udobřiti, begütigen, be- sänftigen, mildern. —koho. Us. — co kam: klín do díry u. = upraviti, anfügen, richten. Na Slov. Koll. — co čím. Us. Tč. — se na čem, sich einen guten Tag machen. Mor. Té. — co komu. Ulahodím ti tvou těžkou službu. Sš. Sm. bs. 151. Ulahodnění, n., die Milderung, Besänfti-
gung. Ulahodněný; -ěn, a, o, gemildert, be-
sänftigt. Rgl. Ulahodniti, ulahoditi, il, ěn, ění, mildern,
angenehm machen, besänftigen. — co. Ještě jednou u-dňuje ta některá přísná slova. Sš. II. 71. — kam. Ukonaná ulahodila predca k vetríkovej materi. Dbš. Sl. pov. I. 60. Ulákati = uvábiti, vnaditi, abätzen, ab-
ködern, ablocken, locken. — koho kam: v lesť. V koho skrze koho. Štelc. — koho čím: krásou, dary. V. — co komu (ulouditi). Plk., Rk. Ulakomění, n.. das Geizen. Ne jako la-
komství n. u-ní. BR. II. 609. b. Ulakomiti, il, en, ení; ulakoměti, ěl, ěn,
ění = lakomě uchytiti, ergeizen. durch Geiz erlangen. co. Ros. — se, se na něco, se na čem = chuť a lakomosť k něčemu míti, wornach geizen. Ukázal mu dvacetníky, aby se na ně ulakomil. U Rychn. Vk. Jidáš ty peníze sobě zošklivil, na, něž se ulako- měv krev nevinnou zradil. BR. II. 125. b. Sloužil jsem mu dlouho a jen někdy se u-mil (něco mi dal). Us. Brv., Šd. U. se na cizí věc. Ros. Ulakomil se na této roz- košné krajině. Br. Ulakotiti, il, cen a těn, cení a tění =
ulakomiti. Lakomý více tratí než ulakotí. Č. M. 54. Ulalgie, e, f., z řec., bolesť čelisti.
Úlam, u, m. = úlom, der Abbruch, die
Verminderung; v horn. das Geschiebe. Bern. Ulámání, n., die Abbrechung.
Ulámaný; -án, a, o, abgebrochen.
Ulámati, vz Ulomiti.
Úlamek, mku, m. = úlomek. Hus 11. 289.
Ulan, a. m. = hulán, voják tatarský, der
Ulan. — U. = jezdec v polském kroji s ko- pím, kopiník, lehký jezdec, der Ulan. Jg., Rk. Ulani sluli u Tatarů Zlaté Ordy šlech- tici, vlastníci statků (ulusy). I mezi Tatary |
||
|
|||
Předchozí (344)  Strana:345  Další (346) |