sb157-05 0..8296

348

Ulepšiti, il, en, ení, ulepšovati, ver-
bessern. — co: rolnictví. L. — si co čím.
Mor. Tě.

Uleštiti, il, ěn, ění, poliren. — co čím:
kámen. Us. Dch., Tč.

Úlet, u, m., der Davonflug. Us. Dch., Bern.

Uletěti, ěl, ění; ulétnouti, ulítnouti, tnul
a tl, nutí; ulítati, ulétati, uletovati, weg-,
davon-, ent, -, auf-, fortfliegen. — abs. Uletí
jeseň, ujde i zima. Vinařk. Moje šťastie
uletalo, na veky ma zanechalo. Slov. ps.
Tč. Sen uletěl. V. Pták uletěl. — komu.
Us. Ty bys mi ulecel, jak do poľa ptáček.
Mt. S. 1874. 36. — od koho. Ros. — kam:
do lesa. Us. — s kým: stará s mladými
uletěla. S poklady světa rozum pryč ulétá.
Nitra. VI. 320. — odkud: Dušice z těla
uletěla. Us. Šd. — komu kam. A já ti
uletím na uherskú stranu. Sš. P. 692. —
jak. U letuje dále motýlem. Brt. Instr. 15.

Uleti = uliti. — se, koho, begiessen.
U Opavy. Klš.

Uletý; -tý, á, é, begossen. Us. u Opavy.
Klš.

Úleva, y, f., die Erleichterung, Linde-
rung, Mässigung. U-vu míti, bráti. Dch.
Ú. v práci. Tč. Dne 19. července otevřeli
se hojně průduchové nebeští a trvali bez
ú-vy až... Pal. Dj. III. 3. 55. Teď má
větší ú-vu (= volnosť). U Rychn. Dhn.

Ulévání, n., das Abgiessen. Us.

Ulevení, n. = ulehčení, die Erleichterung,
Milderung, Erlassung, Nachlassung. U. po-
kuty. Us. Tu máš, milá, ulevení. Sš. P. 113.

Ulevený; -ven, a, o, erleichtert, ermässigt.

Uleviti, il, en, ení; ulevovati = odstoupiti
od něčeho, sleviti, nachlassen, mildern, lin-
dern; menšiti se, nachlassen, geringer, milder
werden. — abs. Bolesť, nemoc, zima, vítr
ulevuje. D. To dávení ulevuje. Berg. Láska
jejich ulevuje. Jel. Ulev pán Bůh! někde
padají kroupy. Us. Sk. — (co) komu. Mnoho
set mu ulevil (slevil). Ros. Nemoc mu ule-
vila. Dch. Až sme jim byli pól páta tisíce
ulevili. Arch. II. 255. Bůh mu u-vil (zemřel).
Us. Vyplakaly se a u-lo jim. Mor. Šd. —
jak. Chce sebe (= sobě) skrz žaluvání u.
bolesti. Na Slov. Tč. — co z čeho: ze
svého žoldu. V. Z tyranství svého neule-
voval. V. — čeho: trestu. D. — Th., Koll.,
Plk. — v čem: v pilnosti. Us. U-lo se mi
v bolestech. Dch. Až pak jemu v němé
zádavě ulevila řeka vyplakaná. Sš. Bs. 192.
— co proč. K jich prosbě těch pět tisícuov
ulevujem. Arch. I. 256. — kdy. Kdo má
česť v těle, uleví při sporu. Dch.

Ulevivý = ulevující, nachlassend. U. ne-
duh. Ja.

Ulevněti, ěl, ění, gelinder werden.

Ulevniti, il, ěn, ění, erleichtern. — co
komu: práci. Us. Tč.

Ulézti, zl, zení; ulézati, ulízati, weg-,
weiter kriechen. — abs. Raci ulezli. Jg. —
co. Hodný kus ulezl. — komu, se komu
z čeho. I vám se z toho něco uleze (do-
stane), zu Theil werden. Bern. — kdy. To
staré sukno při šití za každým štychem
ulézá = se trhá. Na Ostrav. Tč.

Uležalý = uleželý. Na Slov. Bern.

Uleželý = který dlouho ležel, abgelegen.
U. pole (ulehlina), brach gelegen; ovoce,
hrušky, jablka, teig, mürb, weich; pivo,
abgelegen. Us. Ros., Jg.

Uležení, n., das Ablegen.

Uležený; -en, a, o, lépe: uleželý.

Uležeti, 3. os. pl. -ží, el, ení; uležívati.
— co: trávu (ležením pomačkati), durchs
Liegen zusammendrücken. — komu = ujíti,
durchs Liegen entgehen, frei werden. —
komu = ujíti bídám. Kom. — čeho (=
ujíti): bídy. Plk., Lom. — se kde, durchs
Liegen reif, teig, weich werden. Hrušky na
půdě ve slámě, na slámě se uležely. — se
jak. Maso se jim pěkně uleží do komína.
Us. Sk.

Ulfilas, a, m., biskup a apoštol gotský.
Jeho překlad bible jest nejstarší písemní
památka řeči germanské. Vz Sabn. 99., 389.,
S. N.

Ulgetati = ulétati. Na Slov. Bern.

Úlha, y, f. = ulehčení. Šm.

Ulkati, lügend vermindern. — od čeho.
Od dobrého se rádo ulže, ku zlému přilže.
Č. M. 29. — si. On si rád někdy ulže. Us.
Šd.

Ulhoštice, dle Budějovice, ves. Arch. V.
535.
Úlí, n., vz Úl.

Uliana, y, f. = Juliana. Dbš. Sl. pov.
I. 32.

Ulíbání, n., das Abküssen. Dch.

Ulíbaný, abgeküsst. Us.

Ulíbati, ulibovati, zer-, abküssen. — co,
koho. A padše na hrdlo Pavlovo ulibovali
jej. Sš. Sk. 241. Dnes by člověka ulíbal a
zejtra jako by ho neznal. Us. Dch. — co
komu. Lev ti nohy ulíbal. Sš. Bs. 6. Pán-
bíčkovi by nohy ulíbal. Us. Šd. — koho
čím: hubičkami. D.

Ulibice, dle Budějovice, ves. Vz Tk.
IV. 743., S. N., Arch. III. 227., IV. 483.,
Pal. Dj. III. 3. 64.

Úlibice, Oulibice, Anlibitz, ves u Jičína.

Ulíbiti se, il, ení, gefallen. — komu.
Ulíbilo se (uráčilo se) mu = odhodlal se
k něčemu, jakoby milosť prokazoval. Us.
Brt. — si co.

Ulibka, y, f., das Lächeln, rus.

Ulícati komu, schmeicheln. Ostrav. Tč.

Ulice, e, ulička, y, f., die Gasse, Strasse.
Po ulicech. V., Lom., Ben. Ulicem a ulicím.
Bž. 98. Po ulicích. Br. U. kamenem dla-
žená, těsná; u. jedna do druhé vbíhá; pro-
vésti koho uličkou. Kom. Ulice poboční,
Seiten-, táborní, Lager-, hlavní. Dch., Čsk.
Krám do ulice, Gassenladen; lidnatá u.,
belebte G. Dch. Osvětlení, čistění ulic. J. tr.
U. dlouhá, krátká, rovná, ohnutá, klikatá
atd. U. soustředné (radialni), obvodné. Zpr.
arch. III. 24. Po ulici se procházeti. Sych.
U. žitná, ječná, železná atd. (v Praze), Šf.;
u. bez vyjití (slepá, pytel). Č. Žebrání po
ulicích; výtržnosť na ulici (uliční); průchod
po ulicích (Strassenpassage). J. tr. U-ci pro-
raziti; Někoho na ulici vystrčiti, Einen aufs
Pflaster setzen; Ulicemi, po u-cích se pro-
háněti. Dch. Kuli se to jabko, kuli po u-ci,
kaj (kam) stě se poděli moji milovnici? Sš.



	348

	Ulepšiti, il, en, ení, ulepšovati, ver- bessern. — co: rolnictví. L. — si co čím. Mor. Tě. Uleštiti, il, ěn, ění, poliren. — co čím: kámen. Us. Dch., Tč. Úlet, u, m., der Davonflug. Us. Dch., Bern. Uletěti, ěl, ění; ulétnouti, ulítnouti, tnul a tl, nutí; ulítati, ulétati, uletovati, weg-, davon-, ent, -, auf-, fortfliegen. — abs. Uletí jeseň, ujde i zima. Vinařk. Moje šťastie uletalo, na veky ma zanechalo. Slov. ps. Tč. Sen uletěl. V. Pták uletěl. — komu. Us. Ty bys mi ulecel, jak do poľa ptáček. Mt. S. 1874. 36. — od koho. Ros. — kam: do lesa. Us. — s kým: stará s mladými uletěla. S poklady světa rozum pryč ulétá. Nitra. VI. 320. — odkud: Dušice z těla uletěla. Us. Šd. — komu kam. A já ti uletím na uherskú stranu. Sš. P. 692. — jak. U letuje dále motýlem. Brt. Instr. 15. Uleti = uliti. — se, koho, begiessen. U Opavy. Klš. Uletý; -tý, á, é, begossen. Us. u Opavy. Klš. Úleva, y, f., die Erleichterung, Linde- rung, Mässigung. U-vu míti, bráti. Dch. Ú. v práci. Tč. Dne 19. července otevřeli se hojně průduchové nebeští a trvali bez ú-vy až... Pal. Dj. III. 3. 55. Teď má větší ú-vu (= volnosť). U Rychn. Dhn. Ulévání, n., das Abgiessen. Us. Ulevení, n. = ulehčení, die Erleichterung, Milderung, Erlassung, Nachlassung. U. po- kuty. Us. Tu máš, milá, ulevení. Sš. P. 113. Ulevený; -ven, a, o, erleichtert, ermässigt. Uleviti, il, en, ení; ulevovati = odstoupiti od něčeho, sleviti, nachlassen, mildern, lin- dern; menšiti se, nachlassen, geringer, milder werden. — abs. Bolesť, nemoc, zima, vítr ulevuje. D. To dávení ulevuje. Berg. Láska jejich ulevuje. Jel. Ulev pán Bůh! někde padají kroupy. Us. Sk. — (co) komu. Mnoho set mu ulevil (slevil). Ros. Nemoc mu ule- vila. Dch. Až sme jim byli pól páta tisíce ulevili. Arch. II. 255. Bůh mu u-vil (zemřel). Us. Vyplakaly se a u-lo jim. Mor. Šd. — jak. Chce sebe (= sobě) skrz žaluvání u. bolesti. Na Slov. Tč. — co z čeho: ze svého žoldu. V. Z tyranství svého neule- voval. V. — čeho: trestu. D. — Th., Koll., Plk. — v čem: v pilnosti. Us. U-lo se mi v bolestech. Dch. Až pak jemu v němé zádavě ulevila řeka vyplakaná. Sš. Bs. 192. — co proč. K jich prosbě těch pět tisícuov ulevujem. Arch. I. 256. — kdy. Kdo má česť v těle, uleví při sporu. Dch. Ulevivý = ulevující, nachlassend. U. ne- duh. Ja. Ulevněti, ěl, ění, gelinder werden. Ulevniti, il, ěn, ění, erleichtern. — co komu: práci. Us. Tč. Ulézti, zl, zení; ulézati, ulízati, weg-, weiter kriechen. — abs. Raci ulezli. Jg. — co. Hodný kus ulezl. — komu, se komu z čeho. I vám se z toho něco uleze (do- stane), zu Theil werden. Bern. — kdy. To staré sukno při šití za každým štychem ulézá = se trhá. Na Ostrav. Tč.	Uležalý = uleželý. Na Slov. Bern. Uleželý = který dlouho ležel, abgelegen. U. pole (ulehlina), brach gelegen; ovoce, hrušky, jablka, teig, mürb, weich; pivo, abgelegen. Us. Ros., Jg. Uležení, n., das Ablegen. Uležený; -en, a, o, lépe: uleželý. Uležeti, 3. os. pl. -ží, el, ení; uležívati. — co: trávu (ležením pomačkati), durchs Liegen zusammendrücken. — komu = ujíti, durchs Liegen entgehen, frei werden. — komu = ujíti bídám. Kom. — čeho (= ujíti): bídy. Plk., Lom. — se kde, durchs Liegen reif, teig, weich werden. Hrušky na půdě ve slámě, na slámě se uležely. — se jak. Maso se jim pěkně uleží do komína. Us. Sk. Ulfilas, a, m., biskup a apoštol gotský. Jeho překlad bible jest nejstarší písemní památka řeči germanské. Vz Sabn. 99., 389., S. N. Ulgetati = ulétati. Na Slov. Bern. Úlha, y, f. = ulehčení. Šm. Ulkati, lügend vermindern. — od čeho. Od dobrého se rádo ulže, ku zlému přilže. Č. M. 29. — si. On si rád někdy ulže. Us. Šd. Ulhoštice, dle Budějovice, ves. Arch. V. 535. Úlí, n., vz Úl. Uliana, y, f. = Juliana. Dbš. Sl. pov. I. 32. Ulíbání, n., das Abküssen. Dch. Ulíbaný, abgeküsst. Us. Ulíbati, ulibovati, zer-, abküssen. — co, koho. A padše na hrdlo Pavlovo ulibovali jej. Sš. Sk. 241. Dnes by člověka ulíbal a zejtra jako by ho neznal. Us. Dch. — co komu. Lev ti nohy ulíbal. Sš. Bs. 6. Pán- bíčkovi by nohy ulíbal. Us. Šd. — koho čím: hubičkami. D. Ulibice, dle Budějovice, ves. Vz Tk. IV. 743., S. N., Arch. III. 227., IV. 483., Pal. Dj. III. 3. 64. Úlibice, Oulibice, Anlibitz, ves u Jičína. Ulíbiti se, il, ení, gefallen. — komu. Ulíbilo se (uráčilo se) mu = odhodlal se k něčemu, jakoby milosť prokazoval. Us. Brt. — si co. Ulibka, y, f., das Lächeln, rus. Ulícati komu, schmeicheln. Ostrav. Tč. Ulice, e, ulička, y, f., die Gasse, Strasse. Po ulicech. V., Lom., Ben. Ulicem a ulicím. Bž. 98. Po ulicích. Br. U. kamenem dla- žená, těsná; u. jedna do druhé vbíhá; pro- vésti koho uličkou. Kom. Ulice poboční, Seiten-, táborní, Lager-, hlavní. Dch., Čsk. Krám do ulice, Gassenladen; lidnatá u., belebte G. Dch. Osvětlení, čistění ulic. J. tr. U. dlouhá, krátká, rovná, ohnutá, klikatá atd. U. soustředné (radialni), obvodné. Zpr. arch. III. 24. Po ulici se procházeti. Sych. U. žitná, ječná, železná atd. (v Praze), Šf.; u. bez vyjití (slepá, pytel). Č. Žebrání po ulicích; výtržnosť na ulici (uliční); průchod po ulicích (Strassenpassage). J. tr. U-ci pro- raziti; Někoho na ulici vystrčiti, Einen aufs Pflaster setzen; Ulicemi, po u-cích se pro- háněti. Dch. Kuli se to jabko, kuli po u-ci, kaj (kam) stě se poděli moji milovnici? Sš.