sb157-05 0..8296

350

machen, mildern. Jel. — komu, čím, schmei-
cheln. Mor. Tč., Jel. — se = usmáti se,
lächeln. D.

Úlisenstvi, n. = úlisnosť. Zlob.

Uliskati koho = lískovkou vybiti. Na
Ostrav. Tč.

Úlisně, lichotivě, schmeichlerisch. V. Ú.
se k někomu míti; ú. k někomu mluviti.
D. — Ú. = podvodně, arglistig, betrüglich.
Bern. U. a chytře (dali se s ním v řeč).
BR. II. 1.

Úlisnice, e, f., die Schmeichlerin. Zlob.

Úlisník, a, m., der Schmeichler. Us. Jg.

Úlisnosť, i, f. = lichocení, lisání, milko-
vání, lahození, pochlebenství, die Schmei-
chelei, Liebkosung. Sych. Nepřátel svých
psí úlisností nebyl přelstěn. Br. II. 693. a.
Pochylnosť k zlému člověka ú-stí svou oše-
metnou obluzuje. Sš. II. 121. (Hý. ). Ú-stí
si je naklonil. Ddk. III. 165. — Ú. = pod-
vodnosť, klam, die Arglist, der Betrug. Ú.
ďábelská. Kram. Ú. nejostřeji uštkne. Č.
M. 41.

Ulisnouti, vz Ulísati.

Úlisný = lisavý, lichotivý, schmeichelhaft,
freundlich, glatt, liebkosend. Ú. řeč, V., BR.
II. 32. b., ústa. Ros., slova, Us., šepty. Troj.
Ú. jako mačka (kočka). Slov. Dbš. 43., Mt.
S. — ke komu. Rk. — Ú. = úskočný,
klamný, podvodný, lstný, arglistig, betrüglich.
Reš. U-ných řečí se varuj. Us.

Uliša, e, f. = Julie. V již. Mor. a na
Slov. Šd.

Ulišník, a, m. = úlisník. U Místku. Škd.

Ulišov, a, m., něm. Wolschow, ves u Su-
šice. PL.

Úliště, ě, n., der Ort für den Bienen-
stock.

1. Ulita, y, f. = skořepina hlemýždů,
závitek, hlemýždice, die Schneckenschale.
A že zdobím ulitami tůně. Sš. Sm. bs. 84.
U. plochá, homolovitá, svinutá; otvor její
jest okrouhlý, oblý, podlouhlý, úzké štěr-
bině podobný, hladký, vroubkovaný. Jdl.

2. Ulita, y, f. = čásť bludiště ušního. Vz
Schd. II. 348.

Ulítati, vz Uletěti.

Úlitba, y, f. (ulévání nápoje, onovdý).
Vz., Vlšk. 192, 193., 195., 323., 327., 475.

Úlitek, tku, m. Ú. formatový, v horn.,
das Formatgussstück. Bc.

Uliti (u Opavy uleť, Klš. ), uliji, ulij, il,
it, ití; uléti (ulíti), uleji, ulej, uleje (íc),
(ulel, zastr. ), it, ití; ulívati = trochu odliti,
ab-, weggiessen; litím uhasiti, ausgiessen,
löschen; litím zhotoviti, giessen, giessend
formen; politi, an-, ver-, begiessen. Jg. —
abs. Jak by ulil (vz Důkladnosť). Č. — co:
oheň, Jg., Ros., zvon, Us., byliny (přeliti).
D. Kabát, jako by ho ulil. Us. Hsp. Dievča,
ako čoby ho ulil. Na Slov. Dbš. 13. — se
v čem. Než první uvila, v slzách se ulila;
Sic se ulejeme oba v jednom pláči. Hdk.
C. 224., 59. — se jak. Slovanský orga-
nismus v Čechách ulil se v ten způsob.
Pal. V. 1., 6. — čeho: vína. Us. — čeho
odkud: vína ze sklenice. Us. Vz Děvče. —
od čeho. Us. — se. Snáze se ulívá než do-
lívá. Č. Snadno se ulívá, ale zle dolívá. Č.
M. 430. —se komu. Ulil se mi zvon. Jg. —

se čím (= politi se). Sv. Pavel, hubce cier-
kve svaté, ulev sě krví mnohých svatých.
Št.

Ulití, n., das Abgiessen, der Abguss;
das Löschen; das Giessen; Begiessen. Vz
Uliti.

Ulit-is, y, f., z řec, zánět dásní.

Ulítiti se, il, cen, ení, sich kränken. —
se nad čím. Stůně, neboť se ulitila nad
smrtí jeho. Us. Jg.

Ulítnouti, vz Uletěti.

Ulitování, n., die Bemitleidung. Lepší
jest závisť na sebe vésti než ulitování. Č.
M. 109.

Ulitovati, bemitleiden. — koho. Ros. —
se nad kým. Br. — komu. Dej pozor, ať
se ti neulituje. V Kunv. Msk. — se koho.
Že se nás žebráků ráčí u. 1700.

Ulitový, z ulity, Schnecken-. U. žlábek;
kolo u. v hodinkách, das Schneckenrad.
Techn.

Ulitý; ulit, a, o, abgegossen; gelöscht;
gegossen, geformt: be-, vergossen. U. zvon.
Us. A na to víko u-tý kalich, aby věděli,
že jsem katolík. Sš. P. 501.

Ulix-es, a, m. = Odysseus.

Ulixokam, u, m. U-my, conchiolitha =
zkamenělé ulity. Krok. I. c. 82.

Ulízač, e, m., Schmeichler, m. Mor. Tč.

Ulízalosť, ulízanosť, i, f., die Geleckt-
heit. Šm.

Ulízanec, nce, m., ein lächelnder Heuchler.
Sm. Cf. Ulízati.

Ulízaný; -án, a, o, abgeleckt, glatt ge-
kämmt, peputzt. Přišel tam celý u-ný. Us.
Šd., Vck. U. hejsek. Kos. Ol. I. 299. U.
vlasy. Tč.

Ulízati; ulíznouti, znul a zl, ut, utí; uli-
zovati, ab-, davonlecken; belecken. — čeho:
medu (odlízati). Ros. — co. Pes talíře ulízal
(oblízal). Ros. Je, jak by ho kráva ulízala.
Us. Tč. — se. Kočka se ulizuje (oblizuje).
Jg. Ulízajíc (usmívajíc) sě, ano snad smiech
na mysli nenie, jedné, že jim to dobře slušie.
St. Jak ti se ulízá a oblízá co mlynářská
tista. Prov. Uliznúti se = usmáti se, lächeln,
schmuntzeln. Kat. 1793. U. se čemu = usmí-
vati se. U Jižné. Vrů. — se k čemu =
usmívati se. Ben. — po čem se ulizovati:
po pečeni. — od čeho. Us. — se kde, komu.
U. se před někým neb komu, sich ein-
schmeicheln. Mor. Tč.

Ulízavec, vce, m. = usmívavý. Kaln.

-ulja (-ile), přípona: žežhule, štěkule,
košile. Bž. 227. Vz -ule.

Uljána, y, f. = Uliša, Julie. Mor. Šd.

Ulka, y, f. = Ula. Pal.

Ulkati se, ulkám se, sich abächzen. D.
— nad čím. Mor. Tč.

Ullmanit, u, m. = antimonový kyz ni-
klový. Bř. N. 220.

Ulm, a, m. Vz Tk. IV. 545., 590., 651.,
Tf. 107., S. N. IX., XI.

Ulma, vz Štola.

Ulman, a, m., osob. jm. Vz Tk. I. 419.,
S. N.

Ulmánka, y, f., ves v Uhřích. Lps.

Ulmanová Kateř. Tk. V. 223.

Ulmanův Prokop. Tk. V. 58., 59., 61.

Ulmín, u, m., der Ulmin. Us. Nz.