sb157-05 0..8296

351

Ulmínový. U. kyselina, die Ulminsäure.

Nz.

Ulmovka, y, f. = dýmka zhotovená
v okolí mě. Ulma. Msk.

Ulnouti, ul, utí = uváznouti, ulipnouti,
stecken, haften, kleben bleiben. — kde.
Muže, kteříž uhnili v kvasnicích svých. Br.
U. v libostech těla. BI., BR. II. 813. b.
Ulnul co pták na lepu, co moucha na medu.
Mus., Č. M. 534. Ulnul na tom = ustrnul.
Ros. — k čemu. Ne tak ulnúti k libým
věcem světským; Milovníci světa ulnuvše
k světu. Št. K stvořeni (ne k Bohu) ulnuv.
Výb. I. 646. — v co. Čímž silnější milo-
vánie, tiem silnějie v to zlé ulne. Št. —
(se) k čemu čím. Milosti se ku stvoření
ulnul. Výb. I. 778. Neulnul k světu srdcem.
Št.

Ulnulosť, i, f. = úvisnosť, die Inhärenz.
Nz.

Ulnulý = úvislý, inhärent. Nz.

Úloh, u, úložek, žku, m. = uložení, die
Ablagerung, Lage. Zlob. Podlé ú-hu stavu
svého. Ms. o korábu Noe. Ú. země. Nz.
Bůh spasuje lidi podlé vlastního ú-hu a dle
milosti své. Sš. I. 100. Majíc na paměti
svých stavov ú. Kšch. 3. — Ú., v horn. =
zpotřebované nádobí dolní jako nebozezy,
želízka atd., die Anlage. Us. u Příbrami. —
Ú., Ouloh, něm. Auloch, ves u Klatov. PL.

Úloha, y, f. = co uloženo, die Aufgabe,
der Auftrag. Vz Úkol. Sedl., Krok. U. ša-
chová. Svět. 1869. 76. U. z počtův, Us., ku
cvičení. Hd. Úlohu dáti přes neděli, lépe:
na neděli. Ú-hu řešiti, (rozluštiti). Úlohu
někomu dáti, uložiti; ú-hu vypracovati, ode-
vzdati, opsati atd. Us. V ú-ze se zapome-
nouti, aus der Rolle fallen; Dáti se do své
úlohy; Něco za ú-hu si vytknouti; Ú-hu
svou dobře zastati; K ú-ze své přistoupiti;
Nastala mu krušná ú.; Ú-hami někoho pře-
tížiti; Na někoho ú-hu složiti; U-ze své
dosti učiniti. Us. Dch. Nemohl své ú-ze do-
státi. MP. Naléhala na něho ú. naň od Boha
složená. Sš II. 160. Ú-hu svou vyplniti,
lépe: ú-ze své dosti učiniti. Bs. Kde leží
sklep a jaká jest jeho ú. ? šp. m.: k čemu
jest? Km. Osud hraje důležitou ú-hu, šp.
m.: osud jest důležitým činitelem. Km. I.
25. Trpkou ú-hu někomu usnadniti. Pal. Dj.
IV. 1. 271. Ú. slove v geometrii každá věta,
jíž se projevuje žádosť či rozkaz, aby vy-
kreslen byl tvar, jenž by jistým vysloveným
podmínkám zadosť učinil; Ú. jest bud určitá
nebo neurčitá; Ú. se řeší. Jdč. I. 46., 47.

Úlohář, e, m. = kdo šachové úlohy dělá.
Světz. 1869. 76.

Úlohářství, n. = dělání úloh šachových.
Světz. 1869. 76.

Ulohnouti se = ulíhnouti se, sich er-
zeugen. — kde. Blechy v nečistotě se
ulohnou. Na Ostrav. Tč.

Ulojdaný = kdo má plno lojdů. Cf. Loj-
davý. Šd.

Ulojiti, il, en, ení = lojem namazati, mit
Talg einschmieren. — co: osnovu. Na Ostrav.
Tč. Vz. Tkadlcovství.

Ulokaný; -án, a, o = ožralý, voll ge-
fressen. L.

Ulokati, vz Lokati.

Uloklý, vz Uloknouti.

Uloknouti, knul a kl, utí, einfallen, sich
senken. — abs. Zem ulokla. Uloklé líce.
Na Ostrav. Tč.

Úlom, u, m. = ulomení, der Abbruch,
das Bruchstück, Fragment. Chodím po té
vlasti, sbírám písně, nalezám však jenom
úlomy. Sš. Bs. 184. (Hý. ).

Ulomcovati, etwas schüttelnd, rüttelnd
erreichen. — co. Us. — se, sich abrackern,
durchbeuteln. — kým: zima se jím dost
u-la. Na Mor. Tč.

Úlomek, mku, m. = ulomený kousek, od-
lomek, das Bruchstück, Fragment, der Bruch.
V. U. neb kus kamene, Jel., chleba, soli,
Bern., kosti, Ja., básně atd. Hrot i s úlomkem
v něm osta ustrnuv. Troj. 232. Ú-ky cukro-
vinek, Kanditenbruch, veršů (druh básnický,
kde každá sloha volný majíc rozměr a malý
o sobě celek činíc nicméně s ostatními slo-
hami společnou hlavní myšlénkou sloučena
jest). Dch. Vz Uložený. Spustila naň jest
ú. žrnova se zdi. Bj.

Ulomení, n., die Abbrechung, der Ab-
bruch. D.

Ulomený; -en, a, o, abgebrochen. U.
kousek (úlomek). V. U. větev s ovocem.
Us. U. čep. Šp. Jak pak se má zelenat vršek
u-ný? Sš. P. 407.

Ulomitelnosť, i, f., die Abbrüchigkeit.

Jg.

Ulomitelný, gebrechlich, schwach, ab-
brüchig. Sm.

Ulomiti, ulom, -mě (íc), il, en, ení; ulá-
mati, ulámám, ulámi a ulámu; ulamovati,
ulomovati, ulamovávati, ab-, wegbrechen —
co: ratolesť, kus chleba, Us., kvítek. D.
Ulomte chvojku zelenú, přikryjte tu krev
nevinnú; Voničku mu dala, vršek ulámala,
možeš dobře věděť, že je láska malá. Sš. P.
411., 596. (Tč. ). — co čím: rukou. Us. —
co na co. Sám na sebe metlu ulomil. Prov.

— co jak: kus po kuse. — co kam: chléb
do polívky. — co komu: žebráku kus
chleba. Us. Ulom si pruteček, klupni na
hrobeček; Ty rožky jí ulomíme. Sš. P. 159.,
754. (Tč. ). — čeho. Ulomil buchty (i. e.
čásť).

Úlomkový, Bruchstück-,
Úlomnosť, i, f., die Gebrechlichkeit,
Schwäche, Schwachheit.

1. Úlomný, gebrechlich, schwach.

2. Úlomný = skrblý, knauserig, karg.
U Opav. Klš.

Ulomoziti se = upachtiti se, sich ab-
rackern. Us. Tč. — čím: prací.
Ulopotiti se, il, cen, ení; ulopotovati se

= prací se unaviti, sich abmüden, abrackern.
Us. Č. — se čím kde proč: prací pro kus
chleba na světě. Us. U-tili se tím kamenem.
Us. Č.

Ulosovati, losen, vertheilen. Ros.

Uloti = uliti. Na Ostrav. Tč.

Uloudati se, genugsam schlendern. Mor.
Tč.

Ulouditi, uluď, loudě (íc), il, zen, ení;
ulouzeti, el, en, ení; uluzovati = vábiti,
svésti, ošiditi, odlouditi, odvésti, anködern,
anlocken, weglocken, bestricken, berücken,



	351

	Ulmínový. U. kyselina, die Ulminsäure. Nz. Ulmovka, y, f. = dýmka zhotovená v okolí mě. Ulma. Msk. Ulnouti, ul, utí = uváznouti, ulipnouti, stecken, haften, kleben bleiben. — kde. Muže, kteříž uhnili v kvasnicích svých. Br. U. v libostech těla. BI., BR. II. 813. b. Ulnul co pták na lepu, co moucha na medu. Mus., Č. M. 534. Ulnul na tom = ustrnul. Ros. — k čemu. Ne tak ulnúti k libým věcem světským; Milovníci světa ulnuvše k světu. Št. K stvořeni (ne k Bohu) ulnuv. Výb. I. 646. — v co. Čímž silnější milo- vánie, tiem silnějie v to zlé ulne. Št. — (se) k čemu čím. Milosti se ku stvoření ulnul. Výb. I. 778. Neulnul k světu srdcem. Št. Ulnulosť, i, f. = úvisnosť, die Inhärenz. Nz. Ulnulý = úvislý, inhärent. Nz. Úloh, u, úložek, žku, m. = uložení, die Ablagerung, Lage. Zlob. Podlé ú-hu stavu svého. Ms. o korábu Noe. Ú. země. Nz. Bůh spasuje lidi podlé vlastního ú-hu a dle milosti své. Sš. I. 100. Majíc na paměti svých stavov ú. Kšch. 3. — Ú., v horn. = zpotřebované nádobí dolní jako nebozezy, želízka atd., die Anlage. Us. u Příbrami. — Ú., Ouloh, něm. Auloch, ves u Klatov. PL. Úloha, y, f. = co uloženo, die Aufgabe, der Auftrag. Vz Úkol. Sedl., Krok. U. ša- chová. Svět. 1869. 76. U. z počtův, Us., ku cvičení. Hd. Úlohu dáti přes neděli, lépe: na neděli. Ú-hu řešiti, (rozluštiti). Úlohu někomu dáti, uložiti; ú-hu vypracovati, ode- vzdati, opsati atd. Us. V ú-ze se zapome- nouti, aus der Rolle fallen; Dáti se do své úlohy; Něco za ú-hu si vytknouti; Ú-hu svou dobře zastati; K ú-ze své přistoupiti; Nastala mu krušná ú.; Ú-hami někoho pře- tížiti; Na někoho ú-hu složiti; U-ze své dosti učiniti. Us. Dch. Nemohl své ú-ze do- státi. MP. Naléhala na něho ú. naň od Boha složená. Sš II. 160. Ú-hu svou vyplniti, lépe: ú-ze své dosti učiniti. Bs. Kde leží sklep a jaká jest jeho ú. ? šp. m.: k čemu jest? Km. Osud hraje důležitou ú-hu, šp. m.: osud jest důležitým činitelem. Km. I. 25. Trpkou ú-hu někomu usnadniti. Pal. Dj. IV. 1. 271. Ú. slove v geometrii každá věta, jíž se projevuje žádosť či rozkaz, aby vy- kreslen byl tvar, jenž by jistým vysloveným podmínkám zadosť učinil; Ú. jest bud určitá nebo neurčitá; Ú. se řeší. Jdč. I. 46., 47. Úlohář, e, m. = kdo šachové úlohy dělá. Světz. 1869. 76. Úlohářství, n. = dělání úloh šachových. Světz. 1869. 76. Ulohnouti se = ulíhnouti se, sich er- zeugen. — kde. Blechy v nečistotě se ulohnou. Na Ostrav. Tč. Ulojdaný = kdo má plno lojdů. Cf. Loj- davý. Šd. Ulojiti, il, en, ení = lojem namazati, mit Talg einschmieren. — co: osnovu. Na Ostrav. Tč. Vz. Tkadlcovství. Ulokaný; -án, a, o = ožralý, voll ge- fressen. L.	Ulokati, vz Lokati. Uloklý, vz Uloknouti. Uloknouti, knul a kl, utí, einfallen, sich senken. — abs. Zem ulokla. Uloklé líce. Na Ostrav. Tč. Úlom, u, m. = ulomení, der Abbruch, das Bruchstück, Fragment. Chodím po té vlasti, sbírám písně, nalezám však jenom úlomy. Sš. Bs. 184. (Hý. ). Ulomcovati, etwas schüttelnd, rüttelnd erreichen. — co. Us. — se, sich abrackern, durchbeuteln. — kým: zima se jím dost u-la. Na Mor. Tč. Úlomek, mku, m. = ulomený kousek, od- lomek, das Bruchstück, Fragment, der Bruch. V. U. neb kus kamene, Jel., chleba, soli, Bern., kosti, Ja., básně atd. Hrot i s úlomkem v něm osta ustrnuv. Troj. 232. Ú-ky cukro- vinek, Kanditenbruch, veršů (druh básnický, kde každá sloha volný majíc rozměr a malý o sobě celek činíc nicméně s ostatními slo- hami společnou hlavní myšlénkou sloučena jest). Dch. Vz Uložený. Spustila naň jest ú. žrnova se zdi. Bj. Ulomení, n., die Abbrechung, der Ab- bruch. D. Ulomený; -en, a, o, abgebrochen. U. kousek (úlomek). V. U. větev s ovocem. Us. U. čep. Šp. Jak pak se má zelenat vršek u-ný? Sš. P. 407. Ulomitelnosť, i, f., die Abbrüchigkeit. Jg. Ulomitelný, gebrechlich, schwach, ab- brüchig. Sm. Ulomiti, ulom, -mě (íc), il, en, ení; ulá- mati, ulámám, ulámi a ulámu; ulamovati, ulomovati, ulamovávati, ab-, wegbrechen — co: ratolesť, kus chleba, Us., kvítek. D. Ulomte chvojku zelenú, přikryjte tu krev nevinnú; Voničku mu dala, vršek ulámala, možeš dobře věděť, že je láska malá. Sš. P. 411., 596. (Tč. ). — co čím: rukou. Us. — co na co. Sám na sebe metlu ulomil. Prov. — co jak: kus po kuse. — co kam: chléb do polívky. — co komu: žebráku kus chleba. Us. Ulom si pruteček, klupni na hrobeček; Ty rožky jí ulomíme. Sš. P. 159., 754. (Tč. ). — čeho. Ulomil buchty (i. e. čásť). Úlomkový, Bruchstück-, Úlomnosť, i, f., die Gebrechlichkeit, Schwäche, Schwachheit. 1. Úlomný, gebrechlich, schwach. 2. Úlomný = skrblý, knauserig, karg. U Opav. Klš. Ulomoziti se = upachtiti se, sich ab- rackern. Us. Tč. — čím: prací. Ulopotiti se, il, cen, ení; ulopotovati se = prací se unaviti, sich abmüden, abrackern. Us. Č. — se čím kde proč: prací pro kus chleba na světě. Us. U-tili se tím kamenem. Us. Č. Ulosovati, losen, vertheilen. Ros. Uloti = uliti. Na Ostrav. Tč. Uloudati se, genugsam schlendern. Mor. Tč. Ulouditi, uluď, loudě (íc), il, zen, ení; ulouzeti, el, en, ení; uluzovati = vábiti, svésti, ošiditi, odlouditi, odvésti, anködern, anlocken, weglocken, bestricken, berücken,