sb157-05 0..8296

352

Nebyly ulouzeny mysli vaše od společnosti.
BR. II. 613. b. — co, koho komu: pannu,
dceru, ženu. V., Ros., Troj., Kram., Hus I.
340., NB. Tč. 76., 114., Lom. Cizí ženy ulu-
zuje. Jir. dh. U-dil ji a oddáni jsou spolu.
Dač. I. 122. Petr Škrovad u-dil mistru Brik-
címu ženu. Ib. 125. Císaři poddané u. Pal.
IV. 2. 139. — koho k čemu. Tč. — nač:
na udici (chytiti). Tč. — čím: velikými
sliby. — co jak. Že mi sirotka mého u-dil
na mém vlastním koni. Půh. I. 359.

Uloupati, abschälen. — co pro koho.
Ulupej mi listí ze zelí pro krávy. Na Ostrav.
Tč.

Uloupení, n., die Wegnahme, Erbeutung.

Uloupený; -en, a, o, geraubt, erbeutet.
Král římský, nejsa spokojen s u-mi našimi
zeměmi dopouštěl se proti nám také urážek.
Ddk. VI. 179.

Uloupežiti, il, en, ení, wegrauben. —
co s kým komu kde: v lese. Us.

Uloupiti, il, en, en, ení; uloupati, uloup-
nouti, pnul a pl, ut, utí; utupovati = odlou-
piti, abschälen, wegrauben, erbeuten. co.
Kusy železa uloupali. Ros. U. krávu (lou-
peží uchvátiti). D. — co komu: ženu. Ddk.
IV. 301. — co odkud. Kůru se stromu. —
čeho jak. Kamene po kuse ulupovati. L.

Ulouzení, n., vz Ulouditi. Z u. ženy ně-
koho pohoniti. Pk.

Úlov, u, úlovek, vku, m., der Fang, die
Jagdbeute. Šp., Ziak. — Ú, die Jagd. Jg.

Úlovice, Oulovice, dle Budějovice, něm.
Aulowitz, ves u Loun. PL.

Uloviti, il, en, ení; ulovovati, ulávěti =
lovením chytiti, fangen, erjagen, erfischen;
dostati, najíti, vzíti, získati, erjagen, weg-
fischen, fangen, nehmen, gewinnen, kappern;
lovením usmrtiti, zu Tode hetzen Bern. —
abs. Ulovil, nač síť roztahoval. Č., Ros. —
co. To jsem ulovil! Ros. Kde's to ulovil?;
Umě! se chytře kroutiť, proto něco ulovil.
Us. Dch. U. lodí. D. U. srnu (lovením usmr-
titi). Bern. Pusťme chrty po vůli, ať zajíce
uloví. Sš. P. 623. Žádostiv byl, aby apo-
štolé ulávěli člověky. Sš. J. 304. Strčil
ručku du moře, ulovil úhoře. Sš. P. 35. —
co komu. U. něco sobě, Zlob., nepříteli
loupež. D. Ulovte mi rybu srdci mému milú.
Sš. P. 188. — co kde. Čert po samotách
nejvíc uloví. Pk. — proč Aby vás ulovili
pro svou obřízku. Sš. II. 69. — co na kom.
Na nás nic neuloví. Lom. koho čím

(získati): penězi, Trip., líbáním. Troj. —
koho v čem. Má bdíti, aby ho v něčem
satan neulovil. Kom. Aby pána v něčem
u-li. BR. II. 97. — koho k čemu. Ďábel
křesťana k cizoložství u-vil. Sš. J. 174. —
se odkud. Potom od svůdců se od čiré
pravdy Kristovy uloviti a ulouditi dali. Sš.
II. 32.

Úlovitý, bienenstockartig. Šm.

Úlovnice, e, f. = včelnice, der Bienen-
garten. L.

Úlovný, beutereich. L.

Úlový, Bienenstock-. Ú. včely (domácí),
Stojek-, Hausbienen.

Úložek, žku, m., na Slov. = přihrádka,
der Schubladen. Bern.

Uložení, n. = položení, die Niederlegung,
Hinlegung, Zusammenlegung. U. dítěte (aby
spalo). Us. Uložení hornin, die Lagerung.
Bř. N. 235. U. (hornin) stejné, odchylné,
nestejné. Dch., Krč. 189. — U. = schování,
die Aufhebung, Verwahrung, Unterbringung.
D. U. na sklad, die Einmagazinirung. Šp.
U. piva, die Einlagerung. — U. peněz na
úroky, die Anlage. Us. — U. = ustanovení,
die Bestimmung, Auflage, Auflegung, der
Auftrag, die Aufgabe. U daně, trestu. D. —
U. = ustanovení, určení, die Bestimmung,
Festsetzung, Anordnung. Kom. Pod poruč-
níky jest až do u. otcova. BR. II. 633. b.
Pod u-niem vašeho života. GR. Vedlé u.
otců svatých. Bart. II. 21. U. roků pro ne-
moc. Nález pr. — U. boží, soud, dopuštění
( V. ), usouzení, ustanovení, die Gottesord-
nung, Fügung, Schickung, das Verhängniss,
Schicksal, der Rathschluss. Ros., Kom., Br.
Neboť jest (čin) převelmi slavný, v božiem
uloženiu dávný. Hr. rk. 181. Aby se božímu
u. dosti stalo. BR. II. 177. a. Nemůže ani
ostřižek zletnouti v povětří mimo (Boha)
uložení a rozkazu. V. — U. = smíření, die
Beilegung des Zwistes. Neb by skrze takové
uloženie sváruov ještě nám a této zemi
mnoho dobrého přijíti mohlo. Hl. — U. =
zákon, der Befehl, das Gesetz. U. duchovní.
Ros. — U. = předsevzetí, das Vorhaben,
Vornehmen, der Entschluss, Anschlag. Jel.
U. své provésti. Apol.

Uloženina, y, f., die Ablagerung. Rk.

Uložený; uložen, a, o, niedergelegt, be-
stimmt, festgesetzt. U. práce. Dch. Původ
nestane-li na den uložený. Kol. 11. Někoho
od propojiček odstrčiti až do dne u-ného.
CJB. 355. Pod pokutami na to od staro-
dávna u-nými. Vl. zř. 31. Den u-ný přišel.
V. Proč se před pány ten den u-ný nepo-
stavil? NB. Tč. 175. Uložené rýmy (úlohou
dané), bouts-rimés (konečky rymované), ku
kterým se verše teprve složiti mají. Přene-
sením slove pak i báseň sama. K básni
volívá se na mnoze ta způsoba, že každá
sloha, volný majíc rozměr a jakožto malý
úlomek o sobě celek činíc, s ostatními slo-
hami společnou hlavní myšlénkou sloučena
jest. Ukázka: Stesk a čin od Fr. Douchy
v brněn. Obzoru 1881. č. 17. Cf. Úlomek.
U. peníze. Us. — kdy kam. Sněm ke dni
sv. Jana do Prahy u-ný. Pal Dj. III. 161.
— nač. Plat od Římanů na Židy uložený.
BR. II. 78. a. Aby k tomu byl připraven
pod některú hodnú pokutú na to uloženú.
Arch. III. 244. kdy kým. Podával se
držeti články sněmem při volení jeho u-né.
Pal. Dj. III. 3. 254. - k čemu. Čas od
Boha u-ný k kázání pohanům ještě nebyl
přišel. BR. II. 43. a. V času k appellací
uloženém. Er. Poněvadž uterský den jest
k tomu uložen, aby... Zř. F. I. D. I.

Úložina, y, f. Kapustnice, konopnice
na ú-nách a rovinkách. Slov. Dbš. 51. Cf.
Úlehl.

Uložitel, e, m., der Niederleger, Anleger,
Unterbringer, Besteller. Jg.

Uložitelka, y, uložitelkyně, ě, f., die
Anlegerin, Niederlegerin, Unterbringerin, Be-
stellerin. Jg.