sb157-05 0..8296

353

Uložiti, ulož, že (íc), il, en, ení (někdy:
-ín); ukládati, uklásti, ukladu, ukladl, den,
dení; uložovati = díl odložiti, po málu od-
kládati, ab-, weglegen, bei Seite legen;
klásti, skládati jedno po druhém, in Ord-
nung legen, ordnen, zu rechte legen; scho-
vati, aufheben, verwahren, beilegen; zaopa-
třiti, niederlegen, unterbringen; upokojiti,
utišiti, stillen, beruhigen; ustanoviti, určiti,
vykázati, festsetzen, bestimmen; umírniti,
usouditi, před se vzíti, beschliessen, sich
vornehmen, Anschlag fassen; zamýšleti, smý-
šleti, ersinnen, erdenken; úklady strojiti,
einen Anschlag machen, nachstellen; něčím
stížiti, auflegen, auferlegen, bestimmen, auf-
tragen, aufgeben, vorgeben, verpflichten, be-
fehlen; naříditi, rozkázati, kázati, an-, ver-
ordnen, vorsehreiben, bestimmen, befehlen,
heissen; platiti, bezahlen; se = položiti se,
lehnouti na odpočinutí, sich niederlegen,
sich schlafen legen. Jg. — abs. Komu
těžko, ulož (díl odlož). Prov. Sněmovníci
sešli se ale později nežli uloženo bylo. Pal
Dj. III. 3. 108. — co, koho. Kdo své věci
dobře uloží, ten je snadno a po tmě najde.
Jg. Kde's to uložil, tam to hledej. Us. U.
cíl, den (rok), čas, lesť (vymysliti), rozkaz,
právo, zákony; to bolesti ukládá. V. Ukl.
čísla časopisu (aufbewahren). Us. Dch. Ukl.
nevěstu, ins Ehegemach einführen. Slov.
Němc. Paní syna ukládala, tak mu ona za-
zpívala. Sš. P. 132. II. sněm. Dč. I. 26.,
Pal. IV. 1. 72., 73. A dal glejt ukládaje den
sv. Tomáše, v němž by přijeti a zase odjeti
měli. Pal. V. 1. 65. (Šd. ). Kde se narodili,
tam je uložili. Třb. Listy čekanky ukládají
bolesť. Rk., Kd. Což Bůh uložil. BR. II.
119. b. A takť mě rozličně ukládají času
hlediece. Arch. IV. 403. Bouře a nevole u.,
hněv u. Koc. U. clo, nářadí, peníze (1480. ),
dítě (aby spalo), hosti (zaopatřiti), D., knihy.
Ml., příplatek, doplatek, sbírku (v horn. ).
Vys. — komu, čemu. Nenávistníci hrdlu
tvému ukládají. Sych. Ukl. něčímu životu.
J. tr. Ukládáme tvé péči, abys.... Ddk.
III. 161. U komu = platiti, zvl. soudci.
Ms. pr. pr. — co komu. Ulož mi to (ku př.
jídlo). Us. Dch. U. někomu trest. J. tr. Šak
mňa paní nic nelála, len si syna ukládala.
Sš. P. 132. Bůh nám jisté cíle života uložil.
Žer. 335. Moudrý muž veliké měřidlo životu
svému ukládá. Sš. II. 179. Ukládá papež
knížeti, aby... Ddk. II. 252. Sněm všemu
království u. Obec uložila fanatikům mlčení.
Pal. Dj. V. 1. 135. Pokání něčí tobolce u.
Chč. 305. U. sobě míru, někomu den, čas,
rok. V., cíl, Jel., něčemu konec, Rad. zv.,
ukrutnosti mírnosť, Br., někomu mlčení,
Troj., dílo, práci, povinnosť, D., třídenní
půst, Ddk. IV. 297., daň, plat, D., peněžitou
pokutu, D., CJB. 407., lstivostem lidským
odporu u., CJB. 353., dětem jména, Reš.,
příteli peníze. — co, jak s kým: příměří.
Plk., T. Praveno nám v Římě, že s námi
nevěrně a neupřímě se ukládá. Arch. II. 233.
Ty družbo, neukládej mě s ním, lebo umřít
musím. Sš. P. 149. Den i místo s nimi uložil.
Arch. IV. 391. — (komu) čeho: cíle. V.,
Jel. — čeho odkud: sena s vozu, zboží
z lodi (ubrati, aby vozu n. lodi ulehčil, ab-

laden). Us. Jg. — co na koho, na co.

Uložil na každého službu. V. Daň, pokutu,
clo na někoho u., Har., D., peníze na úroky.
Us., Ml. Trest na něco u. Us. Dch. Uložíme
to na Pánbíčka. Us. Sá. Ukládati smysl na
něco = zasaditi rozum k něčemu. Kat. 1514.
Ona vše ukládá jen na něho, ale jest víc
vinna než on. Us. Šd. A kdežby se pokuty
nač ukládaly, tu Pražané aby také hlas třetí
měli. Pal. Dj. V. 2. 85. Pakliby kto dal
laciněji, tehdy naň pokutu u-li. Arch. V.
394. Povinnosť, práci, dílo, plat na někoho
u. Us. Na hříchy pokutu u. Kom. — co
kde: na mysli (umíniti si). V., Troj. IT. sebe
uložil. Ler. Tělesné pozůstatky zesnulého
na hřbitově u., beisetzen. Dch. Spis u soudu
u., niederlegen, deponiren. J. tr. Brána ta,
podlé které jej ukládali každodenně; Proč
jsi uložil (ustanovil) v srdci svém věc tuto?
Sš Sk. 36., 54., 55. U. ovoce v slámě. Us.
Tč. Uložili sněm valný v Praze. Let. 92.
Uložil v srdci svém do Jerusalema jíti a
smrť podniknouti; Uložil to u sebe, že se
k svému otci navrátí. BR. II. 236. b., 259.
To na svej mysli uloži. Dal. 47. — kdy.
Při modlitbách Bohu čas, i jak ho má vy-
slyšeti, ukládá. BR. II. 16. b. Po večeří jich
uložili spat. Dbš. Sl pov. 1. 170. — co skrze
koho. Skrze Krista uložil jest Buoh otec
spasenie lidského pokolenie. Hus III. 65. —
co proč. Něco pro zlé časy si ukládati.
Us. Dch. — o koho, oč. Ukl. o něčí bez-
životí, bezhrdlí, o něčí knížectví, o někoho.
V. Ukl. někomu o život. J. tr. Ukládali
o jeho svobodu. Dch. O to velmi pilné
ukládají, zdaliby kterého páně zámku mohli
dosáhnúti. Pč. 18. Mé chudé lidi hubie a
o ně ukládají. Arch. IV. 14. Ukládali o něho.
Sš. L. 117. O změnu trůnu uk. Ddk. II. 409.
— o kom, o čem. Ukládají o tobě (úklady
strojí); Co o nás uložil správce; Byť pak
i s ní o tom neuložil, nicméně vždy tak
mnoho vinen jest jako ona. V. Všelijak zle
o mne ukládají. Br. S králem leže zradu
o něm ukládal; A tam uložili a zavřeli
o králi Ladislavovi, aby nechal Rokycanu
při arcibiskupství a jinač nic; I ukládal
vždy lest o králi. Let. 111., 137., 165., Pal.
Dj. III. 3. 295. Praviec, že o nich nevěru
ukládá. Arch. III. 383. O smrti hraběte radu
ukládají. V. — co proti komu. Ty na
hrdle trestati, kteřížby něco zrádného proti
vlasti ukládali. V. Neukládej zlého proti
bližnímu svému. Br. Proti němu všelijak
ukládal a bojoval. V. A proti císaři uklá-
dali radu králové i knížata světští. Pal. Dj.
IV. 2. 153. — co jak: dříví v hranice. L.
Peníze pod úroky u. J. tr. Vysoko ši košil,
nerovno ukladaš. Sl. ps. 295. Má hleděti,
móž-li kterým zbožím bez krve lidské pro-
litie uložiti, aby z milosti uložil. Hus I. 160.
Vystavění kostela bylo mu uloženo od pa-
peže jménem pokání za vynesení těla sv.
Vojtěcha z Hnězdna. Ddk. II. 157. Spolek
na výboj a odboj ukládá vzájemné závazky
pro jisté případy. Ddk. V. 302. — co (se)
kam: prádlo, šaty do šatníku, se do po-
stele, Us,, peníze do spořitelny. Rk. Ul.
něco do zlata. Er. P. 501. Mudrc, co se
s Bohem hádal, v hrob se s bláznem uloží.