sb157-05 0..8296

354

Koll. Po obecniem sněmu, kterýž byl uložen
vší zemi do Prahy o světiem Šimoniši a
Judě. Arch. II. 270. Vladislav uložil o tu
otázku sněm království svému do Korčína
ke dni 4. máje. Pal. Dj. III. 3. 284. Nadějí
skvělých, s kterýmiž panovník ten do hrobu
se byl uložil. Pal. Dj. IV. 1. 4. — co
k čemu. Brambory k večeři u. Us. Ulož
to k zejtří. D. Dnešní den nám k stání
uložil. Jg. Čtož uložil k Abrahamovi. Ž. wit.
104. 9. (142. ) Uložiti se k odpočinutí, mr-
tvého k odpočinutí věčnému. Us. Dch. Den
sobě ku vskočení do města uložili. V. U.
někomu práci k užitku církve. Ddk. III.
139. — co, se v čem (kde). Uložil jsem
v srdci svém, abych domlouval. Br. Něco
v mysli své u. Jel. Ulož. co komu v čem,
vz Mlčení. Řd. Něco v radě své u. Kram.
Uložili se v doupatech. Bůh některé uloží
v nemocech. Chč. 631. — co komu za co:
za pokutu. Us. Svědomí vám to za povin-
nosť ukládá. Sych. Za povinnosť si ukládali
hájiti vlasti proti cizozemcům. Pal. Dj. IV.

1. 205. Rodiče dětem svým poklady uklá-
dají za dědictví. Sš. II. 194. Kterýž řád
země česká sobě za právo uloží a ustanoví.
Arch. II. 59. Za pokání uloženo mu, aby..
Ddk. IV. 39. — co na kterou dobu. U-žil
na začátek roku cestu do Říma. Ddk. III.
118. — co čím: mlčení pokynutím ruky u.
Troj. — co mezi kým. Uložil pokoj mezi
nimi. Plk. Příměřie mezi nimi uloženo za
tři neděle. Anth. I. 105. Té ruoznice mezi
sebú u. nemohli. Arch. V. 384 — s inft.
Protož jsem uložil mlčeti. Kom. Bůh uložil
(umínil si) je trestati. Br. Uložil o tom mlu-
viti. Jel. Uloženo jest všem umříti. Br. Ulo-
žil jsem v svém umě pytati, co se děje pod
sluncem. BO. Činiti jsem uložil (sobě). Ler.
Uložil u sebe vedlé svolení papežova obě-
tovati život svůj křesťanskému missionář-
ství; U-žil u sebe vytrhnouti do Uher. Ddk.

II. 47., 179. a j. — se sup. Po večeři ulo-
žili je spat. Dbš. Sl. pov. 1. 170 — aby.
Uloženo bylo, aby hned umřel. Ojíř. Uklá-
dám o to, abych ho zabil. Plác. Aman uklá-
dal o židech, aby je zahubil. Br. Pan Bóh
sám jest uložil, aby v manželství vstúpili.
Hus II. 32. Měl sobě uloženo, aby ho pod-
poroval. Ddk. II. 290. — se. Kom. Vítr se
uložil. V., Har. I. 54. Jsem ušlý a rád bych
se někde uložil. Sych. Sotva mohla dočkati,
až všichni se uloží. Us. Šd. — U. se, zastr. =
ponížiti se. Jir.

Úložka, y, f., Schrank, m. Mus.

Úložník, u, m. = bylina, rozrazil lékař-
ský, veronica officinalis, der Apotheker-
ehrenpreis. Tysot. Vz Tržník, Rstp. 1149.,
Slb. 298., 316., 443. — Ú., a, m. = téhož
lože společník, souložník, der Beischläfer.
Bianc. 91.

Úložný pás, v horn., der Entlastungs-
bogen. Bc.

Uložovati, vz Uložiti.

Ulpěti, ěl, ění, haften bleiben. — na
kom. U-la na něm těžká vina. Us. Dch.

Ulpian-us, a, m., znamenitý právník
římský. Vz S. N.

Ulrich, a, m. U. Jos., básn. Vz Jg. H. 1.
646.

Ulrichov, a, m., Ulrichowitz, ves u Lip-
níka. PL.

Ulsič, e, m., Grafenstein, ves u Hrádku
(Krotavy). PL.

Ulstíti = lstí vzíti, erlisten. Kom.

Úlstivosť, i, f., die Listigkeit.

Úlstivý, listig. Šm.

Úlstvo, a, n., die Bienenstöcke.

Ulštorfer, fra, m. U. Václ. Vz Žer. Záp.

I. 42. U. Kryš. Ib. II. 51. U. Kateřina. Ib.

II. 42., 54., 84.

Ultimat-um, a, n., lat. = poslední návrh,
poslední výminka (k vyrovnání sporu, kte-
rýž, nepřijme-li se, přeruší se další diplo-
matické vyjednávání n. vypoví se válka).
Rk.

Ultra, lat., nyní = přemrštěnec, přehna-
nec, přepiatec, člověk krajních náhledův:
Ultračech (jak Němci zvykli pravým Če-
chům vůbec říkati); ultrakonservativní člo-
věk; ultraněmec, arciněmec, Frankfurťák;
ultraliberal, a, m.

Ultramarin, u, m. = krásná modrá barva
z kyseliny křemičité, kysličníku hlinitého,
sodíku a síry, das Ultramarin, modř. Vz
S. N., Šfk. 211. U. v kuličkách, zelený,
žlutý, Kh., modrý, strojený. Šp.

Ultramontanism-us, u, m. = spravování
se pouze volí papežovou. Vz S. N. IX. a XI.

Ultraněmec, mce, m., vz Ultra.

Ultrarevolucionář, e, m. Vz Ultra,

Ulúbiti, il, en, ení = umilovati, lieb ge-
winnen. Na Slov. a Mor. Hdk. — se komu.
Hnedź si se mi ulubila, že's pěkně zpivala.
Sš. P. 373. — koho čím. Ty mě zpěvem
ulúbily. Hdk. C. 180.

Úluda, y, m., der Zauderer, Tändler.
Na Slov. Tč.

Ulúditi = ulouditi.

Uludník, a, m. = hofer, kdo u jiných lidí
bytuje. U Uher. Hradiště. Tč.

Uludný, leutselig. U Uh. Hradiště. Tč.

Ułúdný, betrügerisch. Kdo je uludný,
bývá ułudný. Na Ostrav. Tč.

Uluk, a, m., myslivna u Veltrus. PL.

Ulúkati koho kam čím, heranlocken,
verführen. Na Mor. Tč.

Ululati = uspati, einlullen. — koho:
dítě, einschläfern. Rk., Klm. — čím: zpě-
vem. Tč.

Ulumati = ulámati, abbrechen. — co
odkud: větev se stromu. Na Ostrav. Té.

Ulumiti = ulomiti. Na Ostrav. Tč.

Ulúpiti, ulúpati = uloupati, abschälen.
Na Ostrav. Tč.

Uluskati se na prstech, schnalzen. Na
Ostrav. Tč. — U. = lusek natrhati. Na
Mor. Tč.

Uluš, e, m. = Ula. Pal.

Uluštiti, il, ěn, ění, abhülsen. — co:
hrách. Us. Tč.

Ulušův Václav ze Sušice. Tk. V. 63.,
64, 74.

Ulutovati = ulitovati. — koho. Us. —
se před kým, sich beklagen. Na Ostrav.

Ulúzeni, n. = ulouzení. U. manželky,
die Entführung. NB. Tč. 114.

Uluzovati, vz Ulouditi. Dh. 101.

Ulykati se, sich satt schlucken. — čeho.
Toho piva sem se dost u-kal. Mor. Tč.