sb157-05 0..8296

356

Umařlivý, verschwenderisch. Tč.

Umarniti, il, ěn, ění; umarňovati = zmar-
niti, durchbringen, verzehren, verschwenden.
Jg. — co: výdělek, Mus., peníze, statek. Us.
Mladosť, moja mladosť, tak som ťa umarnil,
ako bych bol kámen do vody zahodil. Sl.
ps. — co komu. On by těm dětem všecko
u-nil. Us. Šd. — čím: pitím, hrou. Us.

Umasařiti, il, en, ení, zerfleischen. —
koho čím: nožem. Mor. Tč. — U. = uka-
tovati, abpeinigen. Na Slov. Bern.

Umáskati = máslem pomazati, mit Butter
schmieren. — co: chléb. Mor. Tč.

Umásliti = umáskati. Na Ostrav. Tč.

Umasta, y, f. = mastnota. Tč.

Umásti, tl, ten, ení, verwirren. Ros. —
co čím.

Umastiti, il, štěn, ění; umašťovati, schmal-
zen, mit Fett beschmieren. — co, se čím:
sádlem.

Umaškrtiti, il, ten, ění = ulakomiti, lü-
stern machen. Slov. Bern.

Umaštění, n., die Schmalzung, Beschmie-
rung mit Fett.

Umaštěný; -ěn, a, o, geschmalzen, mit
Fett beschmiert. Us.

Umatati = umakati, betasten. Na Slov.
Bern.

Umatlanec, nce, m., der Beschmierte.
Mor. Šd.

Umatlati = ušpiniti, besudeln. — co
čím. Us. Klš.

Umátožiti, il, en, ení = učarovati, ver-
hexen. Na Slov. Bern.

Umazanec, nce, m. = umatlanec. Us. Šd.
Umazání, n., die Beschmierung. V.

Umazaný; -án, a, o, beschmiert, fleckig.
D. — čím. Us.

Umazati, umaži, umaž, -že (íc), zal, án,
ání; umazávati, umazovati, beschmieren, be-
sudeln. — co, se čím: papír inkoustem.
Us. Neb se umaže smolou ten, kdo se smoly
dotýká. Reš. Chci u. (= pomazati) tvé tělo
(mastěmi). Hr. rk. 93. Tělo drahú mastí
umaza (pomazal). Hr. rk. 263. — se s kým
= mazáním zkaziti, Einen verhätscheln. D.
Vz Mazati.

Umazgati, fest drückend beschmieren. —
co kde čím: máslo na chlebě nožem. —
U., fest drückend ablecken. - co čím od-
kud: máslo jazykem s chleba. Na Ostrav. Tč.

Umazliti, il, en, ení, verzärteln. - koho:
dítě. Us Tč.

Umbella, nebo umbrella, y, f., z latin.
umbra = stinidlo, der Sonnen-, Licht-, Au-
genschirm. Har. Vz Vlšk. 190.

Umbra, y, f. = míchanina samorodá z ky-
sličníku železitého vodnatého a hlíny. Techn.
III. 61.

Umbrie, e, f., někdy krajina Italie. —
Umbrové, Umbrijský. Vz S. N.

Umburek, rka, m. To dítě je jako u.
(zavalité, tlusté a zdravé). U Litomyš. Bda.
Cf. Úborek.

Umčený, versperrt. Dch.

Umdlelosť, umdlenosť, i, f. = zemdle-
nosť, die Geschwächtheit, Müdigkeit. Měst.
bož. V. 21.

Umdlelý, ermüdet, müde, geschwächt.
U. žena. Hus. II. 98.

Umdlení, n., die Erschöpfung, Abgeschla-
genheit, Ermüdung, Abspannung. Brzo po-
cítili slabosť z u. i položivše se zesnuli. Ddk.
II. 48. A což's činil k ujmě chvály boží a
k umdlení obecného dobrého tohoto krá-
lovství. Pal. Dj. IV. 1. 208. Do u. praco-
vati. Us.

Umdlený; -en, a, o, ermüdet, müde, matt.
Ž. wit. 106. 12. — čím: cestou. Us. Víno
vodou umdlené. Jel.

Umdleti, el, ení, umdlévati, umdlívati =
slabnouti, schwach werden, ermüden. Br.,
Kom. — čím, od čeho: prací, od práce.
Us. U. milostí. Hus. Ješto hořem a truchlo-
stí srdce umdlévá. Sš. L. 204. — v čem.
Sv. Zlatoúst neumdlévá v pochvalách apo-
štolu Pavlovi. Sš. I. 11. (Hý. ). — abs.
A druhému dal poliček a ten umdlel, upad'
všecek. Sš. P. 786.

Umdliti, il, en, ení; umdlévati, umdlívati,
mdlým činiti, slabiti, schwächen. — co
(koho) čím. Někoho cestou, Us., víno vo-
dou. Jel. Válkou umdleni byli. Bart. Tím
samým ho u-li. Har. II. 117. Obecné blaho
u. a zkaziti usilují. Arch. II. 250. U. koho
čím. Dal. 97. Vz Prahnouti čím.

Umdlívavý, schwächend. Šm.

Umdloba, y, f., Ermüdung, f. Šm.

Umdlý = který umdlel, schwach, müde.
K niaj svá umdlá zraky obracechu. Rkk.
52. U. údy. Č. Bs. 99.

Umě, zastr. = uměl; uměji = umím. Kat.

Umediti, il, ěn, ění, mit Honig anmachen.
Na Slov. Bern.

Umek, mku, m. = malý um, kleiner Ver-
stand. — U., mka, m. = učený, der Ge-
lehrte. Div. z och.

Uměkčiti, il, en, ení; uměkčovati = ob-
měkčiti, erweichen. — co čím: vosk prstem.
= koho. Dal. 29. Lid. L.

Uměknouti, kl, utí, weich werden. Bern.
— čím: teplem.

Uměknutí, n., das Weichwerden.

Umělcovati, eine Kunst betreiben, Künst-
ler sein. Kos. Ol. I. 204.

Umělčí cesta, Künstler-. Rk.

Umělčiti, seichter machen. Us. Tč.

Uměle, künstlich, kunstreich, gelehrt,
wissenschaftlich, nach Regeln. Jg. U. psáti,
malovati, s ženou nakládati, V., o věcech
rozmlouvati. Kom.

Umělec, lce, m. Vok. sg. -če, der Künst-
ler. V. U. vyhlásený, přespolní, nalezavý;
umělcové se doma méně váží než v cizině.
Sych. U. na drátěném laně, Drahtseilkünst-
ler. Dch. Jediný, kdo u-ce činí, jest cvik.
Kom. D. 107.

Umělecký, Künstler-, künstlerisch. Umě-
lecká díla, Mus, názvy, Marek, řemeslo, Šp.,
zahradník, předmět, požitek, život, dům,
poklad, dílna, obraz, Dch,, básnění, pud,
hříčka, pořádek, smysl, výtvar n. výtvor,
výroba, Nz., beseda, jednota, věc, výrobek.
J. tr. Vz S. N. Po umělecku, künstlerartig.
Dch. Obchod s věcmi u-kými; prodej, zna-
lec věcí u-kých. J. tr. Vz Umělý. — U. pro-
středky, silnice, lépe: umělé (-lá). Jg.

Umělectví, n., die Künstlerschaft. Nz.

Umělectvo, a, n., der Künstlerstand, die
Künstlerschaft, die Künstler.



	356

	Umařlivý, verschwenderisch. Tč. Umarniti, il, ěn, ění; umarňovati = zmar- niti, durchbringen, verzehren, verschwenden. Jg. — co: výdělek, Mus., peníze, statek. Us. Mladosť, moja mladosť, tak som ťa umarnil, ako bych bol kámen do vody zahodil. Sl. ps. — co komu. On by těm dětem všecko u-nil. Us. Šd. — čím: pitím, hrou. Us. Umasařiti, il, en, ení, zerfleischen. — koho čím: nožem. Mor. Tč. — U. = uka- tovati, abpeinigen. Na Slov. Bern. Umáskati = máslem pomazati, mit Butter schmieren. — co: chléb. Mor. Tč. Umásliti = umáskati. Na Ostrav. Tč. Umasta, y, f. = mastnota. Tč. Umásti, tl, ten, ení, verwirren. Ros. — co čím. Umastiti, il, štěn, ění; umašťovati, schmal- zen, mit Fett beschmieren. — co, se čím: sádlem. Umaškrtiti, il, ten, ění = ulakomiti, lü- stern machen. Slov. Bern. Umaštění, n., die Schmalzung, Beschmie- rung mit Fett. Umaštěný; -ěn, a, o, geschmalzen, mit Fett beschmiert. Us. Umatati = umakati, betasten. Na Slov. Bern. Umatlanec, nce, m., der Beschmierte. Mor. Šd. Umatlati = ušpiniti, besudeln. — co čím. Us. Klš. Umátožiti, il, en, ení = učarovati, ver- hexen. Na Slov. Bern. Umazanec, nce, m. = umatlanec. Us. Šd. Umazání, n., die Beschmierung. V. Umazaný; -án, a, o, beschmiert, fleckig. D. — čím. Us. Umazati, umaži, umaž, -že (íc), zal, án, ání; umazávati, umazovati, beschmieren, be- sudeln. — co, se čím: papír inkoustem. Us. Neb se umaže smolou ten, kdo se smoly dotýká. Reš. Chci u. (= pomazati) tvé tělo (mastěmi). Hr. rk. 93. Tělo drahú mastí umaza (pomazal). Hr. rk. 263. — se s kým = mazáním zkaziti, Einen verhätscheln. D. Vz Mazati. Umazgati, fest drückend beschmieren. — co kde čím: máslo na chlebě nožem. — U., fest drückend ablecken. - co čím od- kud: máslo jazykem s chleba. Na Ostrav. Tč. Umazliti, il, en, ení, verzärteln. - koho: dítě. Us Tč. Umbella, nebo umbrella, y, f., z latin. umbra = stinidlo, der Sonnen-, Licht-, Au- genschirm. Har. Vz Vlšk. 190. Umbra, y, f. = míchanina samorodá z ky- sličníku železitého vodnatého a hlíny. Techn. III. 61. Umbrie, e, f., někdy krajina Italie. — Umbrové, Umbrijský. Vz S. N. Umburek, rka, m. To dítě je jako u. (zavalité, tlusté a zdravé). U Litomyš. Bda. Cf. Úborek. Umčený, versperrt. Dch. Umdlelosť, umdlenosť, i, f. = zemdle- nosť, die Geschwächtheit, Müdigkeit. Měst. bož. V. 21. Umdlelý, ermüdet, müde, geschwächt. U. žena. Hus. II. 98.	Umdlení, n., die Erschöpfung, Abgeschla- genheit, Ermüdung, Abspannung. Brzo po- cítili slabosť z u. i položivše se zesnuli. Ddk. II. 48. A což's činil k ujmě chvály boží a k umdlení obecného dobrého tohoto krá- lovství. Pal. Dj. IV. 1. 208. Do u. praco- vati. Us. Umdlený; -en, a, o, ermüdet, müde, matt. Ž. wit. 106. 12. — čím: cestou. Us. Víno vodou umdlené. Jel. Umdleti, el, ení, umdlévati, umdlívati = slabnouti, schwach werden, ermüden. Br., Kom. — čím, od čeho: prací, od práce. Us. U. milostí. Hus. Ješto hořem a truchlo- stí srdce umdlévá. Sš. L. 204. — v čem. Sv. Zlatoúst neumdlévá v pochvalách apo- štolu Pavlovi. Sš. I. 11. (Hý. ). — abs. A druhému dal poliček a ten umdlel, upad' všecek. Sš. P. 786. Umdliti, il, en, ení; umdlévati, umdlívati, mdlým činiti, slabiti, schwächen. — co (koho) čím. Někoho cestou, Us., víno vo- dou. Jel. Válkou umdleni byli. Bart. Tím samým ho u-li. Har. II. 117. Obecné blaho u. a zkaziti usilují. Arch. II. 250. U. koho čím. Dal. 97. Vz Prahnouti čím. Umdlívavý, schwächend. Šm. Umdloba, y, f., Ermüdung, f. Šm. Umdlý = který umdlel, schwach, müde. K niaj svá umdlá zraky obracechu. Rkk. 52. U. údy. Č. Bs. 99. Umě, zastr. = uměl; uměji = umím. Kat. Umediti, il, ěn, ění, mit Honig anmachen. Na Slov. Bern. Umek, mku, m. = malý um, kleiner Ver- stand. — U., mka, m. = učený, der Ge- lehrte. Div. z och. Uměkčiti, il, en, ení; uměkčovati = ob- měkčiti, erweichen. — co čím: vosk prstem. = koho. Dal. 29. Lid. L. Uměknouti, kl, utí, weich werden. Bern. — čím: teplem. Uměknutí, n., das Weichwerden. Umělcovati, eine Kunst betreiben, Künst- ler sein. Kos. Ol. I. 204. Umělčí cesta, Künstler-. Rk. Umělčiti, seichter machen. Us. Tč. Uměle, künstlich, kunstreich, gelehrt, wissenschaftlich, nach Regeln. Jg. U. psáti, malovati, s ženou nakládati, V., o věcech rozmlouvati. Kom. Umělec, lce, m. Vok. sg. -če, der Künst- ler. V. U. vyhlásený, přespolní, nalezavý; umělcové se doma méně váží než v cizině. Sych. U. na drátěném laně, Drahtseilkünst- ler. Dch. Jediný, kdo u-ce činí, jest cvik. Kom. D. 107. Umělecký, Künstler-, künstlerisch. Umě- lecká díla, Mus, názvy, Marek, řemeslo, Šp., zahradník, předmět, požitek, život, dům, poklad, dílna, obraz, Dch,, básnění, pud, hříčka, pořádek, smysl, výtvar n. výtvor, výroba, Nz., beseda, jednota, věc, výrobek. J. tr. Vz S. N. Po umělecku, künstlerartig. Dch. Obchod s věcmi u-kými; prodej, zna- lec věcí u-kých. J. tr. Vz Umělý. — U. pro- středky, silnice, lépe: umělé (-lá). Jg. Umělectví, n., die Künstlerschaft. Nz. Umělectvo, a, n., der Künstlerstand, die Künstlerschaft, die Künstler.