sb157-05 0..8296

357

Umělečný, Künstler-.

Uměletný = umelecký. Vystavěli vysoké
školy co zvláštní u-né obce a spolky. Št.

Umělivý = vědecký, wissenschaftlich (no-
vé). Us.

Umělkovati = umělou hříčku provozo-
vati n. vésti, künsteln.

Umělkyně, ě, f., die Künstlerin. Us.

Umělniti, il, ěn, ění, umělňovati = měl-
něním umaliti, abbröckeln, abreiben. Bern.

Umělný, erkennbar, erlernbar; verstan-
den. L.

Uměloprůmyslný, kunstgewerblich. Dch.

Umělosť, i, f. = umění, vědomosť, pově-
domost, známosť, zkušenosť, die Kenntniss,
Wissenschaft, Erfahrenheit, Einsicht, Gelehr-
samkeit. V., Kom, Sych. U. světlo a ne-
umělosť tma. Č. M. 214. Jazyk nemá u-sti,
jak v hlave ništ není. Slov. Tč. — U., die
Künstlichkeit. Periody bez u-sti spojené.
Nz. — U. = umění, die Kunst. Ráj 1. 37.

Umělovědecký, kunstwissenschaftlich.
Dch.

Umělství, n. = umění, die Kunst, zastr.

Umělůstka, y, f. = umělosť, umělá hříčka,
umělý kousek, das Kunststück, die Künste-
lei. Er., Nz., Quido 61.

Umělůstkář, e, m. = umílek, Einer, der
künstelt. Nz.

Umělý = umějící, vědomý, učený, znalý,
zběhlý, zkušený, kundig, wissend, erfahren,
verständig, bewandert. U. lékař, řemeslník,
V., střelec, Troj., řečník. D. Nad člověka
neumělého a doma váleného nic nemůže
býti horšího. Pref. IV. U. vyšívač, Kunst-
sticker. Dch. — v čem: v právích, V.,
J. tr., Troj. 150., v svobodném umění. V.
Písař nejvyšší nemá býti pán urozený, ale
člověk obecný dobře zachovalý a k tomu
v tom dobře umělý. O. z D. U. v plování.
Ler. U. v zákoně, Bl., v boji. Hus III. 39.
— čeho: všeho učení svobodného, Troj.,
zákona. Veleš., Hus II. 57., 330. — k čemu.
Troj. Otče umělý k vystřežení, otče vždy
hotový k uslyšení. Hus I. 318. — Ú. =
uměle dělaný, řemeslný, strojený, künstlich,
kunstreich. Ros. Umělá vína (u Římanů, vz
Vlšk. 212. ). Tyto hraničníky byly u-lé buď
přirozené. Ddk. IV. 140. U. pomoc, Ja.spisové, Scip. bezž., prostředky, silnice. Us.
U. báseň, epos, zahradnictví, tkadlcovství,
Kunst-. Brs. 2. vyd. 249. U. pořádek. Nz.
U. řiť, anus artificialis, Nz. lk., cihelna, ko-
želužství, usně, hnojivo, pěstování, píce,
Šp., mramor, květiny, nábytek, práni, chov
lososů, průmysl, zuby, kámen mlýnský,
mlýn; Ten pes umí mnohé umělé kousky.
Dch. U. chrup, künstliches Gebiss. Dch. U.
balvany, künstliche Blöcke. Zpr. arch. XI.
17. U. krása = líčená, strojená. Cf. Jako
zora po jutře sě sěje, kehdy nad mrkavy
šumy vznide: tako sě dci Kublajeva cháma
rozenú i strojnú krású sieše. Rkk. 46. Umě-
lou krásou se stkvíti mají tedy mnozí ne-
právě za chybnou frasi. — Pozn. Od umělce
pocházející jest spíše: umělecký: umělecká
práce, umělecký výraz, umělecká výstava
a p. Brs. ib.

Uměna, y, f, Umka, die Muse. Lšk., Koll.
Čít. 95., MM., Č. Nár. ps., Krok. II. b. 142.

Uměnec, nce, m., šp. m.: umělec. Jg.

Umění, n. = vědění, povědomosť, das
Kennen, die Wissenschaft, Kenntniss. V.
Vrch u. Kom. U-ním ozdobiti. D. Co do
jeho u. ? Sych. Bez u. ani boháč nemá po-
čestnosti; Nebudě platné u., jak při ňom
rozumu není. U. bez rozumu k neščastí pri-
vodí; Žáden za peňáze u. nekúpí. Na Slov.
Tč. Aby Kristova moc tudy patrnější byla,
když by skrze takového neprošlého v umění
a prostáka mocné své dílo dělal. BR. II.
39. b. Máš-li děti a k nim statku nemáš,
u-ním zaopatř je. Kom. Aby v nich nebyl
nedostatek múdrosti, u. a vtipnosti; Dal jim
přikázánie, aby nejedli z dřeva u. dobroty
a zlosti; Co prospěje krása, urozenie, co
bohactvie i u. ? Hus I. 461. II. 429., III. 111.
U. v štěstí okrasa, v neštěstí útočiště. Pk.
Vz Zkušení. Cvičení a zkušení dává u. Prov.
U. chleba nejí, aniž pod nim nohy klesají.
Prov. Č., Ros. — U. = to, co se umí, onen
obor lidského tvoření a působení, v němž
jsme cvikem nabyli jakési praktické doved-
nosti a zručnosti, buď tato zručnosť a do-
vednosť sama; v užším smyslu = uvědomělé
tvoření krásného; též schopnosť a znalosť
tohoto tvoření. S. N. Die Kunst, Kenntniss,
Wissenschaft. V u-ních cvičený; u. učiti;
u-ním zacházeti; u. literní, svobodné; u. se
oddati; ležeti, pracovati, cvičiti se v liter-
ním u.; literním u-ním okrášliti, nakvasiti;
u. řečnické, o výmluvnosti; u. černé (kouzla);
s černým uměním se obírati; s hadím u-ním
zacházeti (hadačem býti); u. právní (o prá-
vích, D. ), počtu n. početní, hojení ran n.
ranné, zvuků, zpěvu. V. V u. zběhlý; u.
mluvení a psáni, mravů (ethica), mravné,
rozměřování země, řezbářské (řezbářství),
leptací (leptatelství), pěkné (pěkná uma,
krasouma), deklamovací n. krasoumné n.
deklamovatelské (krasomluvnictví), Nz., bar-
vířské (barvířství), barvení usní, die Leder-
färbekunst, hodinářské (hodinářství), Šp.,
vyučovací, die Didaktik, J. tr., ministr u.;
divadelní, hrnčířské, kreslící. Dch. U. si
hleděti. Us. U. taneční, Nz., sochařské (so-
chařství), výtvarné (výtvarství, výtvarni-
ctví); o dějepise výtvarného umění vz S. N.
II. str. 315. Dějepis u.; znalec, znalectví u.
nebo v u.; theorie u.; u. provozovati. Mnozí
na svém u. mnoho zakládajú a místo zlatých
nití pazdeří roztřasajú; Všetečné u. užitečné
není. Na Mor. Tč. Literné u. své chvály
nezmění. Na Slov. Tč. Mistru kto odplatí,
jenž jest dal uměnie? Hus I. 142. U. svo-
bodná, která v akademiích předkládají. Ler.
Mnoho u., málo chlebení (vz Práce, Řemeslo).
Lb. I největším mistrům u. chybuje. Pk.
Pamětní umění, die Mnemonik. Dch. Pána
v umění státním nad obyčej zběhlého; Vý-
tvarná u. se navzájem podporují a ve sta-
vitelství takořka nalézají své střediště;
Znalcem jest všech svobodných u. Ddk. II.
365., IV. 258., IV. 286. (Tč. ). Nechlub se
žádný vysokou učeností a u-ním svým. Us.
Tč. Vz 8. N.

Uměníčko, a, n., eine kleine, liebe Kunst.
Šm.

Uméniti, il, ěn, ění; umeňovati = umen-
šiti, verringern, verkleinern. — čeho. Tam



	357

	Umělečný, Künstler-. Uměletný = umelecký. Vystavěli vysoké školy co zvláštní u-né obce a spolky. Št. Umělivý = vědecký, wissenschaftlich (no- vé). Us. Umělkovati = umělou hříčku provozo- vati n. vésti, künsteln. Umělkyně, ě, f., die Künstlerin. Us. Umělniti, il, ěn, ění, umělňovati = měl- něním umaliti, abbröckeln, abreiben. Bern. Umělný, erkennbar, erlernbar; verstan- den. L. Uměloprůmyslný, kunstgewerblich. Dch. Umělosť, i, f. = umění, vědomosť, pově- domost, známosť, zkušenosť, die Kenntniss, Wissenschaft, Erfahrenheit, Einsicht, Gelehr- samkeit. V., Kom, Sych. U. světlo a ne- umělosť tma. Č. M. 214. Jazyk nemá u-sti, jak v hlave ništ není. Slov. Tč. — U., die Künstlichkeit. Periody bez u-sti spojené. Nz. — U. = umění, die Kunst. Ráj 1. 37. Umělovědecký, kunstwissenschaftlich. Dch. Umělství, n. = umění, die Kunst, zastr. Umělůstka, y, f. = umělosť, umělá hříčka, umělý kousek, das Kunststück, die Künste- lei. Er., Nz., Quido 61. Umělůstkář, e, m. = umílek, Einer, der künstelt. Nz. Umělý = umějící, vědomý, učený, znalý, zběhlý, zkušený, kundig, wissend, erfahren, verständig, bewandert. U. lékař, řemeslník, V., střelec, Troj., řečník. D. Nad člověka neumělého a doma váleného nic nemůže býti horšího. Pref. IV. U. vyšívač, Kunst- sticker. Dch. — v čem: v právích, V., J. tr., Troj. 150., v svobodném umění. V. Písař nejvyšší nemá býti pán urozený, ale člověk obecný dobře zachovalý a k tomu v tom dobře umělý. O. z D. U. v plování. Ler. U. v zákoně, Bl., v boji. Hus III. 39. — čeho: všeho učení svobodného, Troj., zákona. Veleš., Hus II. 57., 330. — k čemu. Troj. Otče umělý k vystřežení, otče vždy hotový k uslyšení. Hus I. 318. — Ú. = uměle dělaný, řemeslný, strojený, künstlich, kunstreich. Ros. Umělá vína (u Římanů, vz Vlšk. 212. ). Tyto hraničníky byly u-lé buď přirozené. Ddk. IV. 140. U. pomoc, Ja.spisové, Scip. bezž., prostředky, silnice. Us. U. báseň, epos, zahradnictví, tkadlcovství, Kunst-. Brs. 2. vyd. 249. U. pořádek. Nz. U. řiť, anus artificialis, Nz. lk., cihelna, ko- želužství, usně, hnojivo, pěstování, píce, Šp., mramor, květiny, nábytek, práni, chov lososů, průmysl, zuby, kámen mlýnský, mlýn; Ten pes umí mnohé umělé kousky. Dch. U. chrup, künstliches Gebiss. Dch. U. balvany, künstliche Blöcke. Zpr. arch. XI. 17. U. krása = líčená, strojená. Cf. Jako zora po jutře sě sěje, kehdy nad mrkavy šumy vznide: tako sě dci Kublajeva cháma rozenú i strojnú krású sieše. Rkk. 46. Umě- lou krásou se stkvíti mají tedy mnozí ne- právě za chybnou frasi. — Pozn. Od umělce pocházející jest spíše: umělecký: umělecká práce, umělecký výraz, umělecká výstava a p. Brs. ib. Uměna, y, f, Umka, die Muse. Lšk., Koll. Čít. 95., MM., Č. Nár. ps., Krok. II. b. 142.	Uměnec, nce, m., šp. m.: umělec. Jg. Umění, n. = vědění, povědomosť, das Kennen, die Wissenschaft, Kenntniss. V. Vrch u. Kom. U-ním ozdobiti. D. Co do jeho u. ? Sych. Bez u. ani boháč nemá po- čestnosti; Nebudě platné u., jak při ňom rozumu není. U. bez rozumu k neščastí pri- vodí; Žáden za peňáze u. nekúpí. Na Slov. Tč. Aby Kristova moc tudy patrnější byla, když by skrze takového neprošlého v umění a prostáka mocné své dílo dělal. BR. II. 39. b. Máš-li děti a k nim statku nemáš, u-ním zaopatř je. Kom. Aby v nich nebyl nedostatek múdrosti, u. a vtipnosti; Dal jim přikázánie, aby nejedli z dřeva u. dobroty a zlosti; Co prospěje krása, urozenie, co bohactvie i u. ? Hus I. 461. II. 429., III. 111. U. v štěstí okrasa, v neštěstí útočiště. Pk. Vz Zkušení. Cvičení a zkušení dává u. Prov. U. chleba nejí, aniž pod nim nohy klesají. Prov. Č., Ros. — U. = to, co se umí, onen obor lidského tvoření a působení, v němž jsme cvikem nabyli jakési praktické doved- nosti a zručnosti, buď tato zručnosť a do- vednosť sama; v užším smyslu = uvědomělé tvoření krásného; též schopnosť a znalosť tohoto tvoření. S. N. Die Kunst, Kenntniss, Wissenschaft. V u-ních cvičený; u. učiti; u-ním zacházeti; u. literní, svobodné; u. se oddati; ležeti, pracovati, cvičiti se v liter- ním u.; literním u-ním okrášliti, nakvasiti; u. řečnické, o výmluvnosti; u. černé (kouzla); s černým uměním se obírati; s hadím u-ním zacházeti (hadačem býti); u. právní (o prá- vích, D. ), počtu n. početní, hojení ran n. ranné, zvuků, zpěvu. V. V u. zběhlý; u. mluvení a psáni, mravů (ethica), mravné, rozměřování země, řezbářské (řezbářství), leptací (leptatelství), pěkné (pěkná uma, krasouma), deklamovací n. krasoumné n. deklamovatelské (krasomluvnictví), Nz., bar- vířské (barvířství), barvení usní, die Leder- färbekunst, hodinářské (hodinářství), Šp., vyučovací, die Didaktik, J. tr., ministr u.; divadelní, hrnčířské, kreslící. Dch. U. si hleděti. Us. U. taneční, Nz., sochařské (so- chařství), výtvarné (výtvarství, výtvarni- ctví); o dějepise výtvarného umění vz S. N. II. str. 315. Dějepis u.; znalec, znalectví u. nebo v u.; theorie u.; u. provozovati. Mnozí na svém u. mnoho zakládajú a místo zlatých nití pazdeří roztřasajú; Všetečné u. užitečné není. Na Mor. Tč. Literné u. své chvály nezmění. Na Slov. Tč. Mistru kto odplatí, jenž jest dal uměnie? Hus I. 142. U. svo- bodná, která v akademiích předkládají. Ler. Mnoho u., málo chlebení (vz Práce, Řemeslo). Lb. I největším mistrům u. chybuje. Pk. Pamětní umění, die Mnemonik. Dch. Pána v umění státním nad obyčej zběhlého; Vý- tvarná u. se navzájem podporují a ve sta- vitelství takořka nalézají své střediště; Znalcem jest všech svobodných u. Ddk. II. 365., IV. 258., IV. 286. (Tč. ). Nechlub se žádný vysokou učeností a u-ním svým. Us. Tč. Vz 8. N. Uměníčko, a, n., eine kleine, liebe Kunst. Šm. Uméniti, il, ěn, ění; umeňovati = umen- šiti, verringern, verkleinern. — čeho. Tam