sb157-05 0..8296

358

pobudete 6 rokóv, až bůh uméní těch so-
kóv. Výb. I. 203. 2., Hr. rk. 55. Račiž zlosti
u. Výb. I. 330. 20. Zástupa se u-lo; Chovaj
sě od svády a uméníš hřiechov. BO. — co
komu: sobě úraz. BO. — co čím kde.
Nechtěje říci, že Kristus náukou, příkladem
hříchy v člověčenstvu u-nil. Sš. J. 29 (Hý. ).
— z čeho, od čeho. Us.
Uměnitý, Musen-. Vz Uměna. Šf. Krok.

I. a. 31.

Uměnlivě, künstlich, wissenschaftlich.
U. vzdělaný. Um. les. 16.

Uměnný = k umění se vztahující, wis-
senschaftlich. U. noviny (gelehrte Z. ). Bern.

Uměnomil, a, m., der Musenfreund.

Umenšení, n., die Verminderung, Mäs-
sigung, der Abbruch. Žádosť neustydla, ani
u. vzala. Ohláš. Sláva jeho u. nevezme. BR.

II. 50. b. Svobodně, bez kterého kolivěk
u. požívej. Hus. IV. 236.

Umenšený; -šen, a, o, vermindert, ver-
ringert. Dch.

Umenšiti, il, en, ení; umenšívati, umenšo-
vati = menším činiti, verringern, verkleinern,
vermindern, mildern, mässigen. — (komu)
čeho: břemena, hoře, bolesti, síly, těžkosti
srdce, V., pokuty. D. Svobod někomu u. Zř.
F. I. B. XI. Aby poručník jim (sirotkům)
zboží do jich let neumenšil. O. z D. Nic ne-
bude umenšeno vašeho diela. BO. Knížeti ne-
náleží, aby svobod umenšoval. V. Aby jim
jich statku neumenšoval. Arch. III. 320.
Sirotčího statku u. Vš. 242. Bylo se tiem
umenšilo moci křesťanóm. Dal. 46. Utrhánie
jest, když kto dobrých skutkóv zjevných
bližnieho umenšuje; Hřiechy, kterých sme
u. měli modléce sě, ty rozmnožíme. Hus I.
229., 337. U-ší se mu práce a chůzek. Us.
Šd. — co. Přítomnosť umenšuje vznešenosť;
Kdo své dary vychvaluje, statečnosť svú
umenšuje. Na Mor. Tč. Kdo věc dobrú
příliš vychvaluje, ten věci i sobě chválu
umenšuje. Na Mor. Tč. Pitím tělo zunuješ
a vtip svůj umenšuješ. — se čím. Počet
apoštolský se jedniem apoštolem umenšil.
Pass. 231. — se kdy. (Vojsko) do toho
času se umenší. Žer. 17. — se proti komu.
Pozorovali s nelibostí, kterak míra práv
jejich naproti církvi římské umenšovala se
děn co den. Pal. Dj. III. 3. 173. — komu
čeho v čem. Dvě kron., J. tr. — čeho
komu na čem. J. tr. — se. Zármutek sa
umenšuje, když sa kříž tvůj oddaluje. Na
Slov. Té. A počet se jejich den ode dne
umenšoval. V. Nebezpečenství neumenšuje
(bez: se). Skl. 1. 82.

Umenšovací slovo = zdrobnělé, das Ver-
kleinerungswort. Rk.

Umenšování, n., die Verminderung, Ver-
kleinerung. Vz Po. (II. 607. a. 24. ř. zd. ).

Úměr, u, m. = pravý poměr, rozměr, pro-
porce, rechtes Verhältniss, die Symmetrie,
Proportion, der Zweck, Plan. Vz Uměra. Ú.
řečnický (měrnosť řečnická, numerus ora-
torius). Nz. — Ú. = úmysl, die Absicht,
der Plan. Měli jsme ten ú. Us. Vk., Dch.
Bez úměru, planlos. Dch.

Úměra, y, f. = míra, das Mass. Daru
proroctví má užívati podlé ú-ry víry. Sš.
I. 124. (Hý. ). — U. = úměrnosť, srovnalosť,

úměří, die Proportion, ávaXoyia, r\ t&v Xóyow
Tavtótfjc, totožnosť, jednakosť poměrů. Arith-
metische, arithmetická (počtářská); geome-
trische, geometrická (měřická); stetig, zu-
sammenhängend, prop. continua, spojitá, ne-
přetržitá; discret, rozpojitá, přetržitá; di-
recte od. Prop. mit geraden Verhältnissen,
prop. directa, úměrnosť n. úměra přímá,
úměrnosť n. úměra poměrů přímých; Prop.
mit umgekehrten Verhältnissen, prop. in-
versa, úměrnosť n. úměra poměrův obráce-
ných, úměrnosť n. úměra převrácená; Prop.,
welche Brüche zu Gliedern hat, úměra. n.
úměra zlomková n. lomená; a: b = c: d,
čte se: a se má k b, jako c k d; chemische,
Proportion, v. Aequivalent; bestimmte (stete)
P., stálé poměry; das Gesetz der bestimmten
Prop., zákon stálých poměrův; vielfache,
multiple Prop., množné poměry (n. pro-
porce); das Gesetz der Vielfachen, zákon
množných poměrův (n. proporcí).

Úměří, vz Úměra.

Uměřiti, il, en, ení; uměřovati = od-
měřiti, weg-, abmessen. — co od čeho.
Uměřte dva věrtele od strychu. Us. Jg. —
U., treffen. — koho (kam). U-řil ho, er
zielte und traf ihn. U. koho do srdce. Us.
u Opav. Klš.

Úměrnosť, i, f. = úměra, proporce. Ú.
přímek. Jdč. I., 82. Ú. i lad. Hdk. C. 21.
Vz Srovnalosť, Úměra.

Úměrný = měřitelný, messbar. Št.
— U., sicher treffend. U. ruka, oko. U Opav.
Klš. Vz Uměřiti.

Úměrný = srovnalý, proportionirt, pro-
portionalis. Střední měřicky ú-ná přímka,
die mittlere geometrische Proportionale. Nz.
Spojitě ú. přímka. Jdč. I. 96. Ú. kružidlo,
měřidlo, úhel. Nz.

Uměstěnec, nce, m. = kdo má směnku
v umístěném místě vyplatiti, der Domicilant,
angewiesener Bezahler eines domicilirten
Wechsels. Blř., Skř., J. tr.

Uměstění, n., die Domicilirung. Umě-
stění směnky. Vz Uměstěnec. J. tr.

Uměstěnka, y, f. = uměstěná směnka,
domicilirter Wechsel, Domicil-Wechsel. Nz.,
Skř.

Uměstěný; -ěn, a, o, domicilirt. Umě-
stěná směnka. S. N.

Umésti, umetu, umeť, ta (ouc), tl, ten,
ení; umetati, umětati, umítati, umetávati =
metením učistiti, rein kehren, auskehren,
weg-, abkehren; házeti, hoditi, werfen; uhá-
zeti, bewerfen. Jg. — co: dům, V., chrám,
Br. Profukaj, profukaj větříčku juhový!
umetaj chodníček, kady milá chodí. Sš. P.
324. — kde. Umeť nejprve před svými
(dveřmi). Mus. Dóm před lidem ustavením
jich umeten. Hus II. 104. U. po jizbě smeti.
Us. Tč. — co odkud: prach se stolu, sníh
se střechy. — co čím: podlahu smetákem,
Us., zeď vápnem (uházeti). Jg. — co kam.
Losy v léno umietají. BO. Zmatek v něco
u. Arch. IV. 418. Židé je do moře umítali.
BR. II. 79. b. Někoho v bezbožnosti u.
Žalský. Nepřízeň mezi někoho umésti. Ben.
V. U. semeno do země. Kom. — co na
koho, nač: léčky na koho (házeti), Kom.,
lživé věci. Br. Výtky sobě činěné tytýž na