sb157-05 0..8296

362

Umlauf, a, m. U. J., spisov. Vz Jg. H.
l. 646.

Umlčečky = mlčečky.

Umlčeti, el, ení; umlčovati = mlčením
zatajiti, verschweigen; se = umlčeti, za-
mlčeti, schweigen, verschweigen. — abs.
Když umlčechu, otpovědě Jakob. ZN. —
koho, Jemanden mundtodt machen. Us.
Dch. — co jak. Což svú ctí a bez škody
u. můžeš, toť jest tvé dobré. Ms. pr. pr. —
se o čem: o věcech duchovních. Br. —
se čeho. Umlčel jsem se i spravedlivého
odporu. Br. — se s čím (odpovědi nedati).
Žer. — se v čem. Nemá se v tom žádný
u., ale s jinými se sděliti. V. z Budova.

Umlený; -en, a, o, abgewetzt. Na němž
sukně u-ná. Žk. 19.

Umleti, umeli n. umelu, umel, el, en n.
et, ení n. etí; umílati, umlívati = semleti,
namleti, aufmahlen; ošoustati, abnützen, ab-
reiben. — co komu. Umlel mi to žito na
nedělu. Mor. Tč. — co jak: na drobno, na
hrubo, na kašu. Mor. Tč. — co kde: obilí
na mlýně, ve mlýně. — čeho. Ten toho
obilí umlel (mnoho n. málo). — se. Běhoun,
spodek, křes se umlel. Vys. U. se = sich
abrackern. — při čem: při práci. Na Ostrav.
Tč.

Umletý; -et, a, o, gemahlen. Jemně u.
mouka. Šp.

Umlk, u, m. = umlknutí. Ziak.

Umlklosť, i, f., das Stillwerden.

Umlklý, still geworden. Dch.

Umlknouti, knul a kl, utí; umlkati, uml-
kávati, umlkovati = přestati mluviti, utich-
nouti, schweigen, abbrechen, aufhören zu
reden, still werden, verstummen. Jg. — abs.
Dítě umlklo. Us. Hluk umlkl. V. Řemesla,
práva umlkla. Us. Rozmluva umlkla, šp.
prý, cf. předcházející. Okřičen byv od jiných
umlknul. Pal. Dj. III. 3. 129. Přišed do
obce, aby k ní řeč učinil, náhle umlkl. Jel.
En. m. 25. Že písma nemohl mieti podob-
ného k svému úmyslu, protož umlkl; A. oni
znamenajiece, že, cožby otpověděli, tiem
by se potupili, i umlkli jsú. Hus II. 92.,
361. (Tč. ). — kdy. Po těch slovích umlkl.
Troj. — kde. Ptactvo v křovinách umlklo.
Č. Před penězi umlká přísnosť zákona.
Ddk. IV. 238. Umlklo všecko posvátným
tichem jako v Kostele. Pk. exc. Ale ko-
nečně umlknú před Ježíšem. Hus II. 362. —
od čeho: od rúhání. Hus I. 409. — o čem.
O tvé chvále žádný věk neumlkne. Bern. —
čím. Umlkni slovy takovými. Řehořovou
smrtí umlkl a zanikl všechen počin ze Říma.
Ddk. VI. 133.

Umlknutí, n., das Schweigen, Stillwerden.
Dch.

Umlouvání, n., die Verhandlung.

Umlouvati, vz Umluviti.

Umlsati, abnaschen. — od čeho. Cos od
toho umlsal? Us.

Umlsek, sku, m,, das Naschwerk. Ostrav.
Tč.

Úmlsný, genäschig. Us.

Úmluva, y, f. = umluvení, smlouva, srov-
nání, shodnutí se o něco, die Abrede,
Ubereinkunft, Verabredung, der Vergleich,
Verlass, das Gedinge. V MV. nepravá glossa.

Pa. To čelí proti naší úmluvě. Sych. Sva-
dební úmluvy. Boč. Ta úmluva mezi námi
dlouho netrvala. Sych. Ú. kupní, vz Smlouva.
Ze slibu n. z úmluvy něčeho žádati. CJB.
387. Učinil se mnú úmluvu. Půh. ol. 1412.
Ú. s kým obnoviti. Štelc. Konečná ú. Šm.
Ú-vu zrušiti. Ú. s někým oč. Bk. Ten mlýn
skrze ú-vu dobrými lidmi radě města pří-
sluší. List z r. 1479. Vedlé úmluv činiti.
Us. Jest ú-vou vázán. Dch. U. živnostníků.
Šp. Ú., ve kterou s Bohem vešel; Ú. ta
byla osnována na té boholibé víře a na
povstalém z ní ospravedlnění; Na ú-vu se
rozpomenouti; v ú-vu s kým uniknouti; Ú.
přísahou potvrzená; Když základové staré
u-vy se osnovali; Vešel Bůh s Abrahamem
v ú-vu. Sš. I. 53., L. 28., Sk. 18., 77. Vyše-
hrad pod ú-vou Pražanům sstoupili. Kn.
Vzal si ženu pod takúto úmluvou. GR.
Lépe dařily se téhož času podobné ú-vy
mírné (Friedensverträge) s knížaty saskými;
Z nichžto (hrad) Fridštein vydal se brzy
ú-vou; Pak četl spis úmluv chebských
o způsobu, kterak ve věcech českých na
sboru jednati se mělo; Strana páně Men-
hartova měla tajnou s Plzňany ú-vu; Nepo-
řídivše úsilným dobýváním ničeho, musili
přece pod ú-vou propustiti obležené do
Tábora na svobodu; Přišel a podával se
k úmluvě. Pal. III. 3. str. 52., 59., 75., 122.,
172. (Šd. ). Ú-vu mezi sebú mají; Ať mi se
děje podlé ú-vy vámi udělané; Prosíme,
aby na právo ten list byl staven, neb se
jest nova ú-va od najú stala, kterúž úmluvú
první ú-vu smy zbořili; A bude mu dán
komorník na ú-vu, et dabitur ci camerarius
ad monitionem. Arch. IV. 10., 28. 342., V.
24. (Šd. ). A tak Jiřík žádá od nich peněz
podlé nadepsaných úmluv, o kterýchž Čelab
vyznával pred fojtem; Jáť jsem žádných
úmluv s ním nedělal; Že ty ú-vy tak staly
se mezi nimi o svrchní věci; A tak byla
ú., aby mi fojtství v těch penězích zase
pustil, jestli... NB. Tč. 29., 129., 162.,
289. (Tč. ). Poměr říše Českomoravské k ně-
mecké upraven vzajemnou ú-vou; Svrchu
uvedený krok byl výsledkem zdravé úrady
a ú-vy. Ddk. III. 10., IV. 109. Ráno vstane
ke mši, již ú-vu od jiného vzemši; Pán Bóh
dal každému člověku duši, tělo a vše, což
má, pod tú úmluvú, aby jemu věrně slúžil;
Lichva tělestná jest z ú-vy převzětie poj-
čené jistiny; A ú. o nájmu jest zaslíbenie
o peniezi denniem; Aby straně dosti učinil
podlé úmluvy; Viem, že slepý nechtěl by
býti strážným pod ú-vú, zameškal-liby, že
by hrad nepřietelé zlezli, aby byl oběšen.
Hus I. 203., 209., 213., II. 63., III. 195., II.
275. (Tč. ). Na to mi měl zprávu učiniti
podlé úmluv a toho mi neučinil; Se mnú
měl ú-vy; List na u-vy, jakož mezi sebú
mají; V těch ú-vách mě k nákladóm při-
pravil; Nezdržel mi úmluv; Z těch úmluv,
což sú se mnú umluvili, toho sú všeho ne-
zdrželi; Má-li s ní které ú-vy, toho hleď
na ni právem; Poněvadž jsú ú-vy mezi
nimi; Chci to panskú úředničí ú-vú uká-
zati; Měla jsem s ním ú-vy o některé dluhy;
List na ú-vy učiniti; Těmi u-vami odstr-
čivše se od práva; Propadl mi ú-vami; Byl