Předchozí (361)  Strana:362  Další (363) |
|
|||
362
|
|||
|
|||
Umlauf, a, m. U. J., spisov. Vz Jg. H.
l. 646. Umlčečky = mlčečky.
Umlčeti, el, ení; umlčovati = mlčením
zatajiti, verschweigen; se = umlčeti, za- mlčeti, schweigen, verschweigen. — abs. Když umlčechu, otpovědě Jakob. ZN. — koho, Jemanden mundtodt machen. Us. Dch. — co jak. Což svú ctí a bez škody u. můžeš, toť jest tvé dobré. Ms. pr. pr. — se o čem: o věcech duchovních. Br. — se čeho. Umlčel jsem se i spravedlivého odporu. Br. — se s čím (odpovědi nedati). Žer. — se v čem. Nemá se v tom žádný u., ale s jinými se sděliti. V. z Budova. Umlený; -en, a, o, abgewetzt. Na němž
sukně u-ná. Žk. 19. Umleti, umeli n. umelu, umel, el, en n.
et, ení n. etí; umílati, umlívati = semleti, namleti, aufmahlen; ošoustati, abnützen, ab- reiben. — co komu. Umlel mi to žito na nedělu. Mor. Tč. — co jak: na drobno, na hrubo, na kašu. Mor. Tč. — co kde: obilí na mlýně, ve mlýně. — čeho. Ten toho obilí umlel (mnoho n. málo). — se. Běhoun, spodek, křes se umlel. Vys. U. se = sich abrackern. — při čem: při práci. Na Ostrav. Tč. Umletý; -et, a, o, gemahlen. Jemně u.
mouka. Šp. Umlk, u, m. = umlknutí. Ziak.
Umlklosť, i, f., das Stillwerden.
Umlklý, still geworden. Dch.
Umlknouti, knul a kl, utí; umlkati, uml-
kávati, umlkovati = přestati mluviti, utich- nouti, schweigen, abbrechen, aufhören zu reden, still werden, verstummen. Jg. — abs. Dítě umlklo. Us. Hluk umlkl. V. Řemesla, práva umlkla. Us. Rozmluva umlkla, šp. prý, cf. předcházející. Okřičen byv od jiných umlknul. Pal. Dj. III. 3. 129. Přišed do obce, aby k ní řeč učinil, náhle umlkl. Jel. En. m. 25. Že písma nemohl mieti podob- ného k svému úmyslu, protož umlkl; A. oni znamenajiece, že, cožby otpověděli, tiem by se potupili, i umlkli jsú. Hus II. 92., 361. (Tč. ). — kdy. Po těch slovích umlkl. Troj. — kde. Ptactvo v křovinách umlklo. Č. Před penězi umlká přísnosť zákona. Ddk. IV. 238. Umlklo všecko posvátným tichem jako v Kostele. Pk. exc. Ale ko- nečně umlknú před Ježíšem. Hus II. 362. — od čeho: od rúhání. Hus I. 409. — o čem. O tvé chvále žádný věk neumlkne. Bern. — čím. Umlkni slovy takovými. Řehořovou smrtí umlkl a zanikl všechen počin ze Říma. Ddk. VI. 133. Umlknutí, n., das Schweigen, Stillwerden.
Dch. Umlouvání, n., die Verhandlung.
Umlouvati, vz Umluviti.
Umlsati, abnaschen. — od čeho. Cos od
toho umlsal? Us. Umlsek, sku, m,, das Naschwerk. Ostrav.
Tč. Úmlsný, genäschig. Us.
Úmluva, y, f. = umluvení, smlouva, srov-
nání, shodnutí se o něco, die Abrede, Ubereinkunft, Verabredung, der Vergleich, Verlass, das Gedinge. V MV. nepravá glossa. |
Pa. To čelí proti naší úmluvě. Sych. Sva-
dební úmluvy. Boč. Ta úmluva mezi námi dlouho netrvala. Sych. Ú. kupní, vz Smlouva. Ze slibu n. z úmluvy něčeho žádati. CJB. 387. Učinil se mnú úmluvu. Půh. ol. 1412. Ú. s kým obnoviti. Štelc. Konečná ú. Šm. Ú-vu zrušiti. Ú. s někým oč. Bk. Ten mlýn skrze ú-vu dobrými lidmi radě města pří- sluší. List z r. 1479. Vedlé úmluv činiti. Us. Jest ú-vou vázán. Dch. U. živnostníků. Šp. Ú., ve kterou s Bohem vešel; Ú. ta byla osnována na té boholibé víře a na povstalém z ní ospravedlnění; Na ú-vu se rozpomenouti; v ú-vu s kým uniknouti; Ú. přísahou potvrzená; Když základové staré u-vy se osnovali; Vešel Bůh s Abrahamem v ú-vu. Sš. I. 53., L. 28., Sk. 18., 77. Vyše- hrad pod ú-vou Pražanům sstoupili. Kn. Vzal si ženu pod takúto úmluvou. GR. Lépe dařily se téhož času podobné ú-vy mírné (Friedensverträge) s knížaty saskými; Z nichžto (hrad) Fridštein vydal se brzy ú-vou; Pak četl spis úmluv chebských o způsobu, kterak ve věcech českých na sboru jednati se mělo; Strana páně Men- hartova měla tajnou s Plzňany ú-vu; Nepo- řídivše úsilným dobýváním ničeho, musili přece pod ú-vou propustiti obležené do Tábora na svobodu; Přišel a podával se k úmluvě. Pal. III. 3. str. 52., 59., 75., 122., 172. (Šd. ). Ú-vu mezi sebú mají; Ať mi se děje podlé ú-vy vámi udělané; Prosíme, aby na právo ten list byl staven, neb se jest nova ú-va od najú stala, kterúž úmluvú první ú-vu smy zbořili; A bude mu dán komorník na ú-vu, et dabitur ci camerarius ad monitionem. Arch. IV. 10., 28. 342., V. 24. (Šd. ). A tak Jiřík žádá od nich peněz podlé nadepsaných úmluv, o kterýchž Čelab vyznával pred fojtem; Jáť jsem žádných úmluv s ním nedělal; Že ty ú-vy tak staly se mezi nimi o svrchní věci; A tak byla ú., aby mi fojtství v těch penězích zase pustil, jestli... NB. Tč. 29., 129., 162., 289. (Tč. ). Poměr říše Českomoravské k ně- mecké upraven vzajemnou ú-vou; Svrchu uvedený krok byl výsledkem zdravé úrady a ú-vy. Ddk. III. 10., IV. 109. Ráno vstane ke mši, již ú-vu od jiného vzemši; Pán Bóh dal každému člověku duši, tělo a vše, což má, pod tú úmluvú, aby jemu věrně slúžil; Lichva tělestná jest z ú-vy převzětie poj- čené jistiny; A ú. o nájmu jest zaslíbenie o peniezi denniem; Aby straně dosti učinil podlé úmluvy; Viem, že slepý nechtěl by býti strážným pod ú-vú, zameškal-liby, že by hrad nepřietelé zlezli, aby byl oběšen. Hus I. 203., 209., 213., II. 63., III. 195., II. 275. (Tč. ). Na to mi měl zprávu učiniti podlé úmluv a toho mi neučinil; Se mnú měl ú-vy; List na u-vy, jakož mezi sebú mají; V těch ú-vách mě k nákladóm při- pravil; Nezdržel mi úmluv; Z těch úmluv, což sú se mnú umluvili, toho sú všeho ne- zdrželi; Má-li s ní které ú-vy, toho hleď na ni právem; Poněvadž jsú ú-vy mezi nimi; Chci to panskú úředničí ú-vú uká- zati; Měla jsem s ním ú-vy o některé dluhy; List na ú-vy učiniti; Těmi u-vami odstr- čivše se od práva; Propadl mi ú-vami; Byl |
||
|
|||
Předchozí (361)  Strana:362  Další (363) |