Předchozí (362)  Strana:363  Další (364) |
|
|||
363
|
|||
|
|||
při těch ú-vách; Činil ú-vy a trhy mimo
mú vóli, Z těch úmluv mě upomínají; Stala se ú. mezi nimi, že...; Jakúž jsú ú-vu mezi sebú měli, tu sobě ještě konajte; Po- honil mě ve páně Petrových ú-vách; Již mě v třech ú-vách pohoní. Půh. I. 179., 298., 311., 351., II. 29., 61., 138., 247., 254., 255., 283., 297., 307., 349., 519., 525., 564. (Tč. ). Cf. Smlouva. — Ú. božská, der Bund des Herrn. Archa ú-vy. D., Sych. Ostříhali domu Páně i ú-vy jeho. Flav. — Ú. (zastr. ) = první krok k dosažení statku sobě při- souzeného, die Ankündigung. Ú. jiného nic nenie, než oznámenie spravedlnosti své správci nebo vinnému podániem k přátel- skému umluvení a k výstraze práva vedenie dalšieho, jestliže úmluvú ten, ktož zpravuje nebo vinen jest, opovrže, tak aby každý, ktož z dobré vóle sám od sebe spravedli- vého druhému učiniti nechce, právem jsa přinucen, musil bezdečně učiniti, což jest činiti měl dobrovolně. Vz Vš. 570. Ú. = die Mahnung, welche der Gewinner des Pro- cesses an den Sachfälligen ergehen Hess, dass er dem Urtheile Genüge leiste o. sonst sich vergleiche. Admonitio ob rem evictam. Vl. zř. čl. 339. Vz Zvod a více v Gl. 347. Ú., když kdo při ztratil aneb naň stanné právo jest dáno, učinil s žalobníkem úmluvu, že mu za 14 dní dosti učiní, v kterýchžto dnech pak zvod naň vésti se nemohl. Arch. II. 498. Cf. Jir. Zř. zem. D. 44., 19., B. 10., 44., Vš. Jir. 191. Jestliže by původ při o kterou sumu vyhrál a nebylaliby mu ve dvú nedělích dána od toho, na komž mu je přisouzena, po dvú nedělí po rozsudku žádati má (přijda k starostovi komorničímu) na úmluvu a bude mu dán komorník na úmluvu a jestliže mu po té umluvě ta summa ve dvú nedělí nebude dána, má žá- dati, aby dáno mu bylo na zvod. Zř. Ferd. Item od vložení úmluvy pro nespravil ve dsky 4 groše písaři. VI. zř. 339. Ú. v strč. právu napomenutí pohnaného od původa, když pohnaný nálezu soudnímu samochtě dosti nečinil. Vz Pr. 1869. str. 781. U-vu na svého odporníka vezmi; Daj ú-vu Bene-
šovi z Kunvaldu od Šemiana z Dúpova po právu stranám, ať to opatří do dvú nedělí; Daj ú-vu od Petra Janovi pro nesprávu dědin v Prčici a pro přiekazy, které jsú přišly od Šebora z Mělnic, kterýž jest ty dědiny obdržel nálezem, panským, ať to opatří do dvú nedělí; Ú-vu psáti, napsati a dáti, od úřadu vzíti, na někoho pustiti, přijieti, vepsati; Ú. nejprve po komorníku k držiteli dědictvie vychází, ve dvú nedělí po ú-vě zvod, a opět po dvú nedělí po zvodu panovánie, potom po sv. Havle nebo po sv. Jiří opět druhé panovánie po jednom z těch rokov dvú a třetie panovánie po polúletie třetiem. Vš. Jir. 82., 193., 194, 203. — Ú. = výmluvnosť, die Beredsamkeit. Byla dařena krású, ú-vú a jinými dary. Tkad. I. 53. Úmluvce, e, m. = smlouvce, jednatel.
Ú. = kdo se s kým oč smlouvá. Hus I. 415. Der Abreder, Vergleicher. — Ú. = rozsudí, vir bonus, placator, smírce, der Schieds- richter. V., Půh. ol. 1412., Gl. 348., Pal. |
Dj. IV. 2. 417. Zápis na příměří skrze ú-ce
způsobené. Arch. I. 222. U. s obú stranú. Hus I. 458. Přišel se mnú na lidi a na ú-ce a tu pak jal se haniti těch ú-cí; Tahne se toho na ú-ce; Jakž bych toho měla ú-ce, však chci dosti míti, což mi páni najdú; Ač bych toho měl svědomí, pana Jana z Bitova, ú-ce, však chci dosti míti na panském nálezu. Půh. II. 247., 253., 359., 360. (Tč. ). (Za věku Poděbradova) všecky rozepře, které netrpěly odkladu, rovnány buďto mečem a válkou anebo rozsudími pro každou při od stran zvláště zvolenými, kteřížto nazýváni ú-ci, opravci, rozdílci aneb ubrmané, na jejichž výnosu strany slibo- valy přestati mocně t. j. podrobiti se jim a nehledati dalšího práva pod pokutou pro- padem pře. Pal. IV. 1. 468. Zvoleni byli ú-ci z komonstva králova. Pal. Dj. II. 1. 410. Úmluvčí, ího, m. = úmluvce. Táhnú se
toho na ú-čí na Sezemu a Mixíka; Byl ú. mezi námi; Poněvadž se na ú-čí táhnú, mají na nich dosti míti; Chci to naň ú-čími ukázati; Beneš vystavil Šebora z Dobčan, jednoho ú-čího; Byl sem s ním umluven ú-čími, že mne neměl pohoniti, a přes to mě v těch úmluvách pohnal. Půh. II. 324., 359., 549., 570., 577., 580. (Tč. ). — U., adj., schiedsrichterlich, Schiedsrichter-. Nesko- nali-li jsú těch úmluv, jakož ú. list svědčí, ale skonajte ještě. Nezdržal rozkázání úmluv- čího. Půh. II. 548., 601. Výpověď ú. ve při mezi... Arch. I. 224. Ú. list. Půh. ol. 1412. Vz Gl. 348. Umluvení, umlouvání, n., die Bespre-
chung, Verabredung. Ddk. IV. 145. U. se s kým. Kom. Umluvený, übereingekommen, verab-
redet, bedungen. (Jasu u-ného byl jest hotov položiti penieze. NB. Tč. 169. To jest u-ná věc. Půh. I. 300. Na ten den u-ný. Arch. IV. 487. Za u-nou cenu. Us. U. nevěsta (přislíbená). D. Umluviti, il, en, ení; umlouvati, umlu-
vovati = smluviti, sjednati, verabreden, mit Einem etwas abreden, bedingen, sich ver- tragen, kontrahiren, se = mluvě se unaviti, sich müde reden; vymluviti se, sich aus- reden; shodnouti se, sjednati se, sich verab- reden, Vertrag machen. — co, se s kým (kým). Maje za to, že chytře se štěstím umluvil se. Jel., Br., Žer., Vš. Úlmuva, kterouž umluvil Bůh s otci našimi. Sš. Sk. 38. Neb jsú se s nimi umluvili. Pč. 29. Jak on s nimi u-ví. Arch. IV. 14. Poněvadž sě jest prve s niem umluvil; Chci sě s tebú u. a zaplatiti. NB. Tč. 129., 240. Umluviv se mnú, že mi měl z desk vyložiti. Půh. I. 148. Byla jsem s ním umluvena pány a úředníky; Se mnú umluviv dobrými lidmi plátce býti za svého bratra. Půh. II. 296., 370. — co: něco zlého tajně u., D., pokoj. Trip. U. svatbu, Pal. Dj. IV. 2. 80., zradu. Pč. 36. Pravil, že umlúvali jej (namlouvali mu), aby... Pč. 49. Vedu se toho na Se- zemu, ježto to umlúval. Půh. II. 283. — se proč: pro škodu učiněnou se u. Pr. měst. — se strany čeho. — se o čem; chybně m.: se oč. Jv. — se oč (s kým). S nimiž 234*
|
||
|
|||
Předchozí (362)  Strana:363  Další (364) |