sb157-05 0..8296

363

při těch ú-vách; Činil ú-vy a trhy mimo
mú vóli, Z těch úmluv mě upomínají; Stala
se ú. mezi nimi, že...; Jakúž jsú ú-vu
mezi sebú měli, tu sobě ještě konajte; Po-
honil mě ve páně Petrových ú-vách; Již
mě v třech ú-vách pohoní. Půh. I. 179.,
298., 311., 351., II. 29., 61., 138., 247., 254.,
255., 283., 297., 307., 349., 519., 525., 564.
(Tč. ). Cf. Smlouva. — Ú. božská, der Bund
des Herrn. Archa ú-vy. D., Sych. Ostříhali
domu Páně i ú-vy jeho. Flav. — Ú. (zastr. )
= první krok k dosažení statku sobě při-
souzeného, die Ankündigung. Ú. jiného nic
nenie, než oznámenie spravedlnosti své
správci nebo vinnému podániem k přátel-
skému umluvení a k výstraze práva vedenie
dalšieho, jestliže úmluvú ten, ktož zpravuje
nebo vinen jest, opovrže, tak aby každý,
ktož z dobré vóle sám od sebe spravedli-
vého druhému učiniti nechce, právem jsa
přinucen, musil bezdečně učiniti, což jest
činiti měl dobrovolně. Vz Vš. 570. Ú. = die
Mahnung, welche der Gewinner des Pro-
cesses an den Sachfälligen ergehen Hess,
dass er dem Urtheile Genüge leiste o. sonst
sich vergleiche. Admonitio ob rem evictam.
Vl. zř. čl. 339. Vz Zvod a více v Gl. 347.
Ú., když kdo při ztratil aneb naň stanné
právo jest dáno, učinil s žalobníkem úmluvu,
že mu za 14 dní dosti učiní, v kterýchžto
dnech pak zvod naň vésti se nemohl. Arch.
II. 498. Cf. Jir. Zř. zem. D. 44., 19., B. 10.,
44., Vš. Jir. 191. Jestliže by původ při
o kterou sumu vyhrál a nebylaliby mu ve
dvú nedělích dána od toho, na komž mu
je přisouzena, po dvú nedělí po rozsudku
žádati má (přijda k starostovi komorničímu)
na úmluvu a bude mu dán komorník na
úmluvu a jestliže mu po té umluvě ta
summa ve dvú nedělí nebude dána, má žá-
dati, aby dáno mu bylo na zvod. Zř. Ferd.
Item od vložení úmluvy pro nespravil ve
dsky 4 groše písaři. VI. zř. 339. Ú. v strč.
právu napomenutí pohnaného od původa,
když pohnaný nálezu soudnímu samochtě
dosti nečinil. Vz Pr. 1869. str. 781. U-vu

na svého odporníka vezmi; Daj ú-vu Bene-
šovi z Kunvaldu od Šemiana z Dúpova po
právu stranám, ať to opatří do dvú nedělí;
Daj ú-vu od Petra Janovi pro nesprávu
dědin v Prčici a pro přiekazy, které jsú
přišly od Šebora z Mělnic, kterýž jest ty
dědiny obdržel nálezem, panským, ať to
opatří do dvú nedělí; Ú-vu psáti, napsati
a dáti, od úřadu vzíti, na někoho pustiti,
přijieti, vepsati; Ú. nejprve po komorníku
k držiteli dědictvie vychází, ve dvú nedělí
po ú-vě zvod, a opět po dvú nedělí po
zvodu panovánie, potom po sv. Havle nebo
po sv. Jiří opět druhé panovánie po jednom
z těch rokov dvú a třetie panovánie po
polúletie třetiem. Vš. Jir. 82., 193., 194,
203. — Ú. = výmluvnosť, die Beredsamkeit.
Byla dařena krású, ú-vú a jinými dary.
Tkad. I. 53.

Úmluvce, e, m. = smlouvce, jednatel.
Ú. = kdo se s kým oč smlouvá. Hus I. 415.
Der Abreder, Vergleicher. — Ú. = rozsudí,
vir bonus, placator, smírce, der Schieds-
richter. V., Půh. ol. 1412., Gl. 348., Pal.

Dj. IV. 2. 417. Zápis na příměří skrze ú-ce
způsobené. Arch. I. 222. U. s obú stranú.
Hus I. 458. Přišel se mnú na lidi a na ú-ce
a tu pak jal se haniti těch ú-cí; Tahne se
toho na ú-ce; Jakž bych toho měla ú-ce,
však chci dosti míti, což mi páni najdú;
Ač bych toho měl svědomí, pana Jana
z Bitova, ú-ce, však chci dosti míti na
panském nálezu. Půh. II. 247., 253., 359.,
360. (Tč. ). (Za věku Poděbradova) všecky
rozepře, které netrpěly odkladu, rovnány
buďto mečem a válkou anebo rozsudími
pro každou při od stran zvláště zvolenými,
kteřížto nazýváni ú-ci, opravci, rozdílci aneb
ubrmané, na jejichž výnosu strany slibo-
valy přestati mocně t. j. podrobiti se jim
a nehledati dalšího práva pod pokutou pro-
padem pře. Pal. IV. 1. 468. Zvoleni byli
ú-ci z komonstva králova. Pal. Dj. II. 1.
410.

Úmluvčí, ího, m. = úmluvce. Táhnú se
toho na ú-čí na Sezemu a Mixíka; Byl ú.
mezi námi; Poněvadž se na ú-čí táhnú,
mají na nich dosti míti; Chci to naň ú-čími
ukázati; Beneš vystavil Šebora z Dobčan,
jednoho ú-čího; Byl sem s ním umluven
ú-čími, že mne neměl pohoniti, a přes to
mě v těch úmluvách pohnal. Půh. II. 324.,
359., 549., 570., 577., 580. (Tč. ). — U., adj.,
schiedsrichterlich, Schiedsrichter-. Nesko-
nali-li jsú těch úmluv, jakož ú. list svědčí,
ale skonajte ještě. Nezdržal rozkázání úmluv-
čího. Půh. II. 548., 601. Výpověď ú. ve při
mezi... Arch. I. 224. Ú. list. Půh. ol. 1412.
Vz Gl. 348.

Umluvení, umlouvání, n., die Bespre-
chung, Verabredung. Ddk. IV. 145. U. se
s kým. Kom.

Umluvený, übereingekommen, verab-
redet, bedungen. (Jasu u-ného byl jest hotov
položiti penieze. NB. Tč. 169. To jest u-ná
věc. Půh. I. 300. Na ten den u-ný. Arch.
IV. 487. Za u-nou cenu. Us. U. nevěsta
(přislíbená). D.

Umluviti, il, en, ení; umlouvati, umlu-
vovati = smluviti, sjednati, verabreden, mit
Einem etwas abreden, bedingen, sich ver-
tragen, kontrahiren, se = mluvě se unaviti,
sich müde reden; vymluviti se, sich aus-
reden; shodnouti se, sjednati se, sich verab-
reden, Vertrag machen. — co, se s kým
(kým). Maje za to, že chytře se štěstím
umluvil se. Jel., Br., Žer., Vš. Úlmuva,
kterouž umluvil Bůh s otci našimi. Sš. Sk.
38. Neb jsú se s nimi umluvili. Pč. 29. Jak
on s nimi u-ví. Arch. IV. 14. Poněvadž sě
jest prve s niem umluvil; Chci sě s tebú
u. a zaplatiti. NB. Tč. 129., 240. Umluviv
se mnú, že mi měl z desk vyložiti. Půh. I.
148. Byla jsem s ním umluvena pány a
úředníky; Se mnú umluviv dobrými lidmi
plátce býti za svého bratra. Půh. II. 296.,
370. — co: něco zlého tajně u., D., pokoj.
Trip. U. svatbu, Pal. Dj. IV. 2. 80., zradu.
Pč. 36. Pravil, že umlúvali jej (namlouvali
mu), aby... Pč. 49. Vedu se toho na Se-
zemu, ježto to umlúval. Půh. II. 283. — se
proč: pro škodu učiněnou se u. Pr. měst.
— se strany čeho. — se o čem; chybně
m.: se oč. Jv. — se oč (s kým). S nimiž

234*