sb157-05 0..8296

365

Umohutněti, stark, mächtig werden. Us.
Tč.

Umoklý, nass geworden, beregnet. Sedí
nadrchaný co umoklá káně (co sysel nad
děrou). Prov. Mus. U. jako zmok. Němc.
U. deštník roztáhnouti. Us. Dch. — čím:
deštěm, V., vínem (opilý). — od čeho: od
vína (opilý, trunken). V.

Umoknouti, knul a kl, (ut, na Slov. ),
utí; umokati, beregnet o. nass werden. —
abs. Až buty umoknou, roztáhnou se. Mor.
Tč. Umokl jako myš, Us. — čím: deštěm.
— jak. Otvor, milá, nech nestojím pod
oknem, lebo celý až do niti umoknem. Sl.
ps. 69.

Umoknutý; -ut, a, o = zmoklý, pro-
moklý, durchnässt. U. ako myš. Mt. S., Er.
Sl. čít. 70. Dieťaťu po cestě umoknutému
ide do plaču. Dbš. 147.

Umokřiti, il, en, ení; umokřovati, nässen,
nass machen, benetzen. V. — co čím.

Umokupectví, n. = obchod s umělými
věcmi, die Kunsthandlung. Zlob.

Umokvět, u, m. = květ umu, tvořícího
ducha, die Geistesblüthe. Krok. III. 22.

Umolibný, kunstsinnig. Šm.

Umolousati, besudeln. Jg., Arbes, Šm.

Umoobrat, u, m. = odvrácení umu na
nějaký předmět, die Reflexion. Mus. XI. 196.

Umoodvrat, u, m. = odvrácení umu od
jistého předmětu, die Reflexion. Mus. XI. 196.

Umopisný, umodějepisný, kunstge-
schichtlich. Šm.

Úmor, u, m., na Mor. a na Slov. umření,
umoření, smrť, der Tod. Na ú. nemocný.
Mor. D., Bkř., Hý. Na ú. ležeti. Plk. Je na
úmoru. Us. u Polič. Kšá. Roznemohl se na
ú. Mor. Šd. Po úmorus bažil, abys lidstvo
zblažil. Sš. Bs. 12. (Hý. ). Věrní až do ú-ru.
Tbz. V malé chaloupce ležela žena na ú.
Kmk. II. 181. Na ú. poraněný. Sš. I. 132. —
Na ú., do úmoru píti, se učiti, plakati atd. =
velmi. Hájiti vlasti do úmoru. Dch. Do ú-ru
pracovati. Us. — Ú. = mor, Seuche, Pest.
D. Ú. dobytka. Dch. — Ú. listin, umoření,
amortisace. Stč. Alg. 94., Rk., J. tr. —
Úmory (oumory) = dobré mravy a způsoby.
Us. v Tábork.

Umordovati = unaviti, sehr ermüden,
abplagen. Us. — koho, se čím. Vyléváním
vody u-ný a unadlený. Lex.

Umore, con umore, it. = rozmarně,
v hudbě. Mlt.

Umoření, n., die Vertilgung. U. koho
hladem. Us. U. raka. Ras. — U., die Tilgung.
U. dluhu. Us. Dch. — U. = úmor, die Amor-
tisation. Stč. Alg. 103.

Umořený; umořen, a, o, abgeplagt, ent-
kräftet, getödtet. BR. II. 12l. a. — proč.
Čekala som, nespala som, čekala som po
tri noci, pre teba sú umorené moje oči. Sl.
ps. 46. Byl u-řen pro ni. BO. — čím:
hladem. Sych.

Umořitel, e, m., der Tödter. D.

Umořitelka, y, umořitelkyně, ě, f.,
die Tödterin. Jg.

Umořitelný, verwüstlich, entkräftbar.
Dch.

Umořiti, il, en, ení; umořovati, umá-
řeti = o život připraviti, usmrtiti, tödten,

umbringen, zu Tode quälen, abquälen; zru-
šiti, zničiti, vertilgen, vernichten, abschaffen,
stillen, dämpfen, auslöschen, ertödten, auf-
heben. Us. — abs. Krm chlebem lačného,
nekrmil-lis, umořil si. Hus II. 284. Kohož
lapie, utopie neb umořie. Arch. III. 8. —
co, koho. U. někoho. V. U. všecky zápisy
a listy (zničiti). V. U. listinu (umrtviti,
amortisovati). J. tr., Rk. Lubosť, Bože, lu-
bosť, však je preveliká; kde se rozpomuože,
umori člověka, Sl. ps. Šf. I. 78. U. čas,
Dch., dluh (amortisovati). Stč. Alg. 101. U.
smrť. BR. II. 417. Ani slzičky neumořil, V.,
lépe: neunořil = neutratil, neuronil. Vz
Slza, Jg. Ta nemoc, dokudž ho neumoří,
až do kostí rozjídati se bude. BR. II 725.
b. Koho Bůh stvoří, toho neumoří. Prov.
Jal ho a umořil jej. Arch. IV. 95. Smrť ho
u-la (udávila). Us. Šd. Čeho meč nebyl za-
chvátil, to u-řil posléze hlad. Ddk. II. 296.
U. bradavice, vši. Db. První své psaní u-řil.
Bart, 1. 38. Adam vzal s dřeva sladké ovoce
a sebe i své pokolenie u-řil. Hus II. 431.
Rozkázání své umořil a v nic obrátil. Bart.

— koho na čem. Na duši ho u-řil; On
svú závistí u-řil jest Evu i Adama na duši
i na těle. Hus II. 336., III. 243. (Tč. ). —
co komu. To světu u-ří. Hus III. 97. —
kdy. Herkules již v plénkách hady u-řil.
Sš. Sk. 291. (Hý. ). — koho, se čím: hladem,
V., D., smrtí, St. skl., rtuť olovem, Vys.,
se slzami. Bern., Šm. Ohavnú smrtí ho u-li.
Hus II. 114. Jenž umářie hladem družce.
Hr. rk. 283. U-li ho smrťú tvrdú. lb. 147.

— co kde: žádosti v sobě u. Jg. Počne-li,
hledá, aby u-la v životě. Hus I. 203. Únor,
kdyby mohl, u-řil by v krávě tele. Er. P.
47. Nemoci v tábore u-ly mnoho lidí. Pal.
Dj. III. 3. 143. Ve věži ho u-li. Čk.

Umořivý, aufreibend, tödtend. U. práce.
Dch.

Úmorník, a, m., der Aufreiber, Verderber.
Pošli na ty ú-ky střelnou hrmavici. Hdk.
C. 106.

Úmorný, aufreibend, tödtlich. Ú. boj,
práce. Dch. Jed, baživosť ú. Sš. Bs. 201.

(Hý. ).

Úmoronosný, todbringend. Šm. Dch.

Umořovatel, e, m., der Amortisator. Stč.
Alg. 102.

Umořující, aufreibend, tödtend. Dch.

Úmory, vz Úmor.

Umotati, umotávati = namotati, aufwei-
fen; odmotati, weg-, abweifen; zmásti, ver-
wickeln, verstricken. Jg. — čeho odkud:
příze s motovidla. Jg. — se čím: slibem.
L. — se kde. Moucha se v pavučině umotá.
L. — co: přizi (všecku). — co z čeho:
skrútek ze lnu, weifen, verfertigen. Mor.
Tč.

Umotvor, u, m., das Kunstgebilde. Šm.

Umoucený; -en, a, o, betrübt.

Umoučiti, il, en, ení, mit Mehl bestauben.
— koho. — se v čem (kde), čím.

Umouditi, il, ěn, ění, besudeln, be-
schmutzen. — co čím. Us. Ntk.

Umoudřeti, el, ení, gescheiter werden.
Us. Tč.

Umoudřiti, il, en, ení = moudrým uči-
niti, klug machen. — se, sobě = zmoudřeti,