sb157-05 0..8296

366

klug werden o. sein. Musím čekat, až se
umoudří. Us.. Sá. — sobě čím. Jiného bláz-
novstvím sobě u. Reš.

Umouliti, il, en, ení, umulovati = bahnem
zanésti, verschlemmen. Bern.

Umouněný; -ěn, a, o = zamazaný, ušpi-
něný, russig, schmutzig. Us. Ktk., Bkř.
Umouněná tvář, D., umouněné dítě. V.

Umouniti, il, ěn, ění = ukoptiti, učer-
niti, umazati, schwärzen, russig machen, be-
schmutzen. — co: prádlo. D. — se čím.

Umoutiti, il, cen, ení; umucovati, trüben,
trüb machen.

Umovědecký, kunstwissenschaftlich. Dch.

Umovna, y, f., das Museum. Rk.

Umový, Vernunft-. U. věda (v umu za-
ložená) = logika. Marek.

Umožditi, vz Uhmožditi.

Umožnění, n., die Ennöglichung. K u.
toho bylo potřebí srozumění s ostatními
členy. Ddk. IV. 111.

Umožniti, il, ěn, ění; umožňovati =
možným učiniti, möglich machen. — co.
Přechod umožnil kníže český. Ddk. III. 214.

— komu. Dlauhá řada otázek o jednotlivých
prohřešeních umožňuje knězi i kajícníku
jasně seznati způsob hříchu. Ddk. IV. 296.

— co čím. Ssav. — co komu. Us. — kdy.
Nyní v tom vašem kvetoucím stavu se vám
u-lo, abyste... Sš. II. 185.

Umračenec, nce, m., der Starrkopf.
V Kunv. Msk.

Umračiti, il, en, ení, verfinstern, be-
wölken. Jg. — se. Nebe se u-lo. Tč. —
kdy. Na a podzim se časně umračuje. Tč.

Úmrak, u, m. = soumrak, die Dämmerung.

Umrašťěnec, nce, m. = kdo mraští, ein
raunziges Kind, fňukavé dítě. U Opav. Klš.

Umraštěný; -ěn, a, o = ufňukaný, raunzig.
U. Opav. Klš.

Umravení, n = mrav, die Gesittung.
Nz.

Umravnění, n. = umravení. I mezi po-
hany vlíval na u... lidstva. Sš. J. 16.

Umravniti, il, ěn, ění, sittigen, sittlich
machen. — co jak. Křesťanské náboženství
po přednosti život na základě božské na-
uky u. usilovalo. Sš. I. 154. (Hý. ).

Umravný = úmravňující, sittigend. A
u-nou mocnosť nauky o vzkřesu vyličuje.
Sř., 1. 156. (Hý. ).

Úmraz, u, m., die Erfröstung.

Umraziti, il, en, ení, erfrieren, erstarren
machen. — co komu. Ať vám (zima) vřelé
srdce neumrazí. Janda. — se, abfrieren. Us.
Tč.

Úmrazný, Frost-.

Umřelý = mrtvý, verstorben, todt. U.
v náhle. Troj. U. člověk. BO.

Umření, n.. das Sterben, Versterben, der
Tod. Na u. býti. Šm., Bk. Dobrovolné u
Hr. rk. 165. U. v duši. Hus II. 431. Chci
přijéti rád to u. Hr. rk. 229.

Umřený; -en, a, o, todt. Ona byla stu-
dena, jak by byla umřena. Sš. P. 85.

Úmreti, n., das Absterben Na Slov.

Umretý = umrlý. Na Slov.

Umřežiti, il, en, ení, mit Gittern ver-
sehen. — co: okna. Us. Tč.

Umrhati, umrhávati, vergeuden. Pam.
Val. Mez. 227. — co kdy. Statky za rok
u-hať. Us. Tč.

Umrholiti, il, ení. — se, siefern, nieseln.
Dnes se dost u-lo. Mor. Tč.

Umřihládek, dku, m. = mor, die Post.
Pl.
Umřilec, lce, m. = umrlec. Ž. wit. 30. 13.
Umřitej = umrlý, todt. Us. v Krkonš.
Kb.

Umříti, umru, umřeš, umře, umřeme,
umřete, umrou, umři, umra (ouc), řel, (umrl,
zastr. ), ení; umírati = duši vypustiti, život
dokonati, sterben, zu Grunde gehen, ein-
gehen, krepiren. Jg. — abs. Všickni lidé
musejí u. V. Nyní umírá, již umřel. D.
Upadl a umřel. Kom. Umírajícího zaopatřiti.
D. Když umře bohatý, pohřeb jest lidnatý,
zemře-li chudobný, pohřeb má mizerný. Bern.
Umru-li, ten tam. Vz Smrť, Nevšímavý. Č.
Kdo umřel, ten tam. Kom. Umřel Darmodej.
nastal Vydřigroš. Darmo (Darmodal) umřel
a koupil (Kup) nastal. Dá, až čert umře
a peklo shoří. D. Prov. Umřel kůň. Troj.
Některé byliny hbitě umírají. Kom. Všecky
časné věci hynou a umírají. Kom. Srdce
naposledy umírá. Kom. Sláva, Us., přátelství
umírá. V. Mladý může, starý musí (umříti).

Dch. Umřel, jak na křesťana sluší. Us. Šd.
Stojím, jakoby mne umřelo půl. Brt. S. 5.

Ak sedlák tak i pán musia všetci umríti,
musia všetci v čiernej zemi uhniti. Na Slov.
Tč. Umírá nedomíraja. Mor. Šd Nebude-li
ti hůř, bude ti těžko umírat (říkají lehce
nemocným). V Kunv. Msk. On mne z toho
nevyvadil ani vypravil, až i umřel. Půh. II.
568. Bodaj si umieral a zase ožíval! Dbš.
44. Kdo nalezá dřív než jiný ztratí, umírá
dřív než počne stonati. Skl. Kdo umírá,
hned neumře. Kmp. Ja tu stat nemožu, ne-
inožešli umřit, ja tobě pomožu: Dyby ja
věděla, že už musiš umřit, dala bych já
tobě košulu zlatem šit; Živ jsem, živ jsem,
nevím dlúholi, umřu, umřu, nevím skoroli;
Tedy bude naší lásce konec, už já umřu

a ty budeš vdovec; Ach bude vojna, vojna

neščasná, dyž umřu, modli se za mňa;
Dybych já věděl, skoroli umru, dal bych
si dělat z pálenky truhlu, a z vína víko,
co by mi pěkně do huby teklo. Sš. P. 11.,

80., 419., 430., 566., 684. Hříchy jejich shladil
a umíraje rozličné divy činil. BR. II. 355.
b. Umra nezahynu, nýbrž z mrtvých vstanu.

BR. II. 366. b A jakž jest umřel, jest dobře
přes 40 let. Arch. I. 183. Jakož umře člověk,

takéž i dobytek zemře. BO. Kdyby on
umřel a kdyby byla vóle božie, že by ji
pojal; Umierá učený též i neučený; Otiež

sě, proč slove zlosť smrtedlný hřiech? Proto,

že ihned duše umře; Zde bojíme sě umřieti
a žádáme dlúho živi býti. Hus I. 274., 283.,
334., III. 127. Každému jest napsáno umříti.
Vz Smrť. Lb. O kom se povídá, že umřel,
bude prý dlouho živ. Mus. Který nemocný
mění rád lůžko, umře, Vz Mus. 1853. 476.
Když pes vyje neb kulich se ozve, někdo
prý umře. Sk. Když dítě rádo do výšky

hledí, umře prý. Sk. — od čeho: od rány,
V., od otráveni, Ros., od hladu, St., Lk.,
od zimnice. Plk. Neb ot něho (kata) mám