sb157-05 0..8296

368

v nedělu věru pohřeb měla; Je tuze ne-
mocna, do večera umře; Hned umřit musí
do dňa devátého. Sš. P. 12., 125., 176., 500.,
560., 664. (Tč. ). U. za věku mladého. Dal.
25. A již několik let před námi matka
naše byla umřela. Anth. I. 102. Umřel o sv.
Trojici. Let., Výb. I. 436. Umřel u veliký
pátek. Dač. II. 5. Keby ja len, Bože, na
piatok umrela, že by ja v nedělu pekný
pohreb mela. Sl. ps. 23. Kýž umru v tu
chvíli. Pis. Šd. Pravil, že to léto, když
Uhři Horu vypálili, Jitka umřela v postě;
Mlazší bratr několik let před Mikšem umřel;
Hned třetí den umřel; Na (ten) den umřel;
A vědetiť dávám, že v tento patek nynie
minulý v 16 hodinu ten král kacieřský sedě
na stolici umřel. Arch. 1. 164., 171., 173.,

II. 440., V. 314. (Šd. ). Vladislav umřel v Bu-
díně ve čtvrtek před květnou nedělí. Bart.
13. Biskup, jáhen... v pohanských hrách
umřel by, ani na oběti ani v modlitbě za
něho buď prošieno; Jedli sú a v tu hodinu
umřeli sú: na těle nic, ale na duši. Hus I.
173., 335. (Tč. ). U. po nečasném porodu.
Lk. Při porodu u. Us. — Pozn. Vytýká-li
se při slovese umříti věk nebo stav, ve
kterém kdo umřel, klademe nominativ n.
instrumental s příčestím jsa: Umřel jsa kmet
osmdesátiletý. Umřel jsa farářem ve svém
rodišti. Vz Co. Brt. — proč, pro koho.
Má milá Mařeno, pro kohos umřela? Pro
toho synečka některého. Sš. P. 771. Pro
lásku falešnou musím umřít. Er. P. 156.
Kristus zajisté umřel pro zjednání nauk
spravedlnosti před Bohem platné; Kristus
za nás pro hříchy na kříži umřel; Umírati
budou lidé pro strach a pro očekávání toho,
co přibude na veškeren obor. Sš. II. 30.,
35., L. 193. (Hý. ). Takej' to věděti, že ne
pro bolesť kto umře, ale... Št. Neraď
krmí svú toho ztratiti, pro něhož Kristus
umřel jest (Pav. Řím. 14. ); Kteříž sú Krista
tak velice milovali, že sú pro něho i umřieti
nepochybovali; On jest umřel pro tě, umři
ty hřiechu pro něho i pro sě. Hus II. 284.,

III. 94., 123. (Tč. ). — adv.: náhle, nena-
dále. V. — Synonyma. Rozžehnal se se svě-
tem. Odešel na cestu všech lidí. V. Již mu
odzvonili. Odejíti na věčnosť. Hlas. Odešel
k otcům. V. Odebral se ze světa, k většímu
houfu, V., k veliké armadě. Už složil kosti.
Šel šňupat hlínu. Natáhl bačkory. Už ho hlava
nebolí. Už hlídá vrabce. Svět s divokými hu-
sami hlídati. Dostati se na zelenou louku;
Jíti do navi. (Dal). Pk. — Vz Mříti.

Umřitý, vz Umřitej.
Umrkati, vz Umrknouti.
Umrklý oheň, erloschen. Kram.

1. Umrknouti, kl, utí: umrkati, umrko-
vati = zatmíti se, dohořívati, uhasnouti,
sich verfinstern, erlöschen; se, finster wer-
den. — abs.. Slunce se zatmělo a umrklo.
V. Lampička umrká. Us. Bf. — kde. Oheň
v peci umrkl. Zlob.

2. Umrknouti, einschlummern. Nemocný
drobet umrkl. Mor. Tč.

3. Umrknouti = umlknouti. Dlouho ště-
betaly, konečně u-ly. Us. Vck.

4. Umrknouti, umrkovati, winken. —
čím: očima. Us. Tč.

Umrktati = zhasiti, auslöschen. — co:
světlo. Us. Chmela.

Umrlák, a, m. = člověk bledý jako smrť,
ein Mensch blass wie eine Leiche. L.

Umrlárna, y, f. = umrlčí komora, die
Todtenkammer. Mor. Šd.

Umrlcový, mortuorum. U. posvěcenie.
Ž. wit. 105. 28. Naplnil jest všecka miesta
kostí u-vých. Bj.

Umrlči, v již. Čech. umllčí; umllčí truhla
= rakev. Vz Umrlý. Kts. Leichen-, Todten-.
U. hody. Kom., lešení, hnát, list, zváč, puch,
smrad, barva, zvon, D., komora, vůz, úřad,
J. tr., dvůr, anděl, Dch., večer (snad večer
před pochováním mrtvoly). Jir. Mus. 1864.
373., BO. Za tou příčinou u. hlava pod kří-
žem Páně se maluje. Sš. II. 130. Kázal, aby
ho přioděli v roucho u. Pal. Dj. III. 3. 264.
Na místo koruny dostalo se mu u-ho věnce.
Ddk. V. 39. U. krev (umrlcova). BR. II.
875. a. U. list, lépe: úmrtní. — U. hodiny
= hmyz ve dřevě klepající. Koll. Čít. 38. —
U. hlavička, bylina, větší hledík, vlčí huba,
vyžlín, antirrhinum, das Löwenmaul. Vz
Rstp. 1140.

Umrlčina, y, f. = umrlec, die Leiche.
V. — U. = umrlčí puch, der Todtengeruch,
Leichengeruch. Umrlčinou vonělo, mé srdce
omdlelo. Sš. Ps. 394. U-nou páchne. Vz
Smrť. Č.

Umrle sem na to zapomněl. Us. u Rychn.
Msk. Cf. Zapomněl jsem na to jako na smrť.
Msk.

Umrlec, lce, m. = mrtvé tělo, der Todte,
die Leiche. V. U-ce v domě míti. Bern.
Dnes králem, zejtra u-cem Kon. U-ce bal-
samovati. Sych. Bledý jako u. Km. Aby
myslil o nějakém u-ci, kterak jest hrozný.
Hus III. 189. Nebieše domu, v němžby ne-
ležel u.; U-ce pohřébsti. BO. Pověry o u-ci
vz Mus. 1853. 481.

Umrlina, y, f. = mrtvé tělo, ein todter
Körper, die Leiche. Br. Živého v pravdě
živý Kristus za večeři sám sebe apoštolům
svým dával a ne mrtvý nějakou u-nu těla.
Exc. Jako supové kolem u-ny shledávají se.
MP. Všeliké u-ny nebudú jiesti. Ez. 44. 31.,
BO. U-ny budete se chovati. BO. — U. =
umrlčí puch, umrlčina, der Leichen-, Todten-
geruch. Us. Umrlinou zapáchati, smrděti.
Us. Šd. — U. = vřed v kosti, snět, mrtvina,
mrlina, osteogangraena, cancer, der feuchte
Knochenbrand. Ja.

Umrlní = umrlčí, Todten-. U. list (lépe:
úmrtní). Kram.

Umrlo, ve frasi: za umrla, nach dem
Tode. Mark.

Umrlosť, i, f. = stav umrlého, das Todt-
sein. Zlob.

1. Umrlý, v již. Čech. umllý, r před l

změnilo se v l: nedomllej, umllec, umllčí.

Vz Brloch Kts. U. = mrtvý, todt. V. U.

tělo; umrlým býti. D. Naříkati nad umrlým.

V. U-lého snadno bíti (jazykem). Č. Ež ty

listy ižádné moci nemají jmieti, než umrly

býti. Arch. II. 323 Uhel studený a u., todte

Kohle. Ctib. Zpomínám na milovníka svého

již umrlého. Pal. Dj. III. 3. 274. Od smrti

toho u-lého počítajíc. Arch. II. 63. Pusté

moře, ješto nynie slove u-lé. BO. Bezzubý