Předchozí (368)  Strana:369  Další (370) |
|
|||
369
|
|||
|
|||
vořechy lóská, homrlýmu nedá kóska. Sš. P.
686. Ty všecky věci jsú minuly mezi námi i býti mají u-lé. Půh. Šaty s u-lého netr- vají dlouho, nýbrž s ním zaroveň tlejí. Mus. Strany pořekadel vz: Dopřísti, Hlava, Vzíti, Zabiti, Země. — na čem: na duši. Hus II. 357. 2. Umrlý. U. Lehota, ves v Uhřích.
Umrněný; umrněn, a, o, beschmutzt. U.
nohy, tvář, nos (pošpiněné, umazané). Us. Umrniti, il, ěn, ění = umazati, pošpi-
niti, beschmutzen. — si co: nos. Umrskati, umrštiti, il, ěn, ění = ubiti
metlou, bičem, abpeitschen, abhauen, mit der Ruthe, Peitsche; uhoditi, einmal hauen, hin- werfen. — koho čím: metlou, Br., bičem. Us. Tč. Umrštění, n, der Schiag, Stoss.
Umrstiti, il, ěn, ění = uhoditi, stossen.
hinwerfen. — čím kam. Us. Úmrť, i, f (úmrt, u, m., nové) = smrť,
umření, případ smrti, der Sterbefall, Tod. Zlob., J. tr. Ú. otřesením povstalá, Kommo- tionsnekrose; ú. fosforová kosti, Phosphor- nekrose. Nz. lk. Ú. rohovky, necrosis cor- neae. Schb. Měj na svém dosti, nehledaj z úmrti kořisti. Hus III. 195. Vz Odmrť. Úmrtí, n. = umření, der Sterbefall. Den
ú. J. tr. Zapsání ú., die Todfallsaufnahme. J. tr. Kronikáři kladou umrtí jeho ke dni 9. října; Tak hlášeno mu ú. jeho; Klášter hradištský rok úmrtí zakladatele svého ne- opomenul budoucí paměti zachovati; My vzpomínáme toho ú. také proto, že přiho- dilo se právě za doby...; U-tím Vladislava II. uprázdnil se knížecí stolec český. Ddk. II. 154., II. 300.. 316., 458., III. 2. (Tč. ). — U. = nápadní právo, das Sterbrecht. Th. — Ú. = daň z pozůstalosti, die Sterbsteuer. Th. Umrtiti, il, cen, ení = ztýrati, unaviti,
abmühen. — co: tělo. Us. Umrtné, ého, n., das Sterbegeld, die
Sterbetaxe. Šd. Úmrtní = nápadní, odúmrtní, Kaduk-. —
U., Sterbe-, Todten-. Ú. pokladnice, Šp., den, Ddk. III. 12., kniha (do které mrtví se zapisují), Zlob., Ddk. III. 13., J. tr., za- psání, vz Úmrtí, J. tr., pokoj, památka, Šp., taxa, D., list (Partezettel, der Todtenschein). Rk., Šp., Dch. Úmrtnosť, i, f., die Sterblichkeit. Us.
Dch., Nz. lk. Sestavení ú-sti, Sterblichkeits- tabelle. Nz. lk. Ú. dítek. Šd. Umrtvělosť, i, f., die Starrheit. Připisuje
smrť a u. všechněm lidem skrze Krista ne- obrozeným: Že pojí myšlénku o u-sti k my- šlénce předchozí o lásce boží; Stav, jímž ona u. u nich zavládla. Sš. II. 92., 94., 213. (Hý. ). Umrtvělý, ertödtet, starr, abgestorben.
U. úd. Us. Jg. Umrtvení, n. = usmrcení, das Tödten,
die Tödtung. — U. těla = skrocení žádosti, die Abtödtung des Fleisches. Us. — Br. — U. = smrť, umření, der Tod. — U. = umo- ření, die Abtödtung. U. raka. Ras. U. v nich starého člověka. Sš. II. 31. U. až do polu. Hus II. 432. — U. = sněť, vz Mrlina. Ja. — U. = oslabení, utrápení, přepadení, affectio corporis. Aqu. — Jg. |
Umrtvený; -ven, a, o, abgetödtet. Sal.
17. 21., Hr. rk. 171. U. tělo, život. Sš. I. 56. U Kristus. BR. II. 533. a. — čím: hříchem. Hus I. 20. Umrtvěti, ěl, ění = zmrtvěti, absterben,
brandig werden. U-věl mu úd. Us. — v čem. Ta strunka ve své proti Bohu příčnosti u-la. Sš. I. 86. Umrtviti, il, en, ení: umrtvovati = mr-
tvým učiniti, usmrtiti, zabiti, tödten, um- bringen; sílu, moc, platnosť vzíti, er-, ab- tödten, bezähmen, vernichten, erlöschen; neplatným učiniti, zrušiti, zničiti, kassiren, amortksiren, ungiltig machen. Jg. — abs. Nevíš-li, že mám moc živiti i u. ? Pass. 1017. — co, koho. Morové bolesti náhle nás umrtvují. V. Navrátilé nemoci obyčejně člo- věka dodělávají (umrtvují). Kom. U. duši. Hus I. 264. Vůdce jich u-li. Dač. I. 34. Ne- zřízenou žádosť u. BR. II. 22. Svou vieru u. Hus II. 50. U. tělo, náruživosti (potla- čiti). Us. U. kontrakt, V., list (amortisovati, umořiti, neplatným učiniti). Rk. — co, koho čím: mečem, Us., ženu smilstvem. Lom. Vy u-ni jste zákonu tělem Kristovým. Sš. I. 75. Umučením koho u. Hus I. 335. Žádosti hříchů násilím u. Chč. 452. U. někoho nej- ukrutnější smrtí. Hus I. 59. Semeno trním, kamením se umrtvuje. Byl. Tou svobodnou vůlí kšaftující předešlé své všecky kšafty umrtvuje (ničí). Pr. měst. U-ví své dobré činy hříchem. Boč. exc., Troj. — koho jak. Opětné nemoci s prudkostí obyčejně člo- věka umrtvují. Lk. — proč. On (ďábel) jest těch kněží otec v zlosti, jenž sú ho pro své lakomstvie z veliké závisti a zlosti, pána Ježíše, bez viny ukrutnú smrtí u-li. Hus III. 244. — od čeho. Prve zbi, t. umrtvi od toho, cožt jsú, tociž ať nejsú hříšníci a potom je jez t. uveď je v tělo cierkve svaté. Hus III. 44. — kde. Hříchy naše v údech našich umrtvuje. BR. II. 761. Na kříži byl Kristus umrtven. Hus. II. 127. Na těle tě u-li. Ib. I. 335. (Tč. ). Mnozí v sobě žití tělesných pochotí u-vují. Sš. II. 220. — koho komu: hriechu. Hus III. 15. — koho s kým. Dač. I. 153. — se. Jeden zoufalý člověk sám se u-vil. Dač. I. 170. Umrtvování, n., die Abtödtung. Přísné,
pověrečné a nemoudré těla u. Sš. II. 218, BR. II. 20. a. Umru, vz Umříti.
Umrviti, il, en, ení; umrvovati = pohno-
jiti, düngen, bedüngen. — co: pole. Bern. — se komu. U-lo se mu tady jenom kou- sek slámy (= utrousilo se). Mor. Šd. Úmrz, u, m., der Frost, algor, zastar.
Rozk. Umrzeti, el, ení = mrzutosť způsobiti,
ärgern, Aergerniss verursachen Bern. Umrzlý, gefroren. U. cesta. Zem u. jako
kosť. Us. Dch. Umrznouti, znul a zl, utí; umrzati, umr-
zovati, erfrieren, erstarren. — abs. Umrzlo.
Umrzla cesta, řeka. Us. Dnes tam umrzuje.
Us. Dch Umrzlo jako cejn. Us. Kf. — komu
čím. Umrzly mu obě noze zimou. Rg. zdr.
Umrzl mu nos. Us. Šd. — kdy. Přes noc
hezky umrzlo. Us. Dch. — z čeho. Led
z vody umrzuje. Br.
|
||
|
|||
Předchozí (368)  Strana:369  Další (370) |