sb157-05 0..8296

371

svého rač nám dáti spěšnú odpověď bez
meškánie. Arch. I. 275. Nejedni Krista tím
úmyslem kázali, aby sv. Pavlovi trápení
přidali; Jakým ú-slem ty služby konali?;
Jak to a jakým ú-slem činil; Za jakou pří-
činou a jakým úmyslem k němu přišli; Měl
ú. vás navštíviti. BR. 11. 10. b., 43., 117,
220., 619. a. (Šd. ). Zřeknuv se na dobro
všelikých úmyslů rozšiřování říše své; Tu
odešel od něho Břetislav s úmyslem, že na
zejtří se vrátí; Již tam o úmyslu svém se
vyslovil postoupiti své země....; U. svůj
v skutek uvedl; Pojatý ú.; Pojat jest ú.
zdvihnouti se válečně na Sasy; U-sly své
odročiti; Tato kronika jde zřejmě za tím
ú-slem, aby zakladatele kláštera vylíčila co
muže velice mocného; Zanášel se úmyslem
uvésti ho zase k panství; Přece ú-slu svého
neprovedl; Smrť jeho uspíšila i usnadnila
ú-sly chované; Vzdal se ú-slů svých; I slíbil
mu, aby zkazil ú-sly strany protivné, slavně
následství po sobě; II. jeho se nezdařil;
Ú. ten stal se skutkem; Zjevný ú. knížete;
Došed ú-slu svého vrátil se do Čech; My
vzpomínáme těchto změn z ú-sla, poněvadž
se i Míšně dotýkaly. Ddk. II. 144, 154.,
165.. 199., 272., 277., 290.. 296., 305., 315.,
326., 349., 357., 362., 373., 392. (Tč. ). Ráčili
byste přečísti na něm (na srdci) napsanej
můj vděčný ú.; Neb sem sobě v ú. vzal
žádnému jí (dcery) nezamluviti, dokud...:
Nyní touž věc připomínám a za utvoření
se v úmysle svém žádám; Někoho k ú-slu
svému nakloniti; Nechtěje vás v ú-sle ja-
šem posilňovati toto psaní vám činím. Žer.
15., 315., 327., 337., 350. (Tč. ). Jiného ú-slu
nemám než vám sloužiti. Žer. L. I. 51. Slíbí
někto odplatiti sě pod přísahú a má ten
plný ú. a pak nezaplatí zapomena, aj ten
bez úmysla zklamánie křivdu jest přisáhl;
Mluviti křivdu s ú-slem zklamánie; Komu
Ježíš v ústech vznie a hřiech v ú-sle leží,
těm sě zvláště muky pekelnie množie; Láska
nemyslí zlého, to věz, nemyslí zlým úmy-
slem nižádnému zle učiniti; Vzatek časný,
z ú-sla za pójčenie umieněný; Protož tiem
ú-slem nechoď za mnou; Ti vysoko ú-slem
lecí jako ptáci chtiece své hniezdo nad jiné
zvelebiti; Jsi-li v hřieše smrtelném, jdi tiem
ú-slem do kostela, aby milosť uprosil u mi-
lostivého pána; Pohoniec svých osadných
z desátkóv a z jiných věcí tiem úmyslem,
jedné aby měli, nejsú z hřiechu vymluveni;
Pokušenie bývá trojím obyčejem vedlé ú-sla
pokušeče; Přisahati křivě jest s úmyslem
zklamánie lháti s přidániem přísahy; Při-
sahá-li kto k jinému ú-slu, než ten miení,
jemuž přisahá, křivě přisahá; Míní-li kto
biskupem býti, tehdy by měl tiem úmyslem
žádati, aby církvi sv. prací svú chtěl pro-
spievati; Mámť ú., abych, což mohu, naj-
lehčejie vyložil k rozumu čtenie; Bude mieti
plný u., aby nehřešil; Nechajíce hledánie a
ú-sla těla jeho mazánie, jděte a povězte uče-
dlníkóm...; Jiné má v ú-sle a jiné mluví;
Jiné v ústech máte než v úmyslu; Učinili
otázku ne upřiemým ú-slem k dobrému, ale
k podtržení sú otázali; Vidíš-li koho, an
zle činí, rci, že dobrým to úmyslem činí;
Nezřiezeně vstupují v manželstvie tiem úmy-

slem; Má pevný ú., aby viece nehřešil. Hus
I. 95., 102., 163., 217, 259., 303., 338.. 345.,
379.. 448., II. 2., 106., 135., 399., III 180.,
204., 258. (Tč. ). V ú. si něco vzíti. Št. N.
162. Svými ú-sly nezašli v blud. Št. Kn. š.
119. Činiti něco nedobrým úmyslem. Št. D.
Někoho od ú-slu zdržovati. Har. Od svého
u-slu přestati. Háj. U. pokání činiti. Br. Ú.
věčné čistoty v srdci měla. Hus. Ú. maje
toho města se zmocniti. Háj. Ú. svůj doko-
nati. Troj. Na tom ú-slu přestanu. Klat. U,
ospravedlňuje skutek. Č., Vš. Něčí ú. vy-
skoumati. Kram. Lid napomenouti ú. má.
Br. Má ú. stavěti (má v úmyslu). J. tr. Nad
nemožnosť nikoho pán Bůh nepotahuje, na
dobrém a upřímném ú-slu přestávati ráčí.
Vš. Ú. dobrý Bůh přijímá za skutek. Vš.
Někoho od ú-slu odraziti, odvésti; od ú-slu
svého odstoupiti. Us. Úmysl zlý právy se
tresce; Zlý úmysl za hřích se pokládá. Rb.
Ú. zlý, krvavý, vz Rb. 273. Strany změny
úmyslu vz: Housti, Chodníček, Obouti, Rak,
Uzda, Vojka (přísloví). — Z úmysla = do-
brovolně, naschvál, svémyslně, svévolně, roz-
myslně, s uvážením, s radou, s rozmyslem,
vorsätzlich, absichtlich, mit Fleiss, mit Vor-
satz. V. Ne z ú-sla. V. Z úmysla to učinil,
Br., hřešiti. Kom. Z dobrého úmyslu. D.
Z ú-sla nechce. Vš. Z úmysla hřiechóv ne-
chati. Hus II. 151. — Ú. = způsob myšlení,
mysl, srdce, der Sinn, das Gemüth, Herz,
die Denkungsart, Gesinnung. Jednoho srdce
a úmyslu býti; jednostejný ú. míti; jiného
ú-slu stoje, jiného sedě; v ú-slu míti (my-
sliti o tom); v ú. vzíti, bráti. V. Ú. vrtký,
pevný; proti někomu nepřátelský ú. nositi;
horlivý, rozpačitý ú. Troj. U. veliký, spa-
nilý. Us. Má k tomu ú. (náklonnosť). Kom.
Musíš mít ú. k tomu, co chceš pracovati,
abys mohl, co si přeješ, dobře vykonati.
Us. Tč. Zlosť obchopila jeho ú. Št. Kn. š.

Umysliti, il, šlen, ení; umýšleti, el, en,
ení = před se vzíti, umíniti, sich vornehmen,
bei sich beschliessen, sich entschliessen. —
co. V. — si, sobě. V., Nz. — sobě co.
Jel. — s inft. Umyslil do Jerusalema jíti.
Plk. Umyslil to učiniti. Pass. U-li sme tu
záhubu staviti. Pal. Dj. IV. 2. 124. Umyslil
jsem něco o tom pověděti. Št. U-sil sobě
postupovati za nimi. Ddk. V. 236. U-li sme
s pomocí boží proti takové nešlechetnosti
se postaviti. Arch. V. 288. — aby. Umyslil
jsem si, abych přišel k vám. — že. Umy-
slil, že chce ho zabiti. Martim.

Úmyslně, z úmysla, absichtlich, vorsätz-
lich. Ú. něco činiti. Jg., Nz.

Úmyslnosť, i. f., die Absichtlichkeit. Us.

Úmyslný = z úmysla, schvalní, absicht-
lich, beabsichtigt, vorsätzlich. U. poslanec.
L. — Ú. = umělý, schválně dělaný, künst-
lich. Ú. soustava. Rostl. I. 202. b.

Úmyslovice, dle Budějovice, Aumyslo-
witz, ves v Bydžovsku. Jg.

Úmyslový, Gemüths-, Geistes-. U. obrazy,
Ideale. L.

Umyšlení = smyšlení, die Ersinnung.
Jg. — U. = smyšlení, umínění, předsevzetí,
das Vornehmen, der Entschluss. Zvěděv jeho
u. Hr. rk. 21.