Předchozí (371)  Strana:372  Další (373) |
|
|||
372
|
|||
|
|||
Umyšlený = z úmysla učiněný, beab-
sichtigt. U-ná závada. Kat. 421. Kto može n-nú řeč zadržeti. BO. Umyti, umyji, umyju (v obecné mluvě:
umeju), umyj, -myje (íc), yl, yt, ytí; umý- vati, abwaschen. — co. Ruka, ruku myje (umývá). Prov. D. Všecko tělo u. V. U. ná- dobí, stoly, pokoj atd. Umývaj svoje bílé líčka. Sš. P. 725. Keby ja vedela, kde ja budem bývať, chodievala by som lavičky umývať. Sl. ps. 210. Ty nežity, jichž ni- žádný člověk nechtěl sě dotknúti a umyti, psi tiší líží. Hus II. 242 Stála Kačenka u dunaja, bílé noženky umývala a ked jich ona umývala, hořce, žalostně zaplakala. Sš. P. 157. (Tč. ). - co čím: tvář čistou vodou. Kom. Rosičkú se umývá. Sš. P. 162. Jož toho mládenca do hroba dávajó, jeho né- miléší vodó homévajó; Zbéšovský děvčátka, pěkný voči máte, jenom mně povězte, čém je uméváte?; Co kravička nevypije, tým sa Terezka umyje, aby byla pěkná bílá; Vínečka se napijem, voděnkó se umyjem; Pásla husičky pode mlénem, umévala se černobélem, aby byla pěkná bílá, aby se chlapcům zalébila; Jedna druhé povídá, čím se kerá umývá; Jenom mi povězte, čím se umýváte; my se umýváme studenú voděnkú, co je na potoce. Sš. P. 79., 412., 527., 651., 757., Česko-morav. ps. 58., 60. (Tč. ). Mlíkem se umyju. Er. P. 140. Slzami nohy jemu umývala. BR II. 227. Kdo se umývá blátem, zamaže se. Neosoží ti umý- vat ruky otrubami, jestli nevíš dobře držat jazyk za zubami. Na Slov. Tč. Sestřička umyla si očka vodou a bratříček ji utřel rukávem od košilky. Bes. mlád. Umývach své nohy smetanú. BO. — co, se kde. Prýščí se studená vodička z kameňa a v ní se umývá panenka Maria. Sš. P. 34. Umyjte se po tváři, neb jste ušípáni. Kol. vánoč. Pilat umyl ruce přede všemi lidmi. Pass. 298. — co komu. U. si ruce. Us. Podaj, děvče, podaj vody, umyjem si svoje nohy. Sš. P. 3. I vy máte druh druhu umývati nohy. SŠ. J. 215. — kdy. Při slunce vý- chodu umyl poutníkům nohy. Ddk. IV. 298. My je (oči) uméváme jedenkráte v roce studenó voděnkó, co je na potoce. Sš. P. 412. — se. Musel bys se umyti (musel bys raněji vstáti). Prov. Bern. Děvečka se u-la, vodička se zkalila, voda se se zkalila, že pannó nebyla. Sš. P. 355. Néni hezčéší pa- nenky v celé dědině, jak ta naša Marjána, dyž se umyje. Sš. P. 660. Umyjte se a čisti buďte, odvrzte zlosť myšlení svých od očí mých. Isai. 1. kap., Hus II. 5. — se od čeho (kde). Neumyješ se od toho! Vz Vy- hrůžka. Č. V nichž jsú se umývali od svých nečistot. Chč. P. 78. b. Ve své krvi ode všech nečistot nás omyl. Chč. 613. — se odkud kde: nad medenicí z nalévadla. Kom. U. se v lázni. V. — se kam = krásti z něčeho, do něčeho se dáti. V Jg. Slov. dle Č. špatně m.: umíti. Vz toto. Kráva umyla se do zelí. Us. Umytí, n., das Abwaschen. Umytí rukou,
tváři, lavic, stolů. Us. Umýtiti = uplatiti, bestechen. — koho:
strážce. Kat. 2499. |
Umytý, gewaschen. Tělo mrtvé u. Kom.
Dítě bylo celý obličej neumytý. Us. u Do- brušky. Vk. U-týma rukama. BR. II. 67. Umývací, Wasch-. U. stolek, skřínka.
Dch. Umývač, umyvač, e, m. = kdo umývá,
der Abwäscher. — U. na Slov. = škopek k mytí, das Waschschaff; umývadlo. Bern. Umývačka, umyvačka, y, f., die Abwä-
scherin. Us. Dch., Sd. — U., die Abwa- schung, Wäscherei Máme dnes mnoho u-ky. U Olom. Sd. Umývadelník, u, m., der Waschkasten.
Rk. Umývadliny, umyvadliny, pl., f. = po-
myje z umývání, das Waschspühlig. L. Umývadlo, umyvadlo, a, n. = nádoba
k umývání rukou, das Lavoir, das Wasch- becken, die Waschschüssel. V., BO. Vz Mě- děnice. V MV. nepravá glossa. Pa. Daruje jim zlatohlavové sukně a stříbrná u-dla a měděnice. Sl. Uh. I. 49. Umývák, umyvák, u, m. = umývadlo.
Na Slov. Šd. Umývání, das Abwaschen, Waschen. U.
noh. V. Nádoba k u. rukou. Kom. J. 556. Umývaný; -án, a, o, gewaschen. Us. Jg.
Umyvárna, y, f., das Waschlokal. Šk.
Umývatelný (umy... ), waschbar.
Umývati, vz Umyti.
-un, -una, přípona jmen: Perun, Radun,
Maruna. Jir. Cf. Mkl. B. 143. Un = on, er. Zaoběcal mi un černooké
děvče; To mně un tež pěkně řeče; Piznul mne un kladivečkem. Sš. P. 280., 468., 482. (Tč. ). Unačíti se, unačiji, il, ití = do vůle číti,
čichati, vollauf empfinden, riechen. — čeho. Nikdy se tvé sladkosti a vuoně neunačiji. Modl. rkp. Unadávati se komu bláznů, aufheissen.
Us. Tč. Unádenničiti, il, en, ení, durch Taglohn
erwerben. — si co. Us. Tč. Unadhazovati se komu čeho, genug-
sam vorwerfen. Na Ostrav. Tč. Unadívati se čeho, genugsam füllen
(klobás). — se čemu, genugsam zusehen. Tč. Unadouvati se čeho, genugsam aufblä-
hen. Us. Tč. Unadržovati se komu, hinlänglich un-
terstützen. Us. Tč. Unadstrkovati se komu čeho, genug-
sam hinstellen, anbieten. Us. Tč. Unadýmati se, sich satt blasen. — kam,
do čeho. Na Mor. Tč. Unáhlení = ukvapení, die Beschleunigung,
Uibereilung. — U. = hněv, der Jähzorn. V. V u-ní. V. U. horůcie, ardens furor. BO. Já boje se panského u. musil jsem pryč jíti od svých póhonóv. Půh. II. 157. Unáhlenosť, i, f., die Uibereilung. Šm.
Unáhlený, unáhlen, a, o, beschleunigt,
übereilt. Vz Unáhliti. — U. = kvapný, hně- vivý, jähzornig, übereilt. V. Z hněvu a uná- hlené mysli. V. U. produkce. Kos. Ol. I. 310. — proti komu. Plác. Unahlídati se nač, hinlänglich zusehen.
Na Mor. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (371)  Strana:372  Další (373) |