sb157-05 0..8296

372

Umyšlený = z úmysla učiněný, beab-
sichtigt. U-ná závada. Kat. 421. Kto može
n-nú řeč zadržeti. BO.

Umyti, umyji, umyju (v obecné mluvě:
umeju), umyj, -myje (íc), yl, yt, ytí; umý-
vati, abwaschen. — co. Ruka, ruku myje
(umývá). Prov. D. Všecko tělo u. V. U. ná-
dobí, stoly, pokoj atd. Umývaj svoje bílé
líčka. Sš. P. 725. Keby ja vedela, kde ja
budem bývať, chodievala by som lavičky
umývať. Sl. ps. 210. Ty nežity, jichž ni-
žádný člověk nechtěl sě dotknúti a umyti,
psi tiší líží. Hus II. 242 Stála Kačenka
u dunaja, bílé noženky umývala a ked jich
ona umývala, hořce, žalostně zaplakala. Sš.
P. 157. (Tč. ). - co čím: tvář čistou vodou.
Kom. Rosičkú se umývá. Sš. P. 162. Jož
toho mládenca do hroba dávajó, jeho né-
miléší vodó homévajó; Zbéšovský děvčátka,
pěkný voči máte, jenom mně povězte, čém
je uméváte?; Co kravička nevypije, tým
sa Terezka umyje, aby byla pěkná bílá;
Vínečka se napijem, voděnkó se umyjem;
Pásla husičky pode mlénem, umévala se
černobélem, aby byla pěkná bílá, aby se
chlapcům zalébila; Jedna druhé povídá,
čím se kerá umývá; Jenom mi povězte,
čím se umýváte; my se umýváme studenú
voděnkú, co je na potoce. Sš. P. 79., 412.,
527., 651., 757., Česko-morav. ps. 58., 60.
(Tč. ). Mlíkem se umyju. Er. P. 140. Slzami
nohy jemu umývala. BR II. 227. Kdo se
umývá blátem, zamaže se. Neosoží ti umý-
vat ruky otrubami, jestli nevíš dobře držat
jazyk za zubami. Na Slov. Tč. Sestřička
umyla si očka vodou a bratříček ji utřel
rukávem od košilky. Bes. mlád. Umývach
své nohy smetanú. BO. — co, se kde.
Prýščí se studená vodička z kameňa a v ní
se umývá panenka Maria. Sš. P. 34. Umyjte
se po tváři, neb jste ušípáni. Kol. vánoč.
Pilat umyl ruce přede všemi lidmi. Pass.
298. — co komu. U. si ruce. Us. Podaj,
děvče, podaj vody, umyjem si svoje nohy.
Sš. P. 3. I vy máte druh druhu umývati
nohy. SŠ. J. 215. — kdy. Při slunce vý-
chodu umyl poutníkům nohy. Ddk. IV. 298.
My je (oči) uméváme jedenkráte v roce
studenó voděnkó, co je na potoce. Sš. P.
412. — se. Musel bys se umyti (musel bys
raněji vstáti). Prov. Bern. Děvečka se u-la,
vodička se zkalila, voda se se zkalila, že
pannó nebyla. Sš. P. 355. Néni hezčéší pa-
nenky v celé dědině, jak ta naša Marjána,
dyž se umyje. Sš. P. 660. Umyjte se a čisti
buďte, odvrzte zlosť myšlení svých od očí
mých. Isai. 1. kap., Hus II. 5. — se od
čeho (kde). Neumyješ se od toho! Vz Vy-
hrůžka. Č. V nichž jsú se umývali od svých
nečistot. Chč. P. 78. b. Ve své krvi ode
všech nečistot nás omyl. Chč. 613. — se
odkud kde: nad medenicí z nalévadla.
Kom. U. se v lázni. V. — se kam = krásti
z něčeho, do něčeho se dáti. V Jg. Slov.
dle Č. špatně m.: umíti. Vz toto. Kráva
umyla se do zelí. Us.

Umytí, n., das Abwaschen. Umytí rukou,
tváři, lavic, stolů. Us.

Umýtiti = uplatiti, bestechen. — koho:
strážce. Kat. 2499.

Umytý, gewaschen. Tělo mrtvé u. Kom.
Dítě bylo celý obličej neumytý. Us. u Do-
brušky. Vk. U-týma rukama. BR. II. 67.

Umývací, Wasch-. U. stolek, skřínka.
Dch.

Umývač, umyvač, e, m. = kdo umývá,
der Abwäscher. — U. na Slov. = škopek
k mytí, das Waschschaff; umývadlo. Bern.

Umývačka, umyvačka, y, f., die Abwä-
scherin. Us. Dch., Sd. — U., die Abwa-
schung, Wäscherei Máme dnes mnoho u-ky.
U Olom. Sd.

Umývadelník, u, m., der Waschkasten.
Rk.

Umývadliny, umyvadliny, pl., f. = po-
myje z umývání, das Waschspühlig. L.

Umývadlo, umyvadlo, a, n. = nádoba
k umývání rukou, das Lavoir, das Wasch-
becken, die Waschschüssel. V., BO. Vz Mě-
děnice. V MV. nepravá glossa. Pa. Daruje
jim zlatohlavové sukně a stříbrná u-dla a
měděnice. Sl. Uh. I. 49.

Umývák, umyvák, u, m. = umývadlo.
Na Slov. Šd.

Umývání, das Abwaschen, Waschen. U.
noh. V. Nádoba k u. rukou. Kom. J. 556.

Umývaný; -án, a, o, gewaschen. Us. Jg.

Umyvárna, y, f., das Waschlokal. Šk.

Umývatelný (umy... ), waschbar.

Umývati, vz Umyti.

-un, -una, přípona jmen: Perun, Radun,
Maruna. Jir. Cf. Mkl. B. 143.

Un = on, er. Zaoběcal mi un černooké
děvče; To mně un tež pěkně řeče; Piznul
mne un kladivečkem. Sš. P. 280., 468., 482.
(Tč. ).

Unačíti se, unačiji, il, ití = do vůle číti,
čichati, vollauf empfinden, riechen. — čeho.
Nikdy se tvé sladkosti a vuoně neunačiji.
Modl. rkp.

Unadávati se komu bláznů, aufheissen.
Us. Tč.

Unádenničiti, il, en, ení, durch Taglohn
erwerben. — si co. Us. Tč.

Unadhazovati se komu čeho, genug-
sam vorwerfen. Na Ostrav. Tč.

Unadívati se čeho, genugsam füllen
(klobás). — se čemu, genugsam zusehen.
Tč.

Unadouvati se čeho, genugsam aufblä-
hen. Us. Tč.

Unadržovati se komu, hinlänglich un-
terstützen. Us. Tč.

Unadstrkovati se komu čeho, genug-
sam hinstellen, anbieten. Us. Tč.

Unadýmati se, sich satt blasen. — kam,
do čeho. Na Mor. Tč.

Unáhlení = ukvapení, die Beschleunigung,
Uibereilung. — U. = hněv, der Jähzorn. V.
V u-ní. V. U. horůcie, ardens furor. BO.
Já boje se panského u. musil jsem pryč
jíti od svých póhonóv. Půh. II. 157.

Unáhlenosť, i, f., die Uibereilung. Šm.

Unáhlený, unáhlen, a, o, beschleunigt,
übereilt. Vz Unáhliti. — U. = kvapný, hně-
vivý, jähzornig, übereilt. V. Z hněvu a uná-
hlené mysli. V. U. produkce. Kos. Ol. I. 310.
— proti komu. Plác.

Unahlídati se nač, hinlänglich zusehen.
Na Mor. Tč.