sb157-05 0..8296

373

Unáhliti, il, en, ení, unáhlovati = ná-
hlým učiniti, übereilen, beschleunigen; se =
ukvapiti se, sich übereilen; hněvati se, in
Zorn gerathen, vom Zorne übereilt werden.
— co, koho. Bern., Čes. Vč. — se. Ten
se neunáhlí (o líném). Bdl. Však já se ne-
unáhlím. Us. Šd. — se v čem: v předse-
vzetí. Jg. Sliboval a snažil se napraviti,
v čem se byl unáhlil. Pal. Dj. IV. 2. 126. —
se na koho (čím). Že se Bůh na oboje
svými pomstami neunáhlil, ale dlouho sná-
šel. Br. U. se na koho = hněvati se. Br.,
Solf., Trip. — se na koho proč. Nepo-
kládám, aby ženy byly tak bláznové, aby
se pro tu věc na mne unáhlily. Jel. En.
mor. 19. — se do čeho: do sbírání kořisti.
Pešina. — se čím: hněvem. Jg. — se proti
komu. Unáhlil se proti němu hospodář
jeho. Výb. — nad kým. Nad svú sestrú
se neunáhlévali. BN.

Unáhlivosť, i, f., die Neigung zur Uiber-
eilung. Scip. Bezž.

Unáhlivý = skłonny k unáhlení, zur Uiber-
eilung geneigt. Tabl. lid. 135.

Unachlebovati se komu, hinlänglich
schmeicheln. Us. Tč.

Unanbringlicher Brief, nedodatelný list.
Hnš.

Unanimiter, lat. = jednomyslně, jedno-
hlasně, einstimmig. Rk.

Unanov, a, m., Winau, ves u Znojma.
Tč.

Unapínati se oč, sich anstrengen.
proč. Tč.

Unaproklínati se koho, genugsam ver-
fluchen. Us. Tč.

Unarážeti se na koho, genugsam drän-
gen. Us. Tč.

Unaříkati se nač, sich satt klagen. Us.
Tč.

Unasháněti se koho k čemu, genug-
sam zusammenjagen. Tč.

Unaslibovati se komu čeho, genug
versprechen. Us. Tč.

Unásobiti, il, en, ení, vervielfachen. —
čím. Us. Tč.

Unáspovati, verterassiren. — co: dům.
Us. Tč.

Unastarati se, sich satt sorgen. Us. Tč.

Unastavěti se čeho, genug oft aufstel-
len. Us. Tč.

Unastražovati se komu čeho, genug
Lockspeisen aufstellen. Us. Tč.

Unášeč, e, m., der Wegträger. — U.,
vodič, das Dreherz, der Mitnehmer (bei der
Drehbank). Šp.

Unášečka, y, f., die Wegträgerin. Jg.

Unášející slova, hinreissend. Unášející
slova sv. Bernarda první hnutí způsobila
ve Francii. Ddk. III. 148.

Unášení, n. U. dívek. Vz Unesení. Přese
všecko to nemohl staroslovanský zvyk u.
dívek vykořeněn býti. Ddk. IV. 302.

Unášený; -en, a, o, entführt, entrückt,
entzückt. Vz Unesený.

Unášeti, vz Unésti.

Unášitel, unašitel, e, m., šp. m.: unášeč.

Unatahovati se s kým, sich genug an-
strengen, herumzerren. Mor. Tč.

Uňátriti sa = zjitřeti. Na Slov Bern.

Únava, y, f. = unavení. Do ú-vy praco-
vati. Us. Dch. Bez ú-vy, unermüdet. Dch.
Pamatujete zajisté bratří na trud náš a ú-vu.
Sš. II. 242.

Unavenec, nce, m., der Marodeur. Dch.

Unavení, n., die Ermüdung, Abmattung,
Mattigkeit. V. U. mysli. Kom. Až do u.
pracovati. Us. U. obou stran položilo konec
boji nerozhodnému. Ddk. II. 380.

Unavenosť, i, f. = unavení. D., Zák. sv.
Ben. 206.

Unavený; unaven, a, o = ustálý, usla-
bený, müde, ermüdet, erschöpft. U-nému
koni i ocas těžek. Pk. U. mysl. Jel. —
čím: pracemi. Ros., prosbami. Bern. — jak:
na prach, na žmoch. D. Vz Zemdlený,
Žmoch. Jsem unaven do úpadu. Us. — od
čeho: od práce. Er. P. 355. — kde. Oče-
kával duši u-nou na cestě hříchu. Sš. J.
66. — po čem: po cestě.

Unavěti, ěl, ení, müde werden. Us. Tč.

Unavilosť, i, f. = unavenosť. D.

Unavilý = unavený. V.

Unaviti, il, en, ení; unavovati = uslabiti,
ermüden, abmatten. V.; zahubiti. Kat. 2973.
Od nýti. — abs. (tabescere). Šf. Cf. Cb. Hl.
145. Bdění přílišné unavuje. Kom. — koho.
Těžká práce nás unavila. Hlas., Kom. Po-
řád mne unavoval = mě obtěžoval. Na
mor. Zlínsku. Brt. — koho, se čím. Čtvr-
tého mlatem unavi (unavil, zabil). Rkk.,
Alx. 1120. Vojsko bylo vysokými sněhy již
unaveno. Ddk. III. 9. U. se pracemi, Us.,
chůzí. Sych. — se s čím: s napravováním,
Zák. sv. Ben., lépe: čím.

Unavivý = unavující, ermüdend. Tyl.

Unavnosť, i, f., lépe: unavenosť. Jg.

Unavný, ermüdend. U. usilování oč. Dch.
U. práce. Tč.

Unavrhovati se čeho, genugsam anre-
gen, vorschlagen. Mor. Tč.

Unazdvíhati se čeho, genugsam heben.
Us. Tč.

Uncialka, unciálka, y, f. = uncialní
písmo, Nz., veliké písmo (na palec široké),
Uncial. Rk.

Uncialní, unciální, vz Uncialka.

Uncie, e, f., z lat. uncia, v lékárnách1/₁₂lékárnické libry; při váze drahých kovů =
2 loty. S. N. Osm uncí, 16 lotů, hřivna. V.
Lot = 1·750187 dekagramu.

Uncovaný; -án, a, o = tažený. U. zlato.

Jg.

Uncovati = táhnouti stříbro, zlato, Silber
o. Gold ziehen. Jg.

Ulicový. U. zlato, stříbro, Unzen-. V. Vz
Uncovaný.

Unčice, dle Budějovice, ves u Nezamy-
slic na Mor. Tč., Bkř.

Unčín, a, m., něm. Hohenstein, ves u Cha-
bařovic; něm. Untschin, u Jimramova. PL.,
Tk. I. 362.

Unčov, vz Uničov.

Undati = unaviti, abplagen, abmüden. —
koho komu: koně. Jg. — U., uložiti, hin-
legen; se = unaviti se, sich bemühen, pla-
gen; podělati se, sich bemachen, hofiren.
Rádby bez poroka, undaje (usera) se, snědl
zase. Prov. — U. = pryč dáti, snísti, ode-
brati, wegnehmen, abziehen. — čeho od-