sb157-05 0..8296

375

Unezdobiti, il, en, ení, besudeln. Bern.

Unflotovati, mrzce mluviti, šp. z něm.
unfläthig werden. V.

Ungar, a, m. U. Kar. Vz Tt. H. 1. 94..
Jir. H. 1. II. 299., S. N.

Ungelt, u, m., z něm. Ungeld, Ohmgeld
= clo ze zboží. Osvobozený ungeltu. V. Co
u-tu neb cla při Červeném moři platiti měl.
Har. II. 122. Ungelty některé pán ve svém
městě, s povolením obce, móž uložiti, doniž
jest toho potřebie obci. Št. l55. Na Slov. =
třicátek. — U. = celní dům, das Zollhaus.
Us. Cf. Gl. 348., Tk. I. 20., 491., II. 551.,
IV. 8.

Unghvarit, u, m., nerost. S. N. XI. 253.

Uňho = u něho. Us. Tč.

Unhošť, vz Unošť. Cf. -uný.

Únice, ves v Prachensku. Jg.

Uni-cum, ka, n., lat. To jest u. = jedno,
jediné (kniha atd. taková jest jen jedna),
was nur einmal vorhanden ist. Rk.

Uničiti, il, en, ení = zničiti. — co: kri-
tiku. Dk.

Uničov, Unčov, a, m., mě. na Morave,
Mährisch-Neustadt. Žer. Záp. I. 14., Tk. II.
392., III. 505., 564., 613., IV. 743., V. 209.,
S. N. — Uničovan, a, m. — Uničovský.

Unie, e, f., z lat. unio = jednota, der
Verein; společný svazek několika zemí do
hromady, das Bündniss; zvl. se rozumí slo-
vem u. = soustátí čili spojené obce v sev.
Americe. Rk. Vz S. N.

Unifikace, e, f., z lat., die Einigung, Uni-
fikation. U. českých zemí s rakouskými.
Ml.

Uniforma, y, f., z lat. = stejný kroj,
stejnokroj vojáků n. úředníkův atd., die Uni-
form. U. všední, Campagne-U., slavná, Gala-
Uniform. J. tr. Býti v u-mě; u-mu míti. Ib.

Uniformita, y, f. = stejnokrojnosť, stej-
notvárnosť, jednotvárnosť = zařízení, uspo-
řádání něčeho dle jedné formy, die Gleich-
förmigkeit, Gleichheit, Uniformität.

Uniformovati = stejným krojem opatřiti,
uniformiren, gleichkleiden, gleichformen.

Unij, ia, ie, zastr. Vz Uný.

Unik, u, m., das Entkommen. U. v tělo-
cviku, vz KP. I. 524., 529., 531., 563.

Uniknouti, knul a kl, utí; unikati, mei-
den, vermeiden. — čeho: osidel. L. Ty mě
vyučuj, kak bych unikati měl starého toho
zhúbci. Ms. (Č. exc). U. nákazy. Unikl
šťastně hrozící pohromy. V. Zelený v Jg.
Živ. — odkud: z paměti u., dem Gedächt-
nisse entfallen. U. z města, entkommen. Us.
Dch. — jak. Měl jíti do vězení, byl však
dosti záhy o tom zpraven, co kníže obmýšlí
a šťastně unikl. Ddk. IV. 62. — komu,
čemu. Kdož chtěli jsou u. trestům těles-
ným, utekli se k Boleslavu; Musel pomý-
šleti na prostředky, jak by unikl tak zou-
falému postavení; Osudu nikdo nemůže u.
Ddk. II. 420., III. 288., VI. 85. (Tč. ).

Unionista, y, m., z lat. = přítel unie, der
Unionist.

Unionisté, z lat. = jednotáři, přívrženci
jednoty, zvl. ti, kteří snaží se o všeobecné
sjednocení všech křesťanských stran nábo-
ženských v jedinou církev; také přívrženci

jednoty spojených obcí severoamerických
za války občanské (1861. ). Vz S. N.

Unionka, y, f., die Union bank. Us.

Uniony, vz Jedniny. Nz., Stč. Alg. 179.

Unislav, a, m. U. kníže. Vz Dal. 29., 30.,
Tk. II. 423, S. N.

Unisono, z lat. = stejnohlasně, souzvučně,
eintönig. Us. Vz S. N.

Unitáři = jednotáři (z lat. ), přívrženci
učení, že sluší se klaněti toliko jedinému
Bohu jsouce v opposici proti těm, kteří
Krista za Boha uznávali. Vz S. N.

Unitis viribus, lat. = spojenými silami.

Unititi, il, ěn, ění, einfäden. Krok. III.
294.

Universalisté, z lat. = přívrženci učení,
že všichni lidé bez rozdílu musí býti spa-
seni. Vz S. N.

Universalní, universální, z lat. = vše-
obecný, allgemein, Universal-. Universalní
dědic (hlavní). Us., Rk. U. nástroj, Nz.,
pumpa parní, tuk na usně. Šp. U. hnůj,
upravovatel tlaku. Šp.

Universita, y, f. (z lat. universitas =
všeobecnosť) = vysoké školy, vysoké učení,
veškeré učení, die Universität. Na u. se
učí vědám právnickým, lékařským, boho-
sloveckým, filosofickým, jazykozpytným,
historickým, přírodním atd. Vzdělání na
u-tě; universitu zříditi, opraviti, udržovati;
rektor u-ty. J. tr. U. pražská. Vz Tk. II.
272., 274., Sbn. 285., 293., 434., 517., 587.
R. 1882. byla pražská universita rozdělena
v českou a německou. Prvním rektorem
české u-ty byl dr. V. Tomek, prvním rek-
torem něm. u-ty dr. E. Hering. Prvním dě-
kanem právnické fakulty české u-ty byl dr.
E. Ott, a filosofické fakulty české u-ty dr.
Fr. Studnička. České medic. a bohosl. fa-
kulty toho roku ještě nebylo.

Universitní studia, konsistoř, kancelář,
matrika. J. tr. — Vz S. N.

Univers-um, a, n., lat. = vesmír, celý n.
veškerý svět, das Universum, All, Weltall,
Weltgebäude. Rk.

Uníženě = poníženě, demüthig.

Unížení, n., die Erniedrigung, Demüthi-
gung. Dch., Jg.

Uníženosť, i, f., die Demuth. My vrchnosť
svou za to se vší u stí požádali. 1652.

Unížený; -en, a, o, erniedrigt, gedemü-
thigt. Čas. duch.

Unížiti, il, en, ení; unižovati = snížiti,
ponížiti, erniedrigen. — čeho. Unížil cíle,
když výše uhoditi nechtěl. — se před kým.
Troj. — jak. Až do líbání noh jeho se
unížil. Kram. — se, co kam. Ako se tie
chmáry na dol unižujú, tak mi ubližujú.
Ps. sl. 161. Pes svú radosť anebo strach
chvostem ukazuje, jak se bojí, mezi nohy
hned ho unižuje. Na Ostrav. Tč.

-unka, přípona jmen podstatných: me-
runka, poluňka.

Unka, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.,
Arch. II. 59.

Uňkati = nosem mluviti, näseln. U Uh.
Hrad. Tč.

Uňkavý, näselnd. U. řeč, hlas. U Uher.
Hrad. Tč. Vz Uňkati.