sb157-05 0..8296

377

Unožiti, il, ení, den Fuss seitwärts heben.

Čsk.

Únožka, y, f., v tělocv. Vz KP. I. 451.,
458., 460., 471. Vz Unožiti.

Unožmo postupovali. Km. 1881. Vz Uno-
žiti.

Unter. Unter Flötenbegleitung singen,
k flétně zpívati. — S gt.: Válka domácí
všech jiných válek nejukrutnější a nejško-
dlivější jest. — S ze, mezi, nad. Král Midas
byl nejbohatší ze všech lidí, mezi všemi
lidmi, nade všecky lidí. — Unter Vorspiege-
lung, unter dem Scheine, Vorwande: Vloudil
se tam pod způsobem poselství; provozuje
pod zástěrou, pod pláštěm práva svůj hněv
nad podannými. Mk.

Unuditi, il, ěn, ění, langweilen. — koho
čím. Us. Tč.

Uňuchání, n., das Herauschnüffeln, die
Bekanntwerdung. Dává-li se bál, stává se
to skrze u. U Uh. Hrad.

Uňuchati, herausschnüffeln. — co čím:
svým dlouhým nosem. Us. Tč.

Umlknouti, unukati, antreiben. — koho
k čemu. Mor. Tč.

Uňúraný = ušpiněný. Na Mor. Valaš.
Vck.

Unutiti, il, cen, ení, zwingen. — koho
k čemu. Us. Tč.

Unúvati = únovati. Dbš. Sl. pov. I. 69.

Unuziti, il, en, ení, unuzovati, seine Noth
haben. — se s kým kde. Us. Tč.

Uný. Uné dúbraviny = juné, mladé, bujné.
Výb. I. 3., LS. v. 32. J odpadlo. Cf. osobní
jména: Un-ec, Un-ek. Unka, Uněj, Unějo-
vice, Unčín, Unětice, Unhošť. Až do 15. stol.
Bdl. Obr. 26., 88., Jir. v Mus. 1878. 147.

Unyle, verzagt, verschmachtend. Hvl.

Unylosť, i, f. = malomyslnosť, die Klein-
müthigkeit, Verzagtheit. Rus.

Unylý (rus. )= malomyslný, smutný, teskný,
verschmachtet, verzagt; schmachtend. Jg.,
Kšá. 8. 113. U. čelo, Hdk. C. 44., skráň.
Hdk. L. kv. 97. U. oči Chmel. — od čeho:
od žele. Mus.

Unynati = uhuličkati. Vz Nynati. Us. Tč.

Unyti, unyji, yl, ytí; unývati (zastr. ) =
bodrosť ducha ztratiti, zoufati, zagen, ver-
zagen. — proč: toužením. Chmel. —kdy:
v neštěstí.

Uo rozloženo z 6, vz O, ó, U, Ů. Uo ja-
kožto dvojhláska vymizelo. Vz Dvojhláska.
Uo m. é v adj. sg. n. ve středním Slov.:
slovenskuo m. slovenské. Šb. Uo v mnohých
slovech v o se skrátilo: muoc (starč. ) —
moc, s uobú — s obou. G-b. S uobú stranú.
Arch. I. 246. —247. — V následujících subst.
uobec, uobilí, uobrana, uobov atd. vzniklo
uo dloužením z o (obec, obilí atd. ) vlivem
předložek, pročež se objevují jen po před-
ložkách. Cf. Prk. v Arch. f. slav. Phil. II.
708., Gb. Hl. 118. a V.

Uobaliti, il, en, ení = obaliti, einwickeln.
Na Slov. Plk.

Uobec, bce, f. = obec. Jestliže by kto
k svornosti v uobci chtěl co mluviti. Arch.
I. 222. Jsúc také vyobcováni z uobcě sva-
tých. Hus III. 292.

Uobeeniti, il, ěn, ění, allgemein machen.
Us. Tč.

Uobilé, n. = obilí. Aby ladovánie po
vsech nebylo v uobilí, u vlnách, v železe,
v soli. ani v jiných věcech. Arch. IV. 436.
(I. 217. ),

Uobkládati se komu čeho, genugsam
umlegen. Us. Tč.

Uoblačiti, il, en, ení, bewölken. Nebe se
celé u-lo. Na Mor. Tč.

Uobnovení, n. = obnovení. S uobnove-
ním listu tohoto. Arch. II. 63.

Uobrana, y, f. = obrana. K uobraně
pána svého proti nepřátelóm. Arch. IV. 480.

Uobročiti, il, en, ení = ukrmiti, füttern.
Ros.

Uobuv, zastr. = obuv. Jir. Kterak krásní
jsú krokové tvoji v uobuvi. Hus III. 81.

Uobžínati, absicheln. — co: pšenici. —
se čeho: pšenice. Us. Tč.

Uočkovati, okuliren. — co: stromy. Us.

Uodívati, bekleiden. — koho: děti. Us.
Tč.

Uodmětati, uodmetati se čeho kde:
smetí, genugsam abkehren. Us. Tč.

Uodolati komu, bewältigen, Us. Tč.

Uodřínati co kde čím, abschneiden. Na
Ostrav. Tč.

Uodštipovati, abspalten. — co odkud:
třísky s prken. Us. Tč.

Uodtahovati se čeho, genugsam ab-
ziehen. Us. Tč.

Uoheň, hně, m. = oheň. A znamenává
(dým) žádosť svatých, jenž z uohně milo-
vánie božieho pochází. Hus III. 38

Uohrada, y, f. = ohrada. V uohradě
městské. Arch. IV. 384. (Šd. ).

Uohřívati se čeho kde, genugsam wär-
men. Us. Tč.

Uohýbati co, se čeho, genugsam um-
biegen. Us. Tč.

Uoko, a, n. = oko. Vidíš mrvu v noku.
Hus III. 246. (Tč. ).

Uokov, u. m. = okov. V uokovách. Arch.
I. 342.

Uomdlévati, in Ohnmacht zu fallen pfle-
gen. Na Mor. Tč.

Uondání, n. = unavení, utrmácenie, die
Ermüdung, Abmattung. Us.

Uondanosť, i, f. = unavenosť, defatigatio,
die Müdigkeit, Abgeschlagenheit. Nz. lk.

Uondaný; -án, a, o, müde, ermüdet, matt,
abgeschlagen. Us. Dch., Rkk. 41. Já v něm
ještě nezotavil u-né údy svoje. Nár. bibl.
V. 6. — od čeho. Přibyl Pán uondán od
cesty. Sš. J. 66.

Uondati = unaviti, abmüden. I tak uon-
dána běsta. Rkk. 41. — koho. Rk. — se
čím: bojem. Kos. Ol. I. 295. Cf. Prk. Stud.
o dat. §. 4.

Uonděný; -ěn, a, o = uondaný. Na Mor.
a ve Slez. Šd. Už sem celý u. Šd.

Uonditi, il, ěn, ění = uondati. Celý se
uondil. Na Mor. a ve Slez. Šd.

Uorati, uorám a uoři; uorávati = od-
orati, ab-, wegackern; zorati, aufackern. —
co komu: sousedu mez. Us. — čeho: meze
(kus). Rk. — kým. Dvěma koňmi málo
tam uoře. Ros.

Uorávka, y, f., das Abackern. Rk.

Uorodovati co u koho, erbitten; se za
koho, genugsam bitten. Us. Tč.

235